načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Animalium - kolektiv

Animalium
-15%
sleva

Kniha: Animalium
Autor:

Výpravná velkoformátová krásně ilustrovaná kniha o světě zvířat.
Titul je skladem >5ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  499 Kč 424
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-08-21
Počet stran: 112
Rozměr: 272 x 370 mm
Úprava: 103 stran : barevné ilustrace
Vydání: I. vydání
Spolupracovali: napsala Jenny Broomová
z anglického originálu Animalium ... přeložila Tereza Vlášková
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2017-35
ISBN: 9788000044583
EAN: 9788000044583
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Tato nádherně ilustrovaná zvířecí publikace je určena dětem od šesti let, ale zajímavé informace v ní rozhodně najdou i starší a dokonce dospělí čtenáři. Je zde vyobrazeno přes dvě stovky živočichů z nejrůznějších biotopů naší planety a ke každému obrázku je připojen podrobný popisek. Je ukázáno, jakou mají spolu různé druhy zvířat příbuznost či jak se vyvíjely.
Graficky velmi zdařilá práce Jenny Broomové a Katie Scottové povyšují knihu na umělecký zážitek a pomohou malým čtenářům nacházet v ní zalíbení po dlouhá léta.

Popis / resumé

Ilustrovaná publikace pro děti představuje přes 160 druhů zvířat. Druhy jsou seřazeny podle svého postavení v evolučním procesu a zachycují tak vývoj živočišné říše v průběhu času.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Animalium" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

17

Mezi bezobratlé patří živočichové hned z několika vývojových větví, mnohdypříbuzní jen velmi vzdáleně. Proto zahrnují širokou škálu organismů, od jednoduchého

organismu hub až po složitý organismus inteligentních chobotnic.

Většina druhů bezobratlých se vyvinula asi před 540 miliony let, což z nich činínejstarší živočichy na Zemi. A zatímco obratlovci – živočišné druhy, kterým se vyvinulapáteř i obratle – často své bezpáteřní příbuzné předčí co do velikosti i chytrosti,bezobratlí je zase bez problémů porazí svým počtem, představují totiž zhruba devadesát sedm

procent celé živočišné říše. Protože byli ve svém vývoji tak úspěšní, najdeme je dnes

prakticky kdekoliv na Zemi: ve vodě, ve vzduchu, na souši a dokonce i pod zemí.

Bezobratlé dělíme na několik spřízněných skupin: houby, žahavce (například medúzy),

ploštěnce, kroužkovce, měkkýše (kam patří srdcovky a slávky, ale i chobotnice a olihně),

členovce (hmyz, pavoukovci a korýši) a ostnokožce (například hvězdice). Bezobratlí nepatří do společné skupinyproto, že by se snad navzájem v mnohaohledech podobali, ale protože jim všem něco důležitého chybí: nemají páteř a obratle. Odtud tedy bezobratlí.

BEZOBRATLÍ

Štítky k expozici

1: Průřez houbou mycí

Spongia offi cinalis

Délka: 35 centimetrů

Tato houba žije zejména v řeckých

vodách v hloubce do 40 metrů.

Obvykle má kulovitý tvar.

2: Houbatka keříčkovitá

Leucosolenia botryoides

Délka: 1‚2 centimetry

Tento druh vytváří shluky volně

rostoucích větví připomínajících

trsy banánů.

3: Houba mycí

Spongia offi cinalis

Délka: 35 centimetrů

Viz výše. Tato měkká a pórovitá

houba se také pěstuje za účelem

obchodu. Díky své pružnosti

je vhodná na mytí.

4: Houba trubicovitá

Aplysina archeri

Délka: 1‚15 metrů

Tyto dlouhé, nachově zbarvené

houby válcovitého tvaru rostou

ve velkých koloniích čítajících

až 22 jedinců. Kývají se ze strany

na stranu spolu s proudy vody.

5: Houba druhu stylissa

fl abelliformis

Délka: 30 centimetrů

Tento druh připomíná japonské vějíře.

Roste na skalnatých pobřežích.

6: Houba druhu callyspongia

ramosa

Délka: 30 centimetrů

Tato houba obývá vody kolem

Nového Zélandu. Výtažky se

používají na výrobu léčiv.

7: Křemitka pletená neboli

Venušin koš

Euplectella aspergillum

Délka: 42 centimetrů

Kostru této houby tvoří křemíkové

jehlice zvané spikuly, které po

shluknutí vytváří jakési „přírodní sklo“.

Proto je velice křehká a choulostivá.

8: Houbatka stlačená

Grantia compressa

Délka: 15 centimetrů

Tato malá baňatá houba má hladký

a čistý povrch. Díky prodlouženému

krku připomíná tykev.

