načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Alkohol a játra – Jiří Ehrmann; Petr Schneiderka

Alkohol a játra

Elektronická kniha: Alkohol a játra
Autor: Jiří Ehrmann; Petr Schneiderka

Publikace autorského kolektivu (klinik-gastroenterolog, biochemik, patolog) přináší komplexní mezioborový pohled na alkoholové postižení jater. Úvodní kapitoly jsou věnovány problematice ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2006
Počet stran: 166
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran barevné obrazové přílohy: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2006
ISBN: 80-247-1048-X
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace autorského kolektivu (klinik-gastroenterolog, biochemik, patolog) přináší komplexní mezioborový pohled na alkoholové postižení jater. Úvodní kapitoly jsou věnovány problematice chemie alkoholu a metabolismu alkoholu v lidském organizmu a jeho vylučování. Dále je publikace rozdělena do kapitol zabývajících se alkoholovou steatózou, alkoholovou hepatitidou a alkoholovou cirhózou. U všech stavů jsou nastíněny způsoby léčby a pozornost je věnována popisu morfologických změn jater při postižení alkoholem. Kniha určená především studentům lékařských fakult a postgraduálnímu vzdělávaní v oborech vnitřního lékařství, biochemie a patologie, je doplněna barevnou přílohou s makroskopickými a mikroskopickými obrazy postižení jater, tabulkami a grafy a seznamem doporučené literatury.

Popis nakladatele

Kniha přináší mezioborový pohled klinika, biochemika a patologa na alkoholové postižení jater. Díky komplexnímu zpracování je ojedinělou publikací na českém trhu. Je určena studentům LF i lékařům v postgraduálním vzdělávaní. Popisuje chemii a metabolismus alkoholu, metody jeho stanovení, patobiochemii intoxikace, alkoholovou steatózu, hepatitidu a cirhózu. Uvádí i morfologické nálezy u komplikací. Pro diferenciální diagnózu je zařazena kapitola o syndromu non-alkoholické steatohepatitidy.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jiří Ehrmann; Petr Schneiderka - další tituly autora:
Hepatologie do kapsy Hepatologie do kapsy
 (e-book)
Hepatologie Hepatologie
 (e-book)
Hepatologie -- 2. vydání 2014 (elektronická verze na DVD) Hepatologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ALKOHOL A JÁTRA

Hlavní autor:

Doc. MUDr. Jiøí Ehrmann, Ph.D.

Spoluautoøi:

Doc. MUDr. Petr Schneiderka, CSc.

Prof. MUDr. Jiøí Ehrmann, CSc.

Recenzenti:

Prof. MUDr. Stanislav Štípek, DrSc.

MUDr. Eva Honsová

KnihavyšlazapodporygrantùVZMŠMT6198959216aIGAMZÈRNR/7814-3.

Ó Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo Ó Corel Photos, 2006

Obrázky dodali autoøi.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Prùhonu 22, Praha 7

jako svou 2519. publikaci

Odpovìdná redaktorka PhDr. Viola Lyèková

Sazba a zlom Milan Vokál

Poèet stran 168 + 16 stran barevné pøílohy

1. vydání, Praha 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod

Názvy produktù, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami pøíslušných vlastníkù, což není zvláštním zpùsobem vyznaèeno.

Postupy a pøíklady v této knize, rovnìž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou

sestaveny s nejlepším vìdomím autorù. Z jejich praktického uplatnìní ale nevyplývají pro autory ani

pro nakladatelství žádné právní dùsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani jej íèást nesmìj íbýt žádným zpùsobem reprodukovány, uklá

dány èi rozšiøovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 80-247-1048-X

ISBN 978-80-247-6329-3

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011


OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Vznik a výroba etylalkoholu a alkoholických nápojù . . . . . . . . . 13

(P. Schneiderka) 2 Metabolizmus a vyluèování etylalkoholu . . . . . . . . . . . . . . . . 15

(P. Schneiderka)

2.1 Alkoholdehydrogenázová cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.2 MEOS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.3 Kataláza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 3Laboratorní vyšetøení a metody detekce a stanovení etanolu

v biologickém materiálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

(P. Schneiderka)

3.1 Laboratorní ukazatele konzumace alkoholu a ostatní biochemická

vyšetøení pøi abúzu alkoholu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

3.1.1 Testy prostupnosti a integrity membrán hepatocytu . . . . 19

3.1.2 Vyšetøení poruch metabolických funkcí jater . . . . . . . . 23

3.1.3 Vyšetøení zamìøená na poruchy v tvorbì a vyluèování žluèi 33

3.1.4 Vyšetøení exokrinních funkcí pankreatu . . . . . . . . . . 40

3.1.5 Ostatní biochemická vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . 42

3.2 Detekce a stanovení etylalkoholu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 4 Patobiochemie akutní a chronické intoxikace etanolem . . . . . . . . 45

(P. Schneiderka)

4.1 Akutní intoxikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

4.2 Chronická intoxikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 5 Etanol a reaktivní radikály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

(P. Schneiderka)

6 Etanol a metabolizmus železa, hemochromatóza, porfyrie . . . . . . 51

(P. Schneiderka, J. Ehrmann jr.)

6.1 Metabolizmus železa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

6.2 Metabolizmus porfyrinù, porfyrie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 6.3 Terminologické poznámky z pohledu histopatologa . . . . . . . . 53 6.4 Morfologická detekce Fe v játrech . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 6.5 Morfologické nálezy pøi hemochromatóze . . . . . . . . . . . . . 54 6.6 Morfologické nálezy pøi sekundární hemosideróze . . . . . . . . . 54

6.6.1 Morfologické nálezy pøi hemosideróze u alkoholického

postižení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

6.7 Morfologické nálezy pøi porphyria cutanea tarda (PCT) . . . . . . 55 6.8 Morfologické nálezy pøi erytropoetické porfyrii (EP) . . . . . . . 56

7 Alkoholická steatóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

(J. Ehrmann, P. Schneiderka, J. Ehrmann jr.) 7.1 Charakteristické morfologické zmìny a nálezy . . . . . . . . . . . 57

7.1.1 Diferenciální diagnostika pøíèin steatózy . . . . . . . . . . 59 7.2 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 7.3 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

7.3.1 Laboratorní nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

7.3.2 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 7.4 Prognóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

8 Steatohepatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

(J. Ehrmann, P. Schneiderka, J. Ehrmann jr.) 8.1 Charakteristické morfologické zmìny a nálezy . . . . . . . . . . . 63

8.1.1 Diferenciální diagnóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

8.1.2 Morfologické prognostické znaky rizika pøechodu

do cirhózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

8.2 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 8.3 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

8.3.1 Laboratorní nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

8.3.2 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 8.4 Prognóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

9 Alkoholická cirhóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

(J. Ehrmann, P. Schneiderka, J. Ehrmann jr.) 9.1 Patogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 9.2 Epidemiologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 9.3 Charakteristické morfologické zmìny a nálezy . . . . . . . . . . . 73

9.3.1 Poznámky k diagnóze cirhózy pomocí jaterní biopsie . . . 73

9.3.2 Histologické zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

9.3.3 Morfologické znaky aktivity . . . . . . . . . . . . . . . . 74

9.3.4 Pøíèiny a morfologický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . 75

9.3.5 Diferenciální diagnóza z pohledu morfologie . . . . . . . 76

9.3.6 Komplikace projevující se histologickými zmìnami jater . 76 9.4 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.4.1 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

9.4.2 Laboratorní vyšetøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

9.4.3 Zobrazovací diagnostické metody . . . . . . . . . . . . . 85 9.5 Prognóza alkoholické jaterní fibrózy a cirhózy . . . . . . . . . . . 85

10 Komplikace jaterní cirhózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

(J. Ehrmann) 10.1 Jaterní selhání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

10.1.1 Etiologie a klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

10.1.2 Klinická symptomatologie a diagnostika . . . . . . . . . . 89

10.1.3 Prognóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 10.2 Portální hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

10.2.1 Pøíèiny a klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

10.2.2 Klinický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

10.2.3 Vyšetøovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

10.2.4 Jícnové varixy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 10.3 Ascites . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

10.3.1 Patogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

10.3.2 Klinický obraz a diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . 96

10.3.3 Spontánní bakteriální peritonitida . . . . . . . . . . . . . . 97 10.4 Jaterní encefalopatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

10.4.1 Patogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

10.4.2 Klinický obraz a diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . 98 10.5 Hepatorenální syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

10.5.1 Patogeneze a klasifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

10.5.2 Klinický obraz a diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . 102 10.6 Cholestáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

10.6.1 Patogeneze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

10.6.2 Klinický obraz a diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . 104 10.7 Zieveho syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 10.8 Význam infekce viry hepatitidy B a C . . . . . . . . . . . . . . . 106 10.9 Hepatocelulární karcinom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

10.9.1 Diagnostika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

10.9.2 Screening . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 10.10 Další komplikace jaterní cirhózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

11 Léèba alkoholického postižení jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

(J. Ehrmann) 11.1 Léèba jaterní steatózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 11.2 Léèba alkoholické hepatitidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

11.2.1 Kortikosteroidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

11.2.2 Pentoxifylin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

11.2.3 Antibiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

11.2.4 Prebiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

11.2.5 Nutrièní podpora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

11.2.6 Antioxidancia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

11.2.7 Nìkteré další léèebné metody . . . . . . . . . . . . . . . 115 11.3 Léèba jaterní cirhózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

11.3.1 Propyltiouracil . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

11.3.2 Kolchicin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

11.3.3 Antioxidancia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 11.4 Léèba komplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

11.4.1 Léèba jaterního selhání . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

11.4.2 Léèba cholestázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

11.4.3 Léèba portální hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

11.4.4 Léèba krvácení z jícnových varixù . . . . . . . . . . . . 120

11.4.5 Léèba ascitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

11.4.6 Léèba jaterní encefalopatie . . . . . . . . . . . . . . . . 123

11.4.7 Léèba hepatorenálního syndromu . . . . . . . . . . . . . 123

11.4.8 Léèba hepatocelulárního karcinomu . . . . . . . . . . . . 124

11.4.9 Léèba ostatních komplikací alkoholické hepatitidy

a jaterní cirhózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

11.5 Nutrièní podpora u alkoholického postižení jater . . . . . . . . . 125 (D. Vrzalová) 11.6 Transplantace jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

12 Syndrom non-alkoholické steatohepatitidy – NASH/NAFLD,

poznámky k histologické diagnóze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 (J. Ehrmann jr.) 12.1 Terminologické poznámky vycházející z morfologického obrazu 134 12.2 Poznámky k diagnóze NASH/NAFLD pomocí jaterní biopsie . . 134 12.3 Histologické zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 12.4 Grading a staging . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 12.5 Diferenciální diagnóza z pohledu morfologie . . . . . . . . . . . 136 12.6 Komplikace projevující se histologickými zmìnami jater . . . . . 136

1 3Souhrn – základní kritéria diagnostiky alkoholického poškození

jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 (J. Ehrmann) 13.1 Anamnéza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 13.2 Fyzikální nález . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 13.3 Laboratorní nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

13.3.1 Hematologické zmìny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

13.3.2 Biochemické nálezy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 13.4 Ukazatele abúzu alkoholu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 13.5 Zobrazovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 13.6 Patologicko-anatomický obraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 13.7 Nìkteré choroby nebo klinické obrazy podporující alkoholický

pùvod jaterního poškození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 13.8 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

14 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

Podìkování

Podìkování patøí MUDr. et Mgr. D. Vrzalové za zpracování kapitoly Nutrièní

podpora u alkoholového postižení jater.

ÚVOD

Minimonografie Alkohol a játra je urèena široké obci ètenáøù, zejména však studen

tùm lékaøských fakult a postgraduálního vzdìlávaní v oborech vnitøního lékaøství,

všeobecného lékaøství, gastroenterologie, biochemie a patologie. Snahou autorù

(klinik-gastroenterolog, biochemik, patolog) je pøinést komplexní mezioborový

pohled na alkoholické postižení jater. Úvodní kapitoly jsou vìnovány problematice

chemie alkoholu, metabolizmu alkoholu v lidském organizmu a jeho vyluèování.

Vdalšíchkapitoláchjsoupopsánymetodystanoveníalkoholuvbiologickémmate

riáluajerozebránapatobiochemieakutníachronickéintoxikacealkoholemvèetnì

vztahu alkoholu k reaktivním radikálùm, k metabolizmu železa a porfyrinù, resp.

vztahu alkoholu k hemochromatóze a porfyrii. Dále je publikace rozdìlena do kapi

tolzabývajícíchsealkoholickousteatózou,alkoholickouhepatitidouaalkoholickou

cirhózou. U tìchto jednotek je detailnì podán klinický obraz vèetnì diferenciální

diagnostiky, laboratorních nálezù a výsledkù zobrazovacích metod. Ve zvláštních

kapitoláchjsoupopsánykomplikaceanastínìnyzpùsobyléèbytìchtostavù.Vtéto

èásti monografie je zvláštní pozornost vìnována popisu charakteristických morfo

logických zmìn jater pøi postižení alkoholem, zejména popisu mikroskopických

(histopatologických)nálezùvevzorcíchjaternítkánìzískanézbioptickýchodbìrù

tenkoujehlou.Diskutujeseovýznamumorfologickýchnálezùprodiagnostikualko-

holickéhopostiženíjater,vèetnìdiferenciálnídiagnózy.Vzhledemkdùležitostipro-

blematiky je zvláštní kapitola vìnována histologickému pohledu na syndrom

non-alkoholické steatohepatitidy (NASH/NAFLD). Dílo je doplnìno souhrnem zá

kladních kritérií diagnostiky alkoholického poškození jater, barevnou pøílohou tvo

øenou mikroskopickými obrazy postižení jater a seznamem doporuèené literatury.

Olomouc,únor2006 Autoøi

Úvod 11

1 VZNIK A VÝROBA ETYLALKOHOLU

A ALKOHOLICKÝCH NÁPOJÙ

Etylalkohol se pøipravuje lihovým kvašením nebo synteticky. Nejrozšíøenìjším

zpùsobem je alkoholové kvašení pøírodních látek, které jsou bohaté na sacharidy:

brambor, obilí, cukrové øepy, cukrové tøtiny, rùzného ovoce. Ke kvašení se pou

žívají kultivované kvasinky (napø. Saccharomyces vini nebo Saccharomyces ovi

formis), v pøírodì kvašení vyvolávají rùzné „divoké“ kvasinky (napø. Kloekera

apiculata).

Za anaerobních podmínek kvasinky pøemìòují sacharidy na pyruvát a z nìj tvoøí

sledempouhýchdvoureakcíetanolaCO

2

.Prvníreakcikatalyzujeenzympyruvát-

dekarboxyláza a vzniká pøi ní oxid uhlièitý a acetaldehyd. Pyruvátdekarboxyláza

obsahuje pevnì navázaný koenzym tiamindifosfát. Tento enzym se v organizmu

žádných živoèichù nevyskytuje.

Ve druhé reakci katalyzované kvasinkovou alkoholdehydrogenázou se acetalde

hyd redukuje na etanol za souèasné dehydrogenace koenzymu NADH+H

+

. Kva

sinkováalkoholdehydrogenázajetetramerse4iontyZn

2+

.Alkoholdehydrogenáza

kvasinekselišístrukturouodalkoholdehydrogenázyvžaludkunebovjátrechsavcù.

U savcù se jedná o dimer a každý z jeho polypeptidových øetìzcù váže po jednom

iontu Zn

2+

.

V kvasicím materiálu se obvykle vyskytuje mnoho dalších mikroorganizmù, je

jichž enzymové systémy se podílejí jak na tvorbì aromatických a chuových látek,

tak na vzniku nežádoucích slouèenin. Nìkteré z tìchto mikroorganizmù vegetují

jižnapovrchudozrávajícíhoovoceadalšíchpoužívanýchsurovin.Vedleetylalko-

holuseprotovkvasnýchproduktechobjevujívrùznékoncentracinapø.dalšíalko-

holy (metylalkohol, propylalkohol a izopropylalkohol, butylalkohol, vícemocné

alkoholy)ajejichestery,dálealdehydyaketony(acetaldehyd,aceton)aorganické

kyseliny (vinná, jableèná, citronová, malonová, jantarová). Mezi nežádoucí sou

èásti, zvláštì pøi pøípravì alkoholických nápojù, patøí kyseliny octová, máselná,

mléèná a další. Obsaženy jsou samozøejmì také nezkvašené sacharidy (glukóza,

fruktóza) a dále polyfenoly (tøísloviny, chinony aj.), pøírodní barviva (èervené an

tokyany, žluté – kvercetin a kvercitrin), pektiny, rùzné minerální látky a rostlinné

ikvasinkovéenzymy,bílkovinyaaminokyseliny(Kuttelvašer,2003).Propøípravu

èistého etanolu se vykvašený materiál èistí rektifikací a koncentruje se destilací

Vznik a výroba etylalkoholu a alkoholických nápojù 13

(P. Schneiderka)

a pomocí prostøedkù, které odnímají vodu. Alkohol urèený k technickým úèelùm

se denaturuje napø. pyridinovými slouèeninami. Alkoholické nápoje se rozdìlují

na nedestilované (pivo, víno) a na destiláty (rum, whisky, koòak, brandy, vodka

aj.).Podleobsahualkoholulzetakéhovoøitonápojíchnízkoalkoholickýchaokon-

centrátech.

14 Alkohol a játra

2 METABOLIZMUS A VYLUÈOVÁNÍ

ETYLALKOHOLU

Etylalkohol se v lidském organizmu metabolizuje cestou alkoholdehydrogenázovou, cestou mikrozomálního systému oxidace etanolu – MEOS (cytochrom P-450IIE1) a také pomocí katalázy z peroxizomù (Li, 1977). Kvantitativnì nejvýznamnìjšíjealkoholdehydrogenázovácestaapouzenepatrnývýznamsepøisuzuje úèinkukatalázy.Popožitíseetanolrychleabsorbujedokrvezèástijižvústnídutinì, dále v žaludku a v duodenu. Maximum koncentrace etanolu v krvi po jednorázo- vémpodánísedosahujeza1/2až1hodinu.Veskuteènostibývápitíalkoholických nápojù rozloženo na rùznì dlouhý èasový úsek a kombinováno s jídlem. Absorpce pakzávisínejennamnožstvíadruhunápoje,aleinapøíjmuasloženípotravyaob- jemu náplnì žaludku. Etanol snadno difunduje do všech tìlních tekutin a krví se pøenášírychlezejménadoCNS,zatímcodonepracujícíchkosterníchsvalùproniká málo(Salaspuro,1999).Nízkékoncentracesenalézajívtukuavetvrdýchtkáních. Distribuèní prostor etanolu pøedstavuje 60 % hmotnosti u žen a 70 % hmotnosti umužù.Promužeohmotnosti70kgmátedydistribuèníprostorobjemtémìø50l. Obsah etanolu v alkoholických nápojích se obvykle udává v objemových procen- tech(tabulka1)apøipøepoètunahmotnostníkoncentracijenutnorespektovatspe- cifickou hmotnost etanolu, která èiní pøibližnì 0,7900 kg.l

-1

.

Tab. 1 Objemové a hmotnostní koncentrace etanolu v alkoholických nápojích

Pivo 5 vol. % = 5 ml/100 ml 40 g etanolu/l

Bílé víno 11 vol. % = 11 ml/100 ml 87 g etanolu/l

Èervené víno 14 vol. % = 14 ml/100 ml 111 g etanolu/l

Destilát 40 vol. % = 40 ml/100 ml 320 g etanolu/l Vypije-li tedy 70kilový muž 100 ml 38% destilátu, tj. 30 g etanolu, vytvoøí se v jeho vnitøním prostøedí koncentrace 0,6 g/l, tj. 0,6 promile etanolu. Etanol je ztìlaodstraòovánz90%až98%oxidaènímiprocesyasouèasnìjeze2%až10% vyluèován dechem a moèí, a v zanedbatelném množství i slinami, žaludeèní šávou, žluèí a potem. Rychlost, jakou se organizmus zbavuje etanolu, není u pøíležitostných pijákù závislá na koncentraci etanolu v krvi (sleduje kinetiku nultého øádu) a pøedstavuje pøibližnì 100 mg etanolu/kg tìlesné hmotnosti za hodinu u mužù a 80 mg/kg hmotnosti za hodinu u žen (Ševela, 2002). Rychlost eliminace etanolu z tìla chronických alkoholikù je závislá na jaterních funkcích a na celko

Metabolizmus a vyluèování etylalkoholu 15

(P. Schneiderka)

+


vém zdravotním stavu. Aktivita enzymových systémù metabolizujících etanol u nich mùže být aktivována a odbourávání tím mùže být významnì urychleno.

2.1 Alkoholdehydrogenázová cesta

Klíèovými enzymy alkoholdehydrogenázové cesty odbourávání etanolu jsou dva jaterní enzymy: cytozolová alkoholdehydrogenáza a mitochondriální aldehyddehydrogenáza. Jejich koenzymy jsou nikotinamidadenindinukleotidy. Alkoholdehydrogenáza, AD [systematickým názvem alkohol:NAD

+

oxidoreduktáza (EC 1.1.1.1)] je oxidoreduktáza katalyzující dehydrogenaci alkoholu na pøíslušný aldehyd: Je to metaloenzym, jehož kofaktorem je zinek nebo železo. Molekula enzymu je dimerem, jenž existuje v mnohoèetných molekulových formách, kódovaných 7 geny. Jsourozdìlenydo5tøíd,kteréselišístrukturou,substrátovouspecifitou,kinetickými vlastnostmiilokalizací(pøehledyvizZima,1996;Salaspuro,1999).Taknapø.tøída AD I se vyskytuje v játrech, plicích, ledvinách a gastrointestinálním traktu – GIT, tj.hlavnìvžaludeènímukóze,vjejunuavileu.Kromìdehydrogenaceetanoluaji- ných primárních a sekundárních alkoholù se podílí na metabolizmu steroidních hormonùakatecholaminù.TøídaADIIjepøítomnavjátrechaGIT,tøídaADIIIje ubikvitní. Alkoholdehydrogenáza pøítomná v žaludeèní sliznici je výraznì aktivnìjší u mužù než u žen. Uvádí se, že žaludeèní alkoholdehydrogenáza oxiduje u mužù až 1/5 požitého etylakoholu. Úloha žaludeèní AD klesá u chronických alkoholikù vzhledem k etanolovému poškození mukózy a u pacientù trpících gastritidou zpùsobenou Helicobacter pylori (Salaspuro, 1999). AD katalyzuje oxidaci intermediárních alkoholù v metabolizmu mevalonátu, který souvisí se syntézou cholesterolu cestou HMG-CoA. Vazba mezi metabolizmem etanolu a mevalonátu tak mùže ovlivòovat hladinu cholesterolu (Keung, 1991). Aldehyddehydrogenáza, ALD [systematickým názvem aldehyd:NAD

+

oxidoreduktáza, EC 1.2.1.3 (døíve 1.1.1.70)]), je oxidoreduktáza katalyzující dehydrogenaci aldehydu na pøíslušnou karboxylovou kyselinu: Vyskytujesevøadìizoenzymù(popsáno9),kteréjsoustrukturoudimeryažoligo- mery. Molekulová hmotnost tetrameru èiní 51 000 až 55 000. V jaterním cytozolu 16 Alkohol a játra

alkohol + NAD

+

aldehyd + NADH + H

+

aldehyd + NAD + HO kyselina + NAD H + H

+

2

+




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist