načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: AirWolf - Charlie Greenberg

AirWolf

Elektronická kniha: AirWolf
Autor:

Představ si, že žiješ dva životy. Že když jdeš spát, žiješ jeden život a když usneš, vlastně se probudíš do druhého života. Pořád jsi to ty, ale který svět je skutečný ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  49
+
-
1,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Greenberg
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 202
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Představ si, že žiješ dva životy. Že když jdeš spát, žiješ jeden život a když usneš, vlastně se probudíš do druhého života. Pořád jsi to ty, ale který svět je skutečný a který je sen? AirWolf právě tohle prožívá. Jednou je ve vesmíru jako konzultant za planetu Zemi vedoucí mezigalaktický obchod, který se dostane do podivného zvratu událostí. V druhé realitě je obyčejným mladým mužem, který prožívá běžný život se svou manželkou. Tedy až na jednu drobnost… Každý den je neděle. Pořád ta stejná neděle dokola a dokola. Jediný způsob, jak záhadnou smyčku událostí rozmotat, je se ponořit ještě hlouběji. A co člověk najde, když jde hlouběji? Najde střípky pravdy, kterou možná nechtěl znát. Ale bez ní by nemohl pokračovat dál.

Zařazeno v kategoriích
Charlie Greenberg - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

© Charlie Greenberg, 2016

ISBN: 978-80-88091-38-7

Vydavatelství Charlie Greenberg



Slovo autora

Představ si, že žiješ dva životy. Že když jdeš spát, žiješ jeden

život a když usneš, vlastně se probudíš do druhého života.

Pořád jsi to ty, ale který svět je skutečný a který je sen?

AirWolf právě tohle prožívá. Jednou je ve vesmíru jakokonzul

tant za planetu Zemi vedoucí mezigalaktický obchod, který se

dostane do podivného zvratu událostí. V druhé realitě jeobyče

jným mladým mužem, který prožívá běžný život se svou

manželkou. Tedy až na jednu drobnost... Každý den je neděle.

Pořád ta stejná neděle dokola a dokola.

Jediný způsob, jak záhadnou smyčku událostí rozmotat, je se

ponořit ještě hlouběji. A co člověk najde, když jde hlouběji?

Najde střípky pravdy, kterou možná nechtěl znát. Ale bez ní by

nemohl pokračovat dál.

Máš odvahu začít číst?


Ozvalo se rozbití hrnku o podlahu. James otevřel oči a ohlédl

se směrem ke dveřím, odkud zvuk přišel. Povzdechl si.

Nenapadlo ho, že by mu někdy mohlo udělat radost rozbití

hrnku tolik jako v tuhle chvíli.

„Co se stalo?“ zeptala se rozespale Terry.

„Jane asi rozbila hrnek,“ odpověděl James. „Jak ses

vyspala?“

„Kolik je hodin?“

„Půl osmé,“ oznámil při pohledu na budík.

„Je neděle, že jo?“

„Je,“ odpověděl zamyšleně James.

Terry znala svého manžela natolik dobře, že jí drobná

nuance v jeho hlase neunikla. „Co se děje?“ zeptala se po

chvíli.

James se podíval na svou krásnou ženu. Její vlasy byly

rozprostřené na polštáři a očima prohlížela Jamese jako

rentgen.

„Měl jsem hodně zvláštní a živý sen,“ odpověděl. „Probudil

mě až ten hrnek.“

„Taky jsem to slyšela. Co v tom snu bylo?“

„Bylo to celé zmatené. Nejdřív jsem viděl, jak někde v dálce

vzlétla kosmická loď. Potom byla chvilku tma a najednou jsem

se díval velkým oknem na planetu Zemi z vesmíru. Seděl jsem

na nějaké židli a cítil jsem se hrozně zle. Byl jsem malátný, cítil

jsem tlak v hlavě - jako praštěný pytlem.“

„Co se dělo dál?“ povzbudila ho Terry.

„Dál?“ zamyslel se James. „Dostal jsem do ruky nějakou

4


krabičku s barevným práškem. Chtěli po mně, abych si trochu

vzal a snědl to. Zamotala se mi po tom hlava. Už si jen

pamatuji, že někdo vedle mě se rozplácl na zemi. Byla to

nějaká holka, asi jí bylo zle. Potom ten hrnek.“

„Co si myslíš, že ti to chtělo říct?“ zeptala se Terry, která

věděla, že její manžel je hloubavý typ a za vším něco hledá.

„Nevím. Možná... možná, že bych se měl od něčeho

odpoutat. Vzlétnou do vesmíru a pozorovat život z nadhledu.“

„Ještěže se rozbil ten hrnek,“ zasmála se.

Naznačila, aby si za ní James opět přilehl a na chvíli se

objali. Nereagoval. Terry měla chvíli pocit, zda to nepřehnala.

Raději už nic neřekla.

„Půjdu si zaběhat,“ řekl.

„Normálně neběháš,“ podivila se. „Zvlášť ne v neděli.“

„Já vím. Potřebuju to ze sebe nějak setřepat, vydýchat,

dostat to prostě ven. Mám něco koupit na snídani?“

„Mám chuť na tousty a vezmi něco na oběd. Jo, a pokud

budou mít, tak mi prosím vezmi nevoňavé vložky. Už mi

dochází, tak ať mám do zásoby.“

„Fajn, vrátím se do hodiny,“ oznámil James, když si oblékal

sportovní oblečení.

Ještě si vložil peníze do kapsy, vzal klíče a vyběhl z bytu.

Terry se za ním dívala. Nebylo to často, ale někdy se mu

skutečně zdály těžké sny a po nich se potřeboval uvolnit

a vyčistit hlavu běháním, masáží a někdy horkou koupelí.

Podívala se z okna na šedivé nebe: „Dnes strávím den v posteli,

tam by ani psa nevyhnal.“

5


James běžel přes křižovatku do kopce, kde zvolil rychlý

sprint. Poté, co zabočil do vedlejší ulice, zvolnil. Uvědomil si,

že tréninku příliš nedává a rychle se zadýchá. Zvolnil do klusu

a nakonec do chůze. Zvolil metodu intervalového tréninku,

který jej učil dobrý kamarád. Minutu sprint a potom dvě

minuty volné chůze. Tohle střídat okolo půl hodiny. Fyzička se

potom zlepšuje mnohonásobně rychleji oproti běžnému

vytrvalostnímu běhu.

Běžel po schodech okolo střední školy, cestou kolem

rodinných domů a nakonec zamířil ke hvězdárně na kopci

v parku. Běžel kolem moderní budovy s velkým teleskopem na

střeše. Znovu se mu vybavil sen. Pohled na planetu Zemi,

podivný prášek, divný pocit a tlak v hlavě. Sport mu pomáhal,

měl dobrý pocit, že vyběhl, i když bylo podzimní chladno,

a navíc zataženo.

„O vesmíru se mi zdálo kvůli tomu filmu,“ pomyslel si,

když se chvíli vydýchával. „Je to jen náhoda, ale bylo to

neskutečně živé a barevné, jako bych tam skutečně byl. Mozek

si se mnou pěkně hraje.“

To už běžel z kopce, k obchodu. Vzal si košík a koupil

všechno, co si Terry přála. Vyběhl z obchodu a klusem se vrátil

domů.

„Dnes se ti nákup skutečně povedl,“ zaradovala se Terry.

„Vložky jsi vybral skvěle, mám radost, díky!“

James, kterému běhání pomohlo, se usmál. Dal si teplou

sprchu a nasnídal se. Věděl, že se Terry bude odpoledne chtít

6


dívat na nějaký film a bude se chtít tulit. Proto zasedl k počítači

a udělal si přípravu na schůzky, které měl další den. Poměrně

nedávno se stal textařem pro firemní zákazníky. Psal pro ně

texty na web, pozvánky a slogany. Díky dobrým kontaktům se

spojil se zajímavými klienty, kteří byli nadšení z jeho práce,

a hned získal zakázky. To, co by jiným trvalo rok, jemu trvalo

pár týdnů. Terry vedle sledovala nějaký dokumentární pořad na

internetu.

Až do odpoledne si James myslel, že už je po divokém snu

v pořádku. Opak byl pravdou. Neměl příliš chuť k obědu

a jídlo mu neudělalo moc dobře. Pořád se divil, že mu mozek

dává tak zabrat, protože si nejspíš jeho vědomí myslelo, že let

vesmírnou lodí skutečně absolvoval.

Po obědě s Terry vybrali film, který stáhnou z internetu.

Večer se na něj chtěli podívat a užít si sami sebe. Moc času

neměli. Mladí manželé, jedni z mála v okolí, kteří se rozhodli,

že spolu chtějí zůstat po zbytek života. Navzájem si maximálně

seděli životní filozofií a také protože oba příliš nemuseli

společnost. i přestože se na veřejnosti prezentovali jako

energičtí lidé, nic jim nedělalo větší radost než být sami nebo

nanejvýš s tím druhým.

Odpoledne už James moc práce neudělal. Počasí bylo

neinspirativní a chtěl si v neděli odpočinout. Předešlé odpoledne

strávil u spolupracovníka a připravovali velkou kampaň pro

novou firmu. Raději na chvíli rozjel počítačovou hru. Ta mu

pomáhala odpojit se od běžného života.

7


Večerní film byl zábavný. Terry se nejdřív bála, že to bude

absolutní průšvih a že jí to nic nedá. Nakonec se oba nasmáli.

Hlavně mohli být chvíli spolu a užít si zábavu společně.

„Dobrou noc,“ popřála Terry svému manželovi.

„Dobře se vyspi,“ pohladil ji James po vlasech.

Zhluboka se nadechl. Užíval si příjemné chvíle, ticha a tmy.

Oči se mu začaly zavírat, když jím náhle projel šok. Celý se

zatřásl a rozmáchl se rukama kolem sebe, ve snaze se něčeho

chytit. Najednou si uvědomil, že sen, který předešlou noc měl,

nebyl jen sen.

„Konzule AirWolfe,“ ozval se mužský hlas z dálky. „Konzule,

probuďte se.“

„Co je?“ zeptal se malátným hlasem. „Co se děje?“

„Je zpět, odneste ho na pokoj. Dejte mu další dávku

hydropaminu a udržujte ho při vědomí. Ať je u něj jeho

konzultantka.“

Svět byl mlhavý a nekonkrétní. Nemohlo mu však uniknout,

že skrze velké okno vidí planetu Zemi, jak se klidně otáčí ve

vesmíru. Zamrazilo ho a polil jej studený pot.

„Kde to jsme?“ vypravil ze sebe.

V tu chvíli ucítil injekci v levé paži. Sykl bolestí. Sestře se

příliš nepovedlo zacílit.

8


„Pane konzule,“ řekl ženský hlas, „jste na vesmírné stanici

Prime 12.“

„Jste mi povědomá,“ dostal ze sebe poblouzněný AirWolf.

„Jsem vaše osobní konzultantka Rain, pane.“

Náhle se svět zaostřil. AirWolf rukou odehnal muže, kteří jej

vedli.

„Výborně,“ řekl. „Potřebuji výpis svých aktivit. Kdy začínáme?“

Rain se podívala na dva mediky, které AirWolf už

nepotřeboval, a poslala je mávnutím ruky pryč.

„Zde je váš seznam dnešních aktivit,“ řekla černovlasá,

přitažlivá žena. AirWolf si ji nenápadně prohlédl. „Nezapomeňte

především na setkání s vrchní radou za hodinu zemského času.“

„Co se bude probírat?“

„Seznámení s misí a vaší rolí, pane.“

„Ukažte mi můj pokoj. Potom můžete jít, Rain.“

„Tudy, pane,“ vedla jej konzultantka.

Dovedla ho do pokoje, jenž měl okno do volného vesmíru.

Díval se směrem, kde, podle hvězdných map, cestoval Jupiter

prostorem. Pokoj byl strohý, ale moderní. Na pracovním stole

jej čekal připravený počítač. v místnosti hrála příjemná hudba

a první, co ucítil, byla vůně hořícího krbu, který byl pouze

zobrazený na velké televizi, a pomocí aroma hořícího dřeva se

šířila vůně.

„Mohu pro vás udělat ještě něco, pane?“ zeptala se Rain.

AirWolf se na ni zadíval a zcela neskrytě si ji prohlédl od

hlavy až k patě a nazpět. Konzultantka předstírala, že se to

nestalo.

9


„Jste laskavá, to bude vše. Sejdeme se za hodinu u zasedání

rady.“

„Kdybyste cokoliv potřeboval, pane, jsem kdykoliv na

příjmu.“

„Děkuji,“ řekl a dal najevo, že Rain může odejít.

Automatické dveře se zavřely. Nastal klid. AirWolf se

zadíval na vesmír. Byl nekonečný a krásný. Prázdný, klidný

a tichý. Zhluboka se nadechl. Až v ten moment si uvědomil, že

měl zvláštní sen o životě na Zemi. Blondýna Terry, vzpomínal

si. Její jméno se mu líbilo. Byla přesně jeho typ a měla něco do

sebe.

Náhle ucítil další vlnu meziatmosferické nevolnosti. Na

chvíli se musel přidržet stolu. Rychle odezněla. Zhluboka se

nadechl. v jeho mysli se ukázalo několik vzpomínek. Neuměl

je zařadit. Donutily jej zamyslet se nad tím, jak se vzal tady. Na

stanici Prime 12, ve vesmíru nad planetou Zemí.

Nemohl si na nic vzpomenout. Na nic, co bylo před tím, než

se objevil tady. Ze zmateného zamyšlení jej vyrušilo zapípaní

komunikátoru.

„Pane, podle grafů jste právě měl malou meziatmosferickou

nevolnost. Je vše v pořádku? Jsem na cestě k vám.“

„Jsem v pořádku, konzultantko Rain,“ řekl klidně AirWolf.

„Rád vás budu mít u sebe.“

Otevřely se dveře.

„Je něco, co bych měl před velkou radou vědět?“ zeptal se

AirWolf.

„Ne, pane, veškeré informace získáte na místě,“ odpověděla

10


strojeně Rain.

„No tak,“ zasmál se, „uvolněte se trochu,“ vybídl konzultantku.

„Máte ráda tanec? Jste až příliš krásná na to, abyste byla tak

strojená.“

V tu chvíli začala hrát příjemná romantická hudba.

„Uvolněte se,“ vyzval ji mile.

„Ne, pane, to by bylo nevhodné,“ řekla pevně.

