načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Analýza pro ekonomy – Pavel Tuleja

Analýza pro ekonomy
-15%
sleva

Kniha: Analýza pro ekonomy
Autor: Pavel Tuleja

Publikace je určena: - studentům ekonomických a obchodně podnikatelských fakult - širokému spektru odborné veřejnosti - zájemcům o ekonomické vědní disciplíny Předkládaná učebnice je koncipována jako výchozí studijní materiál pro posluchače ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >5ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  349 Kč 297
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2007
Počet stran: 344
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: vi, 336 stran: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 7. 12. 2007
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2007
ISBN: 9788025118016
EAN: 9788025118016
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace je určena: - studentům ekonomických a obchodně podnikatelských fakult - širokému spektru odborné veřejnosti - zájemcům o ekonomické vědní disciplíny Předkládaná učebnice je koncipována jako výchozí studijní materiál pro posluchače kurzů věnovaných problematice makroekonomické analýzy a komparativní ekonomie, jež jsou vyučovány na českých vysokých školách ekonomického směru. Svým obsahem tento studijní text navazuje na základní teoretické znalosti obecné ekonomie, finanční teorie a základů statistiky a účetnictví. Autor se věnuje základním souvislostem makroekonomické analýzy a analýze vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy. Součástí kapitol obsažených v oddílu věnovaném analýze vnitřní a vnější rovnováhy je také „Dodatek“, v němž na konkrétním příkladu České republiky analyzuje vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů, jimž je daná kapitola věnována. Jako obsahově vyvážený a komplexně zpracovaný materiál umožňuje tato učebnice názorně pochopit popsané ekonomické jevy a je tak důležitým studijním i praktickým průvodcem všem studentům, odborné veřejnosti i zájemcům o ekonomické obory.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Pavel Tuleja - další tituly autora:
Základy makroekonomie -- Učebnice pro ekonomické a podnikatelské faktulty Základy makroekonomie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7. Trh práce a zaměstnanost V rámci této kapitoly: ■ seznámíte se trhem práce a jeho členěním, ■ naučíte se rozlišovat mezi ekonomicky aktivním a ekonomicky neaktivním obyvatelstvem, ■ získáte informace o jednotlivých tocích na trhu práce, ■ zjistíte, jaký je rozdíl mezi skutečnou a přirozenou mírou nezaměstnanosti ■ a na závěr se dozvíte, jaká je souvislost mezi úplnými náklady práce, reálnou hrubou mzdou a produktivitou práce. 7.1 Trh práce

Trh práce je místem, v němž se střetává poptávka po práci ze strany potenci

álních zaměstnavatelů s nabídkou práce, již představují jednotlivci ucházející

se o zaměstnání, přičemž předmětem koupě a prodeje nejsou jednotlivé osoby, ale jejich pracovní síla. Pokud k této interakci dochází uvnitř konkrétní firmy, hovoříme o vnitřním trhu práce, tj. o místě, v němž se setkává poptávka po práci ze strany firem a nabídkou práce tvořenou stávajícími firemními zaměstnanci. Je-li daný trh naopak místem, kde dochází k interakci mezi poptávkou po práci ze strany firem a nabídkou práce představovanou jednotlivci, kteří mohou okamžitě či ve velmi krátké době nastoupit na nová pracovní místa, pak již nehovoříme o vnitřním, ale o vnějším trhu práce.

Současná ekonomická teorie a praxe nečlení trh práce pouze na trh vnitřní

a vnější, ale také na trh primárního a sekundárního sektoru. Toto členění

vychází z hypotézy dvojího trhu práce, dle níž je trh práce primárního

sektoru trhem s „dobrými“ pracovními místy, která se vyznačují vysokou mzdou, štědrými zaměstnaneckými požitky, dobrými vyhlídkami na budoucí kariéru a v neposlední řadě také dlouhodobou pracovní jistotou, kdežto trh práce sekundárního sektoru je trhem se „špatnými“ pracovními místy, pro něž je charakteristická nízká mzda, malá atraktivita a minimální pracovní jistota. Zatímco jednotlivci působící na primárním trhu mohou být z tohoto trhu vytlačeni na trh sekundární, k opačnému přesunu pracovních sil dochází zcela výjimečně, a to jak z důvodu nedostatku volných pracovních míst na trhu práce v primárním sektoru, tak z důvodu existence institucionálních bariér, jež mají zpravidla podobu restriktivních opatření prosazovaných odborovými svazy.

Vzhledem k tomu, že pro vývoj na trhu práce mají rozhodující význam změny,

k nimž dochází jak u objemu, tak u struktury nabídky, resp. poptávky po

práci, je v rámci makroekonomických analýz těmto dvěma veličinám věnová

na značná pozornost. Vyjdeme-li z definice trhu práce, pak dospějeme k závěru, že poptávkou po práci (LD) rozumíme celkový objem pracovních sil, jenž na trhu práce, při určité výši mzdy, požadují jednotliví zaměstnavatelé. Jsou-li jejich požadavky na tomto trhu naplněny a jimi nabízená pracovní místa jsou obsazena, hovoříme o uspokojené poptávce po práci, kdežto v opačném případě o poptávce neuspokojené. Nabídku práce (LS) naopak definujeme jako celkový počet jednotlivců nabízejících na trhu práce, při určité výši mzdy, svou pracovní sílu. Také v tomto případě hovoříme o uspokojené nabídce práce, již před

Poptávka

po práci a

nabídka práce

Hypotéza

dvojího trhu

práce

Trh práce

147


stavují osoby, které jsou zaměstnány a nabídce neuspokojené tvořené jednotlivci, jež pracovat chtějí, práci hledají, ale z důvodu nedostatku pracovních míst nepracují. Jinými slovy řečeno, neuspokojená nabídka práce odpovídá počtu nezaměstnaných. 7.1.1 Toky na trhu práce

Jak již víme, na trhu práce je předmětem koupě a prodeje pracovní síla, kte

rou zde nabízí ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO), tj. jednotlivci, kteří

dosáhli minimálně patnácti let věku a současně splňují kritéria, na jejichž

základě mohou být zařazeni mezi zaměstnané či nezaměstnané. Pramen: Český statistický úřad

Jako zaměstnané (E) označujeme patnáctileté či starší jednotlivce, kteří

v daném období buto pracovali alespoň jednu hodinu v týdnu za mzdu, plat

či jinou odměnu, nebo měli k zaměstnání formální vztah, přičemž není rozhodující, zda tato práce měla trvalý, dočasný, sezónní nebo příležitostný charakter. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že tato kategorie ekonomicky aktivních obyvatel zahrnuje jak zaměstnance, tak osoby, jež nejsou v zaměstnaneckém poměru. Z tohoto důvodu jsou v rámci statistické praxe zaměstnaní dále členěni na základě Klasifikace postavení v zaměstnání (CZ-ICSE – Czech International Classification of Status in Employment) do následujících šesti kategorií:

■ zaměstnanci, jejíž součástí jsou osoby, které vykonávají pro zaměstnavatele práci

za mzdu, přičemž v rámci pracovního vztahu jsou danému zaměstnavateli podří

zeni. Pracovní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pak může mít podo

bu pracovního poměru, dohody, služebního poměru, popř. se může jednat

o učně, kteří vykonávají placenou práci,

■ zaměstnavatelé, kam patří osoby, jež mají podnikatelské oprávnění a v rámci

svého podnikání zaměstnávají další jednotlivce nebo osoby, které mají samy, popř.

se svými partnery rozhodující vlastnický podíl v podniku a tím pádem také pravo

moc za tento podnik jednat,

■ osoby pracující na vlastní účet, což je kategorie již tvoří fyzické osoby, jež mají

podnikatelské oprávnění a v rámci svého podnikání nezaměstnávají další jednot

livce. Jedná se tedy o osoby, které mají sebezaměstnání.

Zaměstnaní

Ekonomicky

aktivní

obyvatelstvo

148 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy Tabulka 7-1 Obyvatelstvo na 15 let věku a jeho členění dle ekonomického postavení v České republice v letech 1997-2006 (průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

obyvatelstvo 8.487,0 8.523,2 8.555,3 8.586,4 8.577,4 8.599,1 8.636,9 8.673,3 8.716,0 8.773,4

EAO 5.184,8 5.201,4 5.218,2 5.186,1 5.146,0 5.139,0 5.132,3 5.132,5 5.174,2 5.199,4

zaměstnaní 4.936,5 4.865,7 4.764,1 4.731,6 4.727,7 4.764,9 4.733,2 4.706,6 4.764,0 4.828,1

nezaměstnaní 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 399,1 425,9 410,2 371,3

ENO 3.302,2 3.321,8 3.337,1 3.400,3 3.431,4 3.460,1 3.504,6 3.540,8 3.541,8 3.574,0


kde: ONPZ – osoby neklasifikovatelné podle postavení v zaměstnání

Pramen: Český statistický úřad

■ členové produkčních družstev, již tvoří osoby, které jsou aktivně činné ve výrob

ním, zemědělském či jiném produkčním družstvu, jehož jsou současně členy.

V této souvislosti je zapotřebí poznamenat, že do této kategorie nejsou zařazeni

členové spotřebitelských družstev. Podobně jako osoby pracující na vlastní účet,

také členové produkčních družstev jsou osobami, jež mají sebezaměstnanecké

místo.

■ pomáhající rodinní příslušníci, jejíž součástí jsou osoby, které mají příbuzen

ský vztah a při výkonu práce pomáhají na základě jiného než pracovněprávního

vztahu

■ a osoby neklasifikovatelné podle postavení v zaměstnání, tj. ekonomicky

aktivní osoby, u nichž nemá statistický úřad dostatek informací k tomu, aby je

mohl zařadit do jedné z výše uvedených kategorií.

Vyčleníme-li z kategorie zaměstnaných osob příslušníky armády, získáme sku

pinu ekonomicky aktivních obyvatel, již statistikové zpravidla označují jako

zaměstnané v civilním sektoru (E

CS

).

Pramen: Český statistický úřad

Zaměstnaní

v civilním

sektoru

7. Trh práce a zaměstnanost 149

Tabulka 7-2 Postavení osob v zaměstnání v České republice v letech 1997-2006 (průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

zaměstnaní 4.936,5 4.865,7 4.764,1 4.731,6 4.727,7 4.764,9 4.733,2 4.706,6 4.764,0 4.828,1

zaměstnanci 4.249,0 4.138,4 4.024,1 3.971,7 3.969,8 3.966,4 3.893,7 3.890,2 3.979,5 4.032,0

zaměstnavatelé 198,7 202,5 195,7 196,2 186,2 192,6 196,8 187,5 177,1 195,9

pracující na vlastní účet 388,4 437,5 464,0 486,1 499,7 540,5 581,3 573,2 551,1 550,8

člen. produk. družstev 80,4 64,5 55,1 50,8 43,8 35,8 28,0 24,3 21,2 16,3

pomáhaj. rodin. příslušníci 19,9 22,6 25,1 26,5 27,7 28,9 33,0 31,1 35,0 32,5

ONPZ 0,1 0,2 0,1 0,3 0,5 0,7 0,4 0,3 0,1 0,6

Tabulka 7-3 Zaměstnaní v civilním sektoru a příslušníci armády v České republice v letech 1997-2006

(průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

zaměstnaní 4.936,5 4.865,7 4.764,1 4.731,6 4.727,7 4.764,9 4.733,2 4.706,6 4.764,0 4.828,1

zaměstnaní v civilním

sektoru

4.884,4 4.817,7 4.708,9 4.675,6 4.684,4 4.730,0 4.697,5 4.684,0 4.749,2 4.811,3

příslušníci armády 52,1 48,0 55,2 56,0 43,3 34,9 35,7 22,6 14,8 16,8


Pramen: Český statistický úřad

Druhou část ekonomicky aktivního obyvatelstva pak tvoří nezaměstnaní

(U), což jsou jednotlivci ve věku patnáct a více let, kteří v daném období neby

li zaměstnáni, ale v průběhu posledních čtyř týdnů práci aktivně sháněli a byli připraveni během čtrnácti dnů do nového zaměstnání nastoupit. Současně je však nutno podotknout, že mezi nezaměstnané řadíme také osoby, které práci již našly, ale vzhledem ke stanovenému termínu nástupu do zaměstnání, nejsou v daném okamžiku v zaměstnaneckém poměru. Také kategorie nezaměstnaných osob je v rámci statistické praxe dále členěna, přičemž v rámci studií zaměřených na analýzu trhu práce je zpravidla největší pozornost soustředěna na členění nezaměstnaných dle doby hledání zaměstnání a dle vzdělání.

Nezaměstnaní

150 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy Tabulka 7-4 Odvětví činnosti zaměstnaných v České republice v letech 1997-2006 (průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

zaměstnaní 4.936,5 4.865,7 4.764,1 4.731,6 4.727,7 4.764,9 4.733,2 4.706,6 4.764,0 4.828,1

zeměď., mysliv., lesní

hospodářství

229,7 217,8 200,7 190,2 177,8 184,2 172,1 162,9 150,7 144,3

rybolov, chov ryb, přidruž.

činnosti

54,6 49,2 46,6 50,5 47,4 43,7 41,1 39,4 38,7 37,4

dobýv. nerost. surovin 88,9 85,8 77,2 70,4 67,1 61,1 53,3 58,6 49,3 54,9

zpracovatelský průmysl 1.369,5 1.340,8 1.307,8 1.281,5 1.310,4 1.318,2 1.294,3 1.274,2 1.296,1 1.361,5

výroba a rozvod elekt., plynu

a vody

92,0 93,3 83,7 77,5 87,3 83,8 77,1 76,2 76,6 76,7

stavebnictví 480,9 472,0 443,2 439,0 427,7 425,2 438,7 435,6 458,5 436,3

obchod, opravy motor.

vozidel a spotř. zboží

658,7 645,5 640,7 612,9 604,9 619,8 627,8 630,9 614,8 613,6

pohostinství a ubytování 166,2 169,2 157,4 156,3 158,7 170,5 170,7 174,8 181,7 187,0

doprava, sklad., pošty a

telekomunikace

381,5 378,1 371,0 373,2 362,6 367,6 358,8 364,0 359,7 361,0

peněžnictví a pojišťovnictví 96,6 99,7 98,8 99,6 101,4 95,2 96,3 93,6 96,5 92,2

nemov., služby pro podniky,

výzkum, vývoj

251,9 248,4 256,5 266,0 256,0 269,1 284,9 281,5 288,3 321,3

veř. správa; obrana; soc.

zabezpečení

320,6 322,8 336,5 342,9 339,3 325,7 331,9 322,5 333,2 325,6

školství 306,4 289,0 286,7 298,9 300,0 309,1 287,8 279,0 296,6 287,6

zdravotnictví, veter. a sociál.

činnosti

272,4 267,7 276,6 290,7 304,3 304,2 306,9 323,6 328,1 329,9

ostatní veřejné, sociální a

osobní služby

161,3 182,6 176,1 175,8 178,2 179,4 185,1 184,4 189,8 193,0

domácnosti zaměstnávající

personál

1,2 1,3 1,8 1,8 1,3 3,3 4,3 3,2 3,2 3,5

exteritor. organizace a

instituce

1,8 1,5 1,5 2,0 0,8 1,1 0,9 1,0 0,7 1,5

nezjištěno 2,3 1,0 1,3 2,4 2,5 3,7 1,2 1,2 1,5 0,9


Pramen: Český statistický úřad

V případě ekonomicky aktivního obyvatelstva, věnují analytikové značnou

pozornost míře ekonomické aktivity (k

EA

) či také míře participace, což

je ukazatel, jenž zachycuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel na dospělé

populaci, tj. na celkovém počtu osob, které v daném období dosáhly minimálně patnácti let věku: kde: DPo – dospělá populace resp.: Význam tohoto ukazatele lze spatřit zejména v tom, že s jeho pomocí jsme schopni stanovit pravděpodobnost, s níž se osoba mladší patnácti let zařadí, po dosažení dospělosti, mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Míra ekonomické aktivity nám tak umožňuje alespoň částečně odhadnout jaká je v dané ekonomice výše pracovních rezerv.

V rámci jednotlivých studií zaměřených na analýzu trhu práce se pak neset

káváme pouze s mírou participace, ale také s mírami účasti (k

EAU

), jež

zachycují podíl ekonomicky aktivních osob na dospělé populaci dle pohlaví, věku, národnosti či vzdělání.

Míra účasti

Míra

ekonomické

aktivity

7. Trh práce a zaměstnanost 151

Tabulka 7-5 Nezaměstnaní dle doby hledání zaměstnání (bez osob, které již našly zaměstnání) a dle vzdělání v České republice v letech 1997-2006 (průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

nezaměstnaní 229,0 316,6 440,9 440,4 406,5 363,6 388,6 413,8 396,0 357,2

do 3 měsíců 61,9 80,6 87,9 70,0 61,7 54,8 59,6 57,2 53,6 43,7

od 3 do 6 měsíců 45,6 63,2 79,9 62,6 55,1 49,3 54,4 56,4 49,9 41,8

od 6 měsíců do 1 roku 51,5 73,9 109,6 93,1 75,6 70,9 77,1 81,5 75,5 70,5

od 1 roku do 2 let 38,7 57,6 88,7 108,5 89,1 71,0 77,5 82,7 83,6 76,8

více než 2 roky 31,2 41,3 74,8 106,2 125,0 117,0 119,1 135,2 133,2 124,4

nezjištěno 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,6 0,9 0,8 0,2 0,0

nezaměstnaní 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 399,1 425,9 410,2 371,3

základní vzděl. a bez

vzdělání

75,8 88,1 109,3 119,6 114,2 91,7 93,3 104,6 98,9 91,9

střední bez maturity 104,8 146,4 209,3 202,3 184,7 175,9 191,4 211,0 198,7 169,9

střední s maturitou 59,2 89,0 118,5 116,2 104,8 92,8 100,0 95,1 96,0 91,8

vysokoškolské 8,5 12,2 17,0 16,4 14,6 13,7 14,4 15,2 16,6 17,7

dle doby hledání zaměstnání

dle vzdělání

Vzorec 7-1 Vzorec 7-2


Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

Jednotlivci, kteří ve sledovaném období nebyli zaměstnáni a současně nesplňo

vali kritéria, na jejichž základě by byli zařazeni mezi nezaměstnané a osoby

mladší patnácti let tvoří skupinu označovanou jako ekonomicky neaktivní

obyvatelstvo (ENO). Její součástí tak jsou jednotlivci navštěvující předškolní zařízení

a vzdělávací instituce (základní a střední školy, odborná učiliště a vysoké školy), osoby na

další rodičovské dovolené, dlouhodobě nemocní, invalidní a starobní důchodci a lidé, kteří

nejsou připraveni během čtrnácti dnů nastoupit do nového zaměstnání.

Pramen: Český statistický úřad

Ekonomicky

neaktivní

obyvatelstvo

152 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy

Tabulka 7-6 Míra ekonomické aktivity a míry účasti v České republice v letech 1997-2006 (%)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

obyvatelstvo 61,09 61,03 60,99 60,40 59,99 59,76 59,42 59,18 59,36 59,26

15 až 29 let 57,49 58,65 58,92 58,11 56,51 55,23 54,32 52,88 51,86 51,14

30 až 44 let 91,25 91,16 91,22 91,01 91,13 90,51 89,75 89,91 89,89 89,54

45 až 59 let 80,68 79,63 79,56 79,23 79,43 80,08 80,38 80,93 82,16 82,57

60 a více let 9,16 8,57 8,29 7,45 7,56 8,41 8,82 8,74 9,41 9,97

muži 71,11 70,82 70,57 69,84 69,37 69,25 68,68 68,44 68,70 68,55

15 až 29 let 67,96 68,15 67,90 66,66 65,24 63,70 62,55 61,04 60,24 58,77

30 až 44 let 96,91 96,86 96,86 96,96 96,99 96,88 96,15 96,70 96,75 97,15

45 až 59 let 88,66 87,92 88,26 87,72 87,85 88,37 88,13 88,52 89,32 89,34

60 a více let 14,81 13,94 12,79 11,80 11,81 13,61 14,23 14,07 15,54 16,52

ženy 51,82 51,95 52,11 51,63 51,27 50,94 50,80 50,54 50,64 50,55

15 až 29 let 46,54 48,72 49,53 49,18 47,39 46,39 45,74 44,37 43,11 43,15

30 až 44 let 85,44 85,29 85,42 84,88 85,08 83,93 83,13 82,85 82,77 81,60

45 až 59 let 73,00 71,66 71,17 71,04 71,29 72,06 72,87 73,57 75,20 75,95

60 a více let 5,38 4,97 5,26 4,50 4,67 4,84 5,07 5,03 5,10 5,31

Tabulka 7-7 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo a jeho členění v České republice v letech 1997-2006

(průměr, VŠPS, tis. osob)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2003 2004

ENO 3.302,2 3.321,8 3.337,1 3.400,3 3.431,4 3.460,1 3.504,6 3.540,8 3.541,8 3.574,0

starobní a invalid.

důchod.

2.037,8 2.093,8 2.136,6 2.194,4 2.184,7 2.167,7 2.181,9 2.206,3 2.212,3 2.174,7

navštěvující vzděl.

instituce

740,9 735,2 734,9 761,3 798,9 799,7 812,3 839,3 858,0 878,2

pečující o rodinu 209,7 178,7 158,1 150,9 153,3 160,7 148,5 153,3 154,6 161,4

rodičovská dovolená 168,5 178,6 189,0 188,7 188,4 172,2 179,3 173,2 161,9 157,5

zdravotní důvody 77,1 63,0 46,6 39,8 41,5 53,2 55,6 53,1 49,2 86,5

nejsou schopni nástupu

do 14-ti dnů

19,8 24,6 22,0 21,9 21,0 20,2 24,3 26,7 24,6 23,4

jiné důvody 48,2 47,7 49,8 43,2 43,2 79,7 92,8 81,6 75,9 91,7

bez uvedení důvodů 0,2 0,2 0,1 0,1 0,4 6,7 9,9 7,3 5,3 0,6


Jak již víme, v reálně fungující ekonomice je dospělá populace tvořena oso

bami, které jsou buto ekonomicky neaktivní nebo naopak ekonomickou akti

vitu vyvíjejí, přičemž tito jednotlivci jsou dále členěni na osoby zaměstnané a nezaměstnané. Mezi těmito dvěma, resp. třemi kategoriemi pak dochází k řadě přesunů, jež můžeme shrnout do následujících osmi toků (viz obrázek 7-2):

■ tok 1, jenž zachycuje přesun osob z kategorie ekonomicky neaktivních obyvatel do

kategorie zaměstnaných, z čehož vyplývá, že jeho součástí jsou zejména absol

venti škol, kteří okamžitě po vstupu na trh práce našli zaměstnání, jednotlivci opě

tovně vstupující na trh práce a v neposlední řadě, také osoby, které se rozhodly

na tento trh přejít z neoficiální šedé ekonomiky,

■ tok 2, který zobrazuje přesun osob z kategorie zaměstnaných do kategorie ekono

micky neaktivních obyvatel, tj. pohyb, jenž tvoří především jednotlivci, kteří

v důchodovém věku odcházejí z pracovního procesu do starobního důchodu

a dále pak osoby, jež začaly pobírat plný invalidní důchod, nastupují na další rodi

čovskou dovolenou či jsou dlouhodobě nemocné. Součástí tohoto toku jsou také

jednotlivci, kteří se rozhodli opustit oficiální trh práce a stali se součástí šedé eko

nomiky

39

.

Toky na trhu

práce

7. Trh práce a zaměstnanost 153

Obrázek 7-1 Obyvatelstvo dle ekonomického postavení v České republice v roce 2006 39) Pod pojmem šedá ekonomika zpravidla rozumíme veškerou aktivitu ekonomických jednotek, která není slučitelná se stávajícími hospodářskými zákony a již tyto jednotky realizují s cílem vyhnout se daním či poplatkům.


■ tok 3, jenž zahrnuje pohyb osob v rámci kategorie zaměstnaní, z čehož vyplývá,

že jeho součástí jsou jednotlivci, kteří poté co ukončili jeden pracovní poměr, oka

mžitě nastoupili do nového zaměstnání,

■ tok 4 znázorňující přesun osob z kategorie nezaměstnaných do kategorie zaměst

naných. Ten tok tedy tvoří jednotlivci, kteří po určité době opětovně našli zaměst

nání. Z daného je tedy zřejmé, že intenzita tohoto toku bude ovlivněna stávající

ekonomickou situací, úrovní mezd a očekáváními zaměstnavatelů ohledně

budoucího hospodářského vývoje, tj. faktory, jež na trhu práce působí na straně

poptávky. K hodnocení intenzity tohoto toku pak bývá nejčastěji využívána míra

získání zaměstnání (k

zi

), jejíž hodnotu určíme jako podíl nezaměstnaných

vyřazených z evidence úřadu práce z důvodu získání nového zaměstnání (U

NU

)

na celkovém počtu nezaměstnaných: Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

■ tok 5, jenž zachycuje přesun osob z kategorie zaměstnaných do kategorie neza

městnaných, z čehož vyplývá, že jeho součástí jsou jednotlivci, kteří v daném

období buto ztratili zaměstnání, nebo svůj pracovní poměr sami ukončili, při

čemž z důvodu nedostatečné poptávky po práci nebyli schopni nastoupit do

nového zaměstnání. V tomto případě je mohutnost tohoto toku zpravidla hodno

cena pomocí míry ztráty zaměstnání (r

zt

), což je ukazatel, jehož hodnotu určí

me jako podíl nezaměstnaných, kteří jsou nově hlášeni na úřadech práce (U

NH

) na

celkovém počtu zaměstnaných:

■ tok 6, který zahrnuje přesun osob z kategorie ekonomicky neaktivních obyvatel do

kategorie nezaměstnaných, tj. pohyb, jenž tvoří jednak absolventi škol hledající

své první zaměstnání a jednak jednotlivci, kteří se po dlouhodobé nemoci či další

rodičovské dovolené opětovně vracejí na trh práce. Součástí tohoto toku jsou také

osoby, které se z důvodu příznivých podmínek rozhodly vrátit mezi ekonomicky

aktivní obyvatelstvo. 154 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy Vzorec 7-3 Vzorec 7-4 Tabulka 7-8 Míra získání zaměstnání a míra ztráty zaměstnání v České republice v letech 1997-2006 (%)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

k

zi

10,21 9,02 7,97 9,11 9,19 9,94 9,46 9,36 9,16 7,33

k

zt

0,84 1,09 1,26 1,18 1,15 1,18 1,17 1,19 1,12 1,08


■ tok 7 znázorňující přesun osob z kategorie nezaměstnaných do kategorie ekono

micky neaktivních obyvatel. Tento tok pak zpravidla tvoří jednotlivci, kteří se

z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti vzdali naděje, že naleznou nové zaměst

nání, v důsledku čehož přestali to zaměstnání aktivně shánět, nebo osoby, jež se

rozhodly hledat nové zaměstnání v zahraničí.

■ a tok 8, jenž zobrazuje vnější příliv osob do kategorie ekonomicky neaktivního oby

vatelstva, z čehož vyplývá, že tento pohyb je tvořen pouze jednotlivci, kteří se stá

vají součástí dospělé populace. Z daného je tedy zřejmé, že intenzita tohoto toku

je výrazně ovlivněna stávajícím demografickým vývojem. 7.2 Nezaměstnanost a způsoby jejich měření

Jak je z výše uvedeného zřejmé, na trhu práce dochází k řadě přesunů, jež

poměrně výrazně ovlivňují rovnováhu jak na trhu práce, tak v celém národ

ním hospodářství. Vzhledem k tomu, že ve většině případů je narušení této

rovnováhy spojeno s růstem počtu nezaměstnaných, je vývoj v oblasti nezaměstnanosti považován za jeden z hlavních sociálně-ekonomických problémů moderní společnosti. Z tohoto důvodu patří v rámci makroekonomických analýz k jedněm nejsledovanějších ukazatelů míra nezaměstnanosti (u), již zpravidla definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel: resp.:

Míra

nezaměst

nanosti

7. Trh práce a zaměstnanost 155

Vzorec 7-5a Obrázek 7-2 Toky na trhu práce


V rámci statistické praxe se pak nesetkáváme pouze s jedním typem míry nezaměstnanosti, ale rozlišujeme mezi:

■ mírou registrované nezaměstnanosti (u

r

), která zachycuje procentuální podíl

dosažitelných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce

40

(U

d

) na

celkovém počtu dosažitelných ekonomicky aktivních obyvatel (EOA

d

), jejichž sou

částí jsou jak evidovaní uchazeči o práci, tak zaměstnaní v daném národním hos

podářství s jediným nebo hlavním pracovním poměrem: či také:

V České republice je takto definovaná míra nezaměstnanosti zveřejňována pravi

delně jednou za měsíc Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), a to na

základě údajů vycházejících ze statistik vedených jednotlivými úřady práce. V této

souvislosti je však zapotřebí poznamenat, že výše uvedenou metodiku začalo

MPSV ČR využívána teprve od července roku 2004, když před tímto datem byla

hodnota míry registrované nezaměstnanosti stanovována jako procentuální podíl

všech uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce na celkovém počtu

ekonomicky aktivních osob.

■ a obecnou mírou nezaměstnanosti (u

o

) zobrazující procentuální podíl neza

městnaných zjištěných na základě Výběrového šetření pracovních sil (U

VŠPS

) na

celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel stanovených na základě stejného

šetření (EAO

VŠPS

):

Jak je z výše uvedeného zřejmé, při výpočtu obecné míry nezaměstnanosti nevy

cházejí statistikové z evidence úřadů práce, ale z Výběrového šetření pracovních

sil (VŠPS), jež každé čtvrtletí provádí u náhodně vybraných respondentů Český 156 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy Vzorec 7-5b Vzorec 7-6a Vzorec 7-6a Vzorec 7-7 40) Za dosažitelné uchazeče o zaměstnání evidované na úřadech práce jsou považování registrovaní nezaměstnaní, kterým žádná objektivní překážka nebrání v nástupu do nového zaměstnání. Z daného je tedy zřejmé, že za dosažitelné tak můžeme označit všechny osoby, které aktivně hledají práce, přičemž se v daném časovém okamžiku neúčastní rekvalifikačních kurzů, nevykonávají krátkodobé zaměstnání, nejsou v pracovní neschopnosti, popř. ve výkonu trestu či nepobírají peněžitou podporu v mateřství.


statistický úřad, který tuto míru nezaměstnanosti také zveřejňuje. Předmětem toho

to šetření jsou tedy domácnosti bydlící v náhodně zvolených bytových jednot

kách, jež se nacházejí na území České republiky. V současné době je tento sou

bor tvořen necelými 26 tis. bytovými jednotkami, což znamená, že tohoto šetření

se pravidelně zúčastňuje přibližně 63 tis. respondentů, přičemž cca 85 % z nich

tvoří dospělou populaci. Využití dat získaných z VŠPS pak vede k tomu, že při

výpočtu této míry nezaměstnanosti jsou bráni v potaz jak dosažitelní uchazeči

o práci, kteří jsou evidování na úřadech práce, tak uchazeči, kteří sice aktivně hle

dají práci, ale nejsou součástí této evidence. Vzhledem k tomu, že rozsah i meto

dika tohoto šetření odpovídá jak definicím Mezinárodní organizace práce (ILO –

International Labour Organization), tak doporučením Eurostatu, je obecná míra

nezaměstnanosti ideálním ukazatelem pro komparaci vývoje na jednotlivých

národních trzích práce.

Poznámka: v případě registrované míry nezaměstnanosti je v letech 2005-2006 stanovena hodnota příslušného ukazatele pomocí

metodiky založené na dostupných uchazečích o zaměstnání evidovaných na úřadech práce.

Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

Podobně jako u míry participace, také u tohoto ukazatele se nesetkáváme

pouze s celkovou mírou nezaměstnanosti, ale s celou řadou specifických

měr, jež pak zachycují procentuální podíl nezaměstnaných na ekonomicky

aktivním obyvatelstvu dle pohlaví, věku, národnosti či vzdělání.

Ačkoliv je míra nezaměstnanosti obecně uznávaným kritériem pro hodnocení

vývoje na trhu práce, nalezneme mezi ekonomy a analytiky řadu kritiků, kteří

považují tento způsob měření nezaměstnanosti za poněkud problematický.

Hlavní nedostatky této metody pak spatřují zejména v tom, že zatímco jednotlivci, kteří

mají nereálné mzdové požadavky, v důsledku čehož nejsou schopni nalézt na daném trhu

práce odpovídající zaměstnání, jsou považování za dostupné nezaměstnané, nejsou do této

kategorie zahrnovány osoby, které buto nedobrovolně pracují na částečný pracovní úva

zek nebo z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti opustily oficiální trh práce, čím se staly

součástí kategorie ekonomicky neaktivního obyvatelstva. Zatímco první skupina obyvatel

skutečnou míru nezaměstnanosti nadhodnocuje, druhé dvě skupiny tuto míru naopak

významně podhodnocují.

Nedostatky

míry neza

městnanosti

Specifické

míry

nezaměst

nanosti

7. Trh práce a zaměstnanost 157

Tabulka 7-9 Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1997-2006 (průměr, %)

ukazatel 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

celkem 4,36 6,13 8,62 8,99 8,54 9,20 9,92 9,77 8,94 8,08

muži 3,32 4,87 7,38 7,89 7,50 8,11 8,75 8,51 7,62 6,77

ženy 5,65 7,74 10,18 10,39 9,86 10,58 11,41 11,37 10,66 9,78

celkem 4,79 6,45 8,70 8,76 8,13 7,28 7,78 8,30 7,93 7,13

muži 3,89 5,04 7,27 7,33 6,74 5,90 6,10 7,02 6,45 5,82

ženy 5,94 8,25 10,50 10,57 9,88 9,03 9,88 9,91 9,79 8,84

míra registrované nezaměstnanosti

obecná míra nezaměstnanosti


Přirozená míra nezaměstnanosti

V souvislosti s problematikou trhu práce se v makroekonomické analýze stře

táváme také s pojmem přirozená míra nezaměstnanosti

41

(u

p

), což je

míra, při níž se trh práce nalézá ve stavu dlouhodobé rovnováhy. Jinými slovy

řečeno, je-li v dané ekonomice dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti, pak platí, že všichni jednotlivci, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, jsou zaměstnáni. Tento stav je pak v rámci ekonomické teorie označován pojmem plná zaměstnanost (E

p

). Nedosa

huje-li skutečná míra nezaměstnanosti míry přirozené, potýká se daná ekonomika:

■ buto s přezaměstnaností, což je situace, v niž skutečná míra nezaměstnanos

ti dosahuje ve srovnání se svou přirozenou mírou nižších hodnot, z čehož vyplý

vá, že v dané ekonomice jsou nadměrně využívány výrobní kapacity a ta se tak

nachází v expanzní produkční mezeře,

■ nebo s podzaměstnaností k níž dochází v okamžiku, kdy skutečná míra neza

městnanosti převyšuje míru přirozenou, což znamená, že tato ekonomika nedo

statečně využívá své výrobní kapacity a dostává se do recesní produkční mezery.

V mikroekonomickém pojetí je přirozená míra nezaměstnanosti definována

jako míra, která vzniká v důsledku normálního tření na jinak rovnovážném

trhu práce. Vyjdeme-li z této koncepce, pak je zřejmé, že při stanovení její konkrétní hodnoty budou hrát rozhodující roli především toky, které zachycují pohyb ekonomicky aktivního obyvatelstva mezi kategorií zaměstnaní a nezaměstnaní. V tomto pojetí tak přirozenou míru nezaměstnanosti vypočteme pomocí následující rovnice:

Na rozdíl od mikroekonomického pojetí, které přirozenou míru nezaměstna

nosti definuje pouze na základě vývoje, k němuž dochází na vlastním trhu

práce, makroekonomické pojetí vychází z poněkud širších ekonomických souvislostí, když vzájemně propojuje vývoj na trhu práce a stabilitu cenové hladiny. V rámci tohoto přístupu je tak přirozená míra nezaměstnanosti ztotožněna s mírou nezaměstnanosti neakcelerující inflaci (NAIRU – Non-Accelerating Inflation Rate of Unemployment), což je hodnota, při níž v dané ekonomice dosahuje cenová hladina dlouhodobě stabilního tempa růstu. Vzhledem k tomu, že výše uvedená definice NAIRU umožňuje interpretovat tento ukazatel několika různými způsoby, nalezneme v rámci ekonomické teorii i praxe řadu postupů, na jejichž základě lze hodnotu tohoto ukazatele vypočíst. K jedněm z nejčastěji využívaných pak patří postup, jenž ve své stati „NAIRU v teorii a praxi“ navrhli američtí ekonomové a představitelé nové keynesiánské ekonomie Nicholas Gregory Mankiw (1958) a Laurence M. Ball (1959):

Makroekono

mické pojetí

Mikroekono

mické pojetí

Přirozená

míra neza

městnanosti 158 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy 41) Autory tohoto konceptu jsou americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 1976 Milton Friedman (1912-2006) a americký ekonom Edmund Stanley Phelps (1933) . Vzorec 7-8


kde: a – parametr, jehož hodnota vychází ze sklonu Phillipsovy křivky

v – nabídkový šok

Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí 7.3 Náklady práce, mzdy a produktivita práce

Jedním z faktorů, jenž v současné tržní ekonomice významně ovlivňuje vývoj

na trhu práce, jsou úplné náklady práce (ÚNP), které jsou zpravidla defi

novány jako veškeré výdaje, které zaměstnavatelé vynaloží na mzdy zaměstnanců, jejich nábor a výchovu a na krytí jak zákonem stanovených, tak dobrovolně poskytovaných, popř. smluvně dohodnutých sociálních a personálních potřeb zaměstnance. Vyjdeme-li z této definice, pak je zřejmé, že při analýze úplných nákladů práce musíme rozlišovat mezi:

■ přímými náklady práce (PNP), které zahrnující veškeré peněžní prostředky, jež

zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům za práci, popř. na základě zákoní

ku práce či kolektivní smlouvy. Přímé náklady práce jsou pak dále členěny na:

Úplné náklady

práce

7. Trh práce a zaměstnanost 159

Vzorec 7-9 Vzorec 7-3 Obecná a přirozená míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1996-2006 (průměr, vlastní odhad, %)


● mzdy (m), tj. finanční prostředky, které poskytuje zaměstnavatel svému

zaměstnanci za práci. Do této skupiny přímých nákladů tak zahrnujeme tarif

ní mzdy, pravidelně vyplácené odměny a prémie, odměny hrazené ze zisku,

mimořádné výplaty, jež nejsou vázány na hospodářský výsledek, příplatky za

přesčasovou práci, mzdová zvýhodnění, naturální mzdy vyjádřené v penězích

a odměny za pracovní pohotovost.

● a náhrady mezd (m

n

), jež tvoří veškeré peněžní prostředky, které na základě

zákoníku práce či kolektivní smlouvy poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za

neodpracovaný čas, pokud byla jeho práce přerušena buto z důvodu dovole

né či státního svátku, nebo z důvodu existence objektivních překážek na stra

ně zaměstnance či zaměstnavatele.

Pramen: Český statistický úřad a vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

■ sociálními požitky (SP), jejichž součástí jsou příspěvky, které poskytuje zaměst

navatel svým zaměstnancům ve formě podnikového spoření, prodeje akcií, přís

pěvků na stravování a občerstvení, příspěvků na bydlení, výdajů ze sociálního

fondu na sociální účely či ve formě osobních vozů, jež mohou zaměstnanci vyu

žívat také k soukromým účelům,

■ zákonným sociálním pojištěním (ZSP), které představuje peněžní prostředky,

jež ve formě povinného sociálního pojištění hradí ze svých nákladů zaměstnavatel

za své zaměstnance,

■ ostatními sociálními náklady a výdaji (OSNV), kam patří náklady a výdaje

zaměstnavatele spojené s úhradou nadstandardních programů sociálního a pen

zijního připojištění, odstupné, vyrovnání za dobu nemoci placené zaměstnavate

lem a prostředky, jež zaměstnavatel vyplatí přímo zaměstnanci ve formě sociálních

podpor, tj. při narození či úmrtí rodinného příslušníka, v mateřství nebo při odcho

du do důchodu,

160 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy

Tabulka 7-10 Průměrné měsíční náklady práce a jejich struktura v České republice v letech 1996-2005

(na zaměstnance, CZK)

ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

průměrné náklady

práce

14.415 15.499 17.014 18.321 19.764 21.594 22.956 24.296 26.428 27.664

mzdy 9.208 9.944 10.969 11.811 12.623 13.658 14.494 15.362 16.724 17.649

náhrady mzdy 1.032 1.114 1.201 1.266 1.368 1.570 1.676 1.759 1.874 1.950

sociální požitky 280 288 318 321 340 402 416 415 499 528

zákonné soc.

zabezpečení

3.572 3.849 4.209 4.556 5.042 5.526 5.904 6.208 6.766 6.870

ostatní soc. nákl. a

výdaje

108 107 123 158 166 186 225 270 264 325

personální náklady 224 216 209 222 245 265 269 306 338 373

daně a dotace -9 -19 -15 -13 -20 -13 -28 -24 -37 -31


Pramen: Český statistický úřad

■ personálními náklady (PN), jež zaměstnavateli vznikají v souvislosti s náborem

zaměstnanců, výchovou a zapracováním učňů, školením zaměstnanců pro povo

lání, ošatným, popř. s pořízením pracovního oděvu či uniformy

■ a daněmi a dotacemi (DaDt), což je položka, která je stanovena jako rozdíl

mezi daněmi, sankcemi a poplatky, jež místní a státní orgány ukládají zaměstna

vatelům v souvislosti se zaměstnáváním lidí a vyplácením mezd a dotacemi urče

nými pro financování části či celých nákladů na přímé odměny.

Budeme-li analyzovat věcnou strukturu úplných nákladů práce poněkud

podrobněji, pak dospějeme k závěru, že ve většině vyspělých ekonomik se

z více než šedesáti procent na těchto nákladech podílejí peněžní prostředky, jež zaměstnavatelé vyplácejí ve formě mezd. Z tohoto důvodu je významnou součástí studií zaměřených na problematiku trhu práce také analýza vývoje průměrných hrubých měsíčních mezd a s nimi související produktivity práce.

Mzdy a trh

práce

7. Trh práce a zaměstnanost 161

Tabulka 7-11 Průměrná hrubá měsíční mzda a její členění v České republice v letech 1996-2005 (na fyzické osoby, CZK)

ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

průměrná hrubá

mzda

9.208 9.944 10.969 11.812 12.623 13.658 14.494 15.361 16.560 17.649

zeměď., mysliv., lesní

hospodářství

7.306 7.783 8.742 8.766 9.472 10.250 10.850 10.891 12.188 13.126

rybolov, chov ryb,

přidruž. činnosti

8.739 10.291 10.878 11.008 11.278 12.006 12.715 13.031 14.063 14.645

dobýv. nerost. surovin 10.144 11.517 12.845 13.735 14.536 15.338 16.384 17.130 18.513 19.809

zpracovatelský

průmysl

8.404 9.416 10.476 11.135 12.005 12.714 13.525 14.229 15.307 16.218

výroba a rozvod elekt.,

plynu a vody

10.646 11.884 13.304 14.901 15.679 16.584 18.128 19.202 20.388 22.168

stavebnictví 9.459 10.044 10.949 12.164 12 .303 13.006 14.266 14.443 15.689 16.316

obchod, opravy

motor. vozidel a spotř.

zboží

10.155 10.374 11.465 11.972 13.763 14.695 15.270 15.310 17.818 18.804

pohostinství a

ubytování

6.948 7.363 8.697 9.175 10.674 10.422 10.122 10.636 11.207 11.996

doprava, sklad., pošty

a telekomunikace

8.961 10.361 11.664 12.364 13.472 14.748 15.960 16.740 17.648 18.345

peněžnictví a

pojišťovnictví

15.172 17.095 19.168 21.348 23.785 26.374 27.959 30.548 32.511 34.301

nemov., služby pro

podniky, výzkum,

vývoj

11.303 12.074 13.687 14.810 14.476 16.589 16.305 17.230 18.554 22.508

veř. správa; obrana;

soc. zabezpečení

10.812 10.856 11.573 12.811 13.291 14.562 15.734 18.206 19.006 19.761

školství 9.060 8.797 9.102 10.311 10.636 11.369 12.523 14.194 15.289 16.485

zdravotnictví, veter. a

sociál. činnosti

8.640 9.093 9.469 10.838 11.181 12.565 14.359 15.433 15.465 16.199

ostatní veřejné,

sociální a osobní

služby

8.227 9.147 9.328 10.064 11.245 12.693 12.447 13.323 14.028 14.641


Průměrná hrubá měsíční mzda (m

PH

) vyjadřuje podíl mezd bez ostatních

osobních nákladů na průměrném celkovém evidenčním počtu zaměstnanců

42

(em

PEP

) v daném měsíci:

kde: t

m

– počet měsíců ve sledovaném období

Při výpočtu průměrné hrubé měsíční mzdy nejsou brány v potaz mzdy a platy, jež pobírají

jednotlivci vykonávající veřejné funkce, soudci, učni, osoby pracující pro firmu na základě

dohody o práci mimo pracovní poměr, zaměstnanci podniků, jež nejsou v rámci statistických

šetření sledovány, ženy na mateřské dovolené a v neposlední řadě, také mzdy osob na rodi

čovské dovolené, pokud tito jednotlivci současně nejsou v zaměstnaneckém poměru.

V rámci statistické praxe je hodnota průměrné hrubé měsíční mzdy standard

ně publikovány v běžných cenách, z čehož vyplývá, že podobně jako u jiných

nominálních veličin, také v tomto případě může být růst nominálních hrubých

mezd (m

PH,n

) spojen jak s růstem celkového objemu peněžních prostředků, jež zaměstna

vatelé vyplatili svým zaměstnancům, tak s růstem cenové hladiny. Z tohoto důvodu se v ana

lýzách zaměřených na vývoj na trhu práce setkáváme také s pojmem reálná průměrná

hrubá měsíční mzda (m

PH,r

), což je průměrná mzda, jejíž hodnota je očištěna od změn

souvisejících s pohybem cenové hladiny. Hodnota reálné mzdy je pak nejčastěji určována

deflováním nominálních veličin prostřednictvím indexu spotřebitelských cen.

Pramen: Český statistický úřad a vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

S vývojem reálných hrubých mezd úzce souvisí také vývoj souhrnné pro

duktivity práce (SPP), což je ukazatel, jehož hodnotu určíme jako podíl

hrubého domácího produktu ve stálých cenách na celkové počtu zaměstnaných

zjištěných na základě Výběrového šetření pracovních sil (E

VŠPS

):

Porovnáme-li dynamiku růstu souhrnné produktivity práce s dynamikou růstu reálných hru

bých měsíčních mezd, pak jsme schopni určit, jak se v dané ekonomice vyvíjely jednotko

vé mzdové náklady (JMN), tj. ukazatel zobrazující poměr mezi čistými prvotními pracov

Souhrnná

produktivita

práce

Reálná

průměrná

hrubá mzda

Průměrná

hrubá mzda

162 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy

Vzorec 7-10

Vzorec 7-11

Tabulka 7-12 Nominální a reálná průměrná hrubá měsíční mzda v České republice v letech 1996-2005

(na fyzické osoby, s. c. 2000, deflováno CPI, CZK)

ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

m

PH,n

9.208 9.944 10.969 11.812 12.623 13.658 14.494 15.361 16.559

m

PH,r

11.707 11.656 11.612 12.258 12.623 13.065 13.629 14.430 15.150

42) Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách zachycuje celkový počet stálých a dočasných zaměstnanců,

kteří jsou v daném měsíci v pracovním, členském či služebním poměru k zaměstnavateli.


ními důchody, jež tvoří náhrady zaměstnancům a čistý smíšený důchod a hrubým domácím produktem ve stálých cenách. Vyjdeme-li z výše uvedených definic, pak je zřejmé, že pokud bude v dané ekonomice docházet k předstihu tempa růstu reálných mezd před tempem růstu produktivity práce, povede tato disproporce k růstu jednotkových mzdových nákladů. Vyšší úroveň JMN následně sníží konkurenceschopnost tuzemských firem a současně zvýší riziko spojené se vznikem mzdově cenové spirály

43

, popř. s poklesem zaměstnanosti,

z čehož vyplývá, že předstih tempa růstu reálných mezd před tempem růstu produktivity práce pravděpodobně povede k významnému narušení vnitřní ekonomické rovnováhy. Pramen: Vlastní výpočet na základě dat publikovaných Českým statistickým úřadem

DODATEK A

Trh práce v České republice v letech 1995-2006 V letech 1995-2006 byl vývoj na české trhu práce ovlivňován řadou faktorů, k nimž můžeme zařadit procesem restrukturalizace, jednotlivé fáze hospodářského cyklu, v nichž se v daném časovém okamžiku nacházela jak česká ekonomika, tak ekonomiky našich hlavních obchodních partnerů a v neposlední řadě také silně konkurenční tržní prostředí, které české podniky nutilo racionalizovat svou výrobní činnost. Vliv těchto faktorů se následně projevil nejen v kumulovaném poklesu zaměstnanosti o 2,71 % (v absolutních číslech klesl počet zaměstnaných o 134,51 tis. osob), ale především v růstu nezaměstnanosti, když celkový počet nezaměstnaných vzrostl o 163,24 tis. osob, tj. o 78,46 %. Poměrně masivní růst nezaměstnanosti

7. Trh práce a zaměstnanost 163

Obrázek 7-4 Tempo růstu reálné průměrné hrubé měsíční mzdy a souhrnné produktivity práce v České republice v letech 1998-2006 (SOPR = 100, s. c. 2000, %) 43) Mzdově cenová spirála je jevem, jenž v ekonomice vzniká v okamžiku, kdy růst nominálních mezd vede, prostřednictvím růstu celkových nákladů, ke zvýšení míry inflace a tím pádem také k poklesu kupní síly mezd. Vzhledem k tomu, že pokles kupní síly snižuje životní úroveň obyvatelstva, stupňují zaměstnanci tlak na růst nominálních mezd, v důsledku čehož dochází v dané ekonomice k roztočení mzdově-inflační spirály.


byl, dle našeho názoru, spojen zejména se změnami ve struktuře české ekonomiky, o čemž

svědčí kvalifikační struktura nezaměstnaných

44

, podíl dlouhodobě nezaměstnaných na cel

kovém počtu uchazečů o práci (déle než jeden rok nemohlo nalézt práci v průměru 42,17 %

nezaměstnaných) a v neposlední řadě také výrazné regionální rozdíly v nezaměstnanosti,

které přímo souvisí s v minulosti vybudovanou strukturou ekonomiky.

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Jak již bylo naznačeno výše, v uplynulých jedenácti letech prošel český trh práce poměrně

bouřlivým vývojem, jehož výsledkem byl růst míry nezaměstnanosti z původních 2,97 %

v roce 1995 na konečných 8,08 % v roce 2006. Jak je zřejmé z obrázku 7-5, v letech 1995-

2006 můžeme ve vývoji nezaměstnanosti nalézt pět období, v nichž na českém trhu práce

docházelo k zásadním změnám trendů: (1) první období, jehož počátek je spojen s lednem

roku 1995 a konec s červnem roku 1996, je etapou, v níž byla relativně nízká míra neza

městnanosti doprovázena téměř stagnující zaměstnaností (počet zaměstnaných rostl v prů

měru o 0,04 p. b. za měsíc), (2) druhou etapou je období čtyřiceti čtyř měsíců (červenec

1997 – leden 2000), kdy docházelo k trvalému růstu nezaměstnanosti, což se projevilo také

na úrovni míry registrované nezaměstnanosti, jejíž hodnota vzrostla o 7,07 %. V následují

cím (3) časovém úseku (únor 2000 – červen 2001) pak došlo k dalšímu poklesu míry neza

městnanosti, přičemž tento proces byl následně vystřídán (4) obdobím růstu registrované

míry nezaměstnanosti v červenci 2001 až únor 2004, v jehož průběhu vzrostl podíl počtu

nezaměsnaných na celkové pracovní síle na, v námi analyzovaném období maximální hod

notu, 10,86 procent. Na tuto etapu růstu pak navázala (5) prozatím poslední třetí etapa

poklesu nezaměstnanosti (březen 2004 – prosinec 2006), v jejímž rámci hodnota registrova

164 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy

Obrázek 7-5 Míra nezaměstnanosti v České republice v letech 1995-2006 (%)

44) V letech 1995-2006 se uchazeči o zaměstnání bez vzdělání, se základním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity

podíleli na celkovém počtu nezaměstnaných 72,40%.


né míry nezaměstnanosti postupně klesla, z již výše uvedených 10,86 na 7,67 %, tj. o 3,20

procentních bodů.

Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Využijeme-li k analýze vývoje na českém trhu práce údaje z Výběrového šetření pracovních

sil, pak dospějeme k závěru, že v prvních dvou letech námi sledovaného období klesla

obecná míra nezaměstnanosti o 0,40 procentního bodu. Přestože se v celorepublikovém prů

měru míra nezaměstnanosti pohybovala na relativně nízké úrovni (3,96 %), začaly se v tomto

období projevovat první významnější regionální rozdíly. Zatímco nejnižší míry nezaměstna

nosti bylo v letech 1995-1996 dosaženo v hlavním městě Praze, kde se o práci ucházelo

v průměru 2,25 % ekonomicky aktivních obyvatel, pak s nejvyšší průměrnou mírou neza

městnanosti se potýkal Ústecký kraj, v němž bylo bez práce 8,00 % obyvatel starších pat

nácti let, přičemž rozdíl mezi těmito kraji narostl z původních 4,53 na konečných 6,99 p. b.

V letech 1995-1996 došlo také k definitivnímu vyčerpání „transformačního polštáře“, jenž byl

spojen jak s poklesem zaměstnanosti důchodců a žen, tak s nově vzniklou možností praco

vat v zahraničí. Nemožnost další redukce zaměstnanosti bez toho, aby se tento pokles pro

mítl do růstu nezaměstnanosti, pak potvrzuje také vývoj míry participace, která v tomto

období klesla o 0,27 procentního bodu, a to zejména díky klesající míře participace žen.

V letech 1995-1996 byl vývoj na českém trhu práce ovlivněn především přesuny pracovních

sil z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciárního. Budeme-li tento vývoj ana

lyzovat poněkud podrobněji, dospějeme k závěru, že v primárním sektoru poklesl v tomto

období počet pracovníků o 27,62 tis. osob, tj. o 6,53 % a v sektoru sekundárním o 3,98 tis.

7. Trh práce a zaměstnanost 165

Obrázek 7-6 Neuspokojená poptávka po práci a neuspokojená nabídka práce v České republice v letech

1995-2006 (tis. osob)


osob, tj. o 0,20 procenta. Toto ekonomicky aktivní obyvatelstvo bylo z větší části absorbo

váno terciárním sektorem, v němž se zvýšil počet obsazených pracovních míst o 40,48 tis.

K nejvýraznějšímu poklesu pak došlo v odvětví zpracovatelského průmyslu a v odvětví

zemědělství, myslivost a lesní hospodářství, kde se počet zaměstnaných snížil o 14,19, resp.

o 13,70 tis. osob. Naopak největší růst zaměstnanosti zaznamenalo odvětví obchod, opravy

motorových vozidel a spotřebního zboží (růst o 20,99 tis. osob) a odvětví stavebnictví (růst

o 12,02 tis. osob). Z hlediska postavení osob v zaměstnání, došlo v letech 1995-1996 k pokle

su obsazených pracovních míst v kategoriích pomáhající rodinní příslušníci, a to o 13,46 %,

a kategorii členové produkčních družstev, v niž se zaměstnanost snížila o 8,15 procent. Na

druhé straně se téměř o osm procentních bodů zvýšil počet pracovních míst v kategorii

zaměstnavatelé.

Jak je zřejmé z obrázku 7-6, v druhé polovině roku 1996 se začíná na českém trhu práce

poměrně intenzivně projevovat nesoulad mezi neuspokojenou nabídkou práce, reprezento

vanou uchazeči o zaměstnání evidovanými na úřadech práce, a neuspokojenou poptávkou

po práci, která je zde představována celkovým počtem volných pracovních míst. Tento

nesoulad se následně projevil v prudkém růstu nezaměstnanosti, když se v letech 1997-2000

počet nezaměstnaných zvyšoval v průměru o 63,28 tis. osob za rok. Také v tomto období

se dále prohlubovaly regionální rozdíly v nezaměstnanosti, přičemž k nejproblematičtějším

regionům i nadále patřily jak Ústecký, tak Moravskoslezský kraj, kde průměrná míra neza

městnanosti překročila desetiprocentní hranici. O nepříznivém vývoji svědčí také další nárůst

rozdílů mezi krajem s nejnižší a nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Zatímco v Ústeckém kraji

dosahovala v roce 2000 obecná míra nezaměstnanosti hodnoty 15,97 %, v hlavním městě

Praze byla tato míra o 11,77 p. b. nižší, tj. dosahovala výše 4,20 procent. Negativní vývoj na

českém trhu práce se pak nejvýrazněji projevil v poklesu míry účasti mužů v důchodovém

věku (-3,01 %) a žen ve věkové kategorii od 45 do 59 let (-1,94 %). Také v tomto období

byli nezaměstnaností nejvíce ohroženi mladí lidé do dvaceti devíti let věku se základním

vzděláním či zcela bez vzdělání, popř. se středním vzděláním bez maturity. Současně je

zapotřebí říci, že se dále výrazně zvyšoval také počet nezaměstnaných hledajících práci déle

než jeden rok. Zatímco v roce 1996 tvořili tito uchazeči o zaměstnání necelou jednu třetinu

z celkového počtu nezaměstnaných, v roce 2000 to již byla téměř polovina.

Negativní vliv na vývoj na českém trhu práce mělo v tomto období také odeznění schopnosti

terciárního sektoru absorbovat ekonomicky aktivní obyvatelstvo uvolněné z ostatních sekto

rů národního hospodářství. K nejvýraznějšímu relativnímu poklesu zaměstnanosti pak

v letech 1997-2000 došlo v odvětví dobývání nerostných surovin, kde se počet pracovníků

snížil o 20,72 procentních bodů a v odvětví zemědělství, myslivost a lesní hospodářství (-17,20

%). Největší relativní přírůstky zaměstnanosti pak v tomto období zaznamenaly odvětví ostat

ní veřejné, sociální a osobní služby s 9,00 procentním růstem a odvětví veřejná správa, obra

na a sociální zabezpečení, kde zaměstnanost vzrostla o 6,59 %. I nadále pokračoval pokles

pracovních míst v kategorii členové produkčních družstev, jenž byl dále umocněn poklesem

počtu osob zařazených do kategorie zaměstnanci (-6,53 %) a zaměstnavatelé (-1,26 %).

Po relativně krátkém období poklesu, vstoupil v červenci roku 2001 trh práce v České repub

lice opět do fáze růstu nezaměstnanosti. Vyjdeme-li z údajů získaných na základě Výběro

vého šetření pracovních sil, pak dospějeme k závěru, že obecná míra nezaměstnanosti

v tomto období vzrostla o 0,71 procentních bodů, přičemž tento růst byl doprovázen klesa

jící zaměstnaností, když počet zaměstnaných poklesl o 50,30 tis. osob. Současně s tímto

pohybem se také o 0,57 p. b. snížila míra participace, a to zejména v důsledku poklesu míry

166 ODDÍL B Analýza vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy


účasti mužů a žen ve věkové kategorii 15 až 29 let (z 65,24 na 62,55 %, resp. z 47,39 na

45,74 %). Z daného je tedy zřejmé, že v letech 2001-2003 se zvýšila intenzita odchodu

zaměstnaných a nezaměstnaných do kategorie ekonomicky neaktivních osob, jejichž počet

tak vzrostl o 73,14 tis. Z hlediska regionálního vývoje nezaměstnanosti byly i v tomto obdo

bí zachovány trendy z předchozích let, tj. nejnižší míry nezaměstnanosti i nadále dosahova

lo hl. m. Praha (průměr 3,82 %) a naopak s nejvyššími obecnými mírami nezaměstnanosti se

potýkal Moravskoslezský a Ústecký kraj. I nadále byly nezaměstnaností nejvíce ohroženy

osoby do 29 let věku, přičemž v rámci této skupiny můžeme za výrazně negativní označit

především téměř pěti procentní zvýšení míry nezaměstnanosti ve věkové skupině od 15 do

19 let (z 33,57 % v roce 2000 na 38,43 % v roce 2003). Podobný vývoj lze zaznamenat také

u nezaměstnanosti z hlediska doby hledání zaměstnání, kde podíl dlouhodobě nezaměstna

ných překročil padesátiprocentní hranici a u nezaměstnaných z hlediska vzdělanostní struk

tury, v jejichž případě výrazně vzrostl počet nezaměstnaných osob bez vzdělání, se základ

ním vzděláním a se středním vzděláním bez maturity, takže tato skupina tvořila v roce 2003

71,34 procent všech nezaměstnaných.

Také v tomto období nadále pokračoval trend spojený s poklesem zaměstnanosti v primár

ním sektoru, kde se počet pracovních míst snížil o 25,88 tis. Podobně jako v letech 1997-

2000, také v těchto třech letech zaznamenalo významný relativní pokles zaměstnanosti pře

devším odvětví dobývání nerostných surovin, v důsledku čehož se v roce 2003 ve srovnání

s rokem 1995 snížil počet pracovních míst v tomto odvětví na pouhých 54,75 % jejich původ

ní úrovně. Pokles zaměstnanosti v primárním sektoru byl doprovázen také poklesem zaměst

nanosti v sekundárním sektoru (kumulovaný pokles o 0,84 %) a rostoucí dynamikou sekto

ru terciárního (kumulovaný růst o 1,84 %). V rámci sektoru služeb pak nejvýrazněji vzrostl

počet pracovních míst v odvětví nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj (28,86 tis.

osob) a odvětví obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (22,88 tis. osob).

Také v tomto období nadále klesal jak počet členů produkčních družstev, když v této kate

gorii došlo ke kumulovanému poklesu zaměstnanosti o 36,07 %, tak počet osob zařazených

do kategorie zaměstnanci.

K zastavení tohoto negativního vývoje došlo v průběhu druhého čtvrtletí roku 2004, kdy se,

ve srovnání s předchozím čtvrtletím, snížil počet nezaměstnaných zjištěných z VŠPS o 24,69

tis. osob. Proces poklesu nezaměstnanosti pak pokračoval také v následujících čtvrtletích,

díky čemuž v letech 2004-2006 klesal počet nezaměstnaných v průměru o 37,90 tis. osob za

rok. Přes tento poziti



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.