E-kniha: Akutní intoxikace a léková poškození v intenzivní medicíně -- 2., doplněné a aktualizované vydání - Pavel Ševčík; Kamil Ševela; kolektiv

Akutní intoxikace

a léková poškození

v intenzivní medicíně

Kamil Ševela, Pavel Ševčík a kolektiv

2., doplněné a aktualizované vydání

Kamil Ševela, Pavel Ševčík a kolektiv

Akutní intoxikace

a léková poškození

v intenzivní medicíně ƒ Vyšší kvalita péče díky on-line měření dialyzační dávky ƒ Snadnější obsluha díky regulaci hladiny krve v komůrkách

krevního setu během ošetření bez nutnosti manipulace se setem

ƒ Přehlednější vnitřní HW uspořádání, snadnější servis ƒ Větší ohleduplnost k životnímu prostředí – vyšší úspora energie,

nižší hlučnost

Hemodialyzační systém pro flexibilní a účinnou dialyzační léčbu

Dialog

+

Evolution

B. Braun Medical s.r.o. | Divize B. Braun Avitum V Parku 2335/20 | CZ-148 00 Praha Tel. +420-271 091 111 | Fax +420-271 091 112 | www.bbraun.cz

GRADA Publishing

2., doplněné a aktualizované vydání

Kamil Ševela, Pavel Ševčík a kolektiv

Akutní intoxikace

a léková poškození

v intenzivní medicíně

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy: Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či

elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Kamil Ševela, Pavel Ševčík a kolektiv aKutní intoxiKace a léKová PoŠKození v intenzivní medicíně 2., doplněné a aktualizované vydání editoři: Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc., II. interní klinika, LF MU Brno, FN U sv. Anny Brno Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU Brno, FN Brno autorský kolektiv: MUDr. Martin Doleček, Ph.D., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno MUDr. Michal Hájek, Centrum hyperbarické medicíny, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Městská

nemocnice Ostrava

MUDr. Jitka Hillová Mannová, Ph.D., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU Brno,

FN Brno

MUDr. Yvona Kaloudová, Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno MUDr. Roman Kraus, MBA, FN Brno MUDr. Petr Krifta, II. interní klinika, FN U sv. Anny Brno MUDr. Darja Krusová, Ph.D., II. interní klinika, LF MU Brno, FN U sv. Anny Brno MUDr. Katarína Muriová, Oddelenie anesteziológie a intenzivnej medicíny, Nemocnica Poprad MUDr. Marta Nedbálková, II. interní klinika, FN U sv. Anny Brno MUDr. Pavel Nohel, Ph.D., Hospital Son Llàtzer, Palma de Mallorca, Španělsko MUDr. Igor Sas, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno MUDr. Dagmar Seidlová, Ph.D., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Brno Doc. MUDr. Vladimír Soška, CSc., II. interní klinika, LF MU Brno, FN U sv. Anny Brno MUDr. Jan Svojanovský, II. interní klinika, FN U sv. Anny Brno Prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, LF MU Brno, FN

Brno

Doc. MUDr. Kamil Ševela, CSc., II. interní klinika, LF MU Brno, FN U sv. Anny Brno MUDr. Petr Vězda, Hemodialyzační centrum Mendlovy nadace Brno, INNEF, a.s. MUDr. Václav Zvoníček, Ph.D., Anesteziologicko-resuscitační klinika, LF MU Brno, FN U sv. Anny Brno Recenze: Prof. MUDr. Jan Pachl, CSc. Prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2011 Obrázky dodali autoři. Cover Photo © fotobanka allphoto, 2011 Vydala Grada Publishing, a.s., U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4595. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Iveta Pasáková, Mgr. Olga Kopalová Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 328 2. vydání, Praha 2011, 1. vydání vyšlo pod názvem Akutní intoxikace v intenzivní medicíně Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-247-3146-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7227-1 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7228-8 (elektronická verze ve formátu EPUB) Obsah Seznam zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 oBecná ČáSt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1 d efinice otravné látky a otravy organismu (K. Ševela) . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2 i ncidence akutních otrav (K. Ševela) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3 d iagnostika akutních otrav v přednemocniční i nemocniční fázi

(P. Ševčík, K. Ševela) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

3.1 Hlavní klinické příznaky u akutních otrav ....................... 21

3.1.1 Poruchy centrálního nervového systému ................... 21

3.1.2 Poruchy dýchání ...................................... 25

3.1.3 Poruchy kardiovaskulárního systému ..................... 26

3.1.4 Poruchy regulace tělesné teploty ......................... 26

3.1.5 Specifické poruchy vnitřního prostředí .................... 28

3.1.6 Akutní poškození jater ................................. 28

3.1.7 Akutní poškození ledvin ............................... 29

3.2 Soubory klinických příznaků u akutních otrav .................... 29

3.2.1 Alkohol, barbituráty, sedativa, hypnotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

3.2.2 Benzodiazepiny ...................................... 29

3.2.3 Anticholinergika, antihistaminika ........................ 30

3.2.4 Antidepresiva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

3.2.5 Betablokátory ........................................ 30

3.2.6 Blokátory kalciového kanálu ............................ 31

3.2.7 Izoniazid ............................................ 31

3.2.8 Lithium ............................................. 31

3.2.9 Marihuana .......................................... 31

3.2.10 Neuroleptika fenotiazinového i nefenotiazinového typu ....... 32

3.2.11 Opioidy ............................................. 32

3.2.12 Perorální antidiabetika – deriváty sulfonylurey ............. 32

3.2.13 Salicyláty ........................................... 32

3.2.14 Stimulancia, halucinogeny .............................. 33

3.2.15 Železo a jiné těžké kovy (soli arzenu a rtuti) ................ 33

3.3 Vyšetření žaludečního obsahu, moči a krve na přítomnost

otravných látek ............................................. 33

4 z ákladní léčebné postupy u akutních otrav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

4.1 Zajištění vitálních funkcí (I. Sas, V. Zvoníček) .................... 35

4.1.1 Dechové funkce ...................................... 35

4.1.2 Kardiovaskulární systém ............................... 36

4.1.3 Poruchy vědomí ...................................... 37

4.1.4 Křečové stavy ........................................ 38

4.2 Dekontaminace otravné látky (P. Ševčík) ........................ 39

4.2.1 Dekontaminace při inhalační expozici .................... 39

4.2.2 Dekontaminace při kožní expozici ....................... 40

4.2.3 Dekontaminace při oční expozici ........................ 40

4.2.4 Gastrointestinální dekontaminace ........................ 40

4.3 Inaktivace otravné látky v krevním kompartmentu (I. Sas) .......... 47

4.4 Eliminace otravných látek z krevního kompartementu (K. Ševela) .... 53

4.4.1 Forsírovaná diuréza ................................... 53

4.4.2 Hemoperfuze ........................................ 55

4.4.3 Hemodialýza ......................................... 60

4.4.4 Hemofiltrace (I. Sas, K. Ševela) .......................... 65

4.4.5 Peritoneální dialýza ................................... 67

4.4.6 Plazmaferéza ........................................ 67

5 Hodnocení účinnosti metod eliminace otravných látek

z krevního kompartmentu (K. Ševela) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 5.1 Experimentální hodnocení hemodialýzy a hemoperfuze ............ 69

5.1.1 Stanovení maximální účinnosti eliminace za optimálních

podmínek v experimentu na zvířeti ....................... 69

5.1.2 Metoda krátkodobého podání toxické látky zvířeti pro

stanovení maximální účinnosti .......................... 70

5.2 Klinické hodnocení hemodialýzy a hemoperfuze . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

5.2.1 Nepřímé hodnocení hemodialýzy a hemoperfuze ............ 77

5.2.2 Přímé hodnocení hemodialýzy a hemoperfuze .............. 78

SP eciální ČáSt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

6 o travy výrobky chemického průmyslu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

6.1 Organofosfáty (K. Ševela) .................................... 101

6.2 Paraquat (P. Krifta) ......................................... 112

6.3 Diquat (P. Krifta)) .......................................... 116

6.4 Kyanidy (V. Zvoníček) ....................................... 118

6.5 Metylalkohol (K. Ševela) .................................... 122

6.6 Etylalkohol (K. Ševela) ...................................... 129

6.7 Etylenglykol (P. Krifta) ..................................... 135

6.8 Kyseliny a zásady (V. Zvoníček) ............................... 138

6.9 Uhlovodíky a těkavé látky (P. Nohel) .......................... 143

6.10 Tetrachlormetan (P. Krifta) .................................. 149

6.11 Oxid uhelnatý (M. Hájek) .................................... 151

6.12 Inhalace kouře, inhalační trauma (D. Seidlová, Y. Kaloudová) ....... 159

7

7 l ékové otravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

7.1 Tricyklická antidepresiva (K. Ševela) ........................... 163

7.2 Barbituráty (I. Sas) ......................................... 169

7.3 Benzodiazepiny (I. Sas) ..................................... 174

7.4 Teofylin (K. Ševela) ........................................ 178

7.5 Lithium (P. Ševčík) ......................................... 184

7.6 Antihistaminika (K. Muriová) ................................ 190

7.7 Anticholinergika (K. Muriová) ................................ 192

7.8 Antipsychotika (K. Muriová, R. Kraus) ......................... 194

7.9 Aminoglykosidy (P. Vězda, K. Ševela) .......................... 198

7.10 Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) (I. Sas)................... 202

7.11 Jiná sedativa a hypnotika (I. Sas) .............................. 206

7.12 Betablokátory (P. Krifta) .................................... 208

7.13 Heparin (P. Vězda) ......................................... 210

7.14 Hypolipidemika (D. Krusová) ................................ 213

7.15 Kardiotonika – digitálisové glykosidy (K. Ševela) ................. 224

7.16 Deriváty sulfonylurey (P. Krifta) .............................. 229

7.17 ACE inhibitory (ACEI) (K. Ševela) ............................ 230

7.18 Salicyláty (M. Nedbálková, P. Krifta) .......................... 234

7.19 Paracetamol (M. Nedbálková, P. Krifta) ........................ 238

7.20 Nesteroidní antiflogistika (M. Nedbálková) ...................... 240

8 o travy návykovými látkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

8.1 Úvod .................................................... 245

8.2 Opioidy (P. Ševčík) ......................................... 246

8.3 Kokain (P. Nohel) .......................................... 250

8.4 Amfetaminy (R. Kraus, P. Nohel) ............................. 256

8.5 Halucinogeny (M. Doleček) .................................. 260

8.6 Konopné drogy (M. Doleček) ................................. 265

9 Kontrastní látky (J. Svojanský, K. Ševela, V. Soška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

10 o travy houbami (K. Ševela) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

10.1 Muchomůrka hlíznatá (Amanita phalloides) ..................... 277

11 Hadí uštknutí (J. Hillová Mannová, P. Nohel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287

11.1 Uštknutí zmijí obecnou (Vipera berus) (J. Hillová Mannová) ........ 290

12 Bodnutí hmyzem (J. Hillová Mannová, P. Nohel) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293

13 i ntoxikace v těhotenství (J. Hillová Mannová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295 literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313 Souhrn / Summay . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327

Seznam zkratek

Seznam zkratek A II angiotenzin II A III angiotenzin III ACT aktivovaný srážecí čas (activated clotting time) ADP adenozindifosfát AIDS syndrom získaného deficitu imunity ANF antinukleární faktor ARDS syndrom akutní respirační tísně (acute respiratory distress syndrome) AT-III antitrombin III AUC

e

plocha pod křivkou koncentrací za hemoperfuzní kolonou AUC

e exp

plocha pod křivkou koncentrací za hemoperfuzní kolonou v experi

mentu na zvířeti AUC

i

plocha pod křivkou koncentrací před hemoperfuzní kolonou AUC

i exp

plocha pod křivkou koncentrací před hemoperfuzní kolonou v ex

perimentu na zvířeti BAL dimerkaptopropanol (britský anti-Lewisit) C

e

koncentrace toxické látky za hemoperfuzní kolonou C

e exp

koncentrace toxické látky za hemoperfuzní kolonou v experimentu

na zvířeti C

e

(t) aktuální koncentrace toxické látky za hemoperfuzní kolonou

C

i

koncentrace toxické látky před hemoperfuzní kolonou C

i exp

koncentrace toxické látky před hemoperfuzní kolonou v experimentu

na zvířeti C

i

(O) koncentrace toxické látky v krvi na začátku hemoperfuze

C

i

(end) koncentrace toxické látky v krvi na konci hemoperfuze

C

i

(O)–C

i

(end) změna koncentrace toxické látky v krvi během hemoperfuze

C

i

(t) aktuální koncentrace toxické látky před hemoperfuzní kolonou

CIN kontrastní látkou vyvolaná nefropatie (contrast medium induced

nephropathy) Cl(t) aktuální clearance Cl

HP

průměrná clearance hemoperfuzní kolony Cl

HPmax

maximální clearance hemoperfuzní kolony Cl

HP

(t) aktuální clearance hemoperfuzní kolony

Cl

r

průměrná clearance ledvin Cl

tot

celotělová průměrná clearance mimo léčebný zákrok Cl

tot

(Th) celotělová průměrná clearance včetně léčebného zákroku

CNS centrální nervový systém CO oxid uhelnatý COHb karbonylhemoglobin CONSB baterie neuropsychologických testů při otravě CO (Carbon Monoxide

Neuropsychological Screening Battery) CPAP kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách CPK kreatinfosfokináza C(t) aktuální koncentrace

Akutní intoxikace a léková poškození v intenzivní medicínfi

CT komputerová tomografie CVVH kontinuální (continuous) veno-venózní hemofiltrace CŽT centrální žilní tlak D množství toxické látky podané do organismu D

2

/D

3

A antagonisté D

2

/D

3

receptorů

DD/SA dopaminoví dualisté/serotoninoví antagonisté DDT dichlordifenyltrichloretan DIC diseminovaná intravaskulární koagulace ECMO extrakorporální membránová oxygenace EDTA etylendiamintetraoctová kyselina EME ekgoninmetylester F absorbovaná frakce z podaného množství toxické látky FDA The Food and Drug Administration f

u

podíl toxické látky v nezměněné formě vyloučený do moči od podání

po ukončení vylučování GABA gama-aminomáselná kyselina (gama-aminobutyric acid) GID gastrointestinální dialýza GIT gastrointestinální trakt HBO hyperbarická oxygenoterapie HD hemodialýza HP hemoperfuze HPLC vysoce výkonná kapalná chromatografie HPTLC vysoce výkonná chromatografie na tenké vrstvě CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc IMAO inhibitory monoaminooxidázy INH izonikotinhydrazid ISA vnitřní sympatomimetická aktivita (intrinsic sympathetic activity) k konstanta přímky K koncentrace toxické látky v krvi, při níž je rychlost eliminace rovna

polovině maximální rychlosti K

eff

koeficient účinnosti hemoperfuze (hemodialýzy) K

effc

korigovaný koeficient účinnosti hemoperfuze (hemodialýzy) K

effcmax

maximální korigovaný koeficient účinnosti hemoperfuze (hemodia

lýzy) K

effmax

maximální koeficient účinnosti hemoperfuze (hemodialýzy) K

e tot

průměrná rychlostní konstanta eliminace celého organismu zjištěná

mimo léčebný zákrok K

e tot

(Th) průměrná rychlostní konstanta eliminace celého organismu včetně

léčebného zákroku KL kontrastní látka LSD dietylamid kyseliny lysergové MDA metylendioxyamfetamin MDEA metylendioxyetamfetamin MDMA metylendioxymetamfetamin MEOS mikrozomální etylalkohol oxidující systém m

HP

množství toxické látky zadržené v hemoperfuzní koloně MNS maligní neuroleptický syndrom

Seznam zkratek

NBO normobarická oxygenoterapie NPK-P nejvyšší přípustná koncentrace (jednotka mg/m3) NSA nesteroidní antiflogistikum NÚ nežádoucí účinky PEEP přetlak na konci výdechu (positive end exspiratory pressure) PEL přípustný expoziční limit (jednotka mg/m3) PET pozitronová emisní tomografie PKC proteinkináza C PNP pozdní neurologické (neuropsychiatrické) postižení, synonymum

pozdní leukoencefalopatie ppm parts per million (1 : 10

6

); (1 ppm označuje jeden díl znečištěnin na

jeden milion dílů substance) Q

B

krevní průtok Q

B

(t) aktuální krevní průtok

QRS komplex (depolarizace srdečních komor v EKG záznamu) QT interval v EKG záznamu mezi počátkem kmitu Q a koncem vlny T r korelační koeficient RAAS renin-angiotenzin-aldosteronový systém (renin-angiotensin-aldos

terone system) SDA antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů SIRS syndrom systémové zánětlivé reakce (systemic inflammatory reaction

syndrome) SSRI selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (selective

serotonin reuptake inhibitors) SV supraventrikulární T doba podání toxické látky zvířeti v experimentu t

1

okamžik zahájení hemoperfuze t

2

okamžik ukončení hemoperfuze TBL celková tělesná zátěž (total body load) TCAD tricyklická antidepresiva TMP transmembránový tlak (transmembrane pressure) TPE léčebná plazmaferéza (therapeutic plasma exchange) U koncentrace toxické látky v moči UPV umělá plicní ventilace U.V množství toxické látky vyloučené do moči za zvolenou časovou

jednotku V množství moči za zvolenou časovou jednotku v

a

(t) aktuální rychlost adsorpce

V

d

distribuční objem V

d(area)

zdánlivý distribuční objem zjištěný s použitím plochy pod křivkou

koncentrací v krvi v

e max

maximální rychlost eliminace toxické látky z organismu v

e

(t) aktuální rychlost eliminace toxické látky

13

Úvod

Úvod Akutní intoxikace patří do skupiny závažných stavů, které ohrožují zdraví i život nemocných. Množství a druh otravné látky, způsob a doba proniknutí do organismu, velikost zdánlivého distribučního objemu a biologický (eliminační) poločas otravné látky (schopnost organismu vylučovat otravnou látku nebo ji přetvářet na netoxické metabolity a vazebné komplexy), toto všechno jsou faktory, které rozhodují o dalším osudu otráveného organismu ještě před prvním kontaktem se zdravotnickými pracovníky. V následné zdravotnické péči o nemocného, zejména v její nemocniční fázi, se k těmto faktorům přidává a může mít rozhodující význam včasné určení diagnózy a zahájení adekvátní, účinné, komplexní terapie, pokud možno málo zatěžující lidský organismus nežádoucími účinky. Pro další osud nemocného jsou pak rozhodující vybavenost zdravotnických zařízení a odborná způsobilost zdravotnických pracovníků, kteří zajišťují intenzivní péči o nemocné s akutními intoxikacemi. Z těchto důvodů byla zvláštní pozornost věnována účinnosti eliminačních léčebných postupů, které umožňují odstranit toxickou látku z krevního kompartmentu, přičemž jejich použití je doprovázeno nežádoucími vedlejšími účinky.

Z široké problematiky akutních otrav byly vybrány ty, které podle názoru autorů jsou v současné době v klinické praxi nejčastější nebo představují závažný klinický problém, nebo ty, u kterých jsou v poslední době v přístupu k nim zaznamenány nové poznatky. Při diagnostice a léčení ostatních akutních otrav autoři doporučují čtenářům studovat i jiné literární (především zahraniční) zdroje nebo zdroje zprostředkované počítačovou technikou.

Informace o otravách chemickými látkami, léčivy, živočišnými jedy, jedovatými houbami a rostlinnými jedy jsou odborné lékařské veřejnosti k dispozici také na: • Toxikologickém informačním středisku VFN a 1. LF UK v Praze

tel.: 224 919 293, 224 915 402 • Toxinologickém centru VFN a 1. LF UK v Praze

tel.: 224 963 355

Autoři

OBECNÁ ČÁST

+

17

Definice otravné látky a otravy organismu 1

1 Definice otravné látky a otravy organismu Otrava je stav po proniknutí otravné (jedovaté) látky do organismu. Otrava je charakterizována chorobnými změnani typickými pro jednotlivé jedovaté látky. Tyto změny pak narušují stav zdraví a mohou být i příčinou zániku organismu.

Jed je organická nebo anorganická látka, která svým chemickým nebo fyzikálně chemickým účinkem již v malém množství vyvolává otravu. Jed může být skupenství pevného, kapalného nebo plynného.

Takto všeobecně jsou základní toxikologické pojmy formulovány u většiny autorů. Obě definice navíc odkazují na sebe navzájem. Všeobecná formulace je však nezbytná, umožňuje totiž postihnout širokou škálu stavů, které následují po proniknutí otravných látek do organismu. Tato pestrost je dána především velkým a stále narůstajícím počtem látek, které mohou být příčinou akutní intoxikace. Při současném vniknutí několika otravných látek do organismu se navíc objevují neobvyklé, často nové klinické příznaky.

Podle účinku na lidský organismus jsou jedovaté látky nejčastěji členěny do těchto skupin: dráždivé, hepatotoxické, hepatonefrotoxické, látky s tlumivým účinkem na centrální nervový systém, neurotoxické látky a krevní jedy. Klinický obraz akutních otrav však mnohdy nerespektuje takové členění.

Podle způsobu účinku dělíme jedovaté látky na lokálně působící, celkově působící a látky s lokálním i celkovým účinkem.

Podle časového profilu pronikání otravné látky do organismu rozlišujeme otravy akutní, subakutní a chronické.

Incidence akutních otrav 2

2 Incidence akutních otrav Podle literárních zkušeností kolísá incidence akutních otrav v závislosti na hustotě osídlení dané oblasti, na sociálních podmínkách obyvatelstva i na schopnostech zdravotnického personálu a možnostech zdravotnických zařízení stanovit správnou diagnózu. Incidence závažných akutních otrav, které jsou obsahovou náplní této publikace, se udává mezi 35–60/milion obyvatel/rok. Tomuto rozmezí odpovídají i vlastní zkušenosti autorů.

Na našem pracovišti (II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně) jsme vyhodnotili

221 závažných akutních intoxikací hospitalizovaných osob v průběhu 12 let. Zastoupení příčin akutních otrav v tomto souboru nemocných uvádíme v tabulce 1. tab. 1 Příčiny akutních otrav

suicidální úmysly 95 %

omyl 3 %

pracovní úraz 2 %

Podle našich zkušeností i zkušeností literárních převažují u městského obyva

telstva léky požité v sebevražedném úmyslu, zatímco u venkovského obyvatelstva výrazně převažují chemické látky používané v zemědělství.

Nejčastěji zastoupené otravné látky v našem souboru nemocných uvádí tabulka 2,

cesty vstupu otravné látky do organismu ukazuje tabulka 3. tab. 2 Nejčastější otravné látky

insekticidy 39 %

psychofarmaka 17 %

kontaktní herbicidy 9 %

hypnotika 5 %

ostatní 30 %

Námi uváděné údaje jsou ve shodě s literárními údaji. Jsou ve stručné, zkrácené

podobě, aby byly podkladem pro rychlou orientaci v dané problematice. tab. 3 Cesty vstupu otravné látky do organismu

perorální cestou 95 %

perkutánní cestou 2 %

inhalační cestou 2 %

parenterální cestou (i.v. injekce) 1 %