„Jste přeci moje konzultantka, je to tak?“

„Ano, pane.“

„Nepracuje se mi ve vaší blízkosti dobře, jste napjatá,

nemohu vedle vás tvořivě myslet. Uvolněte v sobě trochu své

spontaneity a inspirace, otevřete se svým přirozeným pocitům.“

Když AirWolf mluvil, nebylo snadné mu odolat. Rain se

stále tvářila vážně. Bylo na ní však vidět, že ji znervózňuje.

„Jste nádherná a mladá, máte v sobě tolik citu a vnímavosti.

Musí vás dusit být svázaná ve své roli konzultantky. Můžeme

být mnohem silnější, když se otevřeme jeden druhému

a najdeme společnou energii.“

„Pane,“ přerušila jej Rain, „vidím, že je vše v pořádku.

Odcházím. Setkáme se na radě. Přijďte v čas.“

Konzultantka vyběhla ze dveří. Zavřely se za ní.

AirWolf se chvíli cítil zvláštně. Jakoby to vůbec nebyl on.

Na holografickém displeji svého počítače měl připravené

uvítání na Prime 12 s videoklipem na velkou televizi, který

představil, jak Prime 12 funguje, kde jsou veškerá odpočinková

centra, pracovní centra a záchranné moduly naváděné na

základnu na Zemi. Počítač mu nabídl vyjmutí přenosného

11


zařízení, které v sobě mělo navigaci stanicí, komunikátor

s konzultantkou Rain a připojení na vnitřní síť, kam chodily

důležité informace ze světa dole na Zemi. Už byl čas vyrazit na

velkou radu.

„Zdravíme vás, AirWolfe,” řekl bělovlasý muž s ostrou

tváří.

„Rád vás poznávám, pane radní Bernhaime,“ řekl uctivě

konzul.

„Děkuji,“ řekl tvrdě a bez emocí radní.

Rain konzula uvedla na místo v lóži mezi ostatní

spolucestující z transportu. Mlhavě si je pamatoval. Čtyři ženy

a dva muži. Vypadali klidně. AirWolf cítil, že nejsou zmatení,

jako on.

„Vážená rado, ctění konzulové,“ promluvil radní Bernhaim.

„Dnes jste byli transportováni po měsících příprav. Nyní trpíte

dočasným výpadkem paměti, který se během dnů napraví,

a budete si vzpomínat na vše potřebné. Meziatmosferické lety

zatím mají tyto nežádoucí účinky. v případě potřeby se

obracejte na své konzultanty, pomohou vám.

Nyní k věci. Byli jste sem transportováni jako konzulové

pro mezisoustavní vyjednávání v záležitosti Ramanaků a lidí.

Tato loď je plně vybavená bitevní jednotka, která byla stvořena

pro obranu Země před narůstající nejistotou z vedlejší soustavy

planet. Technologie Ramanaků jsou pokročilejší, mají již velmi

funkční systémy pro převedení světla do smrtícího paprsku. My

jsme však díky géniům dvacátého století velmi silní. Atomové

12


a vodíkové zbraně jsme dokázali upravit, že by mohly zničit

třeba celou planetu, kdyby to bylo potřeba.

Nejdříve jsme dostávali výzvy ke kapitulaci, že jinak

Ramanakové napadnou Zemi a vezmou si naše zdroje nerostných

surovin násilím. Když jsme ukázali svou sílu proti několika jejich

jednotkám, rozhodli se přistoupit na vyjednávání o míru

a spolupráci.“

AirWolf poslouchal pozorně. Měl z Bernhaima zvláštní

pocit. Byl tvrdý, nesmlouvavý a rozhodnutý bojovat, ničit

a vraždit, pokud to bude jen trochu nutné. Vlastně působil, že

by mu to dělalo i radost.

„Nyní nastala chvíle, kdy máme vyjednávat o výměně

technologických plánů a surovin, které mohou pomoci vývoji

obou civilizací na novou úroveň. Tohle je váš úkol, vážení

konzulové. Byli jste vybráni na základě předpokladových testů

ze školy, grafologie, astrologie, mapování osobnosti, transakční

analýzy a mnoha dalších testů, které ukázaly, že vás sedm jste

nejlepší a nejsilnější z celého lidstva pro vyjednávání tohoto

rozměru a charakteru.

„Prosím, mohl byste být konkrétnější?“ ozval se jeden

z konzulů vedle AirWolfa.

„Ano pane, Pointere,“ řekl Bernhaim. „Přesně jak bych od

vás očekával. Trefně a přesně. Pojďme k podstatě.

Chceme od Ramanaků získat technologii Airis a veškeré

prvky nutné ke konstrukci tohoto vynálezu. Airis je přístroj,

který dokáže simulovat sluneční svit bez nákladů, čtyřiadvacet

hodin denně, se stejnou intenzitou. Mohli bychom tak získat

13


světlo, teplo, čistou vodu a mnoho dalšího, co svět potřebuje,

bezplatně a pro všechny.“

„A co chtějí oni?“ zeptala se žena sedící v lóži před

AirWolfem.

„Trefná otázka, EarthValue, dostáváte svým předpokladům.

Fascinující.“

„Zájem Ramanaků je v nerostných surovinách,“ odpověděl

Bernhaim.

„V jakých?“ doplnila EarthValue.

„Čekali byste zlato a stříbro? Prvky, které dávají život všem

našim technologiím? Potom se mýlíte. Mají zájem o mnohem

nenápadnější a neznámé prvky. Jsou to roventálium,

barnumium a tremixolineum. Tyto prvky znát nebudete, jsou

velmi výjimečné a lidstvo je zatím neumí využít. Ramanakové

mají citlivé senzory. Na naší planetě zjistily velký výskyt těchto

prvků. Je velmi složité je získat v čisté formě. Na jejich planetě

měli jen velmi malou zásobu a od nás chtějí část našich zásob.“

„Jakou hodnotu má tato směna pro Zemi a jakou pro

Ramanaky?“ zeptal se třetí konzul z transportu.

„TrueBalance, jste úžasný člověk. Děkuji za otázku.

Směna je poměrně složitá. Nevíme, jak velkou hodnotu

mohou prvky roventálium, barnumium a tremixolineum mít

v budoucnosti. Naše technologie ani odhady nejsou schopné

hodnotu jasně určit. Ani nevíme, jak moc se rovná zisk

technologie a prvků k sestrojení Airis výměně za prvky z naší

planety.

To je váš úkol. Zjistěte, jakou má skutečnou hodnotu směna

14


mezi našimi planetárními soustavami. Za dva dny máme mít

předjednání se zástupci Ramanaků zde na Prime 12. Vaši

konzultanti vám předají veškeré informace ve správný čas.

Nyní si jděte odpočinout. Zítra vás čekají schůzky jeden na

jednoho mezi sebou a na závěr přípravné jednání.“

AirWolf náhle na tváři Bernhaima uviděl cosi nepřirozeného.

Měl jasný pocit, že se teď chystá udělat něco nepravého.

Neuměl to však jinak pojmout.

„Jedná se o největší obchod v dějinách lidstva a my musíme

být lépe připraveni než Ramanakové. Na jednáních leží

budoucnost lidstva.“

Ostatní konzulové kývli na souhlas a postupně opouštěli

jednací sál. AirWolf je následoval.

„Pane, ve svém dataletu máte aktualizován svůj program na

následující dny. Také máte doplněny aktivity a relaxační

procedury. Nyní vás čeká večeře a potom šest hodin spánku.

Mohu vám ještě nějak pomoci?“

„Jste velmi laskavá, je to vše,“ řekl nepřítomně AirWolf.

„Nyní mě prosím následujte. Máte společnou večeři

s ostatními konzuly.“

Ostatních šest konzulů bylo podle AirWolfa skutečnou elitou

Země. Zástupce rady představil jednotlivé konzuly a jejich

poslání na této misi. TrueBalance znala a vnímala dokonale

hodnotu věcí, služeb, prakticky čehokoliv. EarthValue velmi

věrně znala potřeby Země a lidstva. Pointer byl muž, jehož

dovedností bylo vracet diskuzi k tématu a držet hlavní linii.

15


Insider měl svou dokonalou znalost technologií a jejich užitku,

hodnoty a poslání. LeanTime byla expertem na konspirační

teorie a jejich rozlišení či nalezení případných podobností.

MindTrail byla žena s neskutečnou pamětí a schopností

kdykoliv vyvolat vzpomínku či historický fakt s neskutečnou

přesností. a nakonec AirWolf, který byl prezentovaný jako

konzul, který měl mít poslední slovo při obchodním jednání

s Ramanaky.

Ten večer se však jako řečník neprojevil. Nemluvil vůbec.

Byl zadumaný a přemýšlel nad celou transakcí.

Po večeři ho Rain doprovodila do pokoje. Unavený po

náročné cestě a po množství informací z rady měl touhu

okamžitě usnout a přesně odměřených šest hodin odpočívat.

Oči se mu zavíraly. Cítil, jak se tělo uvolňuje a přichází spánek.

... náhle se ozvalo rozbití hrnku o podlahu.

„Co se stalo?“ zeptala se rozespale Terry.

„Jane asi rozbila hrnek,“ odpověděl bezmyšlenkovitě James.

„Co se to sakra děje?“

„No tak se na ni nezlob, byl to jen hrnek.“

„To nemyslím,“ řekl James a vstal z postele.

Otevřel okno a zhluboka se nadechl.

„Co je? Není ti dobře?“ zeptala se udivená Terry.

16


„Já, no... wau, měl jsem pěkně divný sen!“ řekl ve snaze se

probrat. „Byl jsem konzulem na Prime 12, vesmírné stanici,

a měl jsem společně s partou elitních lidí udělat nějaký

obrovský obchod mezi soustavami planet. Však jsem ti to

vyprávěl včera ráno. Dnes to normálně pokračovalo.“

„Včera?“ podivila se Terry. „Včera jsi mi nemohl nic říct.

Ráno jsem vůbec nebyla doma.“

„Cože?“ podivil se James. „Včera ráno jsem měl sen,

vyprávěl jsem ti o tom.“

„Ne, nevyprávěl,“ řekla pobaveně.

„Jane,“ zavolal James.

„Promiňte, fakt moc promiňte,“ zaslechl hlas od

spolubydlící, když se blížil do kuchyně.

„Nerozbilas náhodou hrnek i včera?“

„No dovol! Mně se to stane jednou za sto let! Zase tak moc

se snad nestalo, jasný?“

„Klid,“ podivil se. „Jen se ptám. v pohodě?“

„Jo, dobrý. Promiň,“ řekla Jane a začala zametat střepy.

„Co se sakra děje?“ zeptal se sám sebe.

„Jdu si zaběhat,“ řekl, když se oblékl, a vyběhl ven.

Během trasy k hvězdárně se snažil vybavit si co nejvíce

detailů. Jak se jmenovali ostatní konzulové, hlavní radní, jeho

asistentka.

„Pointer, EarthValue, TrueBalance, LeanTime, jak se

jmenovali ostatní? Ten chlap, co nám o tom říkal, byl

Braniholm, Brinham, Bernhaim. Určitě Bernhaim. Moje

asistentka se jmenovala Rain. Určitě. a nebyla to asistentka, ale

17


konzultantka. To je to slovo.

Pamatuji si až moc konkrétních věcí na to, že to byl jen

sen.“

Doběhl do obchodu, kde nakoupil na tousty, nevonící vložky

pro Terry a ještě nějaké ovoce.

„Jak jsi věděl, že mám chuť na tousty?“ zeptala se ho

manželka, když přišel domů.

„Věděl jsem to, protože sis o to řekla, nevzpomínáš si?“

„Neřekla, vyletěl jsi jako střela. Psala jsem ti zprávu, ale

telefon máš na stole.“

„Tohle už je fakt divný,“ řekl si v duchu a raději si dal

studenou sprchu.

Nesnášel studenou sprchu. Mnohem raději se nahříval.

Doufal však, že ho studená voda probudí, on si uvědomí, že

měl jenom divný sen. Probere se a všechno bude šlapat jako

hodinky. v ledové vodě si vzpomněl, že si potřebuje udělat

přípravu na zítřejší schůzky kvůli textaření s novými klienty.

Vzápětí si uvědomil, že už to dělal včera. Že by dnes mělo být

pondělí, ale vše vypadá jako neděle?

Ještě mokrý vyběhl ze sprchy, aby otevřel notebook

s připravenými podklady na schůzku. Vyťukal heslo, otevřel

dokument a ztuhl. Všechna včerejší práce byla pryč.

„Já jsem si to snad neuložil,“ zanadával si. „Takže znovu, no

to snad ne!“

„Co se děje?“ zeptala se Terry zcela bez legrace. „Fakt

vypadáš, že je něco špatně.“

„Ach jo, neuložil jsem si včerejší práci.“

18


„Tu co jste dělali se Stevenem pro toho nového klienta?“

James bez odpovědi klikl na vedlejší složku a otevřel

soubor, který připravovali se Stevenem. Veškerá data v něm

byla. Nechyběla ani čárka.

„To je v pořádku,“ zamumlal.

„No tak vidíš, jaká další práce by ti měla chybět? Včera ses

od něj vrátil pozdě a už jsi počítač nezapínal.“

„Tohle je zmatek. Nechápu nic,“ řekl znechuceně, když se

sesunul na židli. „Řekni mi, jak je možné, že jsem včera, ještě

včera, prožil celou neděli s tebou. Vařili jsme si, dívali jsme se

na film. Potom mám noc, kdy se mi zdá o nějaké vesmírné

stanici, neskutečně živý sen, a dnes se probudím a je zase

neděle. Jdu běhat, nakoupím na tousty a vložky, o které sis

neřekla a nikdy neříkáš, bylo to snad poprvé, co jsem ti něco

takového kupoval a ... Co se to sakra děje?“

„Možná už je tvoje fantazie tak květnatá, že nerozeznáš sen

od plánu a od reality. Možná se ti to všechno jen zdálo.“

„Možná, ale můžu ti říct, že je to vážně mimo. Už ani

nevím, kdo jsem a čí jsem.“

Terry udělala dva kroky k posteli. Její noční košile sjela

k zemi. Podívala se na Jamese a usmála se.

„Rozhodně je jasné, že jsi můj.“

Nedokázal své krásné ženě odolat.

Po nádherné chvíli společně usínali. James cítil, jak přichází

spánek, a přál si, aby se všechny ty podivné sny vytratily a on

byl zase v pohodě.

19


„Konzule AirWolfe, již je čas vstávat,“ ozval se příjemný

ženský hlas.

AirWolf se posadil na posteli. Podíval se z okna do vesmíru.

„Co je tohle za sny?“ zeptal se sám sebe.

Rozhlédl se po prostoru a promluvil k televizi, kde viděl

tvář Rain: „Ve vesmíru se asi neříká dobré ráno, mám pravdu?“

„Pravděpodobně ne, pane,“ řekla Rain. „Leda byste právě

teď bydlel v Tokiu, tam je sedm hodin ráno a svítá.“

„Jaký je dnes program?“ zeptal se netečně.

„Za deset minut máte snídani s konzulem Pointerem, pane.

Následně se sejdete s TrueBalance, LeanTime a na oběd jdete

s EarthValue. Další schůzku máte po obědě s MindTrail

a následně s konzulem Insiderem. Po schůzkách máte relaxační

masáž a následně společnou večeři se všemi konzuly.“

„Jdu si dát sprchu. Setkáme se u snídaně s Pointerem.“

„Budu vás očekávat v zasedací lóži, pane.“

Pointer byl, upřímně řečeno, otravný. Uměl sice skvěle

vystihnout podstatu debaty, ale na druhou stranu jí nedával

žádnou volnost. AirWolf celých pětačtyřicet minut trpěl nudou.

Vybízel Pointera, aby mluvil on. Pokládal mu otázky a Pointer

se neustále vyptával, proč se ptá právě na tohle a ne na něco

jiného.

TrueBalance byla mnohem zajímavější. Rozhovor s ní byl

volnější a přirozený. Dokázala vyvažovat pracovní i osobní

20


témata, aby se oba cítili příjemně. AirWolf z ní cítil, že se jim

bude spolupracovat dobře. Při vyjednáváních s Ramanaky ji

bude chtít mít na blízku.

LeanTime měla schopnost hledat postranní úmysly.

Dokázala pracovat s konspiračními teoriemi a hledat na nich

střípky pravdy. Vysvětlila AirWolfovi, že většina konspiračních

teorií je založená na malém kousku pravdy. Její skvělou

dovedností bylo zjistit, která z informací je skutečná. Při

vyjednávání bylo jejím úkolem zjistit, které z informací

předávané Ramanaky mají pravdivý základ. Očekávali totiž

především nepravdivé, nebo pokřivené informace.

Oběd měl s EarthValue. Žena dýchající pro planetu Zemi mu

byla z nějakého důvodu zatím nejbližší. Jedli společně

zeleninový salát a popíjeli přírodní proteinový nápoj.

Fascinovalo ho s jakou citlivostí a jemností vnímá EarthValue

planetu, jak vnímá energii Golfského proudu, s jakou

důležitostí mluví o hloubce Mariánského příkopu a o pohybu

tektonických desek v Asii. Oproti ostatním setkáním se mu

nechtělo debatu ukončovat. Rain jej však vyzvala, aby si šel na

hodinu odpočinout a připravil se na setkání s MindTrail

a Insiderem.

„To je tady tak málo lidí?“ zeptal se své konzultantky.

„Na stanici je tisíce pracovníků, kteří se starají o chod

a provoz. Jsou v jiné části. Konzulové mají mít klid

a maximální komfort, proto se s nikým nesetkáváte, pane.“

„Zajímavé, odpočinu si a setkáme se za chvíli s MindTrail,

21


je to tak?“

„Ano, pane.“

Příjemné ticho pokoje zklidňovalo myšlení AirWolfa. Ze

všech dojmů z ostatních konzulů zůstala jen jediná myšlenka.

„Jestli mám mít poslední slovo, na základě čeho se mám

rozhodovat a proč zrovna já? Ty lidi, se kterými jsem se setkal,

vědí mnohem víc, umí mnohem víc. Zeptám se na to Rain.“

Setkání s MindTrail mělo být podle AirWolfa zajímavé.

Opak byl pravdou. Bylo to jako sedět hodinu s encyklopedií

a poslouchat hromady faktů, údajů, dat a dalších zbytečností.

AirWolf se nudil. Diplomaticky však hrál roli zaujatého

konzula, který získává informace o spolupracujících

osobnostech.

„Díky bohu, že už je konec,“ ulevil si sám pro sebe.

Insider byl neskutečně nadaný technolog. AirWolf měl za to,

že to bude jen trochu lepší IT specialista, ale to se mýlil. Byl to

člověk, který dokonale znal technologie a zároveň znal jejich

skutečné uplatnění, hodnotu a dokázal určit, jak bude možné

Airis využít. Rozváděl teorie o tom, jak by se mohl svět změnit

a jaké dopady by technologie mohla na lidstvo mít za rok, za

pět let, ale i za sto let.

„Při jednání s Ramanaky chci vedle sebe mít především

EarthValue a Insidera,“ řekl své konzultantce, když spolu šli do

relaxačního modulu na masáž.

„Zařídím to, pane.“

„A také bych rád věděl, proč zrovna já mám mít poslední

22


slovo při rozhodování o obchodu mezi Ramanaky a námi.

Můžete mi tyto informace poskytnout?“

„Ano pane,“ odpověděla rozhodně. „Podle předpokladů, se

kterými jste se narodil, podle všech vašich testů ze škol

a vašeho života na Zemi bylo diagnostikováno, že umíte

nejlépe ze všech lidí na světě uzavřít případ, sečíst všechny

klady i zápory, a najít nejlepší řešení a rozhodnout o něm.“

„Pořád si nemohu na nic vzpomenout,“ postěžoval si

AirWolf, když se snažil vybavit si, co se dělo během jeho

osobního života na Zemi.

„Brzy se vzpomínky vrátí, pane,“ vyhrkla Rain.

V její reakci postřehl patrnou nepřirozenost. Rozhodl se

zkoušet ji dál.

„Můžete mi o mně říci něco více? Než si sám vzpomenu. Co

jsem dělal na Zemi?“

„To teď není důležité,“ snažila se říct přirozeně. „Podle

vašeho předešlého života byste nemohl usoudit, že byste se na

svou roli hodil.“

„Proč ne? To pouze lidé z Prime 12 dokáží rozeznat

skutečnou hodnotu lidí? To jsem si o sobě nemohl myslet už

dávno, že bych uměl najít nejlepší řešení a nakonec o něm uměl

rozhodnout?“

Rain znejistěla. AirWolf se cítil silný. Vedl debatu

k výsledku, který ho začal zajímat. Svou sílu neprojevil, nechal

ji ukrytou v sobě a dál se ptal jakoby nic, jako by se chtěl

zabavit při cestě na masáž.

„Znamená to, že jsem se na Zemi svobodně rozhodl, že

23


tento obchod podpořím a najdu správné řešení? Je nepříjemné

si nevzpomínat, velmi ocením vaši pomoc.“

„Ano, znamená to, že jste se chtěl vyjednávání zúčastnit,

pane,“ řekla nepřesvědčivě.

„To je velmi zvláštní. Když jsem přeci na Zemi nevěděl, že

mám tyto dovednosti, co by mě vedlo k rozhodnutí zastávat roli

konzula, který má o celé transakci nakonec rozhodnout?“

nadhodil otázku spíše řečnicky.

„Byl jste předem informován o tom, že máte vhodné

předpoklady pro tento úkol,“ řekla naučenou větu Rain.

AirWolf hned rozpoznal, že našel slabinu celého plánu.

Chtěl položit další cílenou otázku. Byl však přerušen.

„Jsme na místě, pane. Užijte si svou masáž. Až budete

hotov, čeká vás večeře se všemi konzuly a konzultanty

v hlavním sále. Kdybyste cokoliv potřeboval, stačí mi zavolat

přes datalet.“

„Děkuji, uvidíme se později,“ rozloučil se.

Díval se přitom na recepční relaxačního modulu. Škrobeně

se na něj usmívala. Měl pocit, že něco není v pořádku, že něco

není, jak mu říkají.

V jedněch z několika dveří se ukázala krásná Thajka, která

jej uvedla do luxusního pokoje. Vůně levandule, příjemné

teplo, silně ionizovaný vzduch a jemné ruce Thajky May

příjemně uvolňovaly tělo AirWolfa. Myslí se mu stále honila

slova předchozího rozhovoru. Také si uvědomoval, že se paměť

vůbec nezlepšila. Necítil žádnou změnu, návrat vzpomínek či

pocitů. Zdálo se mu to divné. Navíc se mu vybavil obraz krásné

24


ženy ze snu. Chvíli si musel vzpomínat, jak se jmenuje.

„Terry,“ blesklo mu myslí.

Večeře s konzuly byla překvapivě zajímavá. Bernhaim jim

ukázal několik obrázků, jak Ramanakové vypadají, jaké jsou

jejich zvyklosti, způsob života, myšlení a silné stránky. AirWolf

celou poradu neříkal nic. Skládal si dohromady informace,

hledal, jakým způsobem budou nejspíš vyjednávat a na co

budou tlačit.

„AirWolfe,“ probralo jej ze zamyšlení oslovení Bernhaima,

„vaším úkolem bude předjednání pouze vnímat. Smyslem

setkání je, abychom zjistili skutečné motivy. Vašim úkolem je

najít jejich slabiny, místa, kde můžeme v případě nutnosti

zatlačit, abychom získali nějakou výhodu.

Celé jednání povede Pointer. Držte linii debaty podle

připraveného schématu, které vám právě nahráváme do

dataletů. Jednání nesmí trvat déle než třicet minut.

LeanTime, dávejte si pozor na úhybné manévry a snahu

představit vám polopravdy, nebo neúplné informace. Vy ostatní

buďte soustředění a vnímejte celé jednání. Až Ramanakové

opustí naši loď, projdeme si společně informace a závěry.“

Konzulové souhlasili. Konzultanti je odváděli do pokojů,

aby se připravili na náročný den.

„Jaký je zítřejší program?“ zeptal se AirWolf, aby Rain

zdržel ve svém pokoji.

„Hned ráno jdete na třicet minut cvičit jógu, následně máme

společnou snídani, abychom provedli přípravu předjednání.

25


Následuje přípravné setkání se všemi konzuly a okolo poledne

očekáváme přílet Ramanaků, pane.“

„Okolo poledne tokijského času?“

„Ne, pane. v poledne pekingského času, máme mírný

posun.“

„Dobrá, existuje vůbec nějaký čas pro Prime 12?“

„Ano, pane.“

„Kolik je tedy hodin? Proč tady vůbec nejsou nikde hodiny.

Ani na displeji je nemám.“

„Jako konzul máte mě, abyste věděl, na co je správný čas.

Vše je pro vás pečlivě naplánováno.“

„Rain?“ zeptal se mile AirWolf. „Proč jste tak upjatá?“

„Dobrou noc, pane,“ řekla kvapně namísto odpovědi.

Otočil se zády ke dveřím. Začínalo to být ještě podivnější,

než si předtím myslel. Buď do něj byla Rain zamilovaná

a nedokázala si s tím poradit, anebo, a tomu by věřil víc, má za

úkol celou pravdu tajit.

Po příjemné sprše si lehl na postel. Chvíli se díval na

nekonečný vesmír, až se ho nakonec zmocnil spánek.

... náhle se ozvalo rozbití hrnku o podlahu.

„Co se stalo?“ zeptala se rozespale Terry.

„Jane rozbila hrnek,“ řekl James.

26


Rozhlížel se okolo sebe. Byl v pokoji s Terry, svou krásnou

manželkou, a opět byla neděle.

„Nechceš se tam jít podívat, jestli je všechno v pořádku?“

vytrhla Jamese ze zamyšlení otázka.

„Určitě se nic nestalo,“ řekl konejšivě, protože věděl, že se

skutečně nic nestalo. Už se dělo totéž potřetí za sebou. k tomu

všemu ten divný sen, který stále pokračoval. Vzpomněl si na

tvář konzultantky Rain. Její upjatý výraz předtím než odešla

a zavřely se za ní dveře. Zítra mají mít jednání s Ramanaky.

„Co to je? Co se to se mnou děje?“ zeptal se polohlasně.

„Jsi v pohodě, Jamesi?“ zeptala se Terry.

„Nevím,“ odpověděl.

Vstal z postele a rovnou udělal padesát kliků, aby se

prokrvil a rozdýchal, potom zamířil do sprchy.

„Moc se omlouvám,“ začala mluvit rychle spolubydlící

Jane.

„Byl to jen hrnek,“ řekl klidně James.

Měl neodbytný pocit, že se zítra stane totéž. a pokud se má

pořád dokola rozbíjet jen jeden hrnek, tak o nic nejde.

Sprcha mu pomohla se probrat. Setřepal ze sebe divný pocit

a poměrně úspěšně si namluvil, že se mu to celé jenom zdálo,

byl to dlouhý sen a určitě to má nějaké logické vysvětlení.

Určitě!

V kuchyni ho čekala snídaně s Jane a Terry. Uvědomil si, že

nešel běhat ani nakoupit, jak to udělal předešlé dny.

„Nepotřebuješ náhodou vložky?“ zeptal se Terry jakoby

náhodou, když otevřel lednici.

27


„Potřebuju.“

„Nevoňavé?“ skočil jí do řeči James.

„Páni, ty jsi dnes pozorný. Víš, že ty vůně jsou chemie,

a nechci si tam dolů dávat nic závadného. Některé ženy kvůli

tomu nemůžou otěhotnět nebo mají fakt nepěkné problémy.“

„Zajdu do toho obchodu, jsi pro?“

„To bys mi udělal radost,“ řekla a vstala od stolu.

Objala manžela a políbila ho.

James vyšel z domu pod zataženou oblohu. v obchodě byl

za chvíli, vybral zcela automaticky vložky, které koupil už

dvakrát v předešlých dnech a udělaly Terry radost. Snažil se

nemyslet na to, že se celá neděle znovu opakuje.

„Pokusím se udělat něco jinak,“ řekl si, když vstupoval do

bytu.

„Terry?“ zavolal.

„Ano?“

„Chtěla bys dnes na výlet?“

„Jé! Ty bys se mnou někam jel?“

„Oblékni se, vezmi s sebou nějaké jídlo a vyrazíme.“

Terry se hned dala do oblékání a líčení. Nabalila svačinu

a lahev pití. James mezitím vymýšlel, kam pojedou.

„Škoda, že je tak zataženo, co?“

„To nevadí, užijeme si to i tak,“ odpověděl.

Sedli do auta zaparkovaného před domem a vyrazili za

město. Projížděli potemnělou krajinou a měli čas si povídat.

28


Terry milovala cestování, ježdění na výlety a James to zase

nesnášel. Nebavilo ho to, neměl z toho radost, byla to ztráta

času, který mohl investovat do svého podnikání. Dnes to však

bylo jiné. Už potřetí za sebou probíhala stejná neděle, ve

stejném počasí, po stejně divném snu o velkém meziplanetárním

obchodu. Veškerá práce, kterou by dnes udělal, by nebyla zítra

pravdou. Poslouchal Terry, jak vypráví o setkání s kamarádkou,

pozoroval ubíhající cestu a krajinu okolo.

„Podívej, támhle svítí slunce,“ vypískla radostí a ukázala na

protější kopec.

Mraky se necelou hodinu jízdy od města začaly trhat a na

zem prosvítaly paprsky. James odbočil na nejbližší křižovatce,

aby se na chvíli nechali zalít paprsky slunce.

Zastavili a vystoupili z auta. Slunce krásně hřálo. Rozhodli

se vyjít kousek po polní cestě k malé kapličce na kopci.

„To je úžasné místo,“ byla Terry spokojená.

Jamesovi nevadil výlet tolik jako obvykle, ale ani tak ho

moc nebavil. Neřekl nic.

Kaplička byla opuštěná a vchod zamřížovaný. Uvnitř byla

vidět postava panenky Marie na oltáři. Manželé se posadili na

schody a nechali na sebe dopadat slunce.

„Jsi se mnou šťastná?“ zeptal se James.

Terry hned neodpověděla.

„Docela jo,“ řekla nakonec.

„Docela?“ zeptal se, aby ji přiměl se více rozmluvit.

„Mám pocit, že toho po tobě nemůžu moc chtít. Myslím

manželsky. Jsi pořád takový samotář. Nemáme toho vlastně

29


moc společného. Snad jen to, že se máme rádi.“

„Hm.“

„Je fakt, že mě to někdy mrzí. Chtěla bych toho s tebou dělat

víc. Třeba tancovat, užívat si nějakou zábavu, cestovat, něco

tvořit... Já nevím, cokoliv. s tebou to moc nejde a já si na to

zvykla.“

„To je hodně upřímnosti najednou,“ podotkl zaražený James.

„Tady u Panny Marie si nemůžu vymýšlet a přetvařovat se.“

„Nejsi věřící, co to plácáš?“ snažil se situaci odlehčit.

„Nevěřím v Pannu Marii, ale to neznamená, že není

posvátná. Prostě chci, abys to věděl.“

„Tak proč se mnou jsi?“

„Mám tě ráda, Jamesi. Ze všech lidí, které znám, mi přijdeš

nejlepší.“

„Takže jsi se mnou z rozumu?“

„Ty se mnou ne? Oba víme, že bychom vedle sebe nesnesli

moc lidí. Prostě jsme se pro to rozhodli.“

„Asi máš pravdu.“

„Ale to není špatně. Mám pocit, že je nám spolu fajn.

Vnímám s tebou pocit bezpečí a klidu, ničím mě moc

nepřekvapíš, už tě znám.“

„Hm.“

„Oba to tak máme, přiznej si to. i ty už víš, co ode mě čekat.

Kdy na tebe tlačím a jak tlačím. Už víme, co máme rádi a co

nás zraňuje.“

„Jsme dobří spojenci, to chceš říct, mám pravdu?“

„Není to úplně to slovo, ale ano, jsme spojenci.“

30


„Myslel jsem si, že je za naším vztahem mnohem víc než

jen spojenectví,“ povzdechl si James.

„A ono taky je, jenom to nepoužíváme. Jsme spolu teprve

pět let, máme celý život na to se skutečně poznat.“

„Mrzí mě, že mezi námi není víc.“

„Sám víš, že je. Jak se to psalo v té knize?“

„Dva mají cestu mnohem složitější než jeden. Jejich silou je

však moudrost, kterou získají tím, že vedou za ruku jeden

druhého,“ odpověděl James.

„V tom nás vidím. Rosteme vedle sebe, učíme se od sebe

navzájem.“

„To jsou všechno krásné, ale naučené věty,“ řekl trochu

naštvaně. „Jak je to s námi skutečně? Má to smysl?“

„Jamesi, vidím, že to dnes nechceš pochopit.“

„Necháme toho. Pojď raději do auta a budeme pokračovat.

Vypadá to na déšť.“

James pomalu začal směřovat cestu zpět do města. s Terry

už toho moc nenamluvili. Poprvé měl odvahu se zeptat, jak si

stojí jejich vztah podle ní, a dopadlo to děsivým zjištěním. Jsou

spolu, protože jsou na sebe zvyklí a už se znají. Jsou spojenci

víc než manželé a milenci.

James si přál usnout a být raději ve vesmíru než se věnovat

dojmu, že není dobrý manžel.

31


„Je čas vstávat, pane,“ zazněl hlas Rain.

„Jaký mám dnes program?“ zeptal se bezmyšlenkovitě.

„Máte dopoledne relaxaci, poradu s konzuly a předjednání

s Ramanaky. Následně máte společnou poradu a relaxaci.

Večeříme tentokrát společně, pane.“

„To zní jako pěkný vesmírný den,“ řekl jen tak, aby nebylo

ticho.

Ve sprše přemýšlel nad tím, co mu říkala manželka ve snu.

Začal o sobě jako o manželovi pochybovat. Přemýšlel nad tím,

zda by nebylo lepší se rozvést a žít raději sám, po tom všem, co

od Terry slyšel.

Porada byla pro rychlé shrnutí informací a základních faktů.

Je to předjednání směnného obchodu mezí Lidmi a Ramanaky.

Ve směně jsou za Zemi prvky roventálium, barnumium

a tremixolineum. Za Ramanaky je ve směně technologie Airis

a prvky k jejímu sestrojení. Airis je způsob, jak získat pro

planetu Zemi neomezený zdroj světla, který bude bez nákladů

generovat elektrickou energii pro celý svět a zdarma. Obrovské

peníze, které se nyní investují do elektřiny, by se mohly

přesunout na pomoc a podporu chudých a potřebných zemí

v Africe a Asii. Více než polovina lidí na Zemi trpí hladem,

zimou a nemocemi. Druhou polovinu lidstva stojí výroba

elektrické energie stále více peněz, kterých mezi zadluženými

státy ubývá.

Lidé však nemají tušení, co jsou prvky roventálium,

barnumium a tremixolineum zač a co mají Ramanakům přinést.

32


Úkolem je zjistit co nejvíce informací o tom, kde se tyto

prvky nachází a k čemu jsou využitelné. Zároveň mají

Ramanakové představit ukázku toho, jak Airis funguje.

Schůzka nemá mít konkrétní závěr. Jedná se pouze o taktické

a strategické setkání, ze kterého chtěli pozemšťané díky

extrémně nadaným konzulům získat alespoň drobnou výhodu.

„Ramanakové přistáli v hangáru dva, pane,“ špitl rádce

Bernhaimovi.

„Přišla vaše chvíle,“ řekl radní. „Nyní máte třicet minut,

abyste zjistili co nejvíce informací a připravili nám lepší

výchozí pozici do přímého jednání o směně. Přeji vám mnoho

zdaru. Vše budeme sledovat přes kamery a mikrofony.“

Ramanakové na záznamech zdaleka nevypadali tak zvláštně

jako ve skutečnosti. Byli velmi podobní lidem, jen s drobným

rozdílem: Jejich kůže byla pokrytá šupinami, které se na světle

matně leskly. Od pohledu bylo jasné, že jsou velmi tvrdí

a neústupní. Do vyjednávacího sálu jich vstoupilo pět. Dva

z nich byli vědci, jeden vyjednavač a dva vzadu vypadali jako

osobní stráž. Jak si AirWolf myslel, a měl pravdu, aniž by se to

kdy dozvěděl, byli tito strážci na místě z jediného důvodu:

Zavraždit své vlastní vědce, kdyby nejednali podle směrnic,

které dostali před odletem.

Protože řeč Ramanaků byla nesrozumitelnou kombinací

samohlásek, chroptění a klokotání, byl na stůl mezi

vyjednávající strany umístěn virtuální hlasový překladač. Byl

33


natolik schopný, že dokázal lidem překládat řeč Ramanaků

v reálném čase a stejně tak i obráceně. Konverzace proto mohla

plynule proudit.

„Vítejte na Prime 12. Mé jméno je Pointer.“

„Pozvání bylo přijato. Grraht, jméno postavy sedící,“

odpověděl mluvčí Ramanaků.

„Ten překladač má k dokonalosti daleko,“ pomyslel si

AirWolf.

„Cíl dnešního setkání je sdělit si vzájemné požadavky na

směnu technologie Airis za zásobu prvků roventália, barnumia

a tremixolinea. Vyzývám vaši stranu, abyste zahájili jmenování

požadavků.“

„Sto milionů jednotek všech tří prvků v čase jednou za

pozemský rok. Dodávat vytěžené, hluboce mráz, aktivované.“

„Jak jednotky vytěžíme, abychom dodrželi vyžadovanou

kvalitu?“ zeptal se Pointer klidně.

„Získávat průběžně ze zdrojů a aktivované mrazit do boxů

po sto jednotkách.“

„Jak velké jednotky jsou?“

„Box je velký na jeden náklad. Oči upoutat ke vzhledu.“

Ramanak ukázal na holografické obrazovce model boxu

s jeho rozměry v metrech.

„Deset metrů na délku, dva na šířku a jeden na výšku,“

pomyslel si AirWolf. „Co se to u nás chystají těžit?“

„Z jakých zdrojů máme jednotky získávat?“ vrátil se

k tématu správně Pointer.

Ramanak Grraht, a to AirWolfovi neuniklo, udělal nepřirozený

34


pohyb rukou na desce stolu a na setinu vteřiny se podíval

bokem od všech konzulů.

„Organický podklad,“ odpověděl jakoby nic.

„Těžba bude probíhat ze zemského povrchu?“

„Souhlasící,“ odpověděl jistě Grraht.

Debata se podobně nejasným způsobem ubírala ještě deset

minut. AirWolf pozoroval, že tato schůzka je skutečně jen

informativní. Ani jedna strana nechtěla nic říci a nic vyjádřit

otevřeně.

Dozvěděli se jen to, že technologie Airis je postavena na

základě obnovitelných zdrojů, které jsou na některých

planetách v soustavě Ramanaků. Samotné zařízení je potom

sestaveno z velmi drahých technologií. Podařilo se je ovládnout

teprve nedávno.

Ramanakové se přesně po třiceti minutách zvedli a opustili

vyjednávací sál. Zanedlouho konzulové sledovali letku

Ramanaků, jak opouští Prime 12.

„Vyjednávání šlo dobře, Pointere,“ začal Bernhaim. „Vedl

jste si výborně. Nepodal jste žádné informace. Bude to, zdá se,

velmi těžké jednání. Jistě se však podaří Airis pro Zemi získat

výměnou za hodnotu, která nám nebude chybět. Vědci na Zemi

právě teď zkoumají, co by mohly prvky roventálium,

barnumium a tremixolineum být a k čemu by nám mohly

sloužit.

Pro dnešek si dejte volno. Program ve vašich dataletech byl

upraven. Jděte relaxovat do odpočinkového modulu. Když

35


budete moci, přemýšlejte nad tím, jak získat více informací, jak

udělat další správný krok.“

AirWolf si dokonalou masáž užíval. Zároveň přemýšlel,

proč Ramanak udělal taktickou chybu, které si snad nikdo

nevšiml, když přiznal, že prvky, které chtějí získat, jsou na

organickém podkladu.

„Pane,“ oslovila jej Rain po skončení masáže, „potřebovala

bych s vámi mluvit, pane. Můžete jít se mnou?“

Byla neklidná a zdála se rozrušená.

„Rain, co se děje?“ zeptal se opatrně.

„Pojďte se mnou, pane,“ řekla jako na jehlách.

Následoval ji směrem ke svému pokoji. Rain vypadala, jako

by za každým rohem někoho čekala. Byla nepřirozeně opatrná,

přesto jednala obratně.

„Rain, co se děje?“

„Počkejte ještě chvíli.“

Zavřely se za nimi automatické dveře. z kapsy vytáhla malý

přístroj a zmáčkla kombinaci tlačítek.

„Teď jsme sami,“ řekla už klidněji, „ale nemáme moc času.“

„Rain, tohle začíná být divné, co se děje?“

„Během jednání s Ramanaky jsem si všimla několika

důležitých věcí,“ řekla, „a věřím jenom vám.“

„O co jde?“

„Něco není v pořádku,“ pokračovala tiše. „Dostala jsem se

do složek Prime 12 přes svůj datalet. Nevědomě jsem zvolila

jinou datovou cestu a zachytila jsem informaci, kterou byste

36


měl vědět. Viděla jsem scénář celého rozhovoru s Ramanaky.

Ještě dříve než Pointer nebo Grraht řekli jediné slovo, četla

jsem text, který měli vyslovit.“

„Co to má znamenat?“ zeptal se zamyšleně AirWolf.

Náhle v těle cítil vlnu energie, která jím projížděla. Vnímal,

jak jej tělo drží zpět. Jako by se snažilo, aby se nijak neprojevil.

Rozhodl se náhlý impulz respektovat.

„Mluvila jste o tom s někým jiným? Ptala jste se na to

hlavního radního Bernhaima?“

„Ne, pane. Já...“ zakoktala se a ukázala za AirWolfa.

Měl náhle velmi intenzivní pocit, že je něco zcela

v nepořádku, že je velmi blízko velké nebezpečí. Cítil, jak jeho

tělo reaguje stejně negativně jako ve chvíli, kdy se objevil na

Prime 12.

Ohlédl se.

Spatřil něco velkého, jak překrývá sklo jeho ložnice. Ozvalo

se zaskřípání a praskání skla. Sklo prasklo a do místnosti

vběhly dvě nebo tři postavy. Rain začala křičet hrůzou, když se

k ní blížily. Bylo z ní cítit, že křik hraje. AirWolf stál klidně.

Podařilo se mu odolat velkému návalu stresu. Rychle projížděl

očima celý prostor ložnice. Chtěl vidět co nejvíce.

Bylo mu jasné, že před únosem nemá šanci utéci. Proto se

nebránil a zbytečně nevyvíjel odpor, který by jej stál zbytečné

rány, možná nešikovně aplikovanou mimozemskou medikaci

nebo smrt. Chopily se jej silné šupinaté paže, přes hlavu mu

nasadily masku, skrze kterou nebylo vidět ven. Nastala tma

a nakonec se vytratilo i vnímání světa poté, co ucítil píchnutí za

37


krkem.

... náhle se ozvalo rozbití hrnku o podlahu.

„Co se to...“

„Jane, rozbila hrnek. Nelam si s tím hlavu,“ řekl James

automaticky.

„Unesli mě,“ uvědomil si.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist