načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Andragogický výzkum – Jan Průcha

Andragogický výzkum

Elektronická kniha: Andragogický výzkum
Autor: Jan Průcha

Metody výzkumu vzdělávání dospělých: popis metod (dotazník, SWOT analýza apod.), které se pro andragogiku nabízejí, a zajímá se o vzdělávací potřeby jak z hlediska jednotlivců, tak například zaměstnavatelů. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  212
+
-
7,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3%hodnoceni - 75.3% 87%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 152
Rozměr: 24 cm
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Výchova a vzdělávání dospělých. Mimoškolní výchova a vzdělávání
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5232-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Metody výzkumu vzdělávání dospělých: popis metod (dotazník, SWOT analýza apod.), které se pro andragogiku nabízejí, a zajímá se o vzdělávací potřeby jak z hlediska jednotlivců, tak například zaměstnavatelů.

Popis nakladatele

Dostává se vám do rukou ojedinělá publikace o metodách výzkumu vzdělávání dospělých, která objasňuje témata a problémy, jež je potřebné zkoumat na tomto poli. Přináší popis metod (dotazník, SWOT analýza apod.), které se pro andragogiku nabízejí, a zajímá se o vzdělávací potřeby nejen z hlediska jednotlivců, ale také například zaměstnavatelů. Klade si otázky, jaké jsou v současné době vzdělávací potřeby dospělých a které formy vzdělávání jsou nejvyhledávanější a v českém prostředí nejdostupnější.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Průcha - další tituly autora:
 (e-book)
Interkulturní komunikace Interkulturní komunikace
 (e-book)
Dětská řeč a komunikace -- Poznatky vývojové psycholingvistiky Dětská řeč a komunikace
Předškolní dítě a svět vzdělávání Předškolní dítě a svět vzdělávání
Moderní pedagogika Moderní pedagogika
 
K elektronické knize "Andragogický výzkum" doporučujeme také:
 (e-book)
Andragogický slovník -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Andragogický slovník
 (e-book)
Andragogika -- 2., aktualizované a rozšířené vydání Andragogika
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM

Jan Průcha

PEDAGOGIKAPEDAGOGIKA

Andragogický

výzkum

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

„Nejprve je nutno poznat reálný terén, na nějž se má soustředit výzkum,

a teprve potom je nutno vyhledávat vhodné výzkumné metody.“ O tom

a mnohém dalším je kniha významného českého pedagoga, prof. PhDr. Jana

Průchy, DrSc., Dr.h.c.

Dostává se vám do rukou ojedinělá publikace o metodách výzkumu vzdělá

vání dospělých, která objasňuje témata a problémy, jež je potřebné zkoumat

na tomto poli. Přináší popis metod (dotazník, SWOT analýza apod.), které

se pro andragogiku nabízejí, a zajímá se o vzdělávací potřeby jak z hlediska

jednotlivců, tak například zaměstnavatelů. Kniha bude jistě neocenitelným

zdrojem informací pro studenty a učitele andragogiky a pedagogiky na vysokých

a vyšších odborných školách, odborníky v oblasti lidských zdrojů a manažerů.

JAN PRŮCHA


What can be measured can be compared, and what

can be compared can more easily be managed.

(Andreas Fejes, Erik Nylander, 2013)


Pedagogika

Andragogický

výzkum

Jan Průcha


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. prof. PhDr. Jan Průcha, DrSc. ANDRAGOGICKÝ VÝZKUM TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5587. publikaci Odpovědný redaktor Zdeněk Kubín Sazba a zlom Antonín Plicka Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 152 Vydání 1., 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Photo © fotobanka allphoto ISBN 978-80-247-5232-7 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9341-2 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9342-9 (ve formátu EPUB)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah Úvod 7

Účel publikace 7

Charakter publikace 8

Hlavní zdroje publikace 8 1. Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu 11 1.1 Potřebnost výzkumu v andragogice 11 1.2 Pojem andragogický výzkum 14

Charakteristiky pojmu „andragogický výzkum“ 15 1.3 Předmět andragogického výzkumu 16 1.4 Andragogická realita a andragogické edukační procesy 17

Co vytváří andragogickou edukační realitu? 19 1.5 Základní typy učení a vzdělávání dospělých 21

(A) Učení dospělých ve formálním vzdělávání 22

(B) Učení dospělých v neformálním vzdělávání 23

(C) Informální učení (vzdělávání) 24 2. Výzkumné pole andragogiky 26 2.1 Andragogické makroprostředí edukace dospělých 26

Legislativní makroprostředí edukace dospělých 28

Geografické makroprostředí edukace dospělých 29

Demografické makroprostředí edukace dospělých 30 2.2 Andragogické edukační procesy 31

Vstupní determinanty andragogických edukačních procesů 32

Motivace subjektů ke vzdělávání 33

Motivační prostředky 34

Zájem o vzdělávání 35

Vzdělávací potřeby 36

Vzdělávací potřeby individuálních subjektů 37

Vzdělávací potřeby profesních skupin 39

Vzdělávací potřeby hodnocené zaměstnavateli 42

Vzdělávací potřeby z hlediska kvalifikačních požadavků 45

Vzdělávací potřeby odrážející se ve spolupráci vysokých škol a podniků 47

Volba vzdělávací dráhy / profesního zaměření 47

Příležitosti ke vzdělávání pro dospělé 51

Procesuální determinanty andragogických edukačních procesů 53 ——— 6 —————————————————

Styly a strategie učení dospělých 55

Elektronické učení – nový fenomén ve vzdělávání dospělých 57

Mezigenerační učení 61

Učení dospělých ve formálních, neformálních a informálních edukačních procesech 63

Výzkumy formálního a neformálního vzdělávání dospělých 65

Výzkumy informálního učení/vzdělávání dospělých 70

Další profesní vzdělávání dospělých 76

Podnikové učení a vzdělávání dospělých 79

Organizační učení a vzdělávání dospělých 81

Organizační klima pracoviště 83 2.3 Výzkumy efektivnosti andragogických edukačních procesů 84

Koncepce efektivnosti vzdělávání dospělých 86

Skepse o postulovaných efektech dalšího vzdělávání dospělých a výzkumné

nálezy potvrzující efekty 91 2.4 Výzkumy úrovně vzdělanosti dospělých 95 2.5 Sebereflexe andragogiky jako předmět výzkumu 97 3. Metody pro andragogický výzkum 100 3.1 Druhy a funkce výzkumu 102

Legislativní vymezení výzkumu a hodnocení jeho výsledků 104 3.2 Základní paradigmata: kvantitativní a kvalitativní metodologie 105 3.3 Validita, reliabilita, reprezentativita 109 3.4 Které metody jsou k dispozici pro aplikace 111

Pozorování 112

Dotazování 114

Dotazník 114

Sémantický diferenciál 118

SWOT analýza 119

Rozhovor 120

Experiment 123 4. Infrastruktura andragogického výzkumu 127 4.1 Situace andragogického výzkumu v České republice 127 4.2 Situace andragogického výzkumu v zahraničí 129

Centra andragogického výzkumu 129

Vědecké asociace andragogického výzkumu 130

Informační zdroje o andragogickém výzkumu 132 Literatura 136 Seznam rámců 145 Jmenný rejstřík 147 Věcný rejstřík 150

————————————————— 7 ———

Úvod

Úvod Účel publikace Tato publikace má teoretický charakter, avšak praktický účel. Po stránce teo retické chce objasnit, co je (resp. mělo by být) předmětem andragogického výzkumu, a popsat, které přístupy a metody jsou k tomu vhodné. Praktický účel publikace spočívá v tom, že poskytuje informace a návody těm, kdo plánují provádět nějaký andragogický výzkum nebo používají výsledky výzkumu ve své práci či chtějí prostě rozumět tomu, jak se výzkum připravuje a provádí. Publikace je určena hlavně těmto uživatelům: † Studentům v andragogických, pedagogických a jiných studijních oborech na vysokých ško

lách a vyšších odborných školách, kteří se potřebují vyznat v tom, jak se zkoumají problémy

učení a vzdělávání dospělých a hodlají provádět některé výzkumy v rámci svých bakalářských,

diplomových, seminárních a jiných prací. † Doktorandům a jiným studujícím v různých formách postgraduálního studia, kteří pro své

dizertační a  jiné práce potřebují znát a  případně aplikovat nějaké metody andragogického

výzkumu. † Andragogům, kteří vyučují na vysokých školách a vyšších odborných školách a mají svým

studentům objasňovat, jak se vytvářejí a o co se opírají andragogické poznatky a teorie. † Lektorům, školitelům, koučům, manažerům vzdělávání a jiným profesionálům působí

cím v podnikových, zájmových či jiných kurzech a školeních pro vzdělávání dospělých, kteří

potřebují chápat a využívat metody andragogického výzkumu.

Vznik této publikace byl vyvolán praktickou potřebou. Během svého desetiletého působení v roli externího učitele na Katedře andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty UK, lektora vzdělávání dospělých v několika českých a mezinárodních firmách a také při konzultacích pro studenty a doktorandy různých fakult, jsem opakovaně shledával stejnou skutečnost: Výzkum v andragogice se u nás nerozvinul v náležité šíři a exaktnosti. Zájemci o andragogický výzkum mnohdy nemají základní znalosti o  jeho teorii a  aplikovatelných metodách. Nevědí přesně, jak se andragogický výzkum má dělat, nevyznají se v jeho přístupech, metodách, pravidlech a zvyklostech.

Tato situace je způsobena tím, že česká andragogika – ačkoli se nyní dobře rozvíjí ve své teorii – nevypracovala dosud systematickou návodovou příručku o tom, co je vlastně andragogický výzkum a  jak jej lze provádět vědeckými metodami. Zmírnit tento nedostatek bylo hlavním důvodem k vytvoření této knížky. ——— 8 ————————————————— Charakter publikace Tato publikace se řídí základním principem: Nejprve je nutno poznat reálný terén, na nějž se má soustředit výzkum, a teprve potom je nutno vyhledávat vhodné výzkumné metody. Proto se obsah knihy zaměřuje prioritně na to, která témata a okruhy problémů jsou relevantní pro andragogický výzkum andragogiky a k tomu ukazuje již provedené aplikace výzkumných metod, jejichž podrobný popis je k  dispozici v  některých metodologických příručkách (viz seznam v Rámci 18).

Z výše uvedeného účelu této publikace vyplývá i způsob jejího ztvárnění: † Hlavním rysem publikace je zaměřenost na praktické využití, tj. v  textu je propojena

složka teoretická se složkou aplikační, tedy pro účely konkrétní realizace jednotlivých pří

stupů a metod. † Text zvýrazňuje exemplární princip, tj. do výkladu jsou soustavně zařazovány příklady

z konkrétních publikovaných prací, jež jsou u nás dostupné a z nichž čtenáři mohou pochopit

možnosti použití jednotlivých metod, ale i jejich slabiny a nedokonalosti. Z toho důvodu jsou

v knize začleněny i rámce, v nichž se konkrétní výzkumy objasňují podrobněji (viz Seznam

rámců v závěru knihy). † Text má charakter didaktického prostředku, tj. je psán tak, aby byl využitelný i k edu

kačním účelům pro ty, kdo o  andragogickém výzkumu budou vyučovat a  instruovat své

studenty. Hlavní zdroje publikace Andragogický výzkum v českém prostředí nemá k dispozici systematickou monografii o vlastních přístupech a metodách. Proto andragogika musí využívat metodologii výzkumu z jiných věd, především pedagogiky, psychologie, sociologie i dalších oborů. Z toho důvodu jsou v této publikaci využity jako zdroje některé vynikající publikace o  metodologii výzkumu českých a  slovenských odborníků (viz o  metodologických příručkách v  kap. 3.1). Samozřejmě využíváme také poznatky ze zahraničních výzkumů, jež v textu popisujeme, a z naší starší příručky Pedagogický výzkum – Uvedení do teorie a praxe (Průcha, 1995).

* * *


————————————————— 9 ———

Úvod

V této knize jsou uvedeny četné příklady z publikovaných andragogických výzkumů. Slouží nejen k demonstraci aplikací různých výzkumných metod, ale také k upozornění na určité slabiny a nedostatky některých aplikací. I když soubor uváděných prací je dosti široký, nepokrývá samozřejmě veškerou produkci českého andragogického výzkumu. Část výzkumných prací zůstává nepublikována, zejména v podobě magisterských a doktorských dizertací, nebo se může objevovat v málo dostupných zdrojích.

Rukopis této knihy kriticky posoudili dva renomovaní odborníci, jednak prof. PhDr. Peter Gavora, CSc., (Fakulta humanitních studií UTB, Zlín), jednak doc. PhDr. Jaroslav Veteška, Ph.D., (Ústav andragogických studií, UJAK, Praha). Oba mi poskytli konstruktivní připomínky a návrhy, za něž jim velmi děkuji.

————————————————— 11 ———

Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu

1. Andragogická edukační

realita jako předmět

výzkumu

1.1 Potřebnost výzkumu v andragogice Hned na začátku této práce vysvětlím, co je jejím základním principem a posláním. Česká andragogika se v posledních letech úspěšně rozvíjí po stránce teoretické. Přibývají knihy i časopisecké studie o tom, co je andragogika jako vědecký obor, jaké je její poslání a úkoly atd. O rozmachu andragogiky svědčí i  to, že se konstituovala jako studijní obor na několika českých vysokých školách a vyšších odborných školách (viz přehled studia andragogiky in Průcha a Veteška, 2014; Vacínová, 2011). Současně s tím, jak nabývá na stále větší důležitosti praktická realizace vzdělávání dospělých, objevují se různé dílčí metodiky pro zjišťování parametrů některých procesů probíhajících zejména v podnikovém vzdělávání, v řízení lidských zdrojů aj. Rozhodně nelze přehlížet, že v tomto směru je andragogika sycena spoustou odborné literatury, jak od českých či slovenských odborníků,

1

tak z četných překladů zahraničních publikací.

I když je tedy celkový obraz současné andragogiky u nás dosti potěšující, přece jen existuje kruciální otázka: Je daný stav dostačující k tomu, aby bylo možno uznávat českou andragogiku za vyspělou vědeckou disciplínu v pravém slova smyslu?

Domníváme se, že česká andragogika jistě splňuje kritéria nutná k jejímu uznání za vědeckou disciplínu, avšak přece jen jedna důležitá složka je v ní rozvinuta slaběji, než se patří: Je to systematický a na aplikaci vědeckých přístupů a metod založený andragogický výzkum.

Možná s  tímto konstatováním nebudou někteří odborníci úplně souhlasit. Mohou argumentovat tím, že u nás přece existují andragogické práce, které s nějakým výzkumem operují. Dokonce i některé diplomové práce či doktorské disertace s andragogickým zaměřením aplikují určité výzkumné metody. To je jistě pravda, ale porovnejme s andragogikou takové vědy, jako je pedagogika či psychologie, a bezpochyby zjistíme velké rozdíly. Pedagogika česká (a samozřejmě i zahraniční) disponuje dnes velmi rozsáhlým výzkumem, má vytvořenu i rozvinutou metodologii objasňování různých jevů, subjektů a  procesů edukační reality prostřednictvím výzkumu, tato metodologie je podrobně popsána v několika stěžejních monografiích a v této 1

Viz souhrnný přehled Významné publikace české a slovenské andragogiky (1990–2013), in Průcha a Veteška

(2014). ——— 12 ————————————————— oblasti úspěšně funguje i  samostatná vědecká společnost (Česká asociace pedagogického výzkumu působící již od roku 1992).

Tento nezbytný základ každé svébytné vědy česká andragogika dosud nemá v  úplnosti

vytvořen. To především znamená, že nemá intenzivně rozvíjený systematický výzkum jako generátor konkrétních empirických poznatků o andragogické edukační realitě, s nímž by mohla pracovat andragogická teorie a využívat jej andragogická praxe. Toto konstatování se opírá o srovnání s andragogikou v zahraničí, kde se tato věda konstituuje jako nejen teoretická, ale také výzkumná oblast vědy. Svědčí o tom například činnost ESREA (European Society for Research on the Education of Adults), jejího časopisu RELA (European Journal for Research on the Education and Learning of Adults) vydávaného na univerzitě v Linköpingu (Švédsko) a další mezinárodní aktivity, výzkumná centra a výzkumné publikace andragogiky (viz podrobněji v kap. 4.2).

Než pokročíme v dalším výkladu, je nezbytné zde objasnit variabilitu pojmů vyskytujících

se v mezinárodní (anglické) terminologii andragogiky – viz Rámec 1.

Rámec 1

Variabilita v české a mezinárodní andragogické terminologii

Ačkoliv si v české andragogice mnohdy stěžujeme na významovou rozrůzněnost či nepřes

nost v relevantních termínech, v mezinárodní terminologii vztahující se k andragogickému

výzkumu je situace také zčásti variabilní.

† Český termín „andragogický výzkum“, který zde používáme, má v mezinárodní (anglické)

terminologii ekvivalenty adult learning research, lifelong learning research nebo adult education

research, continuing education research, further education research, jak se to také objevuje v názvech

zahraničních institucí, asociací a časopisů (viz kap. 4). S termínem andragogy se běžně v za

hraničí nesetkáváme a termín andragogical research se nevyskytuje.

† Termíny adult education a lifelong learning se často používají jako synonyma, i když to nejsou

významově shodné pojmy. Jednak proto, že pojem adult education se vztahuje skutečně jen

na dospělé subjekty, a to obvykle od věku 18 let, někdy i na mladší nebo starší věkové

skupiny. Naproti tomu pojem lifelong learning se týká učení lidí v každém věku, tedy od

raného dětství až po vyšší seniorský věk.

† Přesto lze pozorovat, že v andragogice a andragogickém výzkumu v západních zemích

dnes převládají termíny se složkou learning, například lifelong learning, kdežto v  čes

kém prostředí a také v bývalých socialistických zemích jsou častější termíny se složkou

„vzdělávání“, kupříkladu „celoživotní vzdělávání“, polsky ksztalcenie ustawiczne apod.

K vysvětlení této rozdílnosti se nabízí hypotéza o kulturních odlišnostech: V zemích

————————————————— 13 ———

Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu

Zvláštní je, že čeští odborníci v oboru andragogika se celkem nepozastavují nad absencí rozvinutého empirického výzkumu ve své disciplíně. Jen výjimečně se tímto problémem zabývají někteří andragogové. Jeden z kritických pohledů vyjadřuje J. Veteška (2012a). Zamýšlí se nad stavem a proměnami české andragogiky jako vědecké disciplíny, popisuje její silné stránky a mezi slabými stránkami, respektive bariérami dalšího rozvoje uvádí na prvním místě (s. 53): † nedostatečný základní a aplikovaný výzkum; † panují určité nejasnosti ve vztahu ke specifickým výzkumným metodám pro oblast vzdělá

vání dospělých.

Také T. Vacínová (2011) konstatuje, že pokud má být andragogika skutečnou vědou, je nutno se zabývat také jejím stavem a vnitřní strukturou. K tomu účelu nastiňuje model „andragogického vědního pole“ (na základě klasifikace andragogických subdisciplín, produkce odborné literatury aj.). Uvádí jako slabá místa české andragogiky tyto problémy (s. 21): † empirické výzkumy jsou málo rozvíjené, témata jsou převážně tradiční, marginální, účelová,

výzkumy fragmentární, chybí experimenty; † chybí strategie andragogického výzkumu v ČR a jeho harmonizace s dlouhodobým strate

gickým plánem rozvoje výzkumu v ČR; † andragogický výzkum je nekoordinovaný, nemá stanoveny priority, nejsou dostatečně hie

rarchizované oblasti problémů; † s tím souvisí také absence centrální evidence andragogických výzkumů.

V české andragogice se otázkou potřebnosti výzkumu důkladněji zabýval – také s odkazem na zahraniční situaci – M. Kopecký (2007). Konstatuje:

„Andragogika má ve srovnání s jinými sociálními vědami ztíženou situaci. Rozvinula se relativně velmi

pozdě, a tak pro ni je těžké jasně vymezit vlastní prostor. Praxe vzdělávání dospělých po dlouhou dobu

nepociťovala potřebnost vlastní vědy ani systematického vědeckého výzkumu.“ (s. 33)

S využitím poznatků z andragogického výzkumu v Dánsku nastiňuje Kopecký možná témata andragogického výzkumu a jejich metody.

Západu je dominantní individualistická kultura (v pojetí interkulturní psychologie –

srov. Průcha, 2007, 2011), s důrazem na jedince a jeho aktivity včetně učení. Naopak

v zemích východní Evropy i jinde je (v různé míře) dominantní kolektivistická kultura,

v níž není aktivita jedince tak zvýrazňována. Může to být i jeden z důvodů, proč nachá

zíme v české andragogice a andragogickém výzkumu slabší zastoupení psychologických

aspektů učení u dospělých.


——— 14 —————————————————

Také významná slovenská odbornice, prof. V. Prusáková (2010), diskutuje téma potřebnosti andragogického výzkumu:

„Pro rozvoj vzdělávání dospělých je důležitý jak základní, tak i  aplikovaný výzkum... Důležitá je

i otázka charakteru výzkumu. Zatímco v předchozích letech byla orientace spíše na výzkum kvanti

tativní, v posledních letech se v oblasti vzdělávání dospělých prosazuje i výzkum kvalitativní.“ (s. 15)

2

S vědomím uvedených skutečností a stanovisek některých andragogů jsem vytvářel tuto knihu. Chci jejím prostřednictvím pomoci vzbudit zájem o andragogický výzkum, přiblížit čtenářům využitelné přístupy a metody andragogického výzkumu, a to s poukázáním na dobré, již existující příklady andragogického výzkumu v České republice a v zahraničí. Stručně vyjádřeno: Jde o  posílení andragogiky jako vědy založené na empirických důkazech (research-based science), nikoli pouze na teoretických ( jinak jistě nezbytných) popisech, modelech, úvahách apod. 1.2 Pojem andragogický výzkum Protože v této práci soustavně používáme termín „výzkum“, je nutno nejprve objasnit, co tento výraz označuje a jakou náplň má v andragogice. V českém jazykovém povědomí je výraz „výzkum“ všeobecně spojen s významy určitých činností: probádat něco, zjistit něco, objasnit něco. Obdobně je tomu v jiných jazycích: Anglický výraz pro „výzkum“ je research, jenž je odvozen od slovesa search (znamená: hledat, pátrat, objevovat něco). Stejné významy má výraz výzkum v němčině (Forschung), v ruštině (issledovanije), v polštině (badanie) a podobně i v jiných jazycích.

V odborné terminologii má termín „výzkum“, respektive „vědecký výzkum“, přesně definovaný význam. Existuje rozsáhlý počet definic, které se pokoušejí pojem výzkum vymezit, obvykle ve vztahu k určité konkrétní vědě či oboru.

Například Velký psychologický slovník (Hartl, Hartlová, 2010) definuje vědecký výzkum (podle amerického psychologa F. N. Kerlingera) jako:

„systematické a kritické zkoumání hypotetických tvrzení o předpokládaných vztazích mezi jevy; jeho

výsledkem je vytváření teorií, které umožňují jevy vysvětlovat a předvídat“ (s. 676).

Podrobněji charakterizuje pojem „výzkum“ slovenský pedagog P. Gavora (2010). Z množství existujících definic preferuje tuto:

„Výzkum je systematický způsob řešení problémů, kterým se rozšiřují hranice vědomostí lidstva.

Výzkumem se potvrzují či vyvracejí dosavadní poznatky, anebo se získávají nové poznatky.“ (s. 13) 2

Viz o metodologii kvantitativního výzkumu a kvalitativního výzkumu v kap. 3.2.

————————————————— 15 ———

Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu

A jak je výzkum vymezován v andragogice? Popravdě řečeno, žádné vymezení andragogického výzkumu jsem v  českých andragogických publikacích nenašel. Neuvádí jej ani Z. Palán (2002) ve své knize Výkladový slovník – Lidské zdroje. I když se tento autor k našemu pojetí blíží tím, že charakterizuje andragogiku jako „vědu empiricko-teoretickou“(s. 17), samotný pojem andragogický výzkum není v této jinak výborné publikaci obsažen.

Stručná definice podle Andragogického slovníku (Průcha, Veteška, 2012, 2014) zní takto:

„Andragogický výzkum – činnost zaměřená na systematický popis, analýzu a objasňování jevů a procesů

týkajících se celoživotního vzdělávání a vzdělávání dospělých.“ (s. 32)

Z  těchto zmíněných a  ještě mnoha dalších existujících definic je zřejmá snaha postihnout pojem výzkum jedinou, všeobsažnou formulací. To je jistě vhodné pro slovníkové či encyklopedické účely, avšak stručné definice nemohou obsáhnout daný pojem v jeho komplexnosti. Proto vymezíme pojem „andragogický výzkum“ nikoli pomocí stručné definice, nýbrž na základě relevantních charakteristik. V těchto charakteristikách je nutné používat některé další, specifické pojmy, které samozřejmě budou následně vysvětleny. Charakteristiky pojmu „andragogický výzkum“

3

† Andragogický výzkum je vědecká činnost, jejímž předmětem je andragogická realita. † Andragogický výzkum má za účel systematicky identifikovat, popisovat, analyzovat a objas

ňovat různé varianty andragogické reality. Z toho vyplývá existence různých druhů a funkcí

andragogického výzkumu. † Andragogický výzkum je zaměřen na jevy a procesy andragogické reality, které mají kva

litativně odlišnou povahu. Z toho vyplývá existence různých přístupů a metod v andra

gogickém výzkumu. † Andragogický výzkum je činnost, jež je organizována a institucionalizována. Realizuje

se tedy v rámci určitých vědeckých a výzkumných institucí (organizovaných výzkumných

týmů, ústavů, vědeckých společností, informačních toků, publikačních médií aj.). † Andragogický výzkum je činnost, která je svou podstatou praktická, tj. vychází z  lidské

praxe, jejími potřebami je vyvolávána, a působí na ni svými výsledky a efekty. 3

V této části a v následující 2. kapitole používáme termínologii z teorie edukační reality rozpracované

komplexně v monografii Moderní pedagogika (Průcha, 1997–2013) a v dalších pracích autora. ——— 16 ————————————————— † Andragogický výzkum – jako každá systematická činnost – je založen na určitých teoriích.

Andragogický výzkum má tedy svou složku teoretickou a složku praktickou, které se

vzájemně prolínají. † Andragogický výzkum má svou etiku, tj. soubor morálních hodnot, norem, pravidel a zvyk

lostí, jimiž se řídí profesionální činnost těch, kdo andragogický výzkum provádějí. 1.3 Předmět andragogického výzkumu Stěžejním problémem jakéhokoliv vědeckého výzkumu je vyjasnění otázky, co je předmětem daného výzkumu. V případě andragogického výzkumu nenacházíme v českém kontextu uspokojivou odpověď – pokud pomineme triviální konstatování, že předmětem tohoto výzkumu je prostě vzdělávání dospělých, eventuálně celoživotní vzdělávání. Otázka předmětu výzkumu není podrobně řešena, považuje se zřejmě za málo důležitou.

M. Kopecký (2007) se pokusil vymezit předmět andragogického výzkumu, opíraje se o dánského odborníka H. S. Olesena, jakožto následující čtyři hlavní témata výzkumu: 1. Učící se subjekt, schopnost učit se a provázanost učení s vytvářením osobnosti. Za vhodnou

metodu se zde považuje výzkum životní historie ( life history and biography). V souvislosti s tím

také zkoumání „nerovnoměrné distribuce schopnosti učit se“ a „příležitosti k učení“ jako

činitelů tvorby sociálních nerovností. 2. Místa, v  nichž se vzdělávání a  učení odehrávají. Jsou tím myšleny sociální instituce,

tj. pracovní organizace, školy, sféra občanského života (občanské vzdělávání). 3. Obsahy učení, tj. zkoumání toho, jaké znalosti si dospělí osvojují, relevantnost obsahů

učení aj., jak se projevují ve studijních programech a kurzech pro dospělé. 4. Kritický rozbor politických a ideologických koncepcí o celoživotním učení a společnosti

znalostí.

K  andragogickému výzkumu se hlásí andragogové v  Dánsku (Alheit et al., 2004; Milana, Larson, 2011, a další). Týmy na univerzitách v Roskilde a v Århusu se zaměřují na zkoumání celoživotního učení a vzdělávání dospělých, a to s aplikací metody životní historie (life history), kdy se z  analýzy vyprávění poskytovaných dospělými jedinci vyvozují poznatky o  různých životních a vzdělávacích drahách, o jednotlivých faktorech ovlivňujících vzdělávání lidí apod. Tito výzkumníci publikují zejména v elektronickém časopise RELA (European Journal for Research on the Education and Learning of Adults). Biografická metoda životní historie jako metoda kvalitativního výzkumu dospělých je kromě Dánska rozvíjena i v jiných zemích, například ve Švédsku a v Německu, jak o tom svědčí různé publikace, zejména sborník Using Biography and Life History Methods in Adult Education and Learning Research (West et al., 2007). (Viz o této metodě v kap. 3.4.)

————————————————— 17 ———

Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu

Jistě je nutno považovat tyto přístupy k vymezení témat či priorit andragogického výzkumu

za užitečné. Jsou však dostačující? Může aplikace biografické metody a kvalitativní metodologie saturovat andragogický výzkum? Má se vůbec andragogický výzkum zaměřovat pouze či hlavně na učení dospělých?

To jsou otázky, které vyvstávají jako zásadní, když uvažujeme o předmětu andragogického

výzkumu. Naše stanovisko zní takto: S ohledem na komplexnost a variabilitu všeho toho, kde a jak se uskutečňuje učení a vzdělávání dospělých, které jevy, situace, procesy, subjekty aj. zahrnuje, je nutno chápat předmět andragogického výzkumu mnohem šířeji.

Východiskem k  tomu může být koncepce andragogické reality, kterou nyní objasníme.

Předtím si ale všimneme názoru blízkého k naší koncepci (viz Rámec 2).

Toto pojetí je jistě přínosné – andragogika a andragogický výzkum jsou nepochybně multi

disciplinární oblasti, což vyplývá z povahy jejich předmětu. Ovšem aby se andragogický výzkum nezmítal v chaosu tak velkého počtu teorií, je nutno vycházet z nějaké realistické, uchopitelné představy o komplexu andragogické reality, jak nyní vysvětlíme. 1.4 Andragogická realita

a andragogické edukační procesy

Ústřední pojem pro vědecký andragogický výzkum je „andragogická realita“. Tento pojem je dosud málo běžný, v andragogické teorii jej použil například M. Beneš (2008). Pojem je analo

Rámec 2

Interdisciplinární obsah výzkumu učení

Dánský odborník Henning S. Olesen (Graduate School of Lifelong Learning, Roskilde Uni

versity) ve studii zabývající se zkoumáním celoživotního učení (Olesen, 2004) uvažuje o tom,

že realita procesů učení je velmi široká a  mnohostranná. Z  toho důvodu je podle autora

nutné, aby učení bylo objasňováno pomocí různých disciplín a  teorií a  tomu by měla být

uzpůsobena také odborná příprava výzkumníků celoživotního učení. Jde o tyto zdroje: teorie

organizace, teorie managementu, informatika, průmyslová sociologie a psychologie práce,

etnografie, lingvistika, kognitivní věda, politologie, teorie systémů. K tomu dále přistupuje

pedagogika, pedagogická psychologie, pedagogická sociologie, filozofie vzdělávání, školský

management, didaktika aj.

Nelze očekávat, že by některá z těchto teorií sama o sobě mohla poskytnout validní rámec

pro výzkum celoživotního učení. Nikoliv, je nutná spolupráce všech.

——— 18 —————————————————

gický k pojmu „edukační realita“, který je již poměrně běžný a podrobně objasněný v moderní

pedagogice (srov. pozn. 3).

Má-li se popsat, co je andragogická realita jakožto předmět výzkumu, je nutno vycházet

z nějakého pojetí andragogiky jako vědního oboru. V odborné literatuře nalezneme velký počet

definic andragogiky, z nichž jsou příznačné tyto:

† Podle některých odborníků se chápe andragogika jednoduše jako „pedagogika dospělých“,

věda o výchově a vzdělávání dospělých – například Hartl, Hartlová (2010).

† V širším pojetí založeném na sociologii se vymezuje tzv. integrální andragogika jako „teorie

a praxe vedení dospělých v širokém smyslu a ve všech hlavních sociálních sférách (vzdělávání dospělých, rozvoj lidských zdrojů, sociální andragogika a sociální práce, kulturní práce) ... Objektem andragogiky je dospělý člověk v celém průběhu své životní dráhy.“ (Špatenková, 2009, s. 38–39)

† Za adekvátnější považujeme pojetí andragogiky, které zastává Beneš (2001, 2008 a další práce).

Podle tohoto autora andragogika je: – vědní obor v systému věd o výchově a vyučování zaměřený na veškeré aspekty vzdělávání

a učení se dospělých; – studijní obor v programu pedagogických věd sloužící přípravě budoucích odborníků

v oblasti vzdělávání dospělých; – odpovídající oblast společenské činnosti, ve které se realizuje vzdělávání a intencionální

(záměrné) učení se dospělých, čili andragogická praxe. Beneš (2008) dále konstatuje, že andragogika vždy preferovala pojem „vzdělávání“, ale v posledních letech se stává hlavním andragogickým pojmem fenomén „učení se dospělých“, a to ve všech jeho souvislostech. Tudíž andragogika se zabývá učením se dospělých ve čtyřech rovinách (s. 35–36): – Z hlediska makrosociálního se andragogika zaměřuje na sociální, ekonomické, kulturní,

politické a technologické změny ovlivňující vzdělávání a učení se dospělých. Jde o takové

otázky jako ekonomické a společenské funkce vzdělávání dospělých, vývoj kvalifikační

struktury, vzdělávání dospělých jako intervenční mechanismus při řešení společenských

krizí, například nezaměstnanosti nebo migrace. – Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých. Kupříkladu možnosti

realizace andragogických cílů v různých organizacích, přístupnost privátního, veřejného

a komerčního vzdělávání dospělých. – Z hlediska didaktiky se andragogika zabývá analýzou procesů organizovaného učení,

vztahem skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení aj. – Z hlediska individua jde například o možnost plánovat vlastní vzdělávací cestu, vztah

k životním problémům atd. *

————————————————— 19 ———

Andragogická edukační realita jako předmět výzkumu

Podle Beneše je tím charakterizován předmět andragogických teorií a  výzkumu (o  něm

však přímo nepojednává). „Zaměření andragogických teorií je ovlivněno andragogickou

realitou, andragogickými záměry a potřebami“ (s. 36 – tučně J. P.). Pojem andragogická

realita ale blíže nevysvětluje.

V souladu s tímto pojetím je naše koncepce (Průcha, 1997–2013), podle níž můžeme nyní vymezit, co je andragogická realita jakožto předmět andragogického výzkumu:

Andragogickou realitu nutno chápat jako všechna ta prostředí a situace, v nichž jsou

začleněny dospělé subjekty do nějakých procesů edukace (učení a vzdělávání) a v nichž

se používají nějaké edukační konstrukty a vznikají nějaké vzdělávací výsledky a efekty.

Takovýchto prostředí a  situací existuje ve společnosti obrovské množství. Uvedeme zde konkrétní příklady situací andragogické reality: † Dospělý jedinec studující vyšší odbornou / vysokou školu nebo nějaký postgraduální program. † Automechanik zacvičující se v  podnikovém školicím středisku na servis nového modelu

automobilu. † Žena na mateřské dovolené zúčastňující se kurzu počítačové gramotnosti. † Senior absolvující zájmové studium na univerzitě třetího věku. † Sběratel známek docházející do klubu filatelistů na porady s jinými sběrateli. † Náruživý divák televize sledující pořady o tajemstvích mořských hlubin. † Profesionální sportovec trénující podle pokynů svého trenéra. † Milenecký pár učící se ze vzájemného sdělování intimních prožitků.

Tyto situace jsou pouze jednotlivé příklady nespočetné variety situací vytvářejících andragogickou realitu. Každý dospělý člověk se ocitá v nejrůznějších životních prostředích, situacích a rolích, ve vztazích vznikajících v malých sociálních skupinách (např. rodina, domácnost, parta přátel) i ve velkých skupinách (např. kolektiv zaměstnanců podniku, studenti určité školy apod.). Tyto situace nejsou dosud v  andragogice v  úplnosti popsány, ale existují pokusy psychologů identifikovat typy životních situací. Například Hlavsa, Langová, Všetečka (1987) vypracovali typologii životních situací a  dospěli k  poznatku, že existuje zhruba pět set základních typů životních situací. Co vytváří andragogickou edukační realitu? Ve většině životních situací dospělého člověka se vyskytují různé edukační procesy, které reprezentují konkrétní případy andragogické reality, a tedy mohou být předmětem zájmu andragogického výzkumu.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.