načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: An(n)a. – Sára Báchorová

Fungujeme! Vážení zákazníci, knihy si u nás můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na našich výdejnách v Brně, Praze a Plzni. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Nařízením vlády jsou z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky, bližší informace naleznete zde
An(n)a.

Elektronická kniha: An(n)a.
Autor: Sára Báchorová

V současné době, kdy jsou mladé dívky doslova bombardovány na sociálních sítích pofiderním ideálem hubených těl modelek, je velmi snadné propadnout falešné iluzi o tom, co je krása. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pointa Publishing
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 164
Rozměr: 20 cm
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Česká próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-883-3564-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

V současné době, kdy jsou mladé dívky doslova bombardovány na sociálních sítích pofiderním ideálem hubených těl modelek, je velmi snadné propadnout falešné iluzi o tom, co je krása. Anna je sedmnáctiletá studentka, která vede celkem spokojený život s rodiči, přáteli a prožívá svou první lásku. Zcela nanápadně ale začíná podléhat touze po štíhlé postavě. Do té doby milá, veselá, komunikativní Anna se mění v depresivní, unavenou, ublíženou dívku, od které se začíná její okolí pomalu odvracet. To je první krok do začarovaného kruhu závislosti a sebedestrukce, která končí myšlenkami na sebevraždu.

Popis nakladatele

Anna má skvělé rodiče, koníčky, spoustu přátel, první lásku. Jenže její idylku naruší Ana. Není to nová kamarádka, ale anorexie, která ji postupně proměňuje v hromádku neštěstí. Její život ovládne jídlo a počítání kalorií. Ana s sebou navíc přináší bulimii, deprese, lži a izolaci od okolí. Kniha čerpá ze skutečných událostí a nabízí autentický pohled na poruchy příjmu potravy.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Sára Báchorová - další tituly autora:
An(n)a. An(n)a.
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

An(n)a.

Vyšlo také v tištěné verzi

Vyrobeno pro společnost Palmknihy - eReading

Sára Báchorová

An(n)a. – e-kniha

Copyright © Mladá fronta, a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


An(n)a.

Sára Báchorová



Všem lidem, kteří trpí poruchami příjmu potravy.

Tato kniha neslouží jako Pro-ana, nemá nabádat k rizikovému

chování. Čtenáři by se spíš měli zamyslet nad tím, co vše

může způsobit honba za dokonalým tělem. Pokud se setkáte

s někým, kdo se chová podobně jako Anna, pomozte mu

najít odbornou pomoc a snažte se ho přesvědčit, aby se léčil.

Můžete mu tím zachránit život.


Zváštní poděkování za partnerství Ona v hlavě, ty v knize patří:

Natálii Vackové

Andreji Hačevskému

Rostislavu Radovi

Alexandře Kohoutové

Největší poděkování patří Honzovi Finsterlemu, bez jehož

pomoci by kniha nevyšla.



Předmluva

Znáte ten pocit, když nevíte, kdo jste? Připadáte si, jako

byste se narodili ve špatný čas, ve špatném městě. S nikým

nemáte společnou řeč, nikdo vám nerozumí. Bloudíte světem

bez rodiny, bez přátel. Chytáte se každé možnosti, každé

pomocné ruky v naději, že celé to peklo konečně ustane.

Věříte, že teď to bude jiné, že budete konečně zachráněni.

Celé dny a noci přemýšlíte, co jste udělali špatně. Čekáte na

spásu, která vás zbaví veškeré bolesti. Ale nakonec přijde jen

zklamání, podraz, odmítnutí... Po čase si na to zvyknete, ale

pokaždé se vám to podepíše na duši. Vryje se vám to pod

kůži jako tetování. Je tak těžké se někomu svěřit. Každý se

vám jen vysměje, odsoudí vás. Nanejvýš vás polituje... Vy

přitom nestojíte o lítost.

Proč byste potom měli jít dál, když víte, že na vás nikdo

a nic nečeká? Doufáte, že se objeví někdo, kdo vás vyslechne,

obejme, ukonejší. Jeden jediný člověk, který vám znovu

vdechne život a kvůli němuž zatnete zuby a půjdete dál...

Ale čím déle to trvá, tím více ztrácíte víru. Cesta z tohoto

utrpení je bohužel jen jedna...

7



9

Kapitola první

My se ještě neznáme, ale věř mi, že brzy ke mně budeš mít

blíž než ke komukoliv jinému. Kdo vlastně jsem? Tvůj anděl

strážný, nová naděje, nejlepší kamarádka i nejhorší nepřítel.

Ale pro začátek mi říkej Ana.

Vnutím ti svůj ideál krásy, vnutím ti sebe. Každý, a teď i ty,

chce vypadat jako já. Pavoučí nohy, vosí pas, vystouplé klíční

kosti, sněhově bílá pleť, propadlé tváře... Už vidím, jak spolu

půjdeme po ulici a lidé se za tebou budou otáčet. Budou osl

něni tvou krásou. Už nebudeš tím tlustým prasátkem, jakým

jsi bývala.

Chvilku trvá, než si vyhlédnu svou oběť. Musí to být někdo,

kdo je schopen plnit mé příkazy. Už tu bylo pár dívek. Každá

chtěla, abych si vybrala právě ji, ale žádná nebyla dost dobrá.

Nakonec se mi všechny vzepřely. Samozřejmě že mě to ne

potěšilo. Musím si své ovečky držet blízko u těla, aby náhodou

nevyzradily naše malá tajemství.

Časy se mění a s nimi i ideály krásy. Doba, kdy každá dívka

chtěla vypadat jako Twiggy, pominula a všichni se začali hnát

za novým trendem, za zdravou stravou a cvičením. Začala

jsem se cítit slabá. Neměla jsem nic na práci, než se objevila

ona. Anna. Byla mojí spásou! Ze začátku jsem na ni byla milá,

ale ona toho využila. Ona začala mít kontrolu nade mnou!


10

Ignorovala mé příkazy a jedla, co sama chtěla. Jenže hubnutí

jí moc nešlo, a tak mě najednou zase potřebovala. Nechtěla

jsem jí hned odpustit a podat jí pomocnou ruku, to by to měla

moc jednoduché. Postupně jsem ji však zase vtahovala zpát

ky do svých sítí. Čísla na váze začala klesat. Poslouchala jen

mě! Než se do toho vložil Adam. Už od začátku jsem věděla,

že nám bude překážet. Takže jsem Anně dala na výběr. Buď

já, nebo on. Muselo to pro ni být těžké, ale obstála. Vybrala

si mě.

Od té doby začala být jiná. Samozřejmě mé úkoly plnila na vý

bornou, ale tuto hru s námi začal hrát ještě někdo jiný. Někdo

mnohem horší, než jsem kdy byla já...


11

Kapitola druhá

Všichni jsou na náměstí a vyhlížejí na nebi ohňostroj. Čekají

na půlnoc, aby společně mohli oslavit příchod nového roku.

Mohla bych tam být s nimi, mohla bych se bavit.

Nikdo nestojí o tvou přítomnost. Akorát bys tam překážela

a dopadlo by to jako vždycky, jen bys stála v koutě...

Třeba by se někdo našel.

Řekla jsem rodičům, že budu Silvestra slavit s kamarády.

Myslí si, že jsem v pořádku, že se mi nic neděje. Pořád pracují,

přes den i v noci. Nemají na mě čas. Zvykla jsem si na to, že

jsem většinu dní sama.

Kdo by s tebou taky vydržel?

Jaké to pro ně asi bude? Zítra mě budou shánět. Nejspíš

si budou myslet, že jsem to jen přehnala s alkoholem a že

každou chvíli přijdu domů. Jenže já už tu nebudu.

Nikomu chybět nebudeš. Rodiče se těší, až konečně budou

zase sami. Jsi pro ně jen zklamání. Toužili po jiné dceři.

Po jaké?

Talentované, ambiciózní, dokonalé. Ty jsi troska.


12

Jsem troska.

Chudinka.

Lůza.

Za jak dlouho mě asi najdou? Myslím na své promrzlé tělo,

na rodiče stojící u mé bílé rakve, na květiny ve smuteční

síni... Musím zavřít oči. Cítím, jak mi po tvářích stékají horké

slzy a dopadají někam dolů do tmy. V poslední době neustále

brečím. Nemůžu si vzpomenout, kdy jsem se naposledy

upřímně zasmála. Nemám proč, nemám s kým. Stále doufám,

že si na mě někdo vzpomene a bude mě hledat.

Kdo by tě asi tak hledal? Adam? Ten je teď s tou svojí. O nic

ku, jako seš ty, vůbec nestojí.

Kéž by zmizel. Ten nesnesitelný hlas, který mě už pár měsíců

ničí. Sleduje každý můj krok, neúspěch i úspěch, kontroluje

mé nedostatky. Nedovolí mi nic. Jíst, spát, bavit se. Ztratila

jsem kvůli němu všechno. Krade mi poslední chvilky mého

ztraceného života. Čím více se mu podřizuji, tím více mě

ovládá a nabývá na síle. Všechny ode mě odehnal a teď je

jediný, kdo mi zbyl. Asi bych z toho měla mít radost, měla

bych být vděčná. Jenže já nechci plnit jeho úkoly! Ne, nechci

ho poslouchat, ale nejde to. Je všude, kam se jen pohnu. Ani

ve spaní mi nedá pokoj.

Spánek... Už několik měsíců jsem se pořádně nevyspala.

Každou noc mě budí noční můry. Začnu se třást. Proč

přišel zrovna za mnou? Proč si vybral mě? Nestojím o něj,

nesnáším ho!

Jsem jediná, kdo ti zbyla. Musíš mě milovat.


13

Otevřu oči. Jsem stále na tom stejném místě. Stále naživu.

Proč prostě nemůžu umřít? Proč musím tohle prožívat stále

dokola? Kéž bych mohla zmizet. Chtěla bych být daleko

odsud, od všech problémů, starostí... Občas rodičům

vyčítám, že mě přivedli na svět. Kdyby se nepoznali,

nenarodila bych se. Nemusela bych prožívat všechno tohle

zlo. Povzdychnu si a začnu v tašce hledat mobil a sluchátka.

Mám tam spoustu věcí, takže mi hledání zabere víc času, než

jsem předpokládala. Tuhle tašku mám asi půl roku. Koupila

jsem si ji kvůli těm malým kapsičkám, do kterých můžu

schovat cokoliv a nikdo to nenajde.

Jako by někoho zajímalo, co tam máš.

Konečně nahmatám zamotaná sluchátka a mobil. Je hrozně

studený. Nasadím si sluchátka a pustím hudbu. Nevím,

co bych dělala, kdybych ji neměla. Pomáhá mi přežít dny,

které se neskutečně vlečou. Většinou poslouchám jen

smutné písničky. Nebývám veselá nebo šťastná, nemám

důvod se radovat. Kdyby jen nebylo tak těžké se každý den

přetvařovat. Schovávat smutek za falešným úsměvem. Jenže

když se smějete, všichni si myslí, že jste v pořádku. Nemusíte

vymýšlet různé výmluvy, ale někdy to prostě nejde. Kéž by

to ale někdo poznal. Stačilo by tak málo. Zeptat se, jestli mě

něco trápí, jak se mám... Z přemýšlení mě vytrhne refrén mé

oblíbené písničky od Seleny Gomez.

I’m so sick of that same old love,

that shit, it tears me up...

Adam. Při vzpomínce na Adama se znovu rozbrečím. Byl

moje první láska. Tolik mi ublížil. Myslela jsem, že spolu

budeme navždy – ve zdraví i v nemoci. Takové klišé!


14

Snažila jsem se. Dělala jsem pro něj všechno. Chodila jsem za

ním na tréninky, na zápasy, povídala jsem si s jeho nemožnými

kamarády... Předstírala jsem, že se nic neděje. Spala jsem

s ním, i když se mi to hnusilo. Odpustila jsem mu i přesto, že

to dělal bez mého svolení. Vždy jsem čekala jenom na objetí,

na ukonejšení... Jenže on se většinou rychle oblékl a řekl mi,

že bych měla jít, nebo si lehl na druhou stranu postele.

Děvko.

Chtěla jsem být dokonalá. A jak se mi odvděčil? Opustil mě.

Zahodil tu spoustu měsíců mojí snahy. Odkopl mě, jako bych

byla kus hadru. Byla jsem mu dobrá jenom na jedno. Byla

jsem pro něj bezcenná hračka, která ho po čase přestala bavit.

A tak si našel novou.

Lepší.

Každý den na něj myslím. Co asi dělá? Stýská se mu?

Teď má ji. Nahradila tě. Večer s ní usíná ve své posteli. Tam,

kde jsi dřív ležela ty.

Nechci na to ani myslet. Představuju si ho, jak...

... jak teď píchá s ní.

Tak moc chci, aby se vrátil. Aby řekl, že všechno bude

v pořádku. Aby mě utišil. Adam, můj milovaný Adam...

Adam, ta bezcitná krysa!

Nechce se mi věřit, že uběhl pouhý rok, 365 nekonečných

dní od chvíle, kdy jsem také čekala na náměstí, až za několik

minut hodiny odbijí půlnoc...


15

Vzpomínky

Nikdy jsem nepochopila, proč lidem tolik záleží na půl

nočním polibku. Vždyť to mohou dělat po celý rok, ne jen

na Silvestra. Je pravda, že jsem ještě neměla pořádný vztah.

Vždycky se radši držím vzadu nebo jsem se svými blízkými.

Nikdy jsem nebyla extrémně společenská. Nedokážu jít

za neznámými lidmi a začít se s nimi bavit, natož flirtovat

s nějakým klukem! Moje dvě nejlepší kamarádky jsou mým

pravým opakem. Každá už má za sebou několik neúspěšných

vztahů nebo úletů. Po každém večírku mi vždycky vyprávějí

o svém novém objevu. Já pokaždé jen tiše závidím. Asi bych

je měla najít, abychom mohly Nový rok přivítat spolu.

2018... Jaké to asi bude? Už mi bude sedmnáct. Řekla jsem si,

že v sedmnácti začnu chodit do různých klubů. Potom budu

jako ty holky z televizních seriálů, které jsou vždy perfektně

nalíčené, mají spoustu nápadníků a celá škola je obdivuje.

No dobře, takhle to asi nebude, ale je to hezká představa,

nebo ne?

Prodírám se davem lidí ve snaze najít své známé, ale jako by

se po nich slehla zem. To je tak typické! Nikdy to nemůže

být tak, jak se domluvíme. Je pravda, že bych už měla být

samostatnější. Stoupnu si na špičky a rozhlídnu se kolem.

Je tu snad celé město. Najít v tomhle davu dvě puberťačky

bude asi hodně náročné. Vtom uvidím Evu, svou nejlepší

kamarádku. Známe se už od mateřské školky. Pamatuju si,

jak za mnou jednou přišla a začala mě tahat za vlasy. Prý je

chtěla mít taky tak dlouhé. A pak se z nás staly kamarádky na

život a na smrt. Někdy bych se tam vrátila. Všechno bylo tak

jednoduché. Žádné starosti, nedorozumění a hlavně žádná

škola! Mateřská školka. Proč to ve „velkém světě“ nemůže

fungovat stejně?




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist