načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Akutní mezenteriální ischemie -- Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva - Jiří Páral

Elektronická kniha: Akutní mezenteriální ischemie -- Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva
Autor:

Monografie předkládá přehled současných poznatků o etiologii, patofyziologii, diagnostice a léčbě akutních uzávěrů mezenterického cévního řečiště, které vedou k akutní ischemii ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  158
+
-
Doporučená cena:  186 Kč
15%
naše sleva
5,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 107
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.)
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: spolupracoval Jan Raupach
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-3996-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Monografie předkládá přehled současných poznatků o etiologii, patofyziologii, diagnostice a léčbě akutních uzávěrů mezenterického cévního řečiště, které vedou k akutní ischemii střeva. Úspěšná léčba onemocnění vyžaduje komplexní přistup a úzkou spolupráci diagnostikujícího rentgenologa, všeobecného a cévního chirurga, intervenčního radiologa a zkušeného lékaře-intenzivisty. Celobarevná kniha k postgraduálnímu studiu je velmi dobře obrazově dokumentována (17 perokreseb, 37 fotografií, 8 tabulek a schémat). (moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva)

Předmětná hesla
akutní mezenteriální ischemie
Diagnostika (lékařství)
Terapie
Zařazeno v kategoriích
Jiří Páral - další tituly autora:
Malý atlas obvazových technik Malý atlas obvazových technik
Páral, Jiří
Cena: 143 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Akutní mezenteriální ischemie
Jiří Páral
Jiří Páral
Akutní
mezenteriální
ischemie
Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva
Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva





Autor i nakladatelství děkují všem společnostem, které podpořily vydání
této publikace.





Grada Publishing
Jiří Páral
Akutní
mezenteriální
ischemie
Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva





MUDr. Jiří Páral, Ph.D.
AkU tní Mezenteriální ischeMie
Moderní diagnostika a léčba akutní ischemie střeva
na kapitolách 8 a 9 spolupracoval MUDr. Jan raupach, Ph.D.
recenzenti:
prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc.
doc. MUDr. Jan Šváb, CSc.
ilustrace:
PhDr. Josef Bavor
Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.
TiRáž TiŠTěné PUBlikaCe
© Grada Publishing, a.s., 2012
Cover Photo © allphoto, 2012
Vydala Grada Publishing, a.s.
Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 4722. publikaci
Odpovědný redaktor Mgr. luděk neužil
Sazba a zlom antonín Plicka
Počet stran 112
1. vydání, Praha 2012
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Názvy produktů, firem apod. použité v  této knize mohou být ochrannými známkami nebo
registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem
vyznačeno.
Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci
jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro
autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.
isBn 978-80-247-3996-0
elekTROniCké PUBlikaCe
isBn 978-80-247-7843-3 ve formátu PDF
isBn 978-80-247-7844-0 ve formátu ePUB
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být
reprodukována ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího
písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.





Autoři fotografií
MUDr. Jiří Páral, Ph.D., Katedra válečné chirurgie, Fakulta vojenského
zdravotnictví UO v Hradci Králové a Chirurgická klinika, Fakultní
nemocnice Hradec Králové, obr. 11, 12, 23–33
MUDr. Jan Raupach, Ph.D., Klinika radiologie, Fakultní nemocnice Hradec
Králové, obr. 14–18, 20–22, 45–47, 50, 51
MUDr. Dimitar Hadži-Nikolov, Ph.D., Fingerlandův ústav patologie,
Fakultní nemocnice Hradec Králové, obr. 8–10
doc. MUDr. David Kachlík, Ph.D., Ústav anatomie, 3. lékařská fakulta
Univerzity Karlovy v Praze, obr. 6 (s laskavým svolením autora; poprvé
publikováno v monografii Kachlík D., Hoch J. The blood supply of the
large intestine, Praha: Karolinum, 2008. 314 s. ISBN 978-80-246-1397-0)
MUDr. Ondřej Renc, Klinika radiologie, Fakultní nemocnice Hradec
Králové, obr. 48, 49
MUDr. Zdeněk Sedláček, Klinika radiologie, Fakultní nemocnice Hradec
Králové, obr. 19











7
Obsah
Poděkování .................................................................................... 9
seznam použitých zkratek ........................................................... 10
1 Úvod ........................................................................................ 12
2 epidemiologie ........................................................................ 14
3 Anatomie splanchnického řečiště .......................................... 16
3.1 Truncus coeliacus ................................................................ 17
3.2 Arteria mesenterica superior ............................................. 18
3.3 Arteria mesenterica inferior ............................................... 19
3.4 Vena mesenterica superior, vena mesenterica inferior ... 20
3.5 Kolaterální cirkulace splanchnického řečiště ................... 21
4 Patofyziologické změny ......................................................... 24
4.1 Kolaterální cirkulace ........................................................... 24
4.2 Mikrocirkulace ..................................................................... 25
4.3 Autonomní inervace ............................................................ 27
4.4 Humorální faktory ............................................................... 28
4.5 Lokální působky ................................................................... 28
4.6 Buněčné změny .................................................................... 29
4.7 Reperfuzní poškození tkání ............................................... 30
5 Patologické změny .................................................................. 32
5.1 Mikroskopické změny ......................................................... 32
5.2 Makroskopické změny ........................................................ 34
6 Příčiny akutní mezenteriální ischemie .................................. 36
6.1 Embolie horní mezenterické arterie .................................. 37
6.2 Trombóza horní mezenterické arterie .............................. 38
6.3 Neokluzivní mezenteriální ischemie ................................. 39
6.4 Mezenteriální venózní trombóza ....................................... 40
7 klinické aspekty ..................................................................... 42
7.1 Klinické projevy arteriální okluze ..................................... 42
7.2 Klinické projevy akutní venózní mezenteriální okluze ... 43





Akutní mezenteriální ischemie
8
8 Diagnostika ............................................................................ 44
8.1 Předoperační diagnostika ................................................... 44
8.1.1 Laboratorní vyšetření ........................................ 44
8.1.2 Scintigrafie .......................................................... 44
8.1.3 Rentgenové vyšetření ........................................ 45
8.1.4 Počítačová tomografie ....................................... 45
8.1.5 Magnetická rezonance ....................................... 49
8.1.6 Angiografie ......................................................... 49
8.1.7 Duplexní sonografie .......................................... 51
8.2 Peroperační diagnostika ..................................................... 53
8.2.1 Fluoresceinová fluorescence v ultrafialovém
světle .................................................................... 54
8.2.2 Dopplerovská sonografie .................................. 58
8.2.3 Infračervená termografie .................................. 58
8.2.4 Laserová průtokometrie .................................... 58
8.2.5 Pulzní oxymetrie ................................................ 59
9 terapie .................................................................................... 60
9.1 Resuscitační terapie ............................................................. 60
9.2 Chirurgická léčba ................................................................. 61
9.2.1 Revaskularizace .................................................. 62
9.2.2 Resekce střeva ..................................................... 72
9.2.3 „Second look“ operace ...................................... 72
9.3 Endovaskulární léčba .......................................................... 74
9.3.1 Perkutánní aspirační embolektomie ................ 74
9.3.2 Perkutánní transluminální angioplastika
a zavedení stentu ................................................ 76
9.4 Farmakoterapie .................................................................... 78
9.4.1 Lokální trombolytická terapie .......................... 78
9.4.2 Vazodilatační terapie ......................................... 80
9.4.3 Antikoagulační terapie ...................................... 81
10 Prognóza ................................................................................. 82
11 závěr ....................................................................................... 84
literatura ................................................................................... 87
rejstřík ....................................................................................... 101
souhrn / summary ........................................................... 105 / 107





Akutní mezenteriální ischemie Poděkování
9
Poděkování
Děkuji PhDr. Josefu Bavorovi z  Ústavu anatomie Lékařské fakulty
Univerzity Karlovy v Hradci Králové za kresby anatomických poměrů
a chirurgických postupů. Dále děkuji kolegovi MUDr. Janu
Raupachovi, Ph.D., z Kliniky radiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové za
spolupráci na kapitolách 8. a 9.
Rovněž děkuji kolegům MUDr. Dimitaru Hadži-Nikolovovi, Ph.D.,
z Fingerlandova ústavu patologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové,
MUDr. Zdeňku Sedláčkovi a MUDr. Ondřeji Rencovi z Kliniky
radiologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové a doc. MUDr. Davidu
Kachlíkovi, Ph.D., z Ústavu anatomie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
v Praze za poskytnutí fotodokumentace doplňující jednotlivé kapitoly.





Akutní mezenteriální ischemie
10
Seznam použitých zkratek
AMI akutní mezenteriální ischemie
AMInf dolní mezenterická arterie (arteria mesenterica inferior)
AMS horní mezenterická arterie (arteria mesenterica superior)
ARDS syndrom akutní dechové tísně dospělých (acute respiratory
distress syndrome)
ATP adenozintrifosfát
cAMP cyklický adenozinmonofosfát
CT počítačová tomografie (computed tomography)
CTa počítačová tomografie s intravenózním podáním kontrastní
látky
DIC diseminovaná intravaskulární koagulace
DSA digitální subtrakční angiografie
GIP gastrický inhibiční polypeptid
I-FABP intestinal fatty acid binding protein
MDTCA multidetektorová angiografická počítačová tomografie
(multi detector computed tomography angiography)
MODS multiorgánové selhání (multiple organ dysfunction
syndrome)
MVT mezenteriální venózní trombóza
NOMI neokluzivní mezenteriální ischemie
RNA kyselina ribonukleová
ROMS hybridní peroperační endovaskulární revaskularizace za
pomoci stentu (retrograde open mesenteric stent)
SIRS systémová zánětlivá odpověď organismu (systemic
inflammatory response syndrome)
t-PA tkáňový aktivátor plazminu





Akutní mezenteriální ischemie
11





1 Akutní mezenteriální ischemie
12
1 Úvod
Akutní mezenteriální ischemie – ischemie střeva – je závažným
onemocněním, které je zpravidla sdruženo s  jinými orgánovými nebo
systémovými chorobami a které má ve většině případů závažnou
prognózu. V  české lékařské terminologii je pro toto onemocnění stále
často používán obecný název „cévní ileus“.
V roce 1926 britský vědec a chirurg A. J. Cokkinis ve své monografii
„Mesenteric vascular occlusion“ při charakteristice onemocnění píše
„...diagnóza je nemožná, prognóza beznadějná a léčba téměř k ničemu“
[1, 2].
Pesimistický postoj k onemocnění, vyjádřený před více než 80 lety,
bohužel sdílejí mnozí lékaři i  dnes. Tento postoj částečně přispívá
k  tomu, že i  přes obrovský rozvoj diagnostických a  terapeutických
možností má léčba akutní mezenteriální ischemie stále relativně
špatné výsledky a onemocnění je zatíženo vysokou morbiditou a letalitou.
Pokroky v pochopení patofyziologie, diagnostiky a léčby akutních
uzávěrů mezenterického řečiště v současné době vedou k lepším
terapeutickým postupům, o čemž svědčí i to, že v centrech, která se
onemocněním systematicky zabývají, klesla letalita onemocnění z  90  %
v sedmdesátých a osmdesátých letech téměř o polovinu po roce 2000
[3]. Ostatně i sám Cokkinis v další publikaci, která vyšla v roce 1961,
svůj pesimismus poněkud zmírnil [4].
Akutní mezenteriální ischemie stále zůstává „chirurgickým“
onemocněním, na úspěšné léčbě se však stále více podílí intervenční
radiologie a „agresivní“ předoperační a pooperační intenzivní péče. Pokrok
v  léčbě onemocnění může být tedy dosažen jen při úzké kooperaci
diagnostikujícího rentgenologa, všeobecného a cévního chirurga,
intervenčního radiologa a zkušeného lékaře jednotky intenzivní péče [5].
V neposlední řadě je nutné zmínit potřebu odborné osvěty ve snaze
zajistit informovanost všech lékařů, kteří se mohou s akutní
mezenteriální ischemií u svých pacientů setkat, tedy především praktických
lékařů v přednemocniční péči a lékařů s interním zaměřením s cílem
stanovení včasné diagnózy, respektive zajištění rychlé péče v zařízení
odpovídající odborné úrovně.





1Akutní mezenteriální ischemie
13





2 Akutní mezenteriální ischemie
14
2 Epidemiologie
Akutní mezenteriální ischemie (AMI) představuje pouze 1–2 %
onemocnění trávicího traktu, je však zatížena vysokou letalitou, která se
obecně, bez ohledu na etiologii vzniku, pohybuje okolo 70  % s 
rozsahem 59–93 % [6, 7, 8, 9, 10]. Příčinou vysoké letality je v převážné
míře pozdní rozpoznání onemocnění. V souvislosti se zlepšujícími se
diagnostickými možnostmi v současné době letalita zvolna klesá [3, 6,
11]. Onemocnění se vyskytuje převážně ve vysokém věku s mediánem
80 let, přičemž převažují ženy nad muži – 75 vs. 25 % [3].
Prevalence akutní arteriální mezenteriální okluze v Evropě je 0,1 %
všech hospitalizovaných pacientů [12]. Prevalence akutní mezenteriální
venózní trombózy není známa, předpokládá se, že u méně závažného
postižení nedojde v řadě případů k rozvoji symptomů, které by
k rozpoznání onemocnění vedly, a  často dojde k  spontánnímu obnovení
průtoku splanchnickým žilním řečištěm [12].
Za jeden z  hlavních rizikových faktorů výskytu onemocnění je
považována ateroskleróza horní mezenterické arterie (arteria
mesenterica superior – AMS). Aterosklerotické postižení AMS stoupá
s věkem, prevalence mezi pacienty ve věku 65 let je v Evropě a v Severní
Americe přibližně 20% [13]. Pacienti, kterým byl z důvodu ischemické
choroby dolních končetiny proveden aorto-bifemorální bypass mají
v 70 % případů současné závažné aterosklerotické postižení AMS [14].
Zatím nejrozsáhlejší epidemiologická studie, zabývající se AMI,
proběhla ve švédském Malmö. Studie analyzovala 505 případů AMI
v  letech 1970–1982 (n = 270), 1987–1996 (n = 135) a  2000–2006
(n  =  100 pacientů) [3, 11]. Podle této studie byla v  sedmdesátých
a  osmdesátých letech minulého století incidence onemocnění 8,6
případů na 100 000 obyvatel, přičemž v 65 % byla diagnóza
stanovena na základě pitvy, v 35 % při operačním výkonu. V osmdesátých
a devadesátých letech klesla incidence na 5,7 případů na 100 000
obyvatel, diagnóza byla v 34 % stanovena při pitvě, ve 41 % peroperačně
a v 15 % za pomocí CT vyšetření. V letech 2000–2006 klesla incidence
onemocnění na 5,4 případů na 100 000 obyvatel. Na rozpoznání
onemocnění se pitva podílela 18 %, peroperačně bylo rozpoznáno 42 %
případů, při CT vyšetření 27 % případů, angiografie se na diagnostice
podílela 2 % [11]. Letalita hospitalizovaných pacientů (do 30 dnů od
začátku onemocnění) byla ve skupině hodnocené v letech 1970–1982





2Akutní mezenteriální ischemie Epidemiologie
15
93 %, ve skupině z let 2000–2006 klesla na 58 %. U podskupiny
pacientů, u  které byla včasná diagnostika provedena CT vyšetřením
s intravenózním podáním kontrastní látky klesla letalita až na 36 %
[3, 11].
Recentní studie, zaměřená na léčbu AMI na podkladě embolie
prokázala, že pokud byla komplexní intenzivní terapie zahájena do
12 hodin od vzniku příznaků, byla vitalita střeva zachována ve 100 %
případů, pokud byla léčba zahájena v intervalu 12–24 hodin podařilo
se vitalitu střeva zachovat v 56 % případů, pokud léčba začala až za
24 hodin od prvních příznaků onemocnění, vitalitu střeva se podařilo
zachovat jen v 18 % případů [12].





3 Akutní mezenteriální ischemie
16
3 Anatomie splanchnického řečiště
Arteriální cévní zásobení splanchnického řečiště je v  převážné míře
zajištěno třemi nepárovými arteriálními kmeny odstupujícími z břišní
aorty. Jsou to truncus coeliacus, arteria mesenterica superior a arteria
mesenterica inferior. Řečiště těchto tepen je vzájemně propojeno
kolaterálami, což může hrát významnou roli při zajištění dostatečného
krevního zásobení střeva při uzávěru některé části splanchnického
oběhu.
Žilní krev je ze splanchnické oblasti odváděna portální žilou, která
vzniká nejčastěji spojením vena mesenterica superior a vena lienalis,
do níž ústí vena mesenterica inferior. Spojení splanchnických žil v této
oblasti však podléhá značné variabilitě.





3Akutní mezenteriální ischemie Anatomie splanchnického řečiště
17
3.1 Truncus coeliacus
Truncus coeliacus (tripus Halleri) odstupuje z aorty ve výši dvanáctého
hrudního obratle jako společný kmen arteria gastrica sinistra, arteria
hepatica communis a  arteria lienalis. Cestou a. hepatica communis,
odstupující a. gastroduodenalis, vytváří přes arteria
pancreaticoduodenalis superior a arteria pancreaticoduodenalis inferior, odstupující
z  horní mezenterické tepny, důležitou kolaterální arkádu zvanou též
„Rio Branco“ [16, 17] (obr. 1).
arteria
gastroepiploica
sinistra
arteria
gastroepiploica
dextra
„Rio Branco“
arteria
gastroduodenalis
arteria
pancreaticoduodenalis
inferior
truncus coeliacus
arteria hepatica
communis
arteria gastrica
sinistra
arteria lienalis
arteria
mesenterica
superior
arteria
pancreaticoduodenalis inferior
Obr. 1 Truncus coeliacus





3 Akutní mezenteriální ischemie
18
3.2 Ar teria mesenterica superior
Arteria mesenterica superior (horní mezenterická tepna) odstupuje
z břišní aorty asi 1 cm pod odstupem truncus coeliacus. Prochází za
slinivkou a  pak přes processus uncinatus slinivky vstupuje do
mezenteria, kde se bohatě větví (obr. 2). Arterie zásobuje krví celé tenké
střevo a část střeva tlustého až k přechodu příčného tračníku
v tračník sestupný v oblasti slezinného ohbí. K hlavním větvím tepny patří
a. pancreaticoduodenalis inferior, aa. jejunales, aa. ileales, a. ileocolica,
a. colica dextra a a. colica media [16, 17].
V oblasti slezinného ohbí tepna komunikuje prostřednictvím
marginálních Drummondových arkád s arteria mesenterica inferior. Obě tepny
mohou být dále spojeny dalšími nekonstantními spojkami (viz dále).
arteria mesenterica
superior
arteriae jejunales
arteriae
ileales
arteria
ileocolica
arteria colica
dextra
arteria colica
media
vena mesenterica
superior
Obr. 2 A rteria mesenterica superior
*





3Akutní mezenteriální ischemie Anatomie splanchnického řečiště
19
3.3 Arteria mesenterica inferior
Arteria mesenterica inferior (dolní mezenterická tepna) odstupuje
z břišní aorty ve výši 2.–4. bederního obratle a směřuje doleva dolů
k esovité kličce a konečníku (obr. 3). Arterie zásobuje krví tlusté střevo
od přechodu příčného tračníku v tračník sestupný v oblasti slezinného
ohbí (kde anastomozuje s arteria mesenterica superior), až po horní
část konečníku. K hlavním větvím tepny patří a. colica sinistra, aa. sig-
moideae, a. rectalis superior [16, 17].
Cestou arteria rectalis superior se vytváří kolaterální řečiště s a.
rectalis media, která je viscerální větví a. iliaca interna. Tím je vytvořena
komunikace mezi splanchnickým a systémovým řečištěm.
arteria
mesenterica
inferior
arteria colica
sinistra
arteriae
sigmoideae
arteria rectalis
superior
arteria colica
dextra
arteria colica
media
arteria
mesenterica
superior
Obr. 3 Arteria mesenterica inferior





3 Akutní mezenteriální ischemie
20
3.4 Vena mesenterica superior, vena mesenterica inferior
Vena mesenterica superior (horní mezenterická žíla) je céva, jejímž
konfluens s  vena lienalis (slezinnou žilou) vzniká vena portae
(vrátnicová žíla). Spojení splanchnických žil v  této oblasti však podléhá
značné variabilitě [16, 17].
Horní mezenterická žíla přivádí do jater krev z celého tenkého
střeva a části střeva tlustého až po lienální flexuru. Část střeva od lienální
flexury až po horní část konečníku patří do povodí vena mesenterica
inferior (dolní mezenterické žíly), ta pak ústí do vena lienalis a jejím
prostřednictvím tak přivádí krev do vena portae [16, 17] (obr. 4).
vena coronaria
ventriculi
vena gastroepiploica
dextra
vena lienalis
vena mesenterica
inferior
vena mesenterica
superior
vena portae
Obr. 4 Vena mesenterica superior, vena mesenterica inferior





3Akutní mezenteriální ischemie Anatomie splanchnického řečiště
21
3.5 Kolaterální cirkulace splanchnického řečiště
Kolaterální cirkulace mezi hlavními kmeny arteriálního
splanchnického řečiště má konstantní a nekonstantní arteriální spojky. Při
uzávěru některé z cév pak může hrát přítomnost kolaterál významnou roli
v zachování dostatečného cévního zásobení střeva. Kolaterální spojky
splanchniku se z anatomického hlediska dělí do šesti základních
kategorií [17]:
• spojky mezi celiakálním trunkem a horní mezenterickou arterií
• spojky mezi celiakálním trunkem a větvemi aorty
• spojky mezi jednotlivými větvemi celiakálního trunku
• spojky mezi jednotlivými větvemi horní mezenterické arterie
• spojky mezi horní a dolní mezenterickou arterií
• spojky mezi dolní mezenterickou arterií a  parietálními větvemi
aorty
Z pohledu akutní ischemie střeva je nejvýznamnější to, do jaké míry
jsou rozvinuty kolaterály mezi horní a  dolní mezenterickou arterií,
v  menší míře pak spojky mezi celiakálním trunkem a  horní
mezenterickou arterií a  spojky mezi dolní mezenterickou arterií a  aortou.
Nejbohatší spojení obou mezenterických arterií je v oblasti slezinného
ohbí [17].
Anatomická terminologie není v  této oblasti jednotná. Jedním
z uznávaných přehledných rozdělení, dělícím spojky obou cév na tři
oddíly, je rozdělení následující:
• nejperiferněji, těsně u stěny tračníku jsou tenké spojky, které jdou
paralelně se stěnou tračníku a ze kterých odstupují vasa recta
pronikající do střevní stěny. Tyto kolaterály bývají označovány jako
marginální Drummondovy arkády,
• více centrálně je uložena arterie silnějšího kalibru, která je obvykle
přímou anastomózou mezi oběma mezenterickými tepnami
a spojuje tedy střední kolickou arterii a levou kolickou arterii. Tato céva
bývá označována jako centrální anastomotická arterie,
• nekonstantní arterie, jdoucí v  kořeni mezenteria, spojující
proximální část střední kolické arterie s ascendentní větví levé kolické
arterie bývá označována jako Riolanova arkáda (obr. 5).





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné
verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist