načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Adéla na svatbě královny Margot - Silene Edgarová

  > > > Adéla na svatbě královny Margot  

Elektronická kniha: Adéla na svatbě královny Margot
Autor:

Minulost, nebo budoucnost? Adélu čeká životní rozhodnutí... Adéle je třináct let a nikdo jí nerozumí. Rodiče s ní moc nemluví, škola ji nebaví a ještě ke všemu jim učitel ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  93
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  99 Kč
6%
naše sleva
3,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » COOBOO
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 196
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: přeložila Irena Šmérková
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-754-4172-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Minulost, nebo budoucnost? Adélu čeká životní rozhodnutí...

Adéle je třináct let a nikdo jí nerozumí. Rodiče s ní moc nemluví, škola ji nebaví a ještě ke všemu jim učitel francouzštiny dal na prázdniny za úkol přečíst Královnu Margot od Alexandra Dumase, která je tak nudná, že Adéla při čtení usne… A jako zázrakem se ocitne v době, o níž kniha vypráví – v 16. století na svatbě královny Margot a Jindřicha Navarrského v Louvru! Seznámí se s francouzským královským dvorem, a dokonce potká krásného šlechtice Samuela.

Každou noc se ve snech vrací na honosné plesy za Samuelem a už nedokáže rozlišit, co je více skutečné – život v minulosti, nebo současnosti? A hlavně najednou neví, kde by chtěla žít.

Zařazeno v kategoriích
Silene Edgarová - další tituly autora:
Adéla na svatbě královny Margot Adéla na svatbě královny Margot
Edgarová, Silene
Cena: 169 Kč
14-14 Přátelství napříč staletími 14-14 Přátelství napříč staletími
Beorn, Paul; Edgarová, Silene
Cena: 194 Kč
14-14 Přátelství napříč staletími 14-14 Přátelství napříč staletími
Edgarová, Silene
Cena: 121 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Adéla na svatbě
královny Margot
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.cooboo.cz
www.albatrosmedia.cz
Siléne Edgarová
Adéla na svatbě královny Margot – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.















1
P EKLONAZEMI
„DOBRÁZPRÁVA! Napodzimníprázdninynedostanete
žádnéúkoly!“
Žácivprvníchřadáchsevícečiméněhlasitěradují,za-
tímcoSwannyzezadnílavicezabručídostnahlas,abyji
jejíspolužácislyšeli,aleabysenenechalachytit:„Naštěs-
tí!“Všichnijsoutrochuunaveníprvnímidvěmaměsíci
výuky,podzimníprázdninyzačínajíužzapárhodinaje-
diněchladvešpatnězateplenémístnostijimzabraňuje
usnout.Topitsezačínátradičněažod1.listopadu,tak-
žeodpůlkyříjnasevšichnipomaluměnívživoucírampouchy.Navícnenívučebněč.13zasklenéjednookno–
vzáříserozbilo.Jednodušespadlosvelkýmtřeskotemna
dvůraodtédobysečeká,ažhoškolníradanechánahra-
dit,alenevíse,kdytobude.Žebyběhemprázdnin?
Budetojakoarmádadomácíchskřítků,kteřísepustí
5
PEKLO NA ZEMI





doopravování,uklízeníazvelebováníškoly,zatímco
jsoužácipryč.
Adélasinaokamžikpředstavíprofesorafrancouzštinyoblečenéhovmontérkáchskladivemvruceausmě-
jese.Učitelsiúsměvmylněvysvětlíavložíjídorukou
obrovskouknihu,jakobytobylvánočnídárek.
Rozdáváknihypocelétřídě.Bichlejakozknihovny
jejíhootce,kterývždyckyprohlašuje:„Jednousitohle
skvělédílopřečteš!“Kdybyseonijentrochuzajímal,vě-
dělby,žesineradačtesama.Naopakjeráda,kdyžjí
někdopředčítá.Alecoumřelababička,nikdosetímne-
obtěžuje.
„Hotovo!Každýmátesvouknihu?Podívejtesena
obálku.Covidíte?“
„Titul,jménoautoraanakladatelství,“hlásíJoshua,
třídníšprt.
Adélahonemáráda.
„Ano,správně.JetoknihaodAlexandraDumase,
velkéhofrancouzskéhoautoraz19.století.Napsaltaké
Třimušketýry
,
říkávámtoněco?“
„TojefilmsLeonardemDiCapriem,žejo?“ptáse
Zuzana,spolužačka,kterouAdélatakymocnemusí.
KroměAnilyaVilémanemávetříděžádnédalšíkamarády.
„Ano,tojejednazadaptací Třímušketýrů.Tentoro-
mán,KrálovnaMargot,vyšelvroce1845,alepopisuje
událostiroku1572.“
„Paráda,starábichleostředověku,“zabručíSwanny
dostnahlas,takžetoučiteltentokrátzaslechne.
6





„Rok1572nenístředověk,alerenesanceaveFrancii
totoobdobíznamenábojmezikatolíkyaprotestanty.
Tidruzíjsouvknizenazývánijako hugenoti.“
„Acotoznamená,paneučiteli?“zeptásezvědavě
Anila.
„ŠlooFrancouze,kteříněkolikposledníchdesetiletí
praktikovaliodnožkatolickévíry,definovanouteologem
jménemLuther.Následovnícitěchtodvounábožen-
skýchučenísestřetávalivkonfliktechpoceloudruhou
polovinu16.století.Knihazachycujenejhoršíobdobí
těchtokonfliktů,bartolomějskounoc.Tobudevašečet-
banaprázdniny!“
„Alepaneučiteli,“ozveseSwanny,„říkaljste,žene-
dostanemežádnéúkoly!“
„Tonejsou,úkoly‘,toječetba!“
„Tosiznásděláteprdel?“vykřikneSwanny.
Profesorvypadá,žejiuškrtí,nikdoaninedýcháavšich-
nisesměsicínadšeníaobavočekávají,cosebudedít
dál.Jakjejichprofesorzareagujenatakovouprovokaci?
Jaktodopadneproně?Jedenzžákůjevyslánproředitele,kterýpřijdezachvíliaočividnějevešpatné
náladě.Poveřejnémvyloučenírebelkyzetřídynásledu-
jedesetiminutovékázání,bezkteréhobyseAdélaklid-
něobešla.Posloucháamezitímsiprohlížísvouknihu.
Shrůzouzjiš�uje,žemáčtyřistapadesáttřistránek.
Peklonazemi!
7





„Adélo,můžešseještěchvílizdržet,prosímtě?“požádá
jiučitel,jehožvýrazseběhemzásahuředitelevrátído
normálu.
Achjo!
„Žádaljsemtě,abyspřepracovalapráci,kteráseti
posledněnepovedla.“
„Nepovedla“,jakříkáučitel,je„aforismus“.Nebo
snad„eufemismus“?Jetoprostěslabéslovo,protože
kvůlitépětce,kteroudostala,byjíklidněmohlříct,že
tototálnězvorala.
„Nepomyslelajsemnato,paneučiteli.“
„Hm!Vypadáto,žeposlednídobousetivhodinách
mocpřemýšletnechce.Letošnírokjsinezačalazrovna
dobře.Můžešmivysvětlit,coseděje?“
Tobybylonadlouho.Navypočítánívšehobypotře-
bovalacelouruku.Zaprvé,umřelababička.Zadruhé,
mámajinenechánapokoji.Zatřetí,tátaseoninezají-
má.Začtvrté,nemákluka.Azapáté,dvajejínejlepší
kamarádispoluuždvaměsícenemluví.Takžeradšinic
neříká.Cojeučitelidotoho?
„Jánevím.“
„No,mělabysesradšiběhemprázdninvzpamatovat,
protožejinaksibudumusetpozvattvojerodiče.Nemů-
žešbrátkvartunalehkouváhu,jetodůležitýrok.Radím
ti,abyszašlazapaníGosselinovou,našíškolníporad-
kyní.Běhemprázdninjinajdešvkancelářiinformační-
hocentra.Zajdeškní?“
„Jánevím.“
8





„Nebudešmitakhleodpovídatnakaždouotázku,
doufám?“
„Akdetoje,tocentrum?“
„Uknihovny,vedleobchodu.Víškde?“
„Jo.Zkusímtamzajít.“
Učitelsezatváří,jakobyjínevěřil,aleAdélatomyslí
vážně.Budetofajnzpůsob,jakzískatsvolenírodičů
avyrazitdoměsta.Mohlabytohovyužítaskočitse
kouknoutpoobchodech.ApaníGosselinovájehodná.
Vidělajiužloni,kdyžpřišladojejichtřídyahráliněja-
kouhru.Ajejísynsemchodítaky–jmenujeseAdrien
ajefajn.
Profesoroniztratízájemazačnesisbíratsvojevěci.
Adélazmizíceláš�astná,žesejípovedloztohovyváz-
nouttaklehce,aleitrochunaštvaná,žepřišlaoprvních
pětminutprázdnin.
9










2
B ICHLE
„ČTYŘISTAPADESÁTTŘISTRÁNEK! Tahleobříbichlemá
čtyřistapadesáttřistránek!“rozčilujeseAdélaabezohledněmáváknihou.
„Jo,tvůjučiteljeblázen!“souhlasíMaevaakoukápo
skupincestaršíchstudentů,kteřívycházejízgymnázia
AnitaContiveměstěSaint-Nazaire,kamchodívšechny
čtyřidokvarty.DojednétřídyJulieaMaeva,dodruhé
AdélasAnilou.„Myslíš,žehobavíkazitvámprázdniny?“
„Jetohnusák,stačísekoukat,jaktičumídovýstřihu,
kdyžtězkouší!“přeháníAdéla.„Netušíš,jaktomám
zadvatýdnypřečíst?“
„Taksitorozdělnamenšíčásti,nenítozastaktlustý,“
vmísísedodebatyAnila.
„Stejnějeto...třicetstránekzaden!Atostoještě
neviděla,jetopsanýnějakýmprastarýmjazykem!“
11
BICHLE





„Prosímtě,jetoknihaz19.století,nezestředověku!
Pořádpřeháníš,“mírníjiAnila.
„Nojasně,protebejetojednoduchý,kdyžmášjed-
ničkuzfrancouzštiny!“
„Notovíš,jázkrátkaumímčíst!“
„Fajn,takmimůžešaspoňsepsatshrnutíproblbce,
kdyžjsitaksečtělá!“odfrkneponíženěAdéla.
„Užměpěkněštvete,jaksehádátekvůlitrapnýstarý
knize!Kouknětespíš,kdojdetámhle,“vykřikneJulie.
„Tentlustejblbec...“
AdélastočípohledstranouavidíViléma,jakvychází
zeškoly,jakoobvyklesám.Vypadápolitováníhodně–
trochuoplácaný,oblečenývpřílišvelkýchdžínechvy-
taženýchažnadpasavgeekovskémtričku.Adélamlčí,
netroufásiodporovatsvénejlepšíkamarádce,alezáro-
veňdoufá,žejiVilémneslyšel.Netuší,pročjenaněj
Julieužpárměsícůnaštvaná.Dřívbývalinerozlučná
trojka,odškolkyaždodobypředdvěmalety.Aleloni
jekdovípročrozdělilidorůznýchtříd–Juliidojedné,
AdélusVilémemdodruhé,přestožesivšichnitřivy-
bralistejnépředměty.OdtédobyjeJulienaViléma
hnusná.Začalaseposmívatjehonadváze,jehooble-
čení,odmítlasnímmluvitanutíAdélu,abyudělalato
samé.KvůlitomusesVilémemzačaliběhemposled-
níchtýdnůpřátelitvpodstatěpotají.Potkávajísejen
nahodináchnebomimoškolu,ujednohoneboudru-
héhodoma,ahlavněbezJulie.Běhempřestávekseuž
neschází,onasichodídoknihovnysJoshuouadalšími
šprty.
12





AdélaotomsJuliímluvilajenjednou,předtřemi
měsíci,kdyuníkamarádkapřespávala.
„PročjsiodminulýhorokunaVilémataknaštvaná?“
„Uždlouhohomámplnýzuby,“vysvětlilajíJulie.
„Alepřecejsmeještěnedávnobylivšichnitřikamarádi!“
„Bylajsemnaněhohodnájenproto,abychtiudělala
radost,“odpovíJulie.
„Alevydvajstesipřecerozuměli,ne?“
„Ne,užodsekundyhonemůžusnést...jestrašnej
šprt,ještěhoršínežAnila.Máhroznejúčesatváříse
jakospráskanejpes.Nechápu,cosetinaněmtaklíbí!“
„Alemněsenelíbí,vážněne!“
„Fakt?Ještěžetak...jetofaktlůzr!Pokudbytěsním
někdoviděl,taksešnahraná,nemyslíš?“
„Jo,jo,jefakt...jefaktmarnej.“
Vilémkolemnichjenpřejdeaanisenaněnepodívá.
Dobřeslyšel,cooněmJulieřekla,anechce,abyholky
viděly,jaksečervená.Neubráníseletmémupohleduna
Adélu,aletasihopovzoruostatníchvůbecnevšímá.
Bolíhoto,přestoževí,žezanímpřijdepozději,až
budoujejíkamarádkypryč.Vilémsipovzdechneasevře
popruhyodbatohu.Jezvyklýnaposměškyajentak
něcohonerozhodí.AcosetýčeAdély...jsouvestejné
třídě,bydlívestejnéulici,znajíseodmalička.Nějaká
blbáJuliesemeziněpřecenebudeplést!
13










3
S AMA S KRÁLOVNOU MARGOT
KDYŽ ADÉLAPŘIJDEDOMŮ,přededveřmisezarazí.Dou-
fá,žemámaužbudedoma,nebodokonceitáta,přes-
tožetosedáčekatještěmíň.Ví,žemámocpráce,včera
zaslechla,jakříká,žemučekárnakvůliepidemiichřipky
praskávešvech.Využilpříležitostiapřipraviljíproti-
chřipkovýnápoj,přestožebylaminulýtýdennaočko-
vání.A�užjetoprofesnídeformaceneborodičovská
starostlivost,jejítátamásklontopřehánětaneustálejí
dávánějakéinjekce,práškyadalšíléky.Aonabymísto
tohobylamnohemradši,kdybysnístrávilnormální
odpoledne,aspoňjednouzačas.
Nastoleležíužtradičnívzkazodmámy:
Miláčku,přijduvdesetvečer,musímpřed
koncemměsícedodělatúčetnictví.Nechala
15
SAMA S KRÁLOVNOU
MARGOT





jsemtivpeněžencepeníze,kupsiněcokjídlu.
P.S.TetaKoralinapřijdevsobotunaoběd.
Konecměsíce?Sotvazačalyprázdninyaškolazačíná
až3.listopadu!Adélachápevýznammeziřádky–máma
budepracovatceléprázdninyanechádceru,abystrá-
viladvatýdnysamas KrálovnouMargot,protožetáta
mátakypráceažnadhlavu.Naštvanělístekroztrhá.
Nachystásisvačinuskládajícísezkupovanébagetky
akaramelovépomazánkyzesupermarketuapustísi
seriál,odhodlanásiodpoledneužítipřesvšechnydo-
savadnínepříjemnosti.
Adélajenejmladšízetřídětí.Matkajimělapozdě,
sodstupemoddvouvelmidivokýchchlapců.Zamlada
mělanašlápnutonaslibnoukariéru,alepakskončila
desetletdomanamateřské.KdyžšlaAdéladoškoly,
jejímatkaKateřinaprohlásila,žeužnechcedálobětovat
svoukariérujakovpřípadědvoustaršíchdětí.Když
získalaprácijakovedoucírealitníkanceláře,byloAdéle
šestlet,NikolovipatnáctaJuliánovisedmnáct.Brzy
mělaKateřinatolikpráceapovinností,žejíčastovolali
združiny,abysinezapomnělaAdéluvyzvednoutopůl
sedmévečer,kdyzavírali.Staršíbratřiseoninechtěli
staratatátamělještěvícprácenežmáma.Slečnyna
hlídáníseunichstřídalyjakonaběžícímpáseajedna
bylahoršíneždruhá.
16





„Musímenajítnovouslečnunahlídání,“stěžovalasi
matkapravidelně.
„Toobchoduješsbílýmmasemneboco?“zeptalsejí
jednohodnemanžel.„Vždy�jsmepřecenajímalinovou
předtřemitýdny!“
„Tovíš,tanovájehrozná.“
„Horšínežta,conámvypilacelýbar,zatímcosiAdéla
hrálanazahradě?“
„Tahlekouřítrávu!“
„Jaktovíš?“
„Jetocítit!Kdyžpřijdu,takpotomcelásmrdíamá
očijakošpendlíky.Jáužjinemůžuanividět.“
„Takzavolejsvojímatce,buderáda,ženámmůže
pomoct...“
„Amíchatsenámdoživota,nojasně!“
„Nojakchceš...“ukončildebatupokrčenímramen.
ZezoufalstvínakonecKateřinazavolalamatceapožádalajiopomoc.Tapřijelacelánadšená,žemůže
pomocianemusíbýtsamavevelkémprázdnémdomě,
kdebylojejíjedinouzábavoupleteníavaření.Veškerý
jejíčaste�patřilAdéleatakuběhlopětlet,nejš�astněj-
šíchpětletAdélinaživota.Aždodobypředšestiměsíci,
kdybabičkazemřela.DvaměsícepotéprásklNikola
dveřmiaodstěhovalsenaostrovRéunion,conejdálod
otce,sekterýmseneustálehádali.Juliándruhýmrokem
studujemedicínuvNantesajerád,žeužnemusíbydlet
vtéhlešedéasmutnérodině.
Te�,kdyžžijeAdélajensamasrodiči,jepoutomezi
nimitřemičímdáltímkřehčí–jakosklo,kteréjemožné
17





rozbítjednímpohybemčislovem.Mápocit,žejepro
nějenompřítěží.Někdysiříká,jestlineplánují,jaksejí
takyzbavit.Přemýšlí,žebysivybralanějakýnetypický
oborjakočínštinunebodesign,abymohlazadvaroky
odejítnainternát.
Zatímčeká,cosestane,aužívásivýhodtoho,žeje
domasama–výhod,kteréjejíkamarádkynemají.Anila
jepůvodemzPákistánuajejíotecjinechcemocpouštět
ven,abynebylaterčemrasistickýchpoznámek.Juliina
matkasetakysnažísvoudceruhlídat,aletoJuliinikdy
nezastavilo,kdyžsenaskytlapříležitost.
AdélepřijdenejlepšímatkaMaevy.Maevadostane
všechno,nacosipomyslí–jakékolioblečení,dokonce
alkoholacigarety!Smíchoditven,kdychce,můžesi
lakovatnehtynebonositrtěnkuařasenku,atoidoško-
ly.Lonisijednouzavolalijejímámudoškoly,protože
siMaevanamalovalanehtynačernoaočinajasněmodrou,abyjítoladilosúčesem.Jejímámapřišlaopřestáv-
ceazačalapředevšemikřičetnaučitelku.Adélanikdy
nezažilažádnéhorodiče,kterýbybyltakhrubý,navíc
naněkohozeškoly–dokoncesetendennaučiladvě
nebotřinovásprostáslova.Konkrétněněcooprosti-
tutkáchzcizízemě...
Ještěvtipnějšíhistorkajezdoby,kdyseMaevapopr-
vévrátiladomůopilá–jejímatkanatomtotižbyla
podobně,leželanapohovce,vedlesebekýblpropřípad
potřeby.
Maevinamámapořádříká„Carpediem“anaškole
jívůbecnesejde.„Ostatně,Moli èretichlebanekoupí,“
18





říkává.„Jájsemsevšechnonaučilazapochodu,nepa-
matujusivšechnytyblbostijakobitvuuMariogňanu
neboPytharogůvneoprén...samýkraviny!“
Maevajdevestopáchsvématky,atakjeveškole
odvarokypozadu.Čekájenom,ažjíbudezadvaměsíce
šestnáct,abymohlaodejítzeškolyazačítpomáhat
máměvkadeřnictví.Stačí,kdyždokončíročník,ahurá
pryč!VhodináchsisJuliídělají,cochtějí,smějíse
profesorům,odmítajíodevzdávatúkolyavředitelně
jsoutakčasto,žesiředitelrvetěchposledníchpárvlasů,
comuzbývají.KdyžseotomAdélinamatkadozvě-
dělaodjednésousedky,kterátovědělaodpanízpe-
kárny,kterétozasříkalamatkakdovíkoho,přikáza-
laještětenvečerAdéle:„Zakazujuti,abysesdálstýkala
stěmadelikventkama.Nežejesembudešběhemprázd-
ninzvát!BavseradšisAnilou,tajemnohempříjem-
nější!“
„Alemami,tohlenemůžešpřeceříctoJulii,žene!“
„Žádnéodmlouvání,myslímtovážně.Tvojekama-
rádkasedostaladošpatnéparty,tosestává,“odpovědě-
lajímáma.
„Cojejejíotecbezpráce,jdetosnimaoddesíti
kpěti,“dodaltáta.
„Spíšoddoby,comájejímatkarakovinu,“řekla
máma.„Chudákženská,užnedokážezvládnoutani
vlastnídceru.“
19





„Životnestojízanic!Amojirodičejsounejvětšíblbci!“
Adélaseránovztekánaškolnímdvorku.Celounoc
sipřehrávalavčerejšíslovarodičů.
„Nemásmyslsete�rozčilovat,“říkájíJulie.„Takse
snimapohádejamášto.“
AleAdélaserodičůmneumípostavit.Kdyžserozplá-
če,posílajíjidopokojebezodpovědiadruhýdense
tváří,jakobysenikdynicnestalo.Častoviděla,jakse
snimimarněhádaljejíbratrNikola,takžesamotnése
jídohádeksrodičimocnechce.Ostatně,vždyckytím
nakonecnejvíctrpíděti.
„Podívejse,jakájenasvětěbídaajakdobřesemají
tinejbohatší!“říkáAdéla.„Jáodsudjednouvypadnu,
někampěknědalekoztýhledebilnízemě.Chtělabych
toudělatjakomůjbráchaNikola,zmizetnaRéunion
atamsihezkyžítsama...“
„Vautarkii,“dodáAnila.
„VAntarktidě?Alehouby,ničemunerozumíš!“
Adélaserozhodla,žeoprázdnináchbudetrávitodpo-
lednesJulií,ikdyžjímámazakázalasesníkamarádit.
Kateřinastejněcelédnypracuje.Maevajedezasvým
otcemnapařížsképředměstíaAnilamůžezdomuběhemdvoutýdnůprázdninjenjednounebodvakrát.Tak
sitosJuliíužijí,budousebavitjakoloni,zkoušetsi
oblečenívobcho�ácích,jístpizzuakoukatnaseriály.
20





A KrálovnaMargot?Adélajiodložínapoličkuve
skříni.Kdyžsebudenudit,taksiproniskočí.
AlemnohemradšiskočízaJulií!
21










4
S LADKÉTAJEMSTVÍ
POHODINĚKECÁNÍOTOM,jestlimáMaevašancisbalit
jednohoklukazvyššíhoročníku,zavřeAdélaslítostí
počítačajdesepodívatdoledničky.Vníalenenínic
nežnízkotučnéjogurty,klíčkyadalšídietnídobroty.
Líněsepodívádoněkolikaskříněksnadějí,ženajde
něco,nacobymělachu�,alepaksivzpomene,ževčera
dojedlaposledníkrabiciraviol.
Dokoncetuužkromělahveančovičekaněčeho,co
připomínákapary,nenínickjídlu.Adélaseberepeně-
ženku,kteroujímámanechalanakuchyňskémstole,
arozhodnesevypravitdosupermarketu.
Bezcílněbloumámeziregályanemůžeserozhodnout.Nakonecsivyberelasagne,alepřiplacenízjistí,
ženaněvlastněnemáchu�.Přílišpozdě.Noco,udělá
sijesestrouhanýmsýrem.Všimnesi,žeuvýchoduna
23
SLADKÉ TAJEMSTVÍ





ničekáVilémopřenýozábradlí.Jepřipravenátvářitse,
žesihonevšimla,alekdyžserozhlédnekolemanespatří
nikohoznámého,vydásesúlevoukněmusupřímným
aširokýmúsměvem.
VilémaAdélasepřátelíužodjeslí.Prvnídenoba
svorněplakalinadodchodemrodičů.Pakjeposadili
vedlesebeaohodinupozdějiužVilémdělalproAdélu
bábovičkuzblátaabanánů,zatímcosionahrálaspa-
nenkou,kteréříkalaPippa.VečerAdélahrděoznámi-
ladoma,žemákluka,kteréhosijednohodnevezme,
budoumítpětdětíapsa.Odtédobysenikdynepřestali
přátelit.
Onsimyslí,žekdyžsiAdélananicnehraje,jeokouz-
lující.Aleneví,jakjítovysvětlit...Atakmlčkysleduje,
jaksesnažínapodobitsvojekamarádkyveskinnydžínechatřpytivýchsvetrech,ačeká,ažjityhleblbos-
tipřejdou.Kdyžsepotkají,vyprávísiosvýchsnech
aocestování.Jednousemusvěřila,kdyžsimyslela,že
sezamilovaladostaršíhokluka,aonjipozdějiutěšoval,
kdyžshořkostízjistila,žeužmáholkuažesijendělala
marnénaděje.Kdyžbylasmutná,vždyckyseobrátilana
něj.Tyhleokamžikypatřilyjenjemu,bylotojejich
sladkétajemství.
Bezeslovasevydalidomůulicí,kterávedlakolem
jejichbývaléškoly.Barevnébudovyaškolnídvorek
vracíAdélemyriáduvzpomínek.Akdyžsivšimnesklu-
zavky,zalituje,žebylanaVilématakhnusná.
„Promiňzato,jakjsemsechovala...“
„Nicsiztohonedělej,vím,žeměmajízapitomce...“
24





„Neznajítě,myslísitojenproto,žehraješnatuzobí
flétnu...“
„Jetozobcováflétna,Adélo,přestaňsizemědělat
srandu!“
„Nojo,klídek!“
„Takjo.Acosdneskadělalakroměvybavováníse
stěmaslepicema?“
„Viléme!Neříkejjimtak,Juliebylapřecedřívtvoje
kamarádka!“
„Asiužnatozapomněla...“
Vilémvypadá,jakobynajednounebyloniczajímavěj-
šíhonežvzorekdlaždicnachodníku.Adélaseošívá
aneví,codálříct.Zabočídoulice,vekteréAdélabydlí.
Velkýdvouposcho�ovýdůmmápředzahrádkuidalší
zahraduvzadu.Všechnovypadáupraveně,důmjehez-
kyopravený,zdobíhonádhernézáhonykvětin–Adé-
linamatkamášikovnéruceacitprobarevnékombinace.Zahradničeníjejejímjedinýmkoníčkemačastose
snažípřesvědčitdceru,abyseknípřidala,jakobyzna-
lostjmenrůžíbylaprotřináctiletoudívkuněčímpřitažlivým.
AdélasesrukounaklicenajednouotočínaViléma,
kterýužsechystalvydatdomů.
„Nechcešsisemnoudátvečeři?Jsemdomasama...“
„Sradostí,drahápaní,“odpovíjejípřítel,vděčnýza
to,žesepřestalibavitoJulii.„Tátamádnesvečersměnu
vloděnici.“
25





Vilémavychovávájentáta,jehoženazemřelapředrokem
narakovinu,kterápřišlataknáhle,žeobajentěžkodo-
kázalipochopit,jaksejejichneštěstíseběhlo.Pracujena
směnyvloděnicíchjakomnohodalšíchmužůveměstě
ajehorozvrhsekaždýtýdenmění.Nebylmocdoma,
kdyžbylsynmalý,amarněsemute�snažínahradit
chybějícímatku.VilémsecítístejněsámjakoAdéla.Až
nato,žeontonemátakjednoduché–musísestarat
odům,vařitahlavněsepilněučit.Dobřeví,žemusí
mítdobréznámky.Aipokudbudemítdobrévýsledky,
neníjisté,jestlihootecnebudechtítpřihlásitnanějakou
technickouškolu,abyměljistotu,žehopoškolerovnou
někdezaměstnají.Onsámbyráddělalarcheologavda-
lekýchzemích.Aprotomusímítpřesvědčivéargumen-
ty,abydostalsvoleníjítpomaturitěstudovatdoNantes.
Vilémbyhlavněmocrádodešelztohotosmutného
městasšedavýmhorizontemosvětlenýmneonypřístavu
Saint-Nazaire.Vidívšechnytyloděvyplouvajícíústím
širokéřekydoneznámaaříkási,žejednohodneseion
vydánajednéznichpryč.Odjededalekoasnadsemu
povedezapomenoutnato,žemámaužtunení.
„Podášmicolu?“
„Víš,cosetistane,kdyžvypiješmocstudenécoly?“
„Jasně,jasně,budetěhovnostuditvkalhotách...tenhle
vtipjehroznej,říkášmihopořád,Adélo.Jetotrapný!“
„Sámseštrapnej,“smějeseAdéla.
26





Dívajísenatelevizi.Adélaseválínakoženépohovce
aVilémtrochuškrobeněsedínakřeslevedlení.Nikdy
setadynecítíúplněpohodlně,ikdyžví,žejetuvítaný.
Adélinarodinajebohatáajetonavšemvidět–nábytek
jezdesignovýchobchodů,nastěněvisíobrazynedozír-
nécenyanádobínastolebyvětšinarodinpoužilajen
přisvátečníchpříležitostech.Adélinamatkahomáve
skříníchtolik,žebymohlauspořádatobědpropadesát
osob,kdybynatomělačasachu�.
Jejírodičealenikohomocnezvou,večírekužneuspo-
řádalicelouvěčnost.KdyžsejichAdélaptá,pročjižne-
organizujívečeře,odpoví,žesiradějizajdoudorestau-
race.Popravděmápocit,žejetohlavnězpůsob,jakse
jízbavit,protožekdyžněkamjdou,skoronikdyjinevez-
moussebou.Třebatenhletýdenšlinavečeřitřikrát.
„Nemůžujítsváma?Aspoňjednou?“
„Nudilabyses,miláčku,“argumentujetáta.
„Anavícmášzítraškolu,ne?“přidásemáma.„Podle
toho,coříkaliučitelénaposledníchschůzkách,máš
předseboudostpráce,abysešpatnévýsledkyneopako-
valy.“MámazastupujeAdélinutřídunasdruženírodi-
čů,takžechodínavšechnyschůzky...Adélabybyla
radši,kdybyčas,kterýmámaobětuješkole,věnovalají.
Alenedásenicdělat,musíposlouchat.
Kdyžskončíposlednídílseriálu,chvílisebavíodneš-
nímdíluapřemýšlejí,jestlihrdinanajdevrahanebone
ajestlidokážezabítsvéhonepřítele.Adélatenhleseriál
milujeavysvětlujeVilémovi,žebyserádapodívalado
Spojenýchstátůdonatáčecíchstudií.Onmápocit,že
27





tyhleseriályjsoudostpřitaženézavlasy,aleneříkánic,
abynepůsobiljakoještěvětšíexot,nežzajakéhohouž
mají.
Vedveříchserozloučí.Vilémbyjirádpolíbil,aleona
sekněmupořádchovájakokekamarádovi,nejakoke
klukovi,dokteréhobybylazamilovaná.
„Nechcešpřijítzítravečer?Objednalabychpizzu,
neboklidnědvě,abysismohlvybrattakovou,kterou
mášrád!“
„Díky,alenemůžu,“odpovídáVilémsupřímnoulí-
tostí.„Zítravečerbudetátadoma.“
„Aha!“
„Tvojemámatadynebude?“zeptáse.Mrzího,žeji
zklamal.
„Netuším.“
„Rádbychtěpozvalknám,alevíšjak...můjtáta.“
„Vpohodě,nedělejsihlavu,jásenějakzabavím.“
Vilémůvtátanemárád,kdyžsisynzveněkohona
návštěvu,tímmíňAdélu.Mázato,žebysynmělmyslet
jennastudium,mělbysedobřeučitamástrach,žeho
tahle„zkaženáholka“odučeníodvádí.Kdyžchodilina
základku,nebyltoproblém–tehdyještěžilajehožena,
kterádívkuzbožňovala,protožesivždyckypřálamít
dvěděti.Staralaseonijakoovlastníazvalajiknim
každoustředuodpoledne.Pracovalanačástečnýúvazek
jakopokladnívsamoobsluzeavždyckysidomluvilana
středuodpolednevolno,abymohlabýtsesvýmsynem.
Adélasivzpomene,jakjimpeklapomerančovéačoko-
ládovésušenkyadělaladomácícitronádu.
28





KdyžknimpřišlaAdélapoprvésmámou,kterási
trochuškrobeněprohlíželavybavenídomu,mělana
soběznačkovéšatičky.Jenomjejíkabátekstálvícnež
všechnoVilémovooblečení.AtakVilémovamaminka
počkala,ažsedveřezavřely,apřevléklajidokombinézy
aholínek,abysimohlihrátvblátěastavětsinapísku
bábovičky.Posvačinězasemalouoblékladošatiček
ajemnýchpunčocháčků,kterékrásněladilyslakovaný-
mipolobotkami.
JednoupřišlaAdélinamámaoněcodřív–odpadljí
kadeřník,atakchtělavzítsvojiholčičkunanákupy.
Kdyžviděla,jaksetidvahoní,špinavíazpocení,udě-
lalaztohoscénu.
„Jaksitodovolujete!Svěřímvámsvoudceruavyjí
oblékátetyhle...hadry!“vyplivlaznechuceně.
Vilémovamaminkaneztratilahlavuapokusilasejí
rozumněvysvětlit,ženechtělazničitkrásnousukýnku,
vekteréAdélatendenpřišla,aKateřinasenakonecza
svůjvýbuchhněvuomluvila.Dokoncenatolikzpytovala
svědomínadsvýmšpatnýmchováním,žepříštěpřinesla
staréoblečenípoNikoloviaJuliánovi,abyVilémově
matceudělalaradost.Aletímcelourodinuuvedlado
rozpaků,protožemělipocit,jakobyjimdávalanějaké
milodary.Vilémůvotecsehrozněrozzlobilaodtédoby
seAdélanikdynecítilavjehopřítomnostidobře.Vždyc-
kysenanidíval,jakokdybybylamenšíverzesvématky.
KdyžVilémoviumřelamaminka,dveřejejichbytuse
zavřelyaonzůstávalsámstátou.Návštěvyužunich
nebylyvítané.
29










5
B ABIČKA
ADÉLADOPROVODÍSVÉHOKAMARÁDA kedveřímavrátí
senapohovku,abysinachvilkuzdřímla.Nakonec
vypneteleviziarozhodnesezaléztdopostelesesvou
knihou–pokusísedátnaAniluapřečístkaždýden
aspoňpárstránek.Svlečenéoblečenínecháležetnahro-
mádcenazemiajdeseumýtdokoupelny.
Podívásenasebedozrcadla,vymačkásipupínekna
obličeji,vyčistízubyazkoumázbokusvůjhrudník.
Nedásenicdělat–jeplochájakoprkno.Štvejito,ráda
bymělakrásnáprsajakoJulie.Adélinamatkamávelká
prsa.Pročdědičnostnikdynefungujetak,jakchceme?
Zdědilapomatcetlustástehna,alenevelkáprsa.Prostě
pech.
Oblečesidětskounočníkošili,jednuztěch,kteroují
dovezltátajakodárekznějakélékařskékonference.
31
BABIČKA





Velikostsiceodhadldobře,alenedošlomu,žejeho
holčičkaužtakpětletnenosídětskéoblečení.Alenoční
košilejepohodlnáaAdélabyráda,abysijejívěčně
zaneprázdněnýtátavšiml,žesejíjehodárkylíbí.Zaleze
sipodsvojikrásněměkkoupeřinushromadoupolštářů,vezmedoruky KrálovnuMargot azačnečíst.
Píšesepondělíosmnáctéhosrpnarokutisícpětsetsedmdesátdva.
VLouvruzačínávelkáslavnost.Oknastaréhokrálovského
paláce,obyčejnětemná,zářídonoci.Náměstíapřilehléulice,
ačkolijindyzdenebylovidětaničlovíčka,jakmilenavěži
kostelaSaint-Germain-l’Auxerroisodbilodevět,jsoudnesještě
ipopůlnocipřeplněnyhustýmiřadamizvědavců.
Vtemnotěsepodobalhrozivýahlučícídavnepokojnémumoři.
Každýjehopohybpřipomínalburácenívln.[...]
Uf,tojealekravina!pomyslísidívka.
Přečetlasotvadesetřádek,aužabysedívaladoslov-
níku.Najdeslovník,nalistujepotřebnéslovíčkoaspo-
vzdechemsevrátíkeknize.Užodtřetístránkyjemyš-
lenkamijindeajedenodstavecmusíčístdvakrát,aby
znějvůbecněcopochopila.ProklínápanaučiteleGé-
rarda,kterýseasizbláznil,kdyžjimtuhlebichlivnutil.
Vtomzaslechne,jakdoleklapnoudveře.Jejedenáct
hodin,mělajítspátužpředhodinou,atakrychleodloží
knihunapoličkuazhasnesvětlo.
Opětminutpozdějimámajemněotevředveře,při-
stoupíkposteliapolíbíjinačelo.Adélaseobrátíapřed-
32





stírá,žespí,abyjinechalinapokoji.Kateřinasebere
oblečení,kteréseválínazemiupostele.
„Užspí?“zeptáseotecodedveří.
„Ano,bu�potichu.“
„Zasejedlatyprefabrikovanéhnusy.Našeljsemvkoši
prázdnýobalodlasagní.“
„Kdybychommělidomanakoupeno,možnábysivy-
bralaněcolepšího,“odvětímatka.„Mělsnakoupit...“
„Nestíhám.Mámvolnoujensobotujednouzačtrnáct
dníatychceš,abychtendenstrávilběhánímposuper-
marketu?Nemohlabysjíněconavařit?“
„Zkusímtostihnoutte�ovíkendu.“
Adélasivpostelipovzdechne.Tátabychtěl,abyjedla
samádobráteplájídla,alesámnikdynevaří.Mámají
vždyckychystáporcehnusné,ale„ohromnězdravé“
zeleniny.Adélamápocit,žesezanimámastydí,protože
nenímocštíhlá.Anesnášísportipřesčasténabádání
rodičů.Jejíbratřijsouobaštíhlíavysportovaníanikdo
nechápe,pročužAdélanechcechoditnabalet,když
bylatak„roztomilá,vtémaličkérůžovésukýnce“.Adé-
lamázato,žejetozábavapromaléholčičky,ataktam
lonipřestalachodit.Navícmělapodleučitelkynohy
přílišdovnitř,nežabymohlajítpořádněnašpičky.Ráda
bysezapsalanaafrickýtanec,alenikdojitamnemůže
vozitajetovčástiměsta,kteroujejímatkanepovažuje
zadostbezpečnou,abyjipustilasamotnou.Místnístřed-
níškolamávelicešpatnoupověst.Aprotožetamnemůže
jítbezdoprovodu,muselasetohohlekoníčkuvzdát,atak
odmítlajakýkolijinýsport,kterýjírodičenavrhovali.
33





Veskutečnostijejísmutno,protožedřívjinabaletvo-
dilababička,kteráserádadívalanato,jaksejejívnučka
zlepšujeutyče.Nosilajítrikot,stálavrohubaletního
sáluavždyckyjiběhemhodinsledovala.Adélabylatak
hrdá!Aždotéhloupésrdečnípříhodysníbabičkachodilavšude,chystalajídozlatovapečenékuře,výborné
ragú,domácíhranolkyafrancouzskébrambory.Díky
níseunichVilémcítiljakodoma,výborněsirozuměla
isjehomaminkou.Dokonceijehotátasenaniusmál,
kdyžsepotkali.PředčítalaAdéleknížkydoškoly,ity
nejnudnější,adokázalaudělatzprácezábavu.Adélase
jíopíralahlavouokolenaaposlouchalapříběhyoOdysseovi,Malémprincianaučnébajkysezvířaty.Schová-
valajíhlavupodsukni,kdyžmělastrach,ababičkaji
uklidňovalaahladilapovlasech.Bylatojejístaráanej-
dražšíbabička.
StěmitovzpomínkamiseAdélepodaříusnout.Za-
chumlásepodpeřinuanatvářisejíobjevídětskývýraz,
kterýnemívá,kdyžjevzhůru.
34





6
V ZÁMECKÝCHCHODBÁCH
KDYŽSE ADÉLAPROBUDÍ,překvapenězaslechnezvláštní
hudbu,jakobyzastěnoupokojehrálnachodběorche-
str.Aurčitějsoutukroměorchestruiposluchači,pro-
tožeslyšíkrokyaběhmnohalidí.Křik,zpěv,smích...
Otevřeočiaokamžitěsiuvědomí,ženenídoma.Možná
žesevůbecneprobudila?Alepřecenespí,tohlenemůže
býtsen!
Jejípeřinazmizela,ležípodtěžkýmipřikrývkamianad
hlavoumánějakoustřechu...tojepřecebaldachýn!Je
vposteli,kteráneníjejí.Jetmaanictunepoznává.Šátrá
kolemsebe,abynahmatalaze�nebonočnístolek,ale
jejírucesahajídoprázdna.Neodvažujesepromluvit,
zavolat,bojíse,abyseneobjevilněkdoneznámý.Stra-
chysejíúplněsvírážaludek.
35
V ZÁMECKÝCH
CHODBÁCH





Prudceseposadínaposteliaspustínohynazem.
Bosýmanohamadošlápnenapodlahuavšimnesi,že
nasoběmábíléšatyzlehkélátkyskraječkami,které
ničímnepřipomínajíjejídětskounočníkošili.Pořád
nechápe,cosetoděje,ahrdlomástaženéstrachy.Po-
pojdekoknu,přilákanázvukyvenku.Sevředvacípy
tlustéhohnědéhozávěsu,kterýmprosvítápaprseksvět-
la,arychlýmpohybemjeroztáhne.Místnostzaplaví
světloaAdélaseotočí,abysiprohlédlapokoj.Jetři-
krátvětšínežjejívlastní.Jsoutučtyřipostele,čtyřitruh-
liceavelkáskříň,všechnyzručněopracovanéhodřeva,
jakostarábabiččinakomoda.Nábytekjecelkempros-
tý,nenítukoberec,obrazynazdianirůznéozdoby,
zatovnoháchposteleležínatruhliciněkolikpřepychovýchšatů.
Adélajednyvezmedoruky,kdyžvtomjikřikznovu
přilákákoknu.Přessklovidí,jaksenaulicimačká
obrovskýdav.Mužitáhnoucívozíkysehlasitěhádají
přímopodoknem.Nevidížádnáauta,jenpěšíajez-
dcenakoníchjakovhistorickémfilmu.Jsoutakéoble-
čeníjakovestředověku,muživtěsnýchpunčocháčích
asdivnýmivěcmiokolokrku,ženyvhonosnýchró-
bách.Začínápanikařitaptásesamasebe,cosetovlast-
něděje,jaksemohlaobjevittady,kdyžusínalavklidu
doma,kdyžvtuchvíliseotevřoudveřeanaprahuse
objevíkrásnádívkavdobovémkostýmu.
„Adélo,notak,tynejsihotová?Pospěšsi,Markétana
násčeká!Honem,oblečse!Mámtipomoct?“
Vypadáorokneboodvastaršínežona.Nečekána
36





odpově�,prolétnepokojemaseberešaty,nadkterými
Adélazůstanestátsotevřenoupusou–šatyzkrémovéhohedvábnéhotaftu,hromaduspodničekašňůryperel.
Jejímladáspolečnicevšechnopohodínapostelapřiběhnekní.Mánasobětmavězelenéšaty,kterékon-
trastujískaštanovoubarvoujejíchvlasů,avypadávelmi
elegantně.Drobnétřpytivékamínkyjízdobíušiade-
kolt,jenamalovanáačokoládověhnědéočijíživějiskří.
„Adélo,notak!Nenechměčekat!“
„Ale...kdetojsem?Cotadydělám?“
„Cotopovídáš?Jsmetukvůlisvatbě,přece!Jindři-
chaNavarrskéhoaMarkétyzValois!Totinicneříká,
tytrumbero?“
„Cože?Ale...jáasisním!Tonenímožné,“koktáAdé-
la,celázmatená.
„Tovíš,žejetomožné,jsivLouvru.Ajsidružičkou
princeznyMarkéty...odvčerejška!Říkalajsemti,že
stojízatonaléhatnamatku.Bezeměbysnanásjenče-
kaladomasestarouchůvou.“
„Ale...kdojsi?“
„Cože?No...Agnes,přece!Tyhlupačko!Takhleto
nejde.Nedostalasztécestyhorečku?Poj�,pomůžuti
seobléknout,budelepší,kdyžsepůjdemeprojítna
vzduch.Vtěchmalýchpokojíchsenedádýchat.“
„Malých?“Adélapřemýšlí,jakasivypadávelkýpo-
koj,protožeužtenhlejípřijdeobrovský!Knedlíkvkrku
povolil–koneckoncůjetospíšzábavaaonasenechá
unéstradostídívky,kterájezřejmějejísestrou,apře-
staneseptát,cotadydělá.
37





Jeočarovánakrásnýmišatyanemůžesedočkat,ažsi
jevyzkouší.Jsoukrémověbílé,sširokoušustivousukní
atěsnýmkorzetem,kterýzdobídvěsvisléřadyperel
zdůrazňujícíchdekoltakončícíchažupasu.Malára-
mínkapřecházívnadýchanésaténovérukávy.Obléká-
nízaberemnohemvícečasu,nežjeAdélazvyklá.Na
tričkoadžínyjístačídvěminuty,zatímcotadymezi
navléknutímprvníspodničkyautaženímposledníšňůrkyuplynepřespůlhodiny.Mátedyčasobdivovatjem-
nostlátky,delikátnívýšivkuamnožstvíkamínků,ukte-
rýchseanineodvažujeptát,jestlijsoupravé.Střevíčky
jsoutakésaténovéamajívysokédřevěnépodpatky,na
takovýchnikdynestála!Vpokojinenízrcadlo,atoji
donutísipovzdechnout.Její„sestra“sijejípovzdechnu-
tíšpatněvyloží.
„Zasenatebejdoumdloby?Nemělasvčerajísttu
nadívanoukřepelku,říkalajsemtito.Aletymášzmlsa-
nýjazýček!“
„Ne,ne,jsemvpořádku.“
„Dobře,učešutěapakvyrazíme!“
Zatímcosinecháváčesatdrdol,poslouchá,coseděje
zadveřmi.Agnespřichytíposledníneposlušnépramín-
kyvlásenkamiazapletejídovlasůperly.Jejichtolik,
žeAdélapřemýšlí,jestlikvůlijejímuúčesunepřišlaoži-
votcelákolonieperlorodek.
Budedružičkounasvatbě,svatběMarkétyzValois,
královysestry,aJindřichaNavarrského,přezdívaného
„malýkanec“
.
Agneshozjevněnemámocvlásce–jeto
protestant.Adélasivzpomíná,žetohleslovoužněkde
38





slyšela,alemocneví,coznamená,atakradějimlčí
asnažísezjistit,coobnášíjejíposlánídružičky,ahlavně
přijítnato,vekterédoběsenachází.
Pohledzoknajínasadilbroukadohlavy,alenakonec
jípomůžesestra,kdyžprohlásí:
„NakosteleSaint-Germain-l’Auxerroisodbíjídeset
hodin,budešakoráthotovánazačátekslavnosti.“
NajednousiAdélavzpomene–Saint-Germain-l’Auxerrois,taksepřecejmenujekostelvjejímrománu!Je
v KrálovněMargot!Nemáalečassedáldivit,protože
jejímladáspolečnicejivedechodbamizámkuLouvre.
Agnesbereschodypodvou,vedejichodbičkoupřesjed-
nonádvoří,pakdruhé,zahnedoleva,potédoprava.
Adélajenaprostoztracená.Jejísestrakráčíobrovskou
rychlostíatáhnejizaruku,abyjipřinutilajítrychleji.
Adélasesnažínespadnout,znovýchbotjibolínohy
akvůlipodpatkůmsinejednoumálempodvrknekotník.
Cestoupotkávajínejrůznějšímužeaženy.Adélasije
vduchudělídotřískupin.Někteříjsouoblečeniještě
honosnějinežona,vtřpytivýchlátkáchzdobenýchper-
lamiadrahokamy.Tojsoubezpochybyšlechticiajejich
rodiny.Jiníjsouzjevněsloužící,oblečenívjednodu-
chém,alebarevnémoblečení.Poslednískupinutvoří
mužiaženyoblečenívčernémaspřísnýmivýrazy,kte-
réAdéluznepokojují.Jsoutoprotestanti,okterých
mluvilajejísestra
.
Zajednímrohemdívkymálemnarazídodvojicemužů
zposlednějmenovanéskupiny,kteříjsouzabranído
rozhovoru.Staršímuž,připomínajícímedvěda,jepo-
39





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její
plné verze je možné v elektronickém obchodě
společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.