E-kniha: Alergie a astma -- v těhotenství, prevence v dětství - Jiří Novák; Bronislava Novotná

Alergie a astma

Bronislava Novotná, Jiří Novák

Bronislava Novotná, Jiří Novák

Alergie a astma

v těhotenství

prevence v dětství



v těhotenství



prevence v dětství

nezůstávejte na půli cesty

ALVESCO

®

Reference:1. Newman S et al. Respir Med 2006;100:375-384 2. Cohen et al. Eur Respir J 2008;31(6):1213-1220 Zkrácená informace o přípravku Alvesco: Název přípravku: Alvesco 160 Inhaler. Složení: 1 dávka (dávka uvolněná z náustku) obsahuje 160 mikrogramů ciclesonidum. Seznam pomocných látek se nachází v úplném SPC. Indikace: Ke kontrole perzistentního astmatu u dospělých a mladistvých (12 let a starších). Dávkování: Přípravek je určen pouze k inhalačnímu podání. Dávkovací doporučení pro dospělé a dospívající: Doporučená dávka Alvesco je 160 mikrogramů jedenkrát denně, která vede ke zvládnutí astmatu u většiny pacientů. Nicméně u těžkých astmatiků se ve studii, která trvala 12 týdnů, ukázalo, že dávka 640 mikrogramů denně (inhalace 320 mikrogramů dvakrát denně) snížila četnost exacerbací, ale nezlepšila funkci plic. Snížení dávky na 80 mikrogramů jedenkrát denně může být u některých pacientů účinnou udržovací dávkou. Alvesco by měl být podáván přednostně večer, ačkoliv bylo prokázáno, že i ranní podávání Alvesco je účinné. Defi nitivní rozhodnutí, zda bude léčivý přípravek podáván večer nebo ráno, by měl učinit lékař. Symptomy se začnou zlepšovat do 24 hodin po zahájení léčby Alvesco. Jakmile je dosaženo kontroly stavu, měla by být dávka Alvesco určena individuálně a měla by být postupně snižována na minimální dávku nutnou k udržení dobré kontroly astmatu. Pacienti s těžkým astmatem jsou vystaveni riziku akutních záchvatů a měli by mít provedenou pravidelnou kontrolu astmatu včetně testů plicních funkcí. Zvýšené používání krátkodobě působících bronchodilatancií k tišení astmatických symptomů je příznakem zhoršení kontroly astmatu. Pokud se pacientovi zdá, že léčba krátkodobě působícím bronchodilatanciem k tišení astmatických symptomů se stává méně účinnou, nebo potřebuje více inhalací než běžně, je třeba vyhledat lékařskou péči. V takové situaci by měl být stav pacienta přehodnocen a měla by být zvážena potřeba zvýšení protizánětlivé léčby (např. zvýšení dávky Alvesco na krátkou dobu nebo léčba p.o. kortikosteroidy). Vážné exacerbace astmatu by měly být léčeny běžným způsobem. V případě, že je pro pacienta obtížné současně stlačit inhalátor a nadechnout, může být Alvesco použit spolu s inhalační pomůckou (spacer) AeroChamber Plus. Specifi cké skupiny pacientů: U starších pacientů ani u pacientů s poruchou jater nebo ledvin není třeba upravovat dávku. V současnosti není k dispozici dostatek údajů o léčbě Alvesco u dětí do 12 let. Způsob podání: Pacienta je třeba poučit, jak správně inhaler používat. Před prvním použitím přípravku nebo pokud nebyl týden nebo déle používán, se mají vystříknout tři dávky do vzduchu. Není třeba protřepávat, neboť se jedná o aerosol v roztoku. Během inhalace by měl pacient sedět nebo stát, inhaler se má držet kolmo, palcem na spodní části pod náustkem. Poučte pacienta, aby sňal kryt náustku, umístil si inhaler do úst, sevřel rty kolem náustku a pomalu a zhluboka se nadechl. Během nádechu ústy se má stlačit horní část inhaleru dolů. Poté má pacient vyjmout inhaler z úst a zadržet dech asi na 10 sekund nebo tak dlouho, jak je mu to příjemné. Pacient nesmí vydechnout do inhaleru. Nakonec má pacient pomalu vydechnout a nasadit kryt zpět na náustek. Náustek má být každý týden čištěn suchým papírovým nebo látkovým ubrouskem. Inhaler se nesmí umývat a ponořovat do vody. Kontraindikace: Hypersenzitivita na ciklesonid nebo na kteroukoliv pomocnou látku. Zvláštní upozornění: Je třeba dbát opatrnosti při podávání Alvesco pacientům s aktivní nebo klidovou plicní tuberkulózou, plísňovými, virovými nebo bakteriálními infekcemi. Předpokladem je, že tito pacienti jsou přiměřeně léčeni. Alvesco není indikován k léčbě status asthmaticus nebo jiných akutních epizod astmatu, které vyžadují intenzivní opatření. Není určen k tišení symptomů akutního astmatu, které vyžadují použití inhalačního krátkodobě působícího bronchodilatancia. Je třeba se vyhnout současné léčbě s ketokonazolem nebo dalšímí silnými inhibitory enzymu CYP3A4, ledaže by přínos převážil zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. Interakce: Je třeba vyloučit současné užívání silných inhibitorů enzymu CYP3A4 (jako je ketokonazol, intrakonazol a ritonavir nebo nelfi navir), ledaže by přínos převážil zvýšené riziko systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. Těhotenství a kojení: Použití během těhotenství a kojení pouze, když potenciální přínos pro matku je větší než potenciální riziko pro plod a kojence. Ke zvládnutí kontroly astmatu má být použita nejnižší účinná dávka. Nežádoucí účinky: většinou mírné, nevyžadují přerušení léčby. Paradoxní bronchospasmus se může vyskytovat bezprostředně po podání a  je nespecifi ckou akutní reakcí na veškeré inhalační léčivé přípravky; může se vztahovat na léčivou látku, pomocnou látku nebo ochlazování evaporací v případě dávkovaných inhalerů. Mohou se vyskytnout systémové účinky inhalačních kortikosteroidů, obzvláště při vysokých dávkách předepsaných na delší období. Doba použitelnosti: 60 odměřených dávek - 3 roky. Uchovávání: Přípravek nevyžaduje speciální podmínky pro uchovávání. Nádobka obsahuje stlačenou tekutinu. Nevystavujte teplotám vyšším než 50 °C. Nádobka nemá být prorážena, rozbíjena nebo pálena, i když se zdá být prázdná. Držitel rozhodnutí o registraci: Nycomed GmbH, D-78467 Konstanz, Německo. Registrační číslo: 14/003/05-C. Datum první registrace / Datum poslední revize textu: 12. 1. 2005 / 18. 5. 2011. Alvesco je vázán na lékařský předpis a je částečně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním léku se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

• protizánětlivá léčba, která skutečně zasahuje

i malé dýchací cesty

1,2

• z celkové dávky v plicích 55 % deponováno

v malých dýchacích cestách

1

Nycomed: a Takeda Company

Nycomed s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4

Tel.:+420 239 044 244, Fax: +420 239 044 245

www.nycomed.cz

AL 01 03-12

Grada Publishing

Bronislava Novotná, Jiří Novák

Alergie a astma

v těhotenství

prevence v dětství

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné po době bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně

stíháno. MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., MUDr. Jiří Novák

ALERGIE A ASTMA

• v těhotenství • prevence v dětství Recenzenti: MUDr. Viktor Kašák (Alergie a astma – v těhotenství) Doc. MUDr. Peter Čižnár, CSc. (Alergie a astma – prevence v dětství) Prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. (Alergie a astma – prevence v dětství) TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © allphoto, 2012 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4949. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Josef Lutka Obrázky dle předloh autorů překreslila Jana Řeháková, DiS. Počet stran 240 + 4 strany barevné přílohy 1. vydání, Praha 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-4390-5

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-8283-6 (pro formát pdf )

ISBN 978-80-8284-3 (pro formát ePUB)

5

ObsahObsah

Obsah Přehled použitých zkratek ............................... 11

ČÁST I: ALERGIE A ASTMA V TĚHOTENSTVÍ

(Bronislava Novotná)

Předmluva .............................................. 19

Úvod ................................................... 20

1 Asthma bronchiale v těhotenství ...................... 23

1.1 Definice asthma bronchiale ....................... 23

1.2 Klasifikace průduškového astmatu ................. 23

1.3 Diagnostika astmatu v těhotenství ................. 27

1.3.1 Anamnéza ................................ 28

1.3.2 Fyzikální vyšetření ......................... 28

1.3.3 Funkční vyšetření .......................... 28

1.3.4 Diferenciální diagnóza ..................... 31

1.4 Diagnostika alergie v těhotenství ................... 32

1.5 Fyziologické změny během těhotenství ............. 33

1.5.1 Imunologický paradox těhotenství .......... 34

1.5.2 Fetální imunitní odpověď .................. 34

1.6 Vliv astmatu na těhotenství ........................ 34

1.7 Vliv těhotenství na astma .......................... 36

1.8 Průběh astmatu v těhotenství ...................... 37

1.9 Mezinárodní doporučení péče o astma v těhotenství ... 42 2 Péče o astma v těhotenství ............................. 45

2.1 Objektivní zhodnocení klinického stavu

plodu a matky .................................... 46

2.1.1 Klinický stav plodu ........................ 46

2.1.2 Klinický stav matky ........................ 46

2.2 Eliminace alergenů a spouštěcích faktorů ........... 47

2.3 Edukace a spolupráce ............................. 48

2.4 Psychologická podpora pacientek .................. 49

Alergie a astmaAlergie a astma

2.5 Farmakoterapie astmatu v těhotenství a její

bezpečnost ....................................... 50

2.5.1 Farmakologická léčba astmatu – obecně ..... 50

2.5.2 FDA kategorie bezpečnosti ................. 52

2.5.3 Použití jednotlivých antiastmatických

léků v těhotenství .......................... 54

2.5.4 Léčba exacerbací ........................... 64

2.6 Specifická alergenová imunoterapie ................ 64

2.7 Péče o astma v těhotenství – souhrn ................ 66

3 Onemocnění vyskytující se souběžně jak v těhotenství,

tak u astmatu (komorbidity) .......................... 67

3.1 Rýma v těhotenství ............................... 67

3.1.1 Epidemiologie ............................. 67

3.1.2 Nosní fyziologie během těhotenství ......... 67

3.1.3 Příčiny rýmy v těhotenství .................. 68

3.1.4 Léčba rýmy v těhotenství ................... 69

3.2 Sinusitida ........................................ 73

3.3 Opakované respirační infekty ...................... 74

3.4 Gastroezofageální reflux .......................... 74

3.5 Anemie a infekce močových cest ................... 75

4 Příprava pacientky s astmatem k porodu ............... 77

5 Alergická onemocnění v těhotenství ................... 79

5.1 Kožní alergická onemocnění ...................... 79

5.2 Imunologicky mediované nežádoucí reakce

na léky .......................................... 80

5.3 Anafylaxe v těhotenství ........................... 82

6 Kojení a léčba alergie a astmatu ....................... 85

6.1 Léčba astmatu v období kojení ..................... 85

6.2 Použití jednotlivých léků při kojení ................ 85

Závěr ................................................... 87

Literatura ............................................... 89

ObsahObsah

ČÁST II: PREVENCE ALERGIE A ASTMATU U DĚTÍ

(Jiří Novák)

Předmluva .............................................. 101

Úvod ................................................... 103

7 Prevence alergie a astmatu – obecná část ............... 105

7.1 Současný pohled na prevenci alergie a astmatu ...... 105

7.2 Hypersenzitivita, alergie, atopie .................... 106

7.3 Riziková populace a druhy prevence ............... 108

7.4 Hodnocení studií prevence alergie ................. 110

7.5 Prevence alergie podle příčin ...................... 112

7.5.1 Genetické příčiny .......................... 112

7.5.2 Epigenetické mechanizmy .................. 113

7.5.3 Imunopatologické příčiny .................. 114

7.5.4 Neuroimunoendokrinní mechanizmy ....... 116

7.5.5 Environmentální a nutritivní příčiny ........ 116

8 Prevence alergie a astmatu – speciální část ............. 119

8.1 Životní styl a alergická onemocnění ................ 119

8.1.1 Hygienická hypotéza vzniku alergie ......... 120

8.1.2 Haptenová hypotéza ....................... 122

8.1.3 Výživa a vznik alergických onemocnění ..... 122

8.1.4 Kontaminace ovzduší ...................... 123

8.1.5 Kouření aktivní a pasivní ................... 124

8.1.6 Změny bydlení a alergeny .................. 125

8.1.7 Psychický a sociální stres ................... 125

8.2 Mikrobiální expozice a prevence alergie ............ 125

8.2.1 Probiotika ................................ 125

8.2.2 Přirozená mikrobiální expozice ............. 130

8.2.3 Antibiotika ................................ 130

8.2.4 Očkování ................................. 132

8.3 Výživa kojence a prevence alergie .................. 132

8.3.1 Kojení a atopická onemocnění .............. 132

8.3.2 Přídavky kojení, expozice potravinovými

alergeny .................................. 135

8

Alergie a astmaAlergie a astma

8.3.3 Hypoalergenní mléka ...................... 141

8.3.4 Potravinové alergeny v graviditě a při kojení ... 148

8.4 Nutriční poruchy a alergie ........................ 149

8.4.1 Vícenenasycené mastné kyseliny ............ 150

8.4.2 Antioxidanty – flavonoidy, karotenoidy,

vitaminy .................................. 151

8.4.3 Vitamin D ................................ 156

8.4.4 Kyselina listová ............................ 160

8.4.5 Stopové prvky ............................. 161

8.4.6 Prebiotika ................................. 162

8.4.7 Ovoce a zelenina; středomořská strava ....... 163

8.5 Alergeny a iritancia ............................... 164

8.5.1 Alergeny potravinové ...................... 165

8.5.2 Alergeny inhalační ......................... 166

8.5.3 Latex ..................................... 176

8.5.4 Kontaktní alergeny ........................ 176

8.5.5 Hapteny .................................. 177

8.5.6 Xenobiotika ............................... 177

8.5.7 Lékové reakce ............................. 178

8.5.8 Jódové kontrastní látky ..................... 178

8.6 Farmaka, alergická onemocnění a astma ............ 178

8.6.1 Antihistaminika ........................... 179

8.6.2 Inhalační kortikosteroidy (IKS) ............. 180

8.6.3 Beta

2

-adrenomimetika ..................... 181

8.6.4 Beta-blokátory a ACE inhibitory ............ 182

8.6.5 Nesteroidní antirevmatika .................. 182

8.6.6 Paracetamol ............................... 183

8.6.7 Antibiotika ................................ 186

8.7 Specifická alergenová imunoterapie ................ 186

8.7.1 SAIT v sekundární prevenci ................ 187

8.7.2 SAIT v terciární prevenci ................... 187

8.8 Komorbidity atopických onemocnění .............. 189

8.8.1 Alergická rýma a astma .................... 189

8.8.2 Atopický ekzém a prevence alergie a astmatu ... 189

8.8.3 Kontaktní dermatitida ..................... 189

8.8.4 Souvislosti potravinové a inhalační alergie ... 190

8.8.5 Překážky v horních cestách dýchacích ....... 190

8.8.6 Obezita a astma ............................ 191

ObsahObsah

8.8.7 Poruchy držení těla ........................ 191

8.8.8 Abnormální dechový vzorec ................ 191

8.8.9 Gastroezofageální reflux .................... 192

8.9 Psychosociální riziko a alergie ..................... 192

9 Prevence alergie a astmatu – doporučení pro praxi ..... 195

9.1 Primární prevence ................................ 195

9.1.1 Primární prevence postnatální .............. 195

9.1.2 Primární prevence prenatální ............... 200

9.2 Sekundární prevence .............................. 201

9.3 Terciární prevence alergických onemocnění

a astmatu ........................................ 203

9.4 Prevence alergických nemocí a astmatu při volbě

povolání ......................................... 203

10 Současná zdravotní péče a riziko alergie ............... 205

Závěr ................................................... 209

Literatura .............................................. 211

Rejstřík ................................................. 227

O autorech .............................................. 236

Souhrn ................................................. 239

Summary ............................................... 240

Přehled použitých zkratekPřehled použitých zkratek

Přehled použitých zkratek 11-HSD2 – 11beta-hydroxysteroid dehydrogenáza typu 2 AAAACI – American Academy Allergology and Clinical Im

mu nology – Americká akademie alergologie a kli

nické imunologie ACE – angiotenzin konvertující enzym ACOG – American College of Obstetricians and Gyneco

logists ACT – asthma control test – test kontroly astmatu AD – atopická dermatitida aOR – adjusted odds ratio – přizpůsobený poměr prav

děpodobností, přizpůsobený index rizika APC – antigen presenting cells – buňky prezentující antigen ARIA – Allergic Rhinitis and its Impact on Asthma – Aler

gická rýma a její vliv na astma AR – asistovaná reprodukce ATS – American Thoracic Society – Americká hrudní

spo lečnost BAI – breath-actuated inhalers – dechem aktivované

aerosolové dávkovače BCG – Bacillus Calmette-Guérin (rekombinantní vakcína) BDP – beklometazon dipropionát BHR – bronchiální hyperaktivita BKM – bílkoviny kravského mléka BMI – body mass index – index tělesné hmotnosti C1 INH – C1 inhibitor cAMP – cyklický adenozinmonofosfát CAMP – Childhood Asthma Management Program CAPS – Childhood Asthma Prevention Study CAS – Childhood Allergy Study CFC – chlorofluorokarbon CI – confindence interval – interval spolehlivosti CLR – C-lectin like receptor – receptor náležející do rodiny

C-lektinů CMF – cow’s milk formula (standardní kojenecké mléko

bez redukované alergenicity)

Alergie a astmaAlergie a astma

CMV – cytomegalovirus cOR – crude odds ratio – nepřizpůsobený poměr prav

děpodobností COPSAC – Th e Copenhagen Prospective Study on Asthma in

Childhood – Kodaňská prospektivní studie astmatu

v dětství COX – cyklooxygenáza CysLT1 – cysteinové leukotrieny ČIPA – Česká iniciativa pro astma ČPFS – Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČSAKI – Česká společnost pro alergologii a klinickou imu

nologii DAMP – danger associated molecule pattern – molekuly mi

kroorganizmů rozpoznávané imunitou jako nebez

pečné vzory DC – dendritické buňky DPI – dry powder inhalers – inhalátory pro práškovou

formu léku DRACMA – Diagnosis and Rationale for Action against Cow’s

milk Allergy EAACI – European Academy of Allergology and Clinical Im

munology – Evropská akademie alergologie a kli

nické imunologie EBM – evidence based medicine – medicína založená

na důkazech EBV – virus Ebsteina-Barrové ECP – eosinophil cationic protein – eozinofilní katio

nický protein eHF-C – extensivly hydrolyzed casein formula – extenzivní

hydrolyzát kaseinu eHF-W – extensivly hydrolyzed whey formula – extenzivní

hydrolyzát syrovátky EMEA – European Medicines Agency – Evropská léková

agentura EPR III – Expert Panel Report III ERS – European Respiratory Society – Evropská respi

rační společnost

Přehled použitých zkratekPřehled použitých zkratek

ER- – estrogenový receptor alfa ESPGHAN – European Society for Pediatric Gastroenterology,

Hepatology and Nutrition FDA – Food and Drugs Administration (americká insti

tuce pro kontrolu léčiv a potravin) FeNO – koncentrace oxidu dusnatého ve  vydechovaném

(exhaled) vzduchu FEV

1

– forced expiratory volume in one second – usilov

ně vydechnutý objem za jednu sekundu Fox P3 – forkhead box protein 3 (transkripční faktor váza

ný na regulační T-lymfocyty) FRC – functional residual capacity – funkční reziduální

kapacita FSH – folikulostimulační hormon FVC – forced vital capacity – usilovná vitální kapacita GER – gastroezofageální reflux GINA – Global Initiative for Asthma – Globální iniciativa

pro astma GINI – German Infant Nutritional Intervention Study –

Německá intervenční výživová studie GIT – gastrointestinální trakt GM-CSF – granulocyte-monocyte colony stimulating factor –

faktor stimulující kolonie granulocytů a makro

fágů HA mléka – hypoalergenní mléka, mléčné hydrolyzáty HAE – hereditární angioedém hCG – human chorionic gonadotropin – lidský choriový

gonadotropin HFA – hydrofluoroalkan HIT – heparinem indukovaná trombocytopenie HLA – human leukocyte antigens – lidské leukocytární

antigeny IC – inspirační kapacita IFN- – interferon gama IgA – imunoglobulin A IgE – imunoglobulin E IKS – inhalační kortikosteroidy

Alergie a astmaAlergie a astma

IL – interleukin INS – intranazální kortikosteroidy IPP – inhibitor protonové pumpy IURG – intrauterine growth reduction – intrauterinní

růstová redukce IVF – in vitro fertilizace JKL – jódové kontrastní látky KOALA – zkratka odvozená z  holandštiny pro: dítě, rodiče

a zdraví – životní styl a genetická konstituce LABA – long acting beta

2

agonists – inhalační beta

2

-ago

nisté s dlouhodobým účinkem LMWH – low-molecular weight heparin – nízkomolekulár

ní heparin LTRA – leukotrien receptor antagonists – antagonisté leuko

trienových receptorů (antileukotrieny) MDI – meters dose inhalers – tlakové aerosolové dávko

vače NAEPP – The National Asthma Education and Prevention

Program NARES – non allergy rhinitis with eosinophilia syndrom –

nealergická eozinofi lní rýma NH – náležitá hodnota NHLBI – National Heart, Lung and Blood Institute NIH – National Institutes of Health NK – natural killers – přirození zabíječi NLR – NOD-like receptors – receptory podobné struktu

rám NOD NMK – nenasycené mastné kyseliny NOD – nucleotide-binding oligomerization domain (cyto

plazmatické receptory signálů nebezpečí) NOS – NO-syntáza NSAID – non steroidal anti-infl amatory drugs – nesteroid

ní antirevmatika/antifl ogistika OLA – obtížně léčitelné astma ONH – osobní nejlepší hodnota OR – odds ratio – poměr dvou pravděpodobností (vy

jádření míry rizika) p

a

CO

2

– parciální tlak kysličníku uhličitého v  arteriální krvi

15

Přehled použitých zkratekPřehled použitých zkratek

PAF – platelet activating factor – destičkový aktivační

faktor PAMP – pathogen associated molecule patterns – molekuly

mikroorganizmů rozpoznávané imunitou jako pa

togenní vzory (signály nebezpečí) p

a

O

2

– parciální tlak kyslíku v arteriální krvi

PAR – protease-activated receptors – proteázami aktivo

vatelné receptory PCR – polymerase chain reaction – polymerázová řetě

zová reakce PEF – peak expiratory flow – vrcholový výdechový prů

tok PEF-metrie – peakflow metrie (měření vrcholového výdecho

vého průtoku) PF – plicní funkce PF4 – platelet factor 4 – destičkový faktor 4 PGE

2

– prostaglandin E

2

pHF-W – partially hydrolyzed whey formula – částečně hyd

rolyzovaný mléčný přípravek ze syrovátky ppb – parts per billion PPD – purifi ed protein derivative – čištěná bílkovina odvo

zená z tuberkulinu PRR – pattern recognition receptores – receptory signá

lů nebezpečí PUFA (PNMK) – polyunsaturated fatty acids – vícenenasycené

mastné kyseliny RABA – rapid acting beta

2

agonists – inhalační beta

2

-ago

nisté s rychlým nástupem účinku ROS – reactive oxygen species RR – risk ratio, relative risk – relativní riziko RRR – relative risk reduction RS viry – respirační syncytiální viry RV – residual volume – reziduální objem SABA – short acting beta

2

agonists – beta

2

-agonisté s krát

kodobým účinkem SAIT – specifická alergenová imunoterapie SAMA – short acting muscarinic antagonists – inhalační

anti cholinergika s krátkodobým účinkem

+

16

Alergie a astmaAlergie a astma

SAS – sleep apnoe syndrom – syndrom spánkové apnoe SAT O

2

– saturace kyslíku

SCFA – short chain fatty acids – mastné kyseliny s  krát

kým řetězcem SCIT – subkutánní alergenová imunoterapie sIgE – specifický imunoglobulin E SKS – systémové kortikosteroidy SLIT – sublingvální alergenová imunoterapie SMI – soft mist inhalers – aerosolové dávkovače produ

kující jemnou mlžinu SNRI – selective serotonin and noradrenalin reuptake in

hibitors – inhibitory zpětného vychytávání sero

toninu a norepinefrinu SPC – summary of product characteristics – souhrnné

údaje o přípravku SSRI – selective serotonin reuptake inhibitors – inhibito

ry zpětného vychytávání serotoninu TGF- – transforming growth factor beta – transformující

růstový faktor beta TLC – total lung capacity – celková plicní kapacita TLR – toll-like receptory (receptory signálů nebezpečí) Tr* – radioaktivně značené tricium TSLP – thymic stromal lymphopoetin – thymový stro

mální lymfopoetin TV – tidal volum VC – vital capacity – vitální kapacita WAO – World Allergy Organization – Světová alergolo

gická organizace WHO – World Health Organisation – Světová zdravot

nická organizace

ČÁST I

ALERGIE A ASTMA V TĚHOTENSTVÍ

Bronislava Novotná

1 Asthma bronchiale v těhotenství 1.1 Definice asthma bronchiale 1.2 Klasifikace průduškového astmatu 1.3 Diagnostika astmatu v těhotenství 1.4 Diagnostika alergie v těhotenství 1.5 Fyziologické změny během těhotenství 1.6 Vliv astmatu na těhotenství 1.7 Vliv těhotenství na astma 1.8 Průběh astmatu v těhotenství 1.9 Mezinárodní doporučení péče o astma v těhotenství

2 Péče o astma v těhotenství 2.1 Objektivní zhodnocení klinického stavu plodu a matky 2.2 Eliminace alergenů a spouštěcích faktorů 2.3 Edukace a spolupráce 2.4 Psychologická podpora pacientek 2.5 Farmakoterapie astmatu v těhotenství a její bezpečnost 2.6 Specifická alergenová imunoterapie 2.7 Péče o astma v těhotenství – souhrn

3 Onemocnění vyskytující se souběžně jak v těhotenství,

tak u astmatu (komorbidity)

3.1 Rýma v těhotenství 3.2 Sinusitida 3.3 Opakované respirační infekty 3.4 Gastroezofageální reflux 3.5 Anemie a infekce močových cest

4 Příprava pacientky s astmatem k porodu

5 Alergická onemocnění v těhotenství

5.1 Kožní alergická onemocnění

5.2 Imunologicky mediované nežádoucí reakce na léky

5.3 Anafylaxe v těhotenství

6 Kojení a léčba alergie a astmatu

6.1 Léčba astmatu v období kojení

6.2 Použití jednotlivých léků při kojení

PředmluvaPředmluva

Předmluva Odborná astmatologická veřejnost již dlouho netrpělivě čekala na vydání knížky, která se bude ze všech možných úhlů pohledu zabývat problematikou alergie a  průduškového astmatu v  těhotenství, a  také samozřejmě předpokládala, že se tohoto úkolu ujme a úspěšně zhostí alergoložka MUDr. Bronislava Novotná, Ph.D., která je v České republice mnoho let považována za guru této problematiky. MUDr. Broni- slava Novotná splňuje základní premisu respektované autorky, kterou je spojení dlouholetých systematických teoretických vědomostí s každodenní klinickou praxí v  alergologicko-imunologické ambulanci brněnské gastroenterologické kliniky. Klinické pracoviště samozřejmě přináší i možnost a nutnost mezioborové spolupráce, která z pohledu daného tématu představuje především spolupráci s gynekology-porodníky, čehož autorka ve své odborné práci plně využívá.

Knížka beze zbytku splnila očekávání, které do  ní bylo vkládáno. Je didaktická, sdělná, postavená na  medicíně založené na  důkazech, o  čemž mj. svědčí i  bohatě citovaná odborná literatura, a  zároveň nabízí řešení použitelná v  reálné klinické praxi s  ohledem na  individualitu pacientek. V publikaci uvedený algoritmus péče o astma v těhotenství by se měl stát základem pro vypracování multioborového standardu, který v České republice stále postrádáme.

Kniha je určena nejenom astmatologům, tj. pneumologům, alergologům a  klinickým imunologům, ale i  gynekologům-porodníkům a  bude přínosná také pro internisty všech specializací, otorinolaryngology, dermatology a praktické lékaře.

Přeji této publikaci, aby si svou cestu mezi lékaře různých oborů a  specializací našla a  aby mimo jiné pomohla vymýtit některé místy až archaické předsudky a mylné představy o diagnóze, farmakoterapii a monitorování astmatu během gravidity a kojení, což bude ve svých důsledcích přínosné především pro gravidní astmatičky a  jejich potomky. V Praze 27. července 2012

Prim. MUDr. Viktor Kašák

Lerymed Praha