9: Houba sudovitá

Xestospongia muta

Průměr: 2 metry

Tato pomalu rostoucí houba dosahuje

obřích rozměrů, dožívá se tedy sta let

i více.

Houbovci

Houbovci neboli (živočišné) houby jsou pova žovány za základ kmene stromu života, tedy

za ústřední kategorii živočichů, jež se vyvinula z nejstarší formy života – jednobuněčných

organismů zvaných prvoci. Podle fosilií objevených v jižní Austrálii soudíme, že houby

obývaly tamní vodní plochy už před 665 miliony let. Okamžik, kdy se přede všemi těmi

miliony let vyvinula první mnohobuněčná houba, je jedním z nejdůležitějších milníkůhistorie přírody.

Houbovci žijí pouze ve vodě a nalezneme je ve všech biotopech, od tropických

moří až po ta ledová. Nemají nervový systém ani orgány, nemohou tedy přemýšlet ani

se hýbat a snadno si je spleteme s rostlinami. Ve skutečnosti jsou to však živočichové,

kteří žijí ve vodě, živí se bakteriemi, vnímají své okolí a reagují na podněty.

Vyskytují se v různých tvarech, barvách i velikostech, jedno ale mají společné: vrstvy

buněk se shlukují kolem prázdné dutiny s několika malými otvory, která trochupřipomíná děravý komín. Díky tomu může dutinou proudit voda, z níž houbovci čerpají potravu

a kyslík a která odnáší oxid uhličitý. Někteří houbovci obsahují léčivé látky a jsou tak pro

lidi velmi užiteční.

18


1

2

3

456

7

8

9


BEZOBRATLÍ

Hlavonožci

Do třídy hlavonožců patří olihně a chobotnice, prastaré formy mořských živočichů, kteří

vládli mořím už několik milionů let předtím, než se vyvinuly první ryby. Dnes existuje asi

800 druhů hlavonožců a žijí ve všech oceánech na Zemi.

Už samotný název naznačuje, jakou mají hlavonožci stavbu těla. Jejich velikost seurčuje podle délky tělní dutiny, tzv. plášťové dutiny, umístěné hned za hlavou. Mají velký mozek

a silně rozvinuté smysly, díky čemuž se řadí mezi společenské tvory, kteří jsou spoluschopni komunikovat – občas dokonce plují s hejnem ryb, jen aby měli společnost.

Hlavonožci dokážou změnit barvu i vzor pokožky, aby splynuli s okolím nebo

1

2


1: Kalmar štíhlý

Chiroteuthis veranyi

Délka plášťové dutiny: 12‚5 centimetrů

Tento hlavonožec připomínající

mimozemšťana se pohybuje velmi

pomalu a žije v hloubce až 2‚4 km.

2: Kalmar čel. Mastigoteuthidae

Mastigoteuthis microlucens

Délka plášťové dutiny: 10 centimetrů

Dlouhá chapadla tohoto kalmara

připomínají biče a jsou pokryta

drobnými lepkavými přísavkami.

3: Chobotnice druhu Velodona

togata

Délka plášťové dutiny: 16 centimetrů

Tato chobotnice žije v hloubce

200–700 metrů pod hladinou moře.

zahnali predátora. Jejich chapadla se podobají přísavkám. Pohybují se tak, že nasají vodu

a pak ji rychle vytlačí, aby je proud poponesl.

V těle hlavonožců se vytváří inkoust, v případě ohrožení vypustí inkoustový oblak

a predátora tím zmatou. Někteří takhle dokážou vytvořit i svého „dvojníka“ – mrak,

který vypadá co do velikosti, tvaru i barvy jako oni sami, odláká pozornost predátora

a hlavonožec mu může uplavat.

Štítky k expozici

3


BEZOBRATLÍ

1: Talířovka druhu Chrysaora

achlyos

Chrysaora achlyos

Průměr: 91 centimetrů

Občas se celé hejno těchto

obrovských medúz vynese k hladině

oceánu, připomínají pak obří květy.

2: Kořenoústka pacifi cká

Phyllorhiza punctata

Průměr: 47 centimetrů

Tyto medúzy kořist nechytají, čerpají

živiny z vody – každý den jí přefi ltrují

až 50 metrů krychlových.

3: Talířovka druhu Chrysaora

fuscescens

Chrysaora fuscescens

Průměr: 27 centimetrů

Tato medúza má tělo pokryté tzv.

nematocysty, zvláštními pichlavými

buňkami, které po zabodnutí do

kořisti vytvoří drobounké, tenounké

háčky a paralyzují ji.

4: Sasanka kočičí

Urticina felina

Průměr: 12 centimetrů

Tyto sasanky mají kolem ústního

otvoru až 160 krátkých chapadel,

s jejichž pomocí chytají krevety

a ryby.

5: Větevník parožnatý

Acropora cervicornis

Výška: 2 metry

Větve tohoto rychle rostoucího

korálu každoročně povyrostou

o 10–20 centimetrů.

6: Útesovník mozkový

Diploria labyrinthiformis

Průměr: 2 metry

Tento korál v noci roztahuje chapadla,

aby do nich zachytil kolem

proplouvající kořist. Za dne se

naopak chrání chapadly ovinutými

kolem těla.

7: Kalichovka druhu Haliclystus

stejnegeri

Haliclystus stejnegeri

Výška: 15 centimetrů

Na rozdíl od většiny medúz tato

kalichovka neplave, ale tráví život

přisedlá na kamenech či řasách.

8: Paruska čočkovitá

Porpita porpita

Průměr: 2‚5 centimetru

Ačkoliv by se mohlo zdát, že se jedná

o medúzu, ve skutečnosti je paruska

kolonií tzv. zooidů – shlukem

droboučkých organismů, kteří mají

přesně rozdělené role, například

trávení.

9: Dírkovník džibutský

Goniopora djiboutiensis

Průměr: 1 metr

Tento korál na první pohled zaujme

svými polypy, jimiž dostává do těla

potravu a které jsou uspořádány

podobně jako okvětní lístky kopretiny.

Štítky k expozici

Žahavci

Existuje více než 10 000 známých druhů žahavců, jejichž podoba se mnohdy značně liší.

Někteří z nich, například sasanky a korály (oba tyto druhy spadají mezi korálnatce), se

vyskytují v přisedlém stadiu, což znamená, že žijí připoutaní k podkladu. Jiní žahavci,naříklad medúzy čtyřhranky, se volně pohybují ve vodě tak, že stahují a roztahují své tělo.

Ačkoliv se žahavci vzhledově liší, všichni patří mezi vodní živočichy a mají tzv.decentralizovaný nervový systém – nemají mozek ani srdce. Všechny druhy žahavců také po svém

společném předkovi zdědily harpunovité žahadlo, podle něhož dostaly své jméno.

Žahavci jsou masožraví, loví jiné živočichy a živí se jimi. Řadí se mezi tzv. pasivní

predátory – protože nejsou uzpůsobeni k tomu, aby svou kořist pronásledovali nebo

uštvali, čekají, až do nich kořist sama narazí. Jakmile se nicnetušící oběť otře o jejichchaadla, zaktivuje tím spouštěč tenounký jako vlásek, z těla žahavce vystřelí váček plný jedu

a ten pronikne do těla kořisti. Žahnutí kořist paralyzuje a zabije. Nešťastné shledání se

žahavcem bývá vysoce bolestivé – občas dokonce smrtelné – i pro člověka.

22


1

3

5

6

78 9

2

4


BEZOBRATLÍ

1: Motýl druhu Papilio polymnestor

Papilio polymnestor

Rozpětí křídel: 13 centimetrů

Tento motýl žije v oblastech s velkým

množstvím dešťových srážek,

například v neopadavých lesích.

2: Tiplice bahenní

Tipula paludosa

Rozpětí křídel: 4 centimetry

Tento noční hmyz má dlouhé tenké

nožky, které se snadno oddělí od těla.

3: Jepice

Ephemeroptera

Rozpětí křídel: 1,5 centimetru

Dospělé jepice žijí pouze hodinu.

4: Šídlo královské

Anax imperator

Délka: 7,8 centimetrů

Tento druh přistává jen zřídka, za letu

se i krmí.

5: Martináč atlas

Attacus atlas

Rozpětí křídel: 30 centimetrů

Tento motýl má největší křídla

ze všech druhů hmyzu, nemá však

ústa, aby se mohla krmit.

6: Klínatka druhu Ophiogomphus

severus

Ophiogomphus severus

Délka: 5 centimetrů

Na tuto vážku za chladných dní většinou

nenarazíme, vyhledává vyšší teploty.

7: Saranče druhu Brachystola magna

Brachystola magna

Délka: 5 centimetrů

Tento druh sarančete dokáže skočit

více než metr daleko.

8: Martináč měsíčitý

Actias luna

Rozpětí křídel: 10 centimetrů

Tato můra napodobuje spadané listí.

9: Saranče zelené

Omocestus viridulus

Délka: 2 centimetry

Samečci těchto sarančat vyluzují třením

zadních končetin charakteristický zvuk,

kterým k sobě vábí samičku.

10: Vosa obecná

Vespula vulgaris

Délka: 1‚4 centimetry

Pokud na tuto agresivní vosu něco

zaútočí, vyšle ostatním signál, aby jí

přilétly na pomoc.

11: Kutilka druhu Sphex

pensylvanicus

Sphex pensylvanicus

Délka: 2‚8 centimetrů

Bodnutí žihadlem kořist paralyzuje

a vosa ji pak přemístí do svého

podzemního hnízda, aby s ní nakrmila

mláďata.

Štítky k expozici

Létavý hmyz

Hmyz patří do kmene členovců, je tedy blízkým příbuzným korýšů (krabů a humrů),pavoukovců (pavouků a škorpiónů) a stonožkovců (stonožek a mnohonožek). Existujepřinejmenším milion druhů hmyzu, celkem představují více než osmdesát procent veškerých

druhů živočichů na Zemi. Každoročně je objeveno kolem deset tisíc nových druhů hmyzu.

Všichni členovci mají tělo rozděleno na tělní články, mají článkované končetiny a tzv.

exoskeleton, tvrdé tělo bez kostí. Dnešní hmyz je sice malý, ale v pravěku žily vážky srozětím křídel až 70 centimetrů.

Hmyz je jedinou třídou bezobratlých, u níž se vyvinula schopnost létat, a stal se také

prvními býložravci na Zemi – živil se pouze rostlinami. V průběhu společného vývoje,

který trval miliony let, se sice rostliny naučily hmyzu bránit, zároveň se však začalyspoléhat na to, že je hmyz opyluje a ony se tak budou dále rozmnožovat.

Všechny druhy hmyzu prodělávají po narození tzv. metamorfózu – sérii tělesných

změn, při nichž postupně dospívají. Tyto změny často bývají velmi drastické, tvar těla se

změní prakticky k nepoznání. Nejznámějším příkladem takové transformace je přeměna

housenky v motýla.

24


1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11


BEZOBRATLÍ

Biotop:

pobřežní oblasti

Tento biotop se nachází na pobřeží moří. Na celém světě najdeme zhruba 356 000kilometrů pobřeží, podmínky jsou ale značně různorodé podle místního podnebí, typukrajiny a proudění vody v oceánu.

Pobřežní oblasti jsou nestálé, pobřeží je pod náporem vln, přílivů, odlivů apodmořských proudů omýváno velkou spoustou vody, takže se krajina neustále mění. Na druhou

stranu díky tomu, že se do moře vlévají řeky a že vlny způsobují erozi půdy, jsoupobřežní oblasti bohaté na různé živiny a druhová rozmanitost je zde nejvyšší na světě.

Řada tvorů žijících v pobřežních oblastech, například krabi, přílipky či hřebenatky,

má tvrdou schránku, která je chrání před nárazy vln. Někteří z nich, jako třeba slávky,

mohou schránku otevřít a načerpat živiny z vody.

V pobřežních oblastech existují tzv. intertidální zóny, které jsou za odlivu nadhladinou moře a za přílivu se zalijí vodou. Živočichové, kteří v těchto zónách žijí, se tak musí

vyrovnat s obrovskými změnami teplot a přísunem vod různé salinity (slanosti), odčerstvé dešťové vody až po slanou mořskou vodu. Řada druhů, například svijonožci, má tzv.

cementovou žlázu, kterou se pevně přisají ke skále, aby je nesmetl příliv či odliv.

Štítky k expozici

26

1: Kalmar tryskový

Illex illecebrosus

Délka plášťové dutiny: 14 centimetrů

2: Kořenoústka druhu

Netrostoma setouchina

Netrostoma setouchina

Průměr: 20 centimetrů

3: Keřil růžový

Dendronotus frondosus

Délka: 10 centimetrů

4: Krab druhu Hepatus

epheliticus

Hepatus epheliticus

Šířka: 7‚6 centimetrů

5: Mořský slimák druhu Elysia

crispata

Elysia crispata

Délka: 5 centimetrů

6: Slávka jedlá

Mytilus edulis

Délka: 7,5 centimetrů

7: Fasciolárka tulipánová

Fasciolaria tulipa

Délka: 13 centimetrů

8: Hřebenatka druhu Argopecten

gibbus

Argopecten gibbus

Délka: 8 centimetrů

9: Chionka slepičí

Chamelea gallina

Délka: 4 centimetry

Často přebývá v bahnitém písku.

10: Svijonožec druhu Chthamalus

fragilis

Chthamalus fragilis

Průměr: 9 milimetrů

Tento svijonožec je hermafrodit (má

samčí i samičí pohlavní orgány).

11: Hvězdice síťovaná

Oreaster reticulatus

Průměr: 24 centimetrů

Mladí jedinci jsou maskovaní dozelena.


1

2

3

4

5

6

7

9

8

10

11




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist