načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Projevy - Adolf Hitler

Projevy
-21%
sleva

Kniha: Projevy
Autor:

Celý svět zná záběry jásavého mnohatisícového publika, kdy nadšené usměvavé tváře mužů, žen i dětí obdivně natahují své pravé paže směrem k Adolfu Hitlerovi. Od pádu Třetí říše byl vydán nespočet ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 89.6%hodnoceni - 89.6%hodnoceni - 89.6%hodnoceni - 89.6%hodnoceni - 89.6% 90%   celkové hodnocení
29 hodnocení + 2 recenze

Specifikace
Nakladatelství: Guidemedia etc
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012
Počet stran: 656
Rozměr: 210x148
Úprava: 655 stran
Spolupracovali: redakce a překlad Pavel Kamas
Jazyk: česky
Vazba: pevná
EAN: 9788090531017
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Celý svět zná záběry jásavého mnohatisícového publika, kdy nadšené usměvavé tváře mužů, žen i dětí obdivně natahují své pravé paže směrem k Adolfu Hitlerovi. Od pádu Třetí říše byl vydán nespočet knih, ve kterých autoři ze svého pohledu pojednávají o ideologických, politických a vojenských postojích nacionálněsocialistického Vůdce a jeho činech. Poválečná historiografie se nezřídka také pokoušela i o vytvoření jeho věrohodného psychologického profilu. Programový spis Mein Kampf, který má poskytovat ucelený obraz o Hitlerově světonázoru, byl po válce v mnoha zemích s menšími či většími problémy se zákonem opakovaně vydáván. Může se tedy zdát, že všechno bylo již řečeno. Při tom všem však uniká jeden z hlavních fenoménů spojených se jménem Adolfa Hitlera jeho umění řeči, sdělení myšlenky, umění projevu. A tak je třeba se ptát: Víme, o čem Adolf Hitler vlastně mluvil? Díky svým řečnickým schopnostem získával miliony svých příznivců všech společenských vrstev a stavů, ať už na komorních setkáních v mnichovských hospodách či na pozdějších statisícových shromážděních. Ale i to by snad nebylo ničím novým. Poprvé v historii česky psané literatury vychází projevy Adolfa Hitlera v nekráceném a doslovném znění tak, jak je tehdejší německý kancléř pronášel, a vůbec poprvé tak český čtenář dostává odpověď na otázku: Víme, co bylo obsahem jeho projevů? Publicista a historiograf Lukáš Beer ve svých předmluvách k jednotlivým projevům pak českého čtenáře navíc seznámí i se všemi potřebnými reáliemi a souvislostmi, z nichž Vůdce při svých vystoupeních před národem vycházel.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Film a dějiny 2. Film a dějiny 2.
Kopal Petr
Cena: 293 Kč
Vznik a pád třetí říše Vznik a pád třetí říše
Shirer William L.
Cena: 281 Kč
PROJEVY 1999-2006/ SPISY 8 PROJEVY 1999-2006/ SPISY 8
Havel Václav
Cena: 209 Kč
Adolf Hitler Adolf Hitler
Maser Werner
Cena: 382 Kč
Zákazníci kupující knihu "Projevy" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu



Dorr 2014-10-10 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Po všech stránkách špičkově zpracovaná kniha. Obsahově mnoho témat, o nichž oficiální historikové mlčí.
reagovat
 
nestihl jsem soud jaromir 2014-06-02 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
nemá prosim někdo vytisk navíc??Nemohl jsem prijet na soud,pracoval jsem bez naroku na volno!!Dekuji vzorny ctenar jarynaa@seznam.cz
fandim vam
reagovat
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PROJEVY

Adolf Hitler



guidemedia

ADOLF HITLER

PROJEV Y


Adolf Hitler

PROJEVY

Vydalo nakladatelství guidemedia etc v Brně roku 2012.

Redakce a překlad Pavel Kamas

Redakční spolupráce, grafická úprava a sazba Lukáš Novák

Odborná a redakční spolupráce, předmluvy k projevům Lukáš Beer

Tisk Bookprint Kft Gyôr

guidemedia etc s.r.o.

www.guidemedia.cz

www.hitlerovyprojevy.cz

ISBN 978-80-905310-1-7


OBSAH

7 Předmluva

15 Vůdce jako řečník

27 Odpověď Rooseveltovi

99 Válka s Polskem a navrácení města Danzig

141 Mírová výzva Anglii

187 Proč Anglie chce válčit a Německo budovat

213 Odpověď na Chamberlainovy plány

237 K 20. výročí založení NSDAP

265 Dílo zimní pomoci německého národa

287 Na výroční slavnosti hnutí v Löwenbräukelleru

315 K dělníkům zbrojovky Borsigwerke

353 Novoroční projev

371 K 8. výročí převzetí moci

405 Kdo chtěl válku na Balkáně

439 Zahájení východní fronty

455 Důvod války s Ruskem

479 Boj evropských národů proti bolševismu

505 Zúčtování s Rooseveltem

551 K 9. výročí převzetí moci

595 Osudový boj dvou světů

627 Doslov

639 Slovníček pojmů

651 Bibliografie



PŘEDMLUVA

Lukáš Beer


8

PŘEDMLUVA

Světový knižní trh nabízí bohaté množství titulů,pojednávajících o ideologických, politických a vojenských postojích Adolfa Hitlera a jeho činech. Poválečná historiografie senezřídka také pokoušela i o vytvoření věrohodného psychologického profilu nacionálněsocialistického Vůdce. Jeho programový spis Mein Kampf, který má poskytovat ucelenýobraz o Hitlerově světonázoru, byl po válce v mnoha zemích znovu vydáván, stejně tak i v České republice na přelomutisíciletí. Může se tedy zdát, že všechno bylo již řečeno. Při tom všem však uniká jeden z hlavních fenoménů spojených sejménem Adolfa Hitlera – jeho umění řeči, sdělení myšlenky, umění projevu. Díky těmto schopnostem získával miliony svýchpříznivců všech společenských vrstev a stavů, ať už nakomorních setkáních v mnichovských hospodách či na pozdějšíchstatisícových shromážděních. Ale i to není pro českého zájemce o studium tehdejší doby ničím novým. Víme však, o čem Adolf Hitler mluvil, víme, co bylo obsahem jeho projevů?

Ještě předtím, než se čtenář pustí do četby, je žádoucí, aby se seznámil s některými historickými skutečnostmi, jakož isamotnou prací autorského a redakčního týmu, který za touto knihou stojí.

Co se týká tvorby prvního českého knižního vydání projevů Adolfa Hitlera, vycházel redakční tým jednak ze znění dobové

LUKÁŠ BEER

textové originální německé předlohy, vydané povětšinou jako

souhrnné publikace a sbírky centrálním vydavatelstvím NSDAP

v Mnichově, jednak z dochovaných audiovizuálních azvukových záznamů a také z dobového říšskoněmeckého tisku. Kmetodice práce při sestavování textových výstupů pro české znění

je nutné podotknout, že při srovnávání textových aautentických záznamů byly zjištěny drobné odlišnosti, v některýchpříadech narážíme i na případy, kdy jsou dobové audiozáznamy

sestříhány tak, že bez současné kontroly pomocí originálnítextové předlohy je téměř nemožné tento rozdíl odhalit. Vtakových případech se považoval za směrodatný dobový textový

originál.

Není úkolem této knihy analyzovat, přezkoumávat dobové Hitlerovy projevy, nebo s nimi dokonce věcně či názorovějakkoliv polemizovat. To už by ostatně nebylo proveditelné už jen z toho důvodu, že řečnické vývody Adolfa Hitlera tématicky zahrnovaly tak širokou škálu oblastí, že by odpovědné rozbory vyžadovaly skutečně nebývale zevrubnou a možnosti tétopublikace zdaleka přesahující práci. Kdybychom se kupříkladu zabývali argumenty, které Adolf Hitler vyjmenovává ve svém provolání k národu dne 22. června 1941, kdy vypukla válka se Sovětským svazem, a chtěli je hodnotit a analyzovatz hlediska odpovědné historiografie, musel by tento diskurs zákonitě svým rozsahem několikanásobně přesahovat rámec této knihy. Uvažme, že vědecko-historická polemika ohledně domnělých či skutečných Stalinových záměrů vojensky napadnout Evropu, tj. otázka tzv. Hitlerovy preventivní války, byla doposudpředmětem nesčetného množství publikací, pojednání, studií a sporů světových historiků zvučných jmen.

Stejně tak vydavatelé knihy zcela záměrně upustili odjakýchkoliv pokusů hodnotit předkládané projevy, jak z hlediska správnosti či nesprávnosti řečníkem uváděných názorů

10

PŘEDMLUVA

a tvrzení, tak z hlediska momentální řečníkovy motivace čitak

tiky. Jediným, ale zato naprosto závazným nárokem autorů

knihy bylo, předložit čtenáři v autentické podobě to, co bylo ve

skutečnosti řečeno. Dnešní čtenář se tak dostává do pozicedo

bového svědka, který má ovšem navíc tu podstatnou výhodu,

že si na základě dostupných informací, zakládajících se nanej

novějším stavu historického bádání, může předkládanýmate

riál jako nefalšovaný dokument zařadit doneoddiskutovatel

ných souvislostí a řečníkova tvrzení s těmito fakty kritickypo

rovnat.

Z období mezi dubnem 1939 a listopadem 1942 se datuje

více než padesát projevů Adolfa Hitlera (jak veřejných, tak

pouze rozhlasových). Tato kniha nyní předkládá výběrosm

nácti z nich. Určitá část projevů byla přednášena každoročně ve

stanovené památné a výroční dny (například 30. ledna – výročí

převzetí moci v roce 1933, 8. listopadu – výročí neúspěšného

pokusu o převrat roku 1923), jiné většinou při různýchhisto

ricky podmíněných příležitostech. Projevy jsou za sebou řazeny

chronologicky podle data v jednotlivých kapitolách. Prozpět

nou usnadněnou orientaci obsahuje každá kapitola stručnýhes

lovitý tématický přehled textového pojednání daného projevu.

Následuje úvod, který většinou pouze vystihuje obsah projevu

ve zkrácené podobě. Na tomto místě je obzvlášť nutnépodo

tknout, že se jedná vždy o souhrn projevu sestavený „z pohledu

řečníka“ a nikoliv o odborný rozbor či výklad textu vydavatelů

knihy. Konstatování, uvedená v textu, jsou pouze komprimací

údajů a myšlenek, které řečník v daném projevu jmenoval avy

jádřil. Pokud se v tomto úvodním textu uvádí navíc konkrétní

fakt nebo konkrétní datum, číslo apod., neuvedené v samotném

projevu, pak se jedná pouze o upřesnění nesporných tvrzení

a skutečností uvedených v následujícím citovaném textu. Pro

celkovou přehlednost a lepší možnost orientace v textu projevu

LUKÁŠ BEER

se někdy v předmluvě uvádí i okolnosti či příležitosti, zakterých se daný projev konal. Hovoří-li Hitler v konkrétnímprojevu o historických souvislostech, je tu a tam čtenáři úvodem

sděleno, o jakých událostech hovořil, aniž by přitom bylpodáván nadbytečný podrobný historický výklad.

Určitou výjimku tvoří úvodní pojednání, která se zaměřila poněkud podrobněji na tématiku německoolských vztahů v  meziválečném období a na otázku problematiky postihování české menšiny v Polsku, jež se taktéž stala předmětem zmínky jednoho z  nevýznamnějších projevů Adolfa Hitlera z roku 1939. Vzhledem k tomu, že se v obou případech jedná o tématiku, s kterou česká laická veřejnost není zpravidladostatečně obeznámena, považoval autor za vhodné tyto údaje a historické informace do úvodních textů zařadit. Týká se tozejména problematiky neutěšených národnostních poměrůpředválečného Polska, kterou se Hitler zevrubně a opakovanězabýval ve svých projevech. Vzhledem ke skutečnosti, že tytoudálosti bezprostředně předcházely rozpoutání 2. světové války a nejsou dosud české veřejnosti zpřístupněny v  dostačující formě, nelze tyto okolnosti v žádném případě přehlížet. Jiné historické souvislosti jsou pro čtenáře lépe zjistitelné aověřitelné z jiných dostupných zdrojů, a tudíž nebylo žádoucí je v úvodních textech zvlášť uvádět. Hitler ve svých projevechpříležitostně zmiňoval i další všeobecně neznámé historickéskutečnosti, a proto byl i doplňujícím informacím k těmto údajům dán tu a tam prostor, ale zdaleka už ne v tak rozsáhlé míře jako v případě výkladu polských předválečných dějin.

V textech projevů bylo často ponecháno německé názvosloví měst, která se v tehdejším období nacházela na území Německé říše, resp. i mimo ni.

Pro lepší čtenářovu orientaci se pak vždy v případě prvního výskytu takového názvu v projevu uvádí v závorce odpovídající PŘEDMLUVA dnešní geografický název. Krátké poznámky vydavatele, odautentického znění projevu oddělené opět poznámkou v závorce, vysvětlují za účelem správného porozumění textu některéneobvyklé pojmy. Abecední a očíslovaný slovníček pojmů vzávěru knihy pak přináší stručný orientační výklad některýchtermínů a základní informace o osobnostech, o kterých se Adolf Hitler v projevech zmiňuje. Autoři publikace při tvorběvýkladového slovníčku brali zřetel pouze na takové všeobecně méně běžné pojmy a méně známé osobnosti, u kterých lze vycházet z toho, že si vyžadují „položení správné stopy“ průměrnězběhlému čtenáři, který se pak v případě zájmu studia dalšíchhlubších údajů může o tyto styčné údaje opřít.

Samotné texty projevů jsou pro lepší přehlednost opatřeny mezinadpisy, které – opět ve smyslu samotného autora projevu – vyjadřují hlavní myšlenky jednotlivých úseků dané řeči. Čtenář tuto pomůcku uvítá zejména při studiu rozsáhlejších Hitlerových projevů. Nezapomínejme, že délka trváníněkterých projevů hravě přesahovala jednu hodinu a ani textovézáznamy z těchto přednesů nebyly vydavatelem kráceny.

Kniha, kterou máte před sebou, je první svého druhu na českém knižním trhu a bezpochyby jedinečná proto, že nabízí celé a nekrácené české znění výběru veřejných projevů Adolfa Hitlera a poskytuje tak naprosto autentický anefalšovaný náhled do atmosféry této stejně tak významné jakotragické doby. Autentičnost byla hlavním příkazem tvůrců této knihy. Naskýtá se tak jedinečná příležitost vnímat a přijímat poselství v daných projevech stejnými vjemy jako v případědobových posluchačů a čtenářů, kteří s nimi byli ať užjakýmkoli způsobem konfrontováni. Dnes se tedy může i český čtenář a zájemce o moderní dějiny seznámit s nefalšovanou „živouhistorií“, a to bez jakýchkoliv záměrných či náhodných pokřivení

13

LUKÁŠ BEER

v interpretacích Hitlerových výroků či postojů, jichž býváme

bohužel dodnes poměrně často svědky.

Pro současníky, zvláště „Neněmce“, zůstává fenomén na

cionálního socialismu, nadšení širokých lidových mas pro něj

a zejména pak tehdejší obdiv k osobnosti Adolfa Hitlerav pře

vážné většině něčím, co ani ne tak po rozumové jako spíšci

tové stránce lze stěží pojmout a pochopit. Zůstává něčím, co

stojí mimo dosah lidského chápání. Ale právě touhapocho

pit nebo „vžít se do situace“ se může stát výborným vodítkem

a motivem českého čtenáře, který o tuto tématiku jeví zájem.

Kniha mu za tímto účelem otevírá dvířka. Není pochyb o tom,

že pokud jsou historická fakta prezentována ve své autentické

a nepokřivené podobě, mohou výrazně přispět k  plodnému

poučení z dějin, býti zároveň výstrahou a v neposlední řadě

i cestou k jejich pochopení.

ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY

Berlín 22. června 1941

» Anglická politika obkličování Německa

» Zpětně o německo-ruském paktu

» Moskva porušuje dohodu

» Sovětská strategie na Balkáně a v Pobaltí

» Odpověď Vůdce na otázky Molotova

» Preventivní útok na Sovětský svaz

» Fronta proti sovětsko-anglosaskému komplotu ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY

Říšský ministr propagandy Joseph Goebbels předčítá v tentohistorický den na rozhlasových vlnách Vůdcovu proklamaci kněmeckému národu. Provolání objasňuje příčiny a smysl zahájení polního tažení na východě proti Sovětskému svazu a vysvětluje, co Říšinakonec vedlo k rozkolu s Ruskem. Moskva v uplynulých měsících hrubě porušovala a zradila přátelskou dohodu (pakt ze srpna 1939 a doplňující přátelskou dohodu z 28. září 1939), argumentuje v proklamaci Adolf Hitler. Účinky zpočátku dobře utajovanéanglosasko­sovětské koalice zejména v jihovýchodní Evropě nabyly déle nesnesitelných poměrů.

Obkličovací politika Anglie vůči Německu tím měla získáním Sovětského svazu proti Berlínu slavit další trumf. V dějinách bylo vždy taktikou Anglie mařit konsolidaci na evropské pevnině v tom smyslu, aby tím byla oslabena momentálně nejsilnější mocnostkontinentu. V minulosti byly cílem této politiky i jiné země nežNěmecko, později to bylo Německo císařské s následnýmvykořisťováním Výmarské republiky, ale zejména po převzetí mocinacionálními socialisty v roce 1933 tyto protiněmecké tendence zesílily. Již roku 1936 Winston Churchill doslovně prohlásil: „Německo začíná být silným, musíme jej rozbít.“ Taktika Londýna spočívala v tom, že záměrně rozšiřoval falešné a vymyšlené zprávy, podle nichž se různé země měly cítit být Německem ohrožené a poskytovat těmto zemím posléze záruky, říká Vůdce.

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

Hitler pak vysvětluje, že tyto okolnosti jej zpočátku vedly ke snaze spolupracovat se sovětským Ruskem. Vědom si této britské strategie se Hitler v létě 1939 rozhodl uzavřít pakt o neútočení se Stalinem. Německý národ nikdy nechoval nepřátelství vůči Rusům a nacionální socialismus nezamýšlel expanzivně šířit svouideologii mezi jinými národy. Židovsko­bolševičtí držitelé moci v Moskvě naproti tomu však měli tendence své panství vnucovat ostatnímevropským národům šířením své ideologie mezi ně. Přičemž to bylnacionální socialismus, který poskytl pracujícímu člověku větší zisk z práce, zatímco bolševismus přináší jen bídu. Hitler posílal v srpnu 1939 proto s těžkým srdcem do Moskvy svého ministra zahraničí, ale bylo to pouze z toho důvodu, aby se pokusil tímto způsobem zmařit britskou obkličovací politiku.

Protože Hitler uzavřel dohodu se sovětským Ruskem, muselnejrve mlčet k sovětskému nárokování si Litvy, jelikož chtěl udržet bezkonfliktní stav s Moskvou. Winston Churchill jmenoval novým anglickým velvyslancem v Rusku Richarda Stafforda Crippse

(11)

,

který měl pracovat na vytvoření anglicko­sovětsko­balkánsképrotiněmecké koalice. Moskva doufala, že Německo bude na západní

frontě zavlečeno do dlouhotrvajícího konfliktu. Sověti měli v úmyslu

si vojensky podmanit Finsko a balkánské státy. Rudá armádanavíc obsadila území Besarábie, které Sovětskému svazu v rámciněmecko­sovětské dohody nebylo přiřknuto. V listopadu 1940 přijíždí

do Berlína sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov, kterýprezentoval nároky své země na Balkáně a v Baltiku. Vůdce však jeho

požadavky odmítá, a to nejen v roli zástupce Německa, ale i jako

odpovědný zástupce bolševismem ohrožené evropské kultury. Ihned

po ztroskotání jednání zesílil Sovětský svaz koncentraci svýchjednotek na západní hranici země. Anglie a Rusko spolupracovaly při

odstranění jugoslávské vlády, která jenom dva dny předtímpřistouila k Paktu tří. V Srbsku proběhl státní převrat, ve kterém měla

především prsty Moskva, a s tímto nově nastoleným režimem chtěl


442

ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY

Stalin spolupracovat v pletichách proti Německu. Moskvapožado

vala mobilizaci srbské armády. A při tom všem předstíralapřátel

ství a loajalitu vůči Německu. Hitler v proklamaci uvádí, že nazá

padní hranici Sovětského svazu nyní stojí 160 ruských divizí,so

větští letci přelétávají hranice a 17. a 18. června 1941 sondovaly

ruské průzkumné jednotky na teritoriu Říše. Nastal proto časposta

vit se tomuto židovsko­anglosaskému komplotu (Hitler vědoměne

uvádí Rusy jako své nepřátele, nýbrž židovsko­bolševické držitele

moci v Moskvě). Úkolem této v dějinách lidstva nebývale rozsáhlé

německé východní fronty je společně s Finy a Rumuny ochránitjed

notlivé země a v první řadě ochránit Evropu.


443

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

Německý národe! Nacionální socialisté!

Těžkými starostmi jsem byl tísněn, po celé měsíce jsem byl odsouzen k mlčení. Nyní nadešla hodina, ve které konečně mohu mluvit otevřeně.

Když Německá říše 3. září 1939 obdržela anglickévyhlášení války, opakoval se znovu britský pokus, aby všelikýzačátek konsolidace a tím vzestupu Evropy byl zmařen bojem proti mocnosti evropské pevniny, jež té které doby byla nejsilnější. Tak zničila Anglie svého času v četných válkách Španělsko. Tak vedla svoje války proti Holandsku. Tak potírala za pomociEvropy později Francii. A tak začalo rozhraní století obkličování tehdejší Německé říše a roku 1914 světová válka.

Jen svou vnitřní nejednotností Německo roku 1918 podlehlo. Následky byly strašlivé.

Nejprve bylo licoměrně prohlašováno, že je veden bojvýhradně jenom proti císaři a proti jeho režimu, ale kdyžněmecká armáda složila zbraně, začalo se s plánovitým ničením Německé říše. Zatímco se zdánlivě doslova naplňovaloproroctví jistého francouzského státníka, že v Německu je o 20milionů lidí více, než je třeba, že musí být odstraněni hladem,nemocemi nebo vystěhovalectvím, začínalo nacionálněsocialistické hnutí provádět své dílo sjednocení německého lidu a tím ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY opětného vzestupu Říše. Toto nové povznesení našeho národa z bídy, nouze a potupného opovržení bylo ve znamení ryze vnitřního obrození.

Obkličovací politika Anglie vůči Německu

Obzvláště Anglie tím nebyla dotčena nebo dokonceohrožována. Ale přesto začala ihned zase nenávistná obkličovacípolitika proti Německu. Uvnitř a zvenčí došlo k onomu komplotu, nám známému, mezi Židy a demokraty, bolševiky a zpátečníky s jediným cílem, aby bylo zabráněno zřízení novéhoněmeckého národního státu, a aby Říše znovu byla vržena dobezmocnosti bídy. Vedle nás postihla nenávist tohoto mezinárodního světového spiknutí ony národy, které rovněž štěstím přehlížené byly nuceny svůj denní chléb si vydělávat nejtvrdším bojem o své bytí. Především byla Itálii a Japonsku upírána, ba přímo zakazována, účast na statcích tohoto světa, právě tak jakoNěmecku. Semknutí těchto národů bylo proto jenom aktemsebeobrany proti sobecké světové koalici bohatství a moci, která je ohrožovala.

Již roku 1936 prohlásil Churchill podle výpovědiamerického generála Wooda v jednom výboru americké poslanecké sněmovny, že Německo začíná být zase příliš mocné a že proto musí být zničeno. V létě roku 1936 se domnívala Anglie, ženadešla chvíle, aby mohla začít znovu s plánovaným zničenímNěmecka opakováním rozsáhlé obkličovací politiky. Systém lživé kampaně, uspořádané za tímto cílem, spočíval v tom, aby jiné národy byly prohlášeny za ohrožené, aby byly nejprve zlákány anglickými sliby záruky a pomoci, a potom – tak jako předsvětovou válkou – byly vyslány proti Německu. Tak se Angliipodařilo od května až do srpna 1939 pouštět do světa tvrzení, že

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

Litva, Estonsko, Lotyšsko, Finsko, Besarábie a ovšem takéUkrajina jsou Německem přímo ohrožovány.

Část těchto států se tím dala svést k tomu, že přijímala sliby záruk, nabízené s těmito tvrzeními, a předešla potom do nové obkličovací fronty proti Německu. Za těchto okolností jsem byl přesvědčen, že mohu odpovídat před svým svědomím a před dějinami německého národa, jestliže tyto země, popřípadějejich vlády, nejenom ujistím o nepravdivosti tvrzení, kteréBritové rozšiřovali, nýbrž jestliže kromě toho ještě uklidnímnejsilnější mocnost východu zvlášť slavnostními prohlášeními omezích našich zájmů.

Zpětný pohled na německo-ruský pakt o neútočení

Nacionální socialisté!

Pociťovali jste svého času jistě všichni, že tento krok byl pro mne trpký a těžký. Nikdy neměl německý národ nepřátelských pocitů proti národům Ruska. Více jak dvě desetiletí sežidovsko-bolševističtí držitelé moci z Moskvy pokoušeli roznítitpožár nejenom v Německu, nýbrž v celé Evropě. Německo se nikdy nepokoušelo svůj světový nacionálněsocialistický názor přenést do Ruska. Ale židovsko-bolševističtí držitelé moci v Moskvě se houževnatě pokoušeli, aby našemu a ostatním evropským národům vnutili svoje panství, a to nejenom duševně, nýbrž hlavně také vojensko-mocensky. Následky činnosti tohotorežimu byly však ve všech zemích jenom chaos, bída a hladomor. Já jsem naproti tomu už dvě desetiletí usiloval, abych sminimem zásahů a bez jakékoli poruchy naší výroby dospěl vNěmecku k novému socialistickému řádu, který nejenom odstraní nezaměstnanost, nýbrž poskytne i pracujícímu člověku stále větší zisk z práce. Úspěchy této politiky nových hospodářských ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY a sociálních řádů našeho národa, která plánovitýmpřekonáváním stavovských a třídních rozporů usiluje o pravé národníspolečenství jakožto o svůj konečný cíl, jsou na celém světějedinečné. Bylo to tedy v srpnu roku 1939 pro mne těžkýmpřekonáním sebe sama, když jsem svého ministra poslal do Moskvy, aby se tam pokusil pracovat ke zmaru britské obkličovacípolitiky proti Německu. Udělal jsem to jenom proto, že jsem si byl vědom odpovědnosti vůči německému národu, alepředevším v naději, že konec konců přece jenom dospějeme ktrvalému uvolnění a že snad budeme moci zmírnit oběti, které jsou na nás jinak žádány. Německo tedy Moskvě dalo slavnostní ujištění, že uvedená území a země – až na Litvu – jsou mimo všechny německé politické zájmy, a vedle toho bylo ještěuzavřeno zvláštní ujednání pro případ, že by se Anglii přece jenom podařilo Polsko opravdu veštvat do války proti Německu. Ale i zde byly německé nároky v omezené míře, jež nebyla vžádném poměru k výkonům německých zbraní.

Nacionální socialisté!

Následky této smlouvy, kterou jsem si sám přál a která byla uzavřena v zájmu německého národa, byly obzvláště pro ty Němce, kteří žili v touto smlouvou postižených zemích, velmi těžké.

Daleko více než půl milionu německých soukmenovců – všechno malí sedláci, řemeslníci a dělníci – bylo přinuceno opustit přes noc svoji někdejší domovinu, aby tak uniklorežimu, který jim nejprve hrozil bídou, jež neměla hranice, avšak dříve či později úplným vyhubením.

Přesto tisíce Němců zmizely! Nebylo možné se dopídit jejich osudu nebo dokonce jejich pobytu. Mezi nimi se nachází jen něco přes 160 mužů německé říšské státní příslušnosti.

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

K tomu všemu jsem mlčel, protože jsem mlčet musel!Neboť bylo mým přáním dosáhnout konečného uvolnění a pokud možno také trvale vyrovnaných vztahů s tímto státem.

Moskva činí první kroky odporující paktu

Již během našeho tažení v Polsku si však sovětští mocipáni najednou navzdory smlouvě nárokovali Litvu. Německá říšenikdy neměla v úmyslu obsazovat Litvu a nikdy také žádnýtakový požadavek nekladla na litevskou vládu, nýbrž právěnaopak, žádost tehdejší litevské vlády poslat do Litvy v tomto smyslu německé jednotky odmítla jako akt neodpovídajícícílům německé politiky.

Přesto jsem se podřídil také tomuto novému ruskémupožadavku. Byl to však začátek pokračujících nových vydírání, která se od té doby stále opakovala.

Vítězství v Polsku, které bylo vybojováno výlučněněmeckými jednotkami, mě podnítilo k tomu, abych se na západní mocnosti znovu obrátil s nabídkou míru. Ta však narazila na odmítnutí mezinárodních a židovských válečných štváčů.

Důvod tohoto odmítnutí však již tehdy spočíval v tom, že Anglie stále ještě doufala, že se jí podaří zmobilizovatevropskou koalici proti Německu pod vlivem balkánských států asovětského Ruska.

Tak se tedy v Londýně rozhodli poslat do Moskvy jakovelvyslance Mr. Crippse. Dostal jasný úkol, za všech okolnostíznovuoživit vztahy mezi Anglií a sovětským Ruskem a rozvíjet je v anglickém smyslu. O pokroku této mise informoval anglický tisk, dokud je taktické důvody nepřiměly k mlčení.

Na podzim 1939 a na jaře 1940 se skutečně ukázaly první následky. Zatímco se Rusko chystalo podmanit si vojensky ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY nejen Finsko, nýbrž také baltské státy, motivovalo tento postup najednou stejně tak vylhaným jako směšným tvrzením, že musí tyto země chránit před vnějším ohrožením, respektive tomuto ohrožení předejít. Tím však mělo být myšleno Německo.Neboť žádná jiná moc vůbec nemohla do těchto oblastí Baltského moře ani proniknout, ani zde vést válku. Přesto jsem muselmlčet. Jenže mocipáni v Kremlu šli rychle dál.

Zatímco Německo na jaře 1940 ve smyslu paktu o neútočení stáhlo své ozbrojené síly daleko od východních hranic, badokonce tyto oblasti vyklidilo zcela od německých jednotek,začal již v této době nástup ruských jednotek v takové míře, jež mohla být vnímána jen jako vědomé ohrožení Německa.

Podle tehdejšího prohlášení, které osobně pronesl Molotov, se již na jaře 1940 nacházelo jen v baltských státech 22ruských divizí.

Jelikož ruská vláda sama vždy tvrdila, že prý byla zavolána tamním obyvatelstvem, mohla jejich tamní přítomnost sloužit pouze účelu demonstrace síly proti Německu.

Zatímco naši vojáci od 10. května 1940 lámalifrancouzskobritskou moc na západě, pokračoval ruský nástup na našívýchodní frontě v pozvolna stále více ohrožujícím rozměru.

Od srpna 1940 jsem se tedy domníval, že v zájmu Říše jižnemohu vzít na svou odpovědnost, aby naše již beztak častozpustošené východní provincie zůstaly nechráněny proti tomutoobrovskému nástupu sil bolševických divizí.

Tím však došlo k tomu, co britsko-sovětská spolupráce měla v úmyslu, a sice: Svázání takto silných německých jednotek na východě, kdy zvláště z hlediska boje ze vzduchu by za radikální ukončení války na západě nemohlo německé vedení převzítodovědnost.

To však vyhovovalo nejen cílům britské, ale i sovětsképolitiky. Neboť jak Anglie, tak sovětské Rusko mají v úmyslu tuto

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

válku nechat trvat tak dlouho, aby oslabily celou Evropu a tím

ji ještě více ochromily.

Sovětská strategie na Balkáně a v Pobaltí

Ohrožující útok Ruska proti Rumunsku měl ve své podstatě splnit pouze ten úkol, dostat do rukou nebo alespoň zničitdůležitou základnu nejen německého hospodářského života, nýbrž hospodářského života celé Evropy.

Avšak právě Německá říše již od roku 1933 s nekonečnou trpělivostí usilovala o získání jihoevropských států jako svých obchodních partnerů. Měli jsme proto největší zájem na jejich vnitrostátní konsolidaci a pořádku. Vpád Ruska do Rumunska a řecká vazba na Anglii hrozily, že tyto oblasti v krátké době promění v obecné válečné dějiště.

Oproti našim principům a zvyklostem jsem na spěšnou prosbu rumunské vlády, která sama nesla vinu na celém vývoji situace, reagoval radou, aby v zájmu míru sovětskému vydírání ustoupila a Besarábii odstoupila.

Rumunská vláda se však domnívala, že to může před svým vlastním národem unést jen za předpokladu, že Německo aItálie dají jako formu odškodnění přinejmenším garanci, že ozbývajícím území Rumunska se již nebude spekulovat. Udělal jsem to s těžkým srdcem. Především proto, že když Německá říše dá nějakou garanci, tak si za ní také stojí. My nejsme aniAngličané ani Židé.

Tak jsem ještě v poslední hodině věřil, že jsem v těchtooblastech posloužil míru, jakkoli za současného přijetí vlastního těžkého závazku. Aby však mohly být definitivně vyřešeny všechny problémy a udělalo se jasno v ruských postojích vůči ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY Říši, pozval jsem, jsa pod tlakem zesilující mobilizace na naší východní hranici, Molotova do Berlína.

Sovětský ministr zahraničí požadoval vyjasnění, respektive souhlas Německa v těchto otázkách:

Otázka Molotova: Směřuje německá garance Rumunsku v případě útoku Sovětského svazu na Rumunsko také protisovětskému Rusku?

Moje odpověď: Německá garance je obecná abezpodmínečně nás zavazuje. Rusko nám však nikdy nesdělilo, že byvyjma Besarábie mělo vůbec nějaké zájmy v Rumunsku. Již jen obsazení severní Bukoviny bylo porušením ujištění.Nedomnívám se proto, že by nyní Rusko mohlo mít ještě další úmysly směřující proti Rumunsku.

Otázka Molotova: Rusko se cítí být opět ohroženo Finskem. Rusko je rozhodnuto, že to nehodlá trpět. Je Německo ochotno vzdát se jakékoli podpory Finska a především stáhnout německé jednotky z Kirkenes?

Moje odpověď: Německo nemá a nemělo ve Finsku žádné politické zájmy. Nová válka Ruska proti malému finskémunárodu by však nemohla být německou říšskou vládoupovažována za únosnou. O to více, když v nějaké ohrožení RuskaFinskem nemůžeme nikdy věřit. Vůbec však nechceme, aby vBaltském moři ještě jednou vznikla válečná oblast.

Otázka Molotova: Je Německo ochotno svolit k tomu, žeSovětský svaz poskytne Bulharsku garanci a za tímto účelemvyšle své jednotky do Bulharska? Přičemž on – Molotov – by rád prohlásil, že nemají v úmyslu z tohoto podnětu napříkladodstranit krále.

BERLÍN 22. ČERVNA 1941

Moje odpověď: Bulharsko je suverénní stát a mě není známo, že stejně jako Rumunsko Německo, požádalo Bulharsko Rusko vůbec o nějakou garanci. O tomto se musím poradit se svým spojencem.

Otázka Molotova: Sovětský svaz potřebuje za všechokolností volný průchod skrze Dardanely a požaduje ke své ochraně obsazení některých důležitých styčných bodů na Dardanelách, např. na Bosporu. Souhlasí s tím Německo nebo ne?

Moje odpověď: Německo je připraveno dát svůj souhlas ke změně statutu Montreux

(34)

ve prospěch států Černého moře.

Německo není ochotno uznat zábor ruských styčných bodů

v mořských průlivech.

Nacionální socialisté!

Zaujal jsem zde onen postoj, který jsem jako odpovědný Vůdce Německé říše, avšak i jako odpovědný zástupceevropské kultury a civilizace mohl vůbec zaujmout.

Následkem bylo zesílení sovětské, proti Říši směřovanéčinnosti, především však počátek vnitřního rozmělnění nového rumunského státu a pokus odstranit propagandou bulharskou vládu.

S pomocí poblázněných nezralých hlav rumunské legie sepodařilo v Rumunsku zinscenovat převrat, jehož cílem bylosvrhnout hlavu státu, generála Antonescu, vytvořit v zemi chaos a odstraněním legální moci odstranit také předpoklad účinnosti německého garančního příslibu.

Přesto jsem byl stále přesvědčen, že bude lepší mlčet. ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY

Fronta proti sovětsko-anglosaskému komplotu

Ihned po selhání celého podniku došlo k opětovnémuzesílení koncentrace ruských jednotek na německé východníhranici. Tankové svazy a jednotky výsadkářů byly ve stále větším počtu přemísťovány do nebezpečné blízkosti německýchhranic. Německá branná moc, jakož i domovina, ví, že se ještě před několika málo týdny nenacházela na naší východní hranici ani jedna německá tanková nebo motorizovaná divize.

Pokud by však bylo potřeba posledního důkazu promezitím vzniklou, dobře maskovanou a utajovanou koalici Anglie a sovětského Ruska, tak ten poskytuje jugoslávský konflikt.Zatímco jsem se pokoušel podniknout poslední pokus k uklidnění situace na Balkáně a v pochopitelné spolupráci s Ducem jsem pozval Jugoslávii k přistoupení k Paktu tří, organizovalyAnglie a Rusko útok, který tehdejší vládu, připravenou k jednání, během jedné noci odstranil.

Dnes může být německému lidu sděleno následující: Srbský státní převrat proti Německu se snad nekonal pouze podanglickou, nýbrž z velmi podstatné části pod sovětskou vlajkou.Jelikož jsme mlčeli i k tomu, šlo sovětské vedení ještě o jeden krok dále. Nezorganizovalo jenom tento puč, nýbrž o několik málo dnů později uzavřelo s nově se objevivšími kreaturami známý přátelský pakt, který měl za úkol posílit Srby v jejich odporu proti uklidnění Balkánu a popudit je proti Německu. A tonebyly žádné platonické záměry.

Moskva požadovala mobilizaci srbské armády.

Jelikož jsem i teď ještě považoval za lepší raději nemluvit, šli kremelští mocipáni ještě dál:

Německá říšská vláda vlastní dnes doklady o tom, že Rusko, ve snaze dostat definitivně Srbsko do války, dalo ujištěnídodáBERLÍN 22. ČERVNA 1941

vat zbraně, letadla, munici a ostatní válečný materiál protiNěmecku přes Soluň.

A to se stalo prakticky ve stejném okamžiku, když jsem já osobně ještě radil japonskému ministru zahraničí Dr.Matsuokovi

(39)

, aby s Ruskem dosáhnul uvolnění napětí, stále ve víře,

že tím sloužím míru.

Jen rychlý průnik našich jedinečných divizí do Skopje,jakož i samotné obsazení Soluně tyto záměrysovětsko-anglosaského komplotu překazilo. Srbští letečtí důstojníci však uprchli do Ruska a byli tam okamžitě přijati jako spojenci.

Samotné vítězství mocností Osy na Balkáně nejprve zhatilo plán zaplést Německo v létě tohoto roku do měsíce trvajících bojů na jihovýchodě a mezitím postupně dokončit nástupsovětských armád, posílit jejich válečnou připravenost, aby poté bylo možné s Anglií, podporovanou vysněnými americkýmidodávkami, Německou říši a Itálii zadusit a rozmačkat.

Tím Moskva ujednání našeho přátelského paktu nejenporušila, nýbrž nehorázným způsobem také zradila!

A to všechno v době, kdy mocipáni Kremlu až do poslední chvíle navenek – jako v případě Finska nebo Rumunska –předstírali přátelství a sepisovali nevinná dementi. Jestliže jsem byl však až dosud okolnostmi nucen, abych mlčel a zase jenommlčel, přišla přece nyní chvíle, kdy by další přihlížení nebylojenom hříchem z nedbalosti, nýbrž zločinem na německémnárodě, ba na celé Evropě.

Dnes stojí asi 160 ruských divizí na našich hranicích. Po celé týdny byly stále tyto hranice porušovány, nejenom u nás, nýbrž právě tak na dalekém severu jako v Rumunsku.

Ruským letcům dělá radost, když mohou tuto hranicibezstarostně přehlížet, aby nám tím dokázali, že se již cítí být pány tohoto území. ZAHÁJENÍ VÝCHODNÍ FRONTY

V noci ze 17. na 18. června sondovaly ruské průzkumnéjednotky terén na území Říše a byly zahnány zpět až po delšípřestřelce.

Tím však nadešla hodina, ve které je nezbytné postavit se proti tomuto židovsko-anglosaskému komplotu, jakož i protižidovským držitelům moci bolševistické moskevské centrály.

Německý národe!

V tomto okamžiku se dokončuje nástup takového objemu a rozsahu, který je největší, jaký dosud viděl svět. Spolu sfinskými kamarády stojí vítězní bojovníci z Narviku u Severního ledového oceánu. Německé divize, pod velením dobyvateleNorska, chrání společně s finskými hrdinnými bojovníky pod svým maršálem finskou půdu. Formace německé východní frontysahají od Východního Pruska až po Karpaty. U břehů řeky Prut, u spodního toku Dunaje až k břehům Černého moře se spojují pod vůdcem rumunského státu Antonescem němečtí arumunští vojáci. Úkolem této fronty není tudíž již jenom ochranajednotlivých zemí, nýbrž zabezpečení Evropy a tím spása všech.

Proto jsem se dnes rozhodl osud a budoucnost Německé říše a našeho národa vložit zase do rukou našich vojáků.

Pomoz nám Bůh právě v tomto boji!



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist