načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Aljaška - Jan Novák

Aljaška
-15%
sleva

Kniha: Aljaška
Autor:

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  229 Kč 195
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2011-01-26
Počet stran: 160
Rozměr: 116 x 167 mm
Úprava: 154 stran : ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: foto Adam Novák
Vazba: vázaná s laminovaným potahem a přebalem
ISBN: 9788025900673
EAN: 9788025900673
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

"Aljašku nastartoval nahodilý článek v novinách," říká v úvodu své prózy spisovatel Jan Novák. Obsah oné noticky ho natolik přitahoval, že se rozhodl pro její literární zpracování. Stručná zpráva se totiž zmiňovala o nevýrazném muži, který byl svobodný a "zjevně žil jenom pro svou práci." Přesto byl z podniku po dlouhých letech poměrně bezdůvodně propuštěn a tato událost se tragickým způsobem podepsala na jeho dalším osudu. Pro hlavního hrdinu se stala doslova výbušným katalyzátorem, který vedl až k jeho vražednému záchvatu. Novák přistoupil k tématu netradičním stylem. Nejenže se pokusil do základní kostry svého vyprávění dosadit lidi, které znal, ale celou zápletku zároveň přesunul do prostředí, které "na vlastní kůži zažil." Jako kulisu použil tedy jednu chicagskou pekárnu, v níž po ukončení studií několik měsíců pracoval, přičemž některé její zaměstanance "převtělil" do ústředních postav knihy. Protože se v textu neustále střídají postřehy o tvůrčím procesu se samotným dějem, vznikl tak neobvyklý i netradiční "příběh příběhu", což je zřetelně proklamováno i v podtitulu literární práce. Román současného spisovatele, střídavě žijícího v Čechách i USA, vypráví příběh obyčejného řidiče jedné chicagské pekárny, jemuž se po propuštění z práce zboří všechny životní hodnoty a jistoty.

Popis nakladatele

Po čtyřech letech vychází nová próza Jana Nováka, laureáta ceny Magnesia Litera a Ceny Josefa Škvoreckého! Autor v ní nabízí „příběh o příběhu“ – přemýšlí o scénáři, který chtěl napsat na základě noticky v chicagských novinách, a promýšlené postavy mu ožívají pod rukama. Výsledkem je překvapivě napínavá, zvláštně působivá story uťáplého, nešťastně zamilovaného „Nemanice“, řidiče jedné chicagské pekárny, který po vyhazovu propadne vražednému šílenství a rozhodne se pomstít svému bývalému šéfovi. Tato dějová linie se mísí s osobními vzpomínkami samotného Jana Nováka – a stylizovaná „fikce“ se mísí se stylizovanou „realitou“ natolik, že nelze rozeznat, kde končí jedno a začíná druhé… Jak je u Novákových děl zvykem, i Aljaška se čte jedním dechem – a čtenář má nutkavou potřebu se k ní vracet i po přečtení.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jan Novák - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Aljaška" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

(009)

Pro začátek toho k psaní stačí málo. Aljašku nastartovalnahodilý článek v novinách, docela stručná zpráva v Chicago

Daily News, kterou jsem při čtení jen tak prolétl. Až o pár

dní později jsem všiml, že se mi ten letmý příběh vrací, když

jsem se přistihl, jak o té věci mimoděčně přemýšlím, že si

náhle říkám, jak k té události vůbec došlo? A jak něcotakového proběhlo? Co se mezi těmi lidmi odehrálo? Co kdo

komu řekl, proč to vyvolalo takové reakce, kdy se celá věc

ještě dala zastavit a co se už nedalo vzít zpátky?

Zpráva pojednávala o zaměstnanci jakési dílny; bylsvobodný a zjevně žil jenom pro svoji práci. V novináchuveřejnili i jeho fotku, mohlo mu být ke čtyřicítce, řídly mu vlasy, měl nízké čelo a pod ním nenápadnou tvář, just your regularsixack Joe. A tohoto bezvýrazného člověka jednou ráno vyhodili z práce, ovšem jaksi bezdůvodně, vyhodili ho kvůli něčemu, za co on nemohl; ten přesný důvod jsem mezitím zapomněl, ale bylo to něco takového, za covlastně ne mohl nikdo, ovšem ten chlápek to určitě vnímal jako velikou nespravedlivost. V novinách dále naznačili, žedotyčný byl v dílně zamilován do nějaké sekretářky, jenže ta ženská ho jaksi nebrala vážně. Možná, že jí jehonáklonnost lichotila nebo jí ho bylo líto anebo si z něj třebajenom utahovala, ale já jsem říkal: jak to asi vnímal on? Byl si toho vědom? Vadilo mu to, anebo mu to úplně stačilo? L’amour fou? Znáte to? Neznáte?

Nevím, proč mě ten příběh oslovil a rozmravenčilpodprahovým vzrušením, které jak vás jednou chytne, tak víte, že se to všechno napíše z břicha a svým způsobem samo.



(011)

Potom už stačí jen kostru příběhu obsadit lidmi, kteréznáte, a vsadit ji do nějakého prostředí, které člověk navlastní kůži zažil nebo přesně odpozoroval; prostě naroubovat

na děj příběhu konkrétní zážitky a postřehy, aby celévyprávění nakonec mohlo být i v podrobnostech autentické.

Ten svět mi vzápětí naskočil sám: Holsum BreadCompany! Ano, pekárna, samozřejmě! Jako čerstvý magistrhumanitních věd jsem koncem sedmdesátých let pár měsíců rozvážel chleba po západních předměstích Chicaga, takže jsem přesně věděl, jak lidé v té branži mluvili a mysleli, co dělali v sobotu večer, o čem si pod peřinou fantazírovali, za co se styděli a čeho se nejvíc báli. Jako prostředí pro můj příběh byla pekárna ideální.

Nízká garáž předměstské fi liálky Holsum Bread se táhla podél čtyřproudé Roosevelt Road v předměstí Glen Ellyn a zabírala celý městský blok. V noci tam z centrální pekárny ve městě přivážely kamióny chleba a pečivo v plastikových pytlících a noční šichta ho z nich překládala na drátěnépoličky zhruba čtyřiceti krabicovitých dodávek, v nichž jsme pak my, breadtruck drivers, ráno to pečivo rozváželi doobchodů, supermarketů, hospod a benzínových pump.

S pekárnou mi okamžitě vytanula i většina vedlejšíchpostav příběhu. Nejbarvitější vzpomínkou byl manažér, který měl naši odnož ohromného pekařství na starost. Jehojméno jsem zapomněl, a tak mu budu říkat Bauer. Myslím, že big boss měl sotva středoškolský diplom, ale chodilvždycky hladce oholen a v hustých vlasech měl pěšinku rovnou tak, jako by ho na temeni hlavy škrábla letící kulka. Nosil bílou košili, pečlivě vyžehlenou a naškrobenou, a černou


(012)

vázanku, která se připínala na límec, a mluvil strašněpotichu, čímž své posluchače neustále udržoval ve střehu.

Když jsem se poprvé ocitl v jeho nevelké kanceláři v rohu rozlehlé garáže, ležela tam na ohromném psacím stolejenom moje přihláška. Bauer si ji dlouho důležitě prohlížel, jako kdyby si ji už podrobně neprostudoval, než mizavolal, a já si ho zařadil do kategorie lidí, kteří sobě i druhým lidem komplikují život zbytečným předstíráním. Nakonec zvedl oči od lejstra a zašeptal: „Hele, tady na tý přihlášce píšeš, jo... Jo, tady. Vzdělání, humanitní vědy. Tím se jako rozumí co?“

A jéje, zaúpěl jsem v duchu, a začal Bauerovi stejnětichým hlasem vysvětlovat, že v mém případě se jednalo hlavně o fi losofi i a fi lm, a že ve fi losofi i šlo o epistemologii a estetiku. Celou dobu jsem na něm viděl, jak ho svýmvysvětlováním štvu, ale kdykoliv jsem se odmlčel, tak Bauer neřekl vůbec nic. U přijímacího pohovoru je tichonesnesitelné, takže jsem zase musel říct něco já, a proto jsem dál rozváděl, co to ta epistemologie opravdu je. Hrozně dlouho mě nechal, abych se v tom plácal, ale potom mě konečně přerušil: „A co takhle sčítat čtyřmístný čísla, to vás tam neučili?“

„Ale jo, čtyřmístný čísla zvládnu.“

„I nejmíň takovejch pět najednou?“

„Ye s.“

„Jenom s tužkou a papírem, jo? Žádná kalkulačka, jo!“

„Jo, jistě...“

„Tak na tuhle fachu žádnou jinou fi lologiinepotřebuješ!“

A bylo to. Hned ten den jsem vyfasoval tři červené košile a černou připínací kravatu, a pak mě Bauer odvedl kesvému podřízenému, aby mě zaučil.



Tři vedoucí, z nichž každý měl pod sebou nějakých patnáct

řidičů, vysedávali v koutě šatny se skříňkami. Můj boss nosil

zmačkanou bílou košili a předtím sám chleba nějakých třicet

let rozvážel. Mohl se jmenovat třeba Karamanlis, mělnachově červený nos a fi alovými žilkami protkanou tvář a na rozdíl

od Bauera si na nic nehrál: „No tak co, ty kluku emigrantská,

takže teď abysem z tebe za jeden den uďál ligovýho chlebaře,

co? Vono nám klukům dělnickejm taky nic jinýho nezbejvá,

že ne? Vidím, že seš takovej uvolněnej, a to je u chlebaře

terno. Abych ti pravdu řek, tak jsem tady eště nezažil, že by

někdo hned první den v novým háku zaspal...“

To se mi první den v Holsum Bread doopravdy přihodilo. Měl jsem nastoupit v pondělí, ale v neděli jsem ještě do noci ve svém předchozím džobu dělal hloubkovou inventůru a uzavíral tak svou několikaměsíční kariéru manažéra rybí rychlorestaurace Arthur Treacher’s Fish & Chips. Domů jsem se připotácel někdy ve dvě a za čtyři hodiny jsem měl vstávat do pekárny. Žena už spala, ale probudila se arozespale mě ujistila, že budík mám nastavený, že se nemusím o nic starat, a tak jsem se skácel do postele, a pak najednou zvoní telefon a do ložnice prudce svítí slunce a já se cítím nějak moc dobře vyspalý; je osm hodin ráno a na druhém konci drátu vrčí Bauer: „Tak co, chceš u nás pracovat,anebo nechceš? Co má tohle znamenat?“

Chvíli mě nechal koktat omluvy, a pak rozhodl:„Dneska už nechoď. Jestli chceš, tak přijď zejtra. Anebo nechoď vůbec.“

Byl to dost velký trapas, avšak tímhle nástupem jsem se okamžitě odlišil od všech ostatních nováčků, což seKara>(014)


(015)

manlisovi náramně líbilo, i když nechtěl, aby se toopako

valo, protože v tom případě by za mě chleba muselrozvá

žet on sám, tak jako včera, a proto mi kamarádsky poradil,

jak si ranní vstávání pojistit: „Víš, jak to dělám já? Dávám

si panáka rovnou před budík. Von zabzučí, já do sebe toho

frťana kopnu, a je po spaní! Devětadvacet let a jednouje

dinkrát jsem nezaspal! Pro mě to nejdůležitější v životě,

kurva, je dochvilnost a zdraví!“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist