načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Access 2010 -- podrobný průvodce - Slavoj Písek

Access 2010 -- podrobný průvodce

Elektronická kniha: Access 2010
Autor:
Podnázev: podrobný průvodce

Chcete-li se naučit správně a efektivně využívat Access v jeho nejnovější verzi 2010 pro správu svých dat a databází, či pracujete s větším množstvím informací a potřebujete mít ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  186
+
-
6,2
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2011
Počet stran: 160
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Programování. Software
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2011
ISBN: 978-80-247-3653-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Návod, jak efektivně využívat software pro třídění a správu dat. Naučí práci s tabulkami, relacemi mezi nimi, využívat formuláře, tvořit správně dotazy a filtry. Neopomíjí ani problematiku analýzy a prezentace dat. Kniha pro začátečníky a pokročilé.

Popis nakladatele

Chcete-li se naučit správně a efektivně využívat Access v jeho nejnovější verzi 2010 pro správu svých dat a databází, či pracujete s větším množstvím informací a potřebujete mít o nich rychlý přehled, pak je tento skvělý průvodce z pera velmi zkušeného autora a odborníka na problematiku Accessu právě a přesně pro vás. Naučíte se nejen pracovat s tabulkami - od vytváření a metod rychlého řazení údajů po jejich editaci -, ale i vytvářet a využívat relace mezi tabulkami či formuláře, přičemž stranou nezůstává tak zásadní problematika při správě a využívání databází, jíž jsou dotazy a filtry. Netrapte se neúspěšnými pokusy a experimenty, svěřte se do rukou odborníka a mějte výsledky. Samozřejmě se dozvíte i všechny novinky, které přinesla nová verze Accessu 2010 oproti verzi 2007.Každá kapitola je na konci doplněna o sérii testových otázek, které se týkají probíraného tématu. Správné odpovědi na tyto otázky je možné nalézt v klíči na konci knihy. (podrobný průvodce)

Předmětná hesla
Microsoft Access 2010 (databázový systém)
Databázové systémy
Zařazeno v kategoriích
Slavoj Písek - další tituly autora:
Access 2007 Access 2007
 (e-book)
HTML - tvorba jednoduchých internetových stránek -- 2., aktualizované a doplněné vydání HTML - tvorba jednoduchých internetových stránek
 (e-book)
Access 2003 -- snadno a rychle Access 2003
 (e-book)
Access 2007 Access 2007
 
K elektronické knize "Access 2010 -- podrobný průvodce" doporučujeme také:
 (e-book)
Excel a Access 2010 - efektivní zpracování dat na počítači -- 2., aktualizované vydání Excel a Access 2010 - efektivní zpracování dat na počítači
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Access 2010

podrobný průvodce

Slavoj Písek

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 4270. publikaci

Odpovědná redaktorka Zuzana Malečková

Sazba Tomáš Brejcha

Počet stran 160

První vydání, Praha 2011

© Grada Publishing, a.s., 2011

V knize použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými

známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

ISBN 978-80-247-3653-2


Obsah 5

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Začínáme s databázemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.1 Zpracování dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.2 Uložení dat v databázi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.3 Proč Excel nestačí? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Začínáme s Accessem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.1 Spuštění a ukončení Accessu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

2.2 Ovládací prvky Accessu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

2.3 Práce s nápovědou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

2.5 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 První databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

3.1 Existující databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

3.2 Nová databáze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

3.3 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

3.4 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

4.1 Tabulka v Návrhovém zobrazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

4.2 Vytvoření tabulky v Zobrazení datového listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

4.3 Vytvoření tabulky zadáním dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

4.4 Vytvoření zbývající tabulky ve vzorové databázi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.5 Změna struktury tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

4.6 Manipulace se sloupci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.7 Vzhled tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

4.8 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

4.9 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Relace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

5.1 Jak vytvořit relace Accessu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51

5.2 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

5.3 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Datový list . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

6.1 Pohyb v datovém listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

6.2 Vkládání záznamů do datového listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

6.3 Zadávání dat pomocí grafických ovládacích prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

6.4 Úprava stávajících záznamů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64

6.5 Vnořené datové listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

6.6 Hledání a nahrazení záznamů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

6.7 Rychlé řazení dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

6.8 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

6.9 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Obsah


6 Access 2010

Formuláře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75

7.1 Pohyb ve formuláři . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

7.2 Nejrychlejší formulář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

7.3 Další automatické formuláře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77

7.4 Vytváření dokonalejších formulářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

7.5 Vytváření formuláře v návrhovém zobrazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

7.6 Druhy zobrazení formulářů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

7.7 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

7.8 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 Tiskové sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

8.1 Automatická sestava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

8.2 Průvodce sestavou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

8.3 Úprava sestavy v návrhovém zobrazení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

8.4 Tisk sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96

8.5 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

8.6 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 Výběr dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

9.1 Filtry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99

9.2 Dotazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105

9.3 Vytvoření dotazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

9.4 Úprava výběrových kritérií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

9.5 Akční dotazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119

9.6 Speciální dotazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

9.7 Výrazy v dotazech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

9.8 Souhrny v dotazech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

9.9 Něco navíc o dotazech a filtrech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

9.10 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

9.11 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Analýza dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

10.1 Kontingenční tabulka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

10.2 Kontingenční graf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

10.3 Něco navíc o kontingenčních tabulkách a grafech . . . . . . . . . . . . . 157

10.4 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

10.5 Závěrečný test . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159

7.

8.

9.

10.


Úvod 7

Úvod

Již dávno neplatí, že databázový program Access je, na rozdíl od ostatních aplikací kancelářského

balíku Microsoft Offi ce, určen jen pro použití v podnikové sféře a jeho uživatelé musí být profesio

nály v informačních technologiích.

Během posledních let Access vyzrál ve velmi výkonnou a současně uživatelsky příznivou aplikaci,

která najde široké uplatnění i v prostředí menší fi rmy či domácnosti.

Tato kniha by měla svým čtenářům usnadnit první kroky při seznámení s programem Access 2010.

Komu je určena tato kniha

Kniha vznikla pro všechny zájemce o program Access 2010. Výklad je veden tak, aby mu porozuměli

i ti uživatelé, kteří dosud patří v práci s databázemi k úplným začátečníkům. Avšak i zkušenější čte

náři zde jistě naleznou mnoho cenných rad, zajímavých informací a užitečných tipů.

Všichni čtenáři by však měli, předtím než nalistují první kapitolu, ovládat základní práci s počítačem,

měli by zvládnout používání některé z verzí operačního systému Windows a měli by umět používat

myš. Žádné další znalosti nejsou nezbytné.

Co naleznete v této knize

V  prvních kapitolách knihy se čtenáři-začátečníci dozvědí o  základních principech používaných

v databázích a kdy je výhodné databáze používat. Rovněž se seznámí se základními pojmy a ovlá

dáním programu.

Ve třetí kapitole přejdeme od teorie k praxi a vytvoříme novou databázi, a to jak pomocí průvodce,

tak i ručně. Prázdná databáze z této kapitoly nám poslouží jako příklad, na němž si budeme postup

ně v dalších částech knihy vysvětlovat funkce a možnosti programu Access. Příkladová databáze má

název Pohádková pojízdná prodejna a  představuje databázi obchodu, v  němž pohádkové bytosti

prodávají a nakupují zboží, které ve svém životě nezbytně potřebují.

V následujících kapitolách je podrobně popsána práce s tabulkami, způsob jejich vytváření pomocí

průvodce, ale i ručně v návrhovém zobrazení, způsob editace tabulek i metody rychlého řazení úda

jů. Dalšími pojmy, s nimiž se zde čtenáři seznámí, jsou relace mezi tabulkami a datový list tabulky.

Na výklad o  tabulkách dále navazuje kapitola sedmá s  popisem formulářů. Čtenáři se naučí, jak

formuláře vytvářet a upravovat a k čemu je dobré je používat.

V osmé kapitole si přečteme o sestavách, tedy o dalším velmi významném objektu Accessu. Sestavy

umožní přehlednou prezentaci dat na tiskárně.

Základem úspěchu však není pouze „vlastnit data“, ale umět s nimi dále pracovat a získávat tak po

třebné informace a souvislosti. Proto je v knize značná pozornost věnována práci s daty, jejich tří

dění a analýze pomocí dotazů a fi ltrů. Čtenáři se na příkladech seznámí se smyslem dotazů, naučí

se vytvářet dotazy a používat fi ltry tak, aby i z poměrně obsáhlé a složité databáze získali relevantní

údaje. Velký důraz je kladen na pochopení způsobu, jakým se vytvářejí výběrová kritéria. Stranou

nezůstávají ani akční a parametrické dotazy stejně jako další zvláštní typy dotazů.

Každá kapitola je na konci doplněna souborem testových otázek, které se týkají probíraného téma

tu. Odpovědi na všechny tyto otázky jsou ukryty v textu jednotlivých kapitol, takže si čtenář může

snadno ověřit, zda odpovídal správně.

Typografické konvence

V celém textu jsou použity následující typografi cké konvence, usnadňující orientaci v textu:

❚Kurzíva je použita k označení názvů souborů, složek a také názvů polí a tabulek databáze, které

musí defi novat uživatel.

❚Tučné písmo označuje názvy nabídek, příkazů a ovládacích prvků dialogových oken.

❚KAPITÁLKY slouží k popisu kláves a klávesových zkratek.


8 Access 2010

V  textu se také budete často setkávat se zvýrazněnými odstavci označenými ikonou, která bude charakterizovat druh informace v daném odstavci:

V takto označených odstavcích jsou umístěny informace, které sice nejsou nezbytné

k pochopení dané problematiky, ale týkají se tématu a prozrazují další souvislosti.

Uvidíte-li takto označený odstavec, můžete si být jisti, že je nablízku nějaký tip nebo

trik, s jehož pomocí si můžete usnadnit práci, případně snadno dosáhnout efektních

výsledků.

Takový odstavec by se měl stát varovně vztyčeným prstem, který vás upozorňuje na

něco, na co byste si měli dát pozor, co vás může nepříjemně překvapit nebo co by vám

mohlo způsobit problémy. Plzeň, říjen – listopad 2010 Slavoj Písek


Začínáme s databázemi 9

1.

Začínáme s databázemi

V první kapitole zahájíme cestu do světa databází. Začneme pěkně

od začátku a nejprve se seznámíme s tím, co to vůbec je databáze

a k čemu je dobrá. V závěru kapitoly si názorně předvedeme, proč je

pro práci s daty lepší použít Access a ne třeba Excel, přestože by se na

první pohled mohlo zdát, že na tom příliš nezáleží. Vzhledem k tomu, že jste si pořídili tuto knihu, lze očekávat, že o Accessu víte alespoň to, že slouží k vytváření databází a práci s nimi. Ovšem co to vlastně taková databáze je, už tak zřejmé být nemusí. Proto se u pojmu databáze chvilku zastavme. 1.1 Zpracování dat Již samotné slovo databáze dává tušit, že databáze mají nějakou souvislost s daty. A skutečně, pojmy databáze a data spolu úzce souvisejí. V databázích se totiž shromažďují data určená ke zpracování. Vůbec přitom nezáleží na tom, zda jsou těmito daty informace o zákaznících vaší fi rmy, přehled knih v knihovně, či seznam věcí, které vám odcizil soused ze zahrady. Důležité je, že jakmile máte tato data pečlivě zaznamenána v databázi, můžete je začít zpracovávat a vyhodnocovat. Na základě těchto výsledků se pak můžete lépe rozhodovat, jestli je například daný zákazník solidním obchodním partnerem, zda jste si knihu, která právě vyšla, už před lety nekoupili v antikvariátu nebo jestli již nepřišel čas drzému sousedovi všechno spočítat, případně mu oplatit stejnou mincí a ukrást mu slepici. Z uvedených příkladů je patrné, že zpracování dat je velice důležité v podnikové praxi i mimo ni. Proto není divu, že si databáze a databázové systémy, které s nimi pracují, získaly velikou oblibu. To nakonec dokládá i popularita programu Access . Nicméně databáze nejsou jen tak obyčejná skladiště na data, která jsou v nich nepřehledně naházena na jedné hromadě. Databáze mají svou strukturu, která umožňuje snadné vyhledávání a třídění informací. Některé databáze (například ty v Accessu) navíc obsahují i nástroje, s jejichž pomocí je možné data v databázi třídit a vybírat. 1.2 Uložení dat v databázi Chceme-li se dobrat k tomu, jak jsou data v databázi uložena, musíme se vrátit do dávné minulosti počítačového pravěku. Jedna z prvních oblastí, kde byly nasazeny počítače, byla totiž právě oblast zpracování dat s využitím databází. Je pochopitelné, že data se musela nějakým způsobem zpracovávat i v dobách, kdy ještě žádné počítače neexistovaly. Tehdy se všechna data musela uchovávat například na papírových lístečcích uložených v klasických kartotékách. Můžeme tedy říci, že kartotéky byly vlastně takovými prvními databázemi. Pokud bylo potřeba v podobné databázi najít nějaké informace, nezbylo, než ručně vyhledat příslušnou kartičku a údaje z ní opsat. Jistě si všichni dovedete představit, jak bylo takové zpracování dat zdlouhavé a nepohodlné. Nemusím zdůrazňovat, že s nasazením počítačů se vše téměř zázračně zrychlilo a zjednodušilo. Zatímco dříve bylo nutné prohledat postupně tisíce záznamů jenom proto,


10 Access 2010

aby se zjistilo, že požadovaný údaj v kartotéce není, dnes stačí několik klepnutí tlačítkem myši a vý

sledky obdržíte za několik sekund. Rychlost, s jakou jsou dnešní počítače schopné zpracovávat data,

sice bere dech, ale způsob, jímž se data v databázi ukládají, se od dob kartoték příliš nezměnil.

Vše si ukážeme na jednoduchém příkladu. Budeme předpokládat, že chceme zpracovávat infor

mace o již zmíněných zákaznících vaší fi rmy. U každého zákazníka nás bude pochopitelně zajímat

několik údajů. Např. jméno, adresa, hodnota odebraného zboží, způsob placení apod. Zamysleme

se nad tím, jak bychom postupovali, kdybychom neměli počítač a museli bychom vytvořit klasic

kou kartotéku. Pochopitelně by obsahovala lístečky, přičemž každý z nich by byl věnován jednomu

zákazníkovi. Na lístečku by mohlo být napsáno například toto:

Karel Vomáčka; 100 Kč; hotově

Stejný princip lze zachovat i při vytváření databáze v počítači. Jako nejjednodušší databáze by nám

mohl posloužit jednoduchý textový soubor, v němž by na každém řádku byly informace o jednom

zákazníkovi:

Jaroslav Bartička; 100 Kč; hotově

Antonín Procházka; 5130 Kč; faktura

Jindřich Ciniburk; 1650 Kč; hotově

Ladislav Sedlák; 569 Kč; hotově

Vendula Hradská; 61356 Kč; faktura

Podíváte-li se na předchozí záznamy, zjistíte, že nejpřehledněji by byly zobrazeny ve formě tabulky,

jejíž řádky by odpovídaly jednotlivým zákazníkům a ve sloupcích by byly obsaženy jednotlivé údaje

vztahující se k danému zákazníkovi, tak jak to můžete vidět na obrázku 1.1.

Obrázek 1.1: Databázová tabulka

Jednotlivé údaje jsou v tabulce krásně přehledné, jsou zarovnané pod sebou, zkrátka nádhera. Proto

se není co divit, že se data v databázích ukládají do tabulek.

1.3 Proč Excel nestačí?

Při zmínce o  tabulkách se jistě rozzářily oči všem příznivcům tabulkového procesoru Excel , který

je stejně jako Access součástí balíku MS Offi ce . Skutečnost, že jsou data v  databázi ukládána do

tabulek, by mohla vést k unáhlenému názoru, že Access je zcela zbytečný program, protože tabul

ky lze vytvářet v Excelu, a tudíž v něm lze vytvořit i databázi. To je ovšem pravda pouze částečně.

V Excelu je pochopitelně možné vytvářet působivé tabulky , které mohou plnit funkci databáze, ale

potřebujete-li zpracovávat jen o málo složitější data, než jsme použili v minulé ukázce, narazí Excel

na problémy. Vše si ukážeme na příkladu databáze obsahující informace o zákaznících fi rmy a jejich

objednávkách. Jak by vypadala tabulka takové databáze vytvořené v Excelu, ukazuje obrázek 1.2.

Obrázek 1.2: Tabulku s objednávkami lze vytvořit snadno i v Excelu


Začínáme s databázemi 11

Je pochopitelné, že polí by na skutečné objednávce bylo mnohem víc, ale nám jde jen

o základní princip. Takovou tabulku dokáže v Excelu vytvořit každé malé dítě, to je sice výhodné, ale jistě sami vidíte, jaký je její hlavní nedostatek. Objedná-li si některý zákazník více zboží, je nutno jeho jméno a adresu znovu a znovu opisovat ke každé objednávce. Nejen že je to nepohodlné, ale může to být i nebezpečné, protože může snadno dojít k nějaké nepříjemné chybě. Podívejte se například na obrázek 1.3. Zvláště si všimněte posledního řádku, ve kterém došlo k překlepu ve jméně zákazníka.

Obrázek 1.3: Někteří lidé mají zvláštní jména – nebo jde o chybu?

Vy sice na první pohled vidíte, že došlo k politováníhodnému omylu a že správně patří obě objednávky panu Procházkovi. Ovšem počítač nemá tak bystrý úsudek, a tak se bude mylně domnívat, že se jedná o objednávky pro dva zcela odlišné zákazníky. Jistě si dovedete představit, že se podobným omylem do databáze zanese chyba, která způsobí, že data v databázi nebudou věrohodná. Například některé objednávky budou obsahovat neexistující zákazníky apod. Odborně tento stav můžeme nazývat „narušení integrity databáze“ . Narušení integrity databáze může způsobit zmatek v  případech, kdy budete chtít vyřídit všechny objednávky pro pana Procházku a necháte si je automaticky vyhledat. Namísto dvou skutečně platných objednávek bude vybrána jen jedna a na druhou se zapomene. Jak tím může utrpět renomé vaší fi rmy snad není třeba zdůrazňovat. Nemá-li k  podobným omylům docházet, je nutné přenechat Excel těm uživatelům, kteří potřebují tabulkový procesor, a sáhnout po Accessu. Ten totiž používá relační model databáze, ve kterém zmíněné problémy nehrozí. Relační databáze V relačních databázích, jaké používá například Access, nejsou data uspořádána v jedné tabulce, jako tomu bylo v  případě Excelu, ale jsou uložena do několika samostatných tabulek, které jsou spolu provázány logickými vztahy, tzv. relacemi. Později si vysvětlíme, jak se s relacemi pracuje, ale v této chvíli se zaměříme jen na to, jak se jejich použití projeví v našem „objednávkovém“ příkladu. Při realizaci stejného příkladu pomocí relační databáze budeme potřebovat dvě tabulky. První bude obsahovat jména a adresy zákazníků a druhá jednotlivé objednávky. Budou-li obě tabulky obsahovat pole, s jehož pomocí půjde jednoznačně určit jednotlivé záznamy, můžeme obě tabulky propojit relací tak, jak to ukazuje obrázek 1.4. Jak je vidět, jméno a adresa každého zákazníka se v tabulce vyskytuje pouze jednou bez ohledu na množství objednávek. Tabulka objednávek totiž neobsahuje jméno a adresu, jak tomu bylo v předchozím příkladu, ale pouze čísla záznamů (z tabulky Zákazníci), které obsahují správné informace. Tento na první pohled možná komplikovaný přístup zajistí, že uděláte-li chybu při zadávání jména, nestane se nic horšího, než že budete mít v databázi zkomolené jméno. Ovšem nebude to mít žádný vliv na spolehlivost databáze, protože všechny objednávky budou přiřazeny správnému zákazníkovi bez ohledu na to, že je v jeho jméně chyba. Až tuto chybu objevíte, snadno ji opravíte a změna se projeví i u všech objednávek, které se vztahují k danému zákazníkovi.


12 Access 2010

Obrázek 1.4: V relační databázi se tabulky propojují pomocí relací

Relační databáze mají oproti tabulkovým procesorům ještě celou řadu dalších výhod. K  těm nej

důležitějším patří dokonalejší způsob prohledávání tabulek, takže vyhledání požadovaných dat je

výrazně rychlejší. Navíc v tabulkách relačních databází lze ukládat mnohonásobně větší množství

dat, než je možné u tabulkových procesorů.

Doufám, že jsem vás přesvědčil o výhodách Accessu a že se již nemůžete dočkat, až s ním začnete

pracovat. Nejprve však krátké shrnutí.

1.4 Shrnutí

V úvodní kapitole jsme si připomněli význam zpracování dat pomocí počítače. Seznámili jsme se

s  pojmem databáze, který nás bude věrně provázet celou knihou. Možná překvapivě jsme došli

k závěru, že se data v databázi ukládají ve formě tabulek, a také jsme si názorně vysvětlili, proč není

vhodné k  vytváření databáze používat tabulkové procesory . Při této příležitosti jsme si představili

model relační databáze .


Začínáme s Accessem 13

2.

Začínáme s Accessem

Po teoretické první kapitole přišel čas, zaměřit se přímo na

samotný program Access. Ve druhé kapitole se jej naučíme spustit

a seznámíme se se základními ovládacími prvky. Několik slov

věnujeme nápovědě a na závěr vytvoříme první databázi. Dříve než se plně ponoříme do práce s databází, tabulkami a relacemi, nebude jistě na škodu, když se nejprve krátce zmíníme o tom, jak program spustit, jak vypadá jeho pracovní plocha, a několik odstavců věnujeme ovládání programu. 2.1 Spuštění a ukončení Accessu Spuštění Univerzální návod, jak spustit program Access 2010 , se díky variabilitě Windows hledá velmi těžko, ale zřejmě to bude pomocí nabídky Start. Například takto: Start  Všechny programy  Microsoft Offi ce  Microsoft Offi ce Access 2010.

Ve starších verzích Windows se nabídka Všechny programy jmenovala Programy.

Obrázek 2.1: Program Access lze spustit pomocí nabídky Start

Pracujete-li s Accessem častěji, můžete si jeho spouštění usnadnit vytvořením zástupce na pracovní ploše nebo v nabídce Start.


14 Access 2010

Windows 7 navíc nabízí možnost připnout zástupce programu k hlavnímu panelu. Což

je praktický způsob, jak mít Access vždy po ruce. Ukončení programu Chcete-li ukončit práci s programem Access 2010, můžete to udělat hned několika způsoby: ❚ Pomocí příkazu Konec z karty Soubor. ❚ Zavřeme hlavní okno aplikace použitím klávesové zkratky ALT + F4. ❚ Klepneme myší na tlačítko Zavřít v záhlaví hlavního okna aplikace.

Před skončením programu je třeba uložit provedené změny, protože po skončení

programu jsou všechny neuložené změny nenávratně ztraceny. 2.2 Ovládací prvky Accessu Oproti revoluční změně uživatelského rozhraní, kterou přinesl Access 2007, se ovládání Accessu 2010 změnilo jen málo. Ale i zde se najde celá řada zajímavých novinek. Pojďme si podrobněji ukázat alespoň ty nejdůležitější ovládací prvky Accessu 2010. Zobrazení Backstage Zobrazení Backstage je sada příkazů ukrytých na kartě Soubor, kterou naleznete na levém okraji pásu karet. V tomto zobrazení naleznete mnoho užitečných příkazů a informací pro práci s databází i s celým Acessem. Většinu těchto příkazů byste dříve našli v nabídce Soubor. Zobrazení Backstage také zcela nahradilo tlačítko Offi ce známé z Acessu 2007. Obrázek 2.2 ukazuje zobrazení Backage, jak jej uvidíte po spuštění Accessu.

Obrázek 2.2: Zobrazení Backstage nahrazuje nabídku Soubor


Začínáme s Accessem 15

Panel nástrojů Rychlý přístup

Obrázek 2.3: Panel nástrojů Rychlý přístup

Úplně vlevo nahoře, v  titulku hlavního okna aplikace je panel nástrojů Rychlý přístup. Na tento panel je možné umístit nejčastěji používané příkazy, abyste je tak měli neustále po ruce. Na počátku tu jsou sice jen příkazy Uložit, Opakovat a Zpět, ale velmi snadno lze doplnit další. Stačí, když myší klepnete na ikonu Přizpůsobit panel nástrojů Rychlý přístup a  hned můžete vybrat další příkazy, které se mají na panelu zobrazovat. Výběr pochopitelně není omezen jen na těch pár příkazů, které naleznete v nabídce. Jestliže chcete nějaké další, vyberte příkaz Další příkazy.... Objeví se dialogové okno (viz obrázek 2.4), ve kterém již můžete vybírat ze všech příkazů, které jsou v Accessu k mání.

Obrázek 2.4: Panel Rychlý přístup lze snadno přizpůsobit

Jestliže se vám nelíbí, že panel nástrojů Rychlé spuštění zasahuje do titulku

aplikačního okna, můžete jej snadno umístit pod pás karet. Stačí, když vyberete příkaz

Zobrazit pod pásem karet. Pás karet Pás karet byl nejvýraznější novinkou v oblasti grafi ckého uživatelského prostředí v Accessu 2007. Nabídky s příkazy, na které byli uživatelé po léta zvyklí, najednou z Accessu zmizely. Stejně tak zmizely i  všechny panely nástrojů (s  výjimkou panelu Rychlé spuštění), které usnadňovaly přístup k nejpoužívanějším příkazům. Místo nich se prosadil Pás karet, což je ovládací prvek, který vhodně kombinuje vlastnosti nabídek a panelů nástrojů. Na obrázku 2.5 je vidět, jak pás karet vypadá. Stejně jako v nabídce si můžete vybrat kategorii příkazů, se kterými chcete pracovat. Vyberete-li požado


16 Access 2010

vanou skupinu, objeví se přes celou šířku aplikačního okna „karta“ se sadou příkazů dostupných v dané kategorii.

Obrázek 2.5: Pás karet

Seznam karet, z nichž můžete vybírat, se dynamicky mění podle toho, co právě děláte. Je tedy jiný, když zadáváte data do tabulky a  jiný třeba když upravujete dotaz v  návrhovém zobrazení. Tím je zajištěno, že v danou chvíli máte k dispozici všechny potřebné příkazy, ale nikdy žádné zbytečné. Ovládání programu je tak přehlednější.

Jednotlivé skupiny karet jsou navíc označeny různou barvou a název skupiny karet

bývá zobrazen v titulku hlavního okna. Na kartě bývá často skupina souvisejících příkazů zastoupena jedinou společnou ikonou, která pod sebou ukrývá rozevírací nabídku s  jednotlivými příkazy. Příklad takové nabídky je vidět na obráz- ku 2.6.

Obrázek 2.6: Příkazy na kartách mohou obsahovat další podnabídky

Jestliže máte na monitoru málo mí sta a karty vám překážejí, je možné nastavit, aby se

automaticky schovávaly a objevily se jen tehdy, když je vyberete myší. Stačí, když na

kartě klepnete pravým tlačítkem myši a v nabídce zaškrtnete příkaz Minimalizovat

pás karet. Úplnou novinkou Accessu 2010 je možnost přizpůsobit si pás karet ke svým potřebám a dokonce i vytvářet nové karty. Stačí na libovolné kartě stisknout pravé tlačítko myši a z místní nabídky vybrat příkaz Přizpůsobit pás karet. V dialogovém okně, které vidíte na obrázku 2.7, je možné vytvořit nové karty a na nich vlastní skupiny příkazů, do kterých lze snadno umístit libovolný příkaz programu Access.


Začínáme s Accessem 17

Obrázek 2.7: Zde je možné přizpůsobit Pás karet

Klávesnice je náš kamarád

Již dávno platí, že Access lze efektivně ovládat i pomocí klávesnice. Tento způsob ovládání je do

konce ještě mnohem rychlejší, než ovládání pomocí myši. Pokud si ovšem pamatujete všechny po

třebné klávesové zkratky. A to je právě ta potíž. V Accessu jsou totiž defi novány desítky klávesových

zkratek a není v silách běžného uživatele všechny udržet v hlavě.

Access se snaží uživatelům používání klávesnice maximálně usnadnit. Nejen, že většina příkazů na

kartách má svou klávesovou zkratku, navíc si nově můžete na obrazovce nechat zobrazit klávesové

zkratky všech příkazů, které jsou aktuálně viditelné.

Kdykoli stisknete klávesu ALT, zobrazí se u  každého příkazu okénko s  popisem klávesy přidružené

k danému příkazu. Tak jako je to vidět například na obrázku 2.8.

Obrázek 2.8: Používání klávesových zkratek je velmi intuitivní


18 Access 2010

Místní nabídky

Abyste nemuseli neustále přepínat mezi jednotlivými kar

tami, když hledáte nějaký konkrétní příkaz, můžete použít

místní nabídku (viz obrázek 2.9), která se objeví po stisku

pravého tlačítka na myši. Její obsah bude pokaždé jiný

v závislosti na poloze ukazatele myši.

Klepnete-li nad objektem databáze, bude nabídka poně

kud odlišná než ta, která se objeví u záhlaví okna či navi

gačního podokna. Tím je zaručeno, že máte po ruce vždy

ty příkazy, které nutně potřebujete.

Navigační podokno

Jedním z nejčastěji používaných ovládacích prvků při prá

ci s databází je Navigační podokno. To obsahuje seznam

všech objektů databáze a umožnuje jejich snadné otevření.

Jestliže jste byli zvyklí pracovat s některou ze starších verzí

Accessu, bude vám význam Navigačního podokna jasnější

když prozradím, že nahradilo známé okno databáze.

Podrobněji se budeme navigačnímu podoknu věnovat

v příští kapitole.

2.3 Práce s nápovědou

Ze školy všichni víte, že napovídat se nemá. Ale Access má velice obsáhlou a podrobnou nápově

du, která vám velmi často může být užitečná. Proto by bylo škoda nevyužít možností, které nabízí

ke snazší orientaci v  celém programu. Vzhledem k  tomu, že i  v  některých televizních soutěžích si

mohou hráči vyžádat nápovědu, udělejte tedy i vy výjimku z obecně platného pravidla a snažte se

využívat nápovědu Accessu co nejčastěji.

Access má nápovědu zcela přeloženou do češtiny (s výjimkou pasáží týkajících se programovacího

jazyka Visual Basic , který se používá pro tvorbu modulů). To umožňuje její využití v  každé situaci.

Kromě toho se v ní vyskytuje celá řada nových a užitečných prvků.

Obrázek 2.9: Místní nabídka

Obrázek 2.10: Navigační podokno

*


Začínáme s Accessem 19

Okno nápovědy

Veškeré informace z nápovědy jsou dostupné prostřednictvím okna nápovědy, které si můžete pro

hlédnout na obrázku 2.11.

Obrázek 2.11: Okno nápovědy

Okno nápovědy zobrazíte stiskem klávesy F1 nebo klepnutím na ikonu s otazníkem, kterou nalez

nete v pravém horním rohu aplikačního okna Accessu.

Úvodní stránka v  okně nápovědy obsahuje stručný přehled témat nápovědy, ze kterých můžete

vybírat. Podrobněji jsou tato témata uvedena v obsahu nápovědy, který můžete zobrazit nebo skrýt

klepnutím na ikonu Zobrazit obsah resp. Skrýt obsah .

Okno nápovědy funguje velmi podobně jako prohlížeč webových stránek a proto disponuje i příka

zy jako Zpět, Vpřed a Obnovit. Pochopitelně můžete zobrazené téma nápovědy kdykoli vytisknout

stiskem ikony Tisk .

Používáte-li okno databáze častěji, možná oceníte, že je můžete donutit, aby zůstalo vždy viditel

né. Stisknete-li tlačítko Vždy na vrchu , nebude možné okno nápovědy překrýt žádným jiným

oknem.

Vyhledávání v nápovědě

V pravém horním rohu okna nápovědy je umístěno pole pro vyhledávání v nápovědě. Do tohoto

pole můžete zadat jedno nebo více slov, která chcete v nápovědě vyhledat. Access se podle nich

pokusí odhadnout, co se potřebujete dozvědět, a nabídne vám příslušná témata.

Získání nápovědy ke konkrétní funkci

Všechny příkazy Accessu jsou dostupné z pásu karet. Posunete-li ukazatel myši na příkaz na pásu

karet, zobrazí se popisek s  informacemi o  funkci daného příkazu. Jestliže se zobrazí zpráva Další

nápovědu zobrazíte stisknutím klávesy F1, ponechejte ukazatel myši na příkazu a  stisknutím

klávesy F1 zobrazte další informace o použití tohoto příkazu.


20 Access 2010

Obrázek 2.12: Nápověda je dostupná i pro jednotlivé příkazy

Jestliže potřebujete nápovědu vztahující se k některému dialogovému oknu, stiskněte

ikonu . Online nápověda Jestliže v nápovědě nenaleznete informace, které jste hledali, můžete se pokusit dopátrat odpovědi v online nápovědě na webu Microsoft Offi ce Online. Tento web obsahuje vždy nejnovější informace, které jsou pro jednotlivé aplikace Offi ce k dispozici.

Je pochopitelné, že k tomu, abyste mohli prohledávat web Microsoft Office Online,

musí být váš počítač připojený k internetu. Jestliže připojení nemáte, musíte se

spokojit s nápovědou nainstalovanou v počítači. Hledání na webu se nijak neliší od hledání v  lokální nápovědě. Stačí jen do pole vyhledávání zadat požadované slovo nebo slova a pak z nabídky, která se skrývá pod rozevírací šipkou u tlačítka Hledat, vyberte některou z položek v kategorii Obsah z webu Offi ce online, tak jak je to vidět na obrázku 2.13.

Obrázek 2.13: Hledat můžete i v online nápovědě


Začínáme s Accessem 21

Web Office online obsahuje kromě aktualizované nápovědy také informace o nových

šablonách a školení.

2.4 Shrnutí Ve druhé kapitole jsme se naučili Access spustit. Dále jsme si ukázali hlavní okno aplikace a seznámili jsme se s hlavními ovládacími prvky, se kterými se při práci budete setkávat. Ve druhé části kapitoly jsme si představili nápovědu programu Access. Tím jsme zakončili nezbytný úvod a hned v další kapitole se můžeme konečně pustit do vlastní práce s databází. 2.5 Závěrečný test 1) Program Access je možné spustit:

a) pomocí kombinace kláves

CTRL+ALT+DELETE

b) pomocí tlačítka Reset c) pomocí nabídky Start 2) Access lze ukončit: a) kombinací kláves ALT+F4 b) tlačítkem Zavřít c) kombinací kláves CTRL+F4 3) Klávesové zkratky příkazů dostupných

v aktuálním okně lze zobrazit:

a) stiskem klávesy ALT b) stiskem klávesy CTRL c) stiskem klávesy SHIFT d) stiskem klávesy ESC 4) Navigační podokna usnadňují:

a) přístup k objektům databáze

b) přepínání spuštěných aplikací Offi ce

c) přístup k aplikaci Google Mapy

5) Místní nabídku lze vyvolat:

a) pravým tlačítkem myši

b) levým tlačítkem myši

c) klávesou ESC

6) Nápověda v Accessu:

a) je přeložena do češtiny

b) je pouze v angličtině

c) není

7) Okno nápovědy slouží k:

a) zobrazování nápovědy

b) vyhledávání v nápovědě

c) zakrytí hlavního okna Accessu

8) V nápovědě je možné hledat:

a) pomocí lupy

b) pomocí funkce vyhledávání

c) pomocí rejstříku a obsahu

d) pomocí kompasu

9) Nápovědu je možné:

a) zobrazit pomocí klávesy F1

b) zobrazit pomocí klávesy F11

c) zobrazit pomocí klávesy F2

10) Příkazy Accessu 2010 jsou uspořádány:

a) v místních nabídkách

b) v nabídkách

c) na panelech nástrojů

d) na pásu karet



První databáze 23

3.

První databáze

Ve třetí kapitole se seznámíme s objekty databáze a naučíme se

vytvářet databáze v Accessu. Ukážeme si, jak vytvořit prázdnou

databázi, ale i databázi vycházející z předdefinované šablony.

Všechny databáze programu Access se skládají z objektů databáze. Objekty databáze jsou tabulky, formuláře, dotazy, sestavy, makra a  moduly. Všechny tyto objekty jsou uloženy na pevném disku počítače pěkně pohromadě v jednom souboru, který snadno poznáte podle přípony .accdb. K objektům databáze můžete přistupovat pomocí Navigačního podokna , o němž jsme se krátce zmínili v předchozí kapitole. Navigační podokno je umístěno v  levé části hlavního aplikačního okna Accessu. Jednotlivé objekty databáze jsou v  něm přehledně rozděleny do kategorií podle typu objektů. To znamená, že například tabulky jsou zobrazeny odděleně od formulářů apod. Klepnutím na příčku s názvem typu objektu můžete danou skupinu objektů skrýt. Obsah navigačního podokna je dokonce možné fi ltrovat tak, že se v něm zobrazí pouze jeden zadaný typ databázových objektů (například tabulky). Stačí, když myší klepnete na tlačítko se šipkou dolů, které je umístěné na horní liště podokna a z nabídky vyberete typ objektů, který se má zobrazovat.

Obrázek 3.1: Obsah Navigačního podokna lze i fi ltrovat

Navigační podokno umí uspořádat objekty databáze i podle jiných kritérií než jen

podle jejich typu. Například můžete objekty seskupit podle data poslední změny,

podle názvů tabulek a podobně.


24 Access 2010

Objekt, který si vyberete, můžete otevřít tak, že na jeho název v  navigačním podokně poklepete myší. Případně můžete vybrat z místní nabídky příkaz Otevřít . V obou případech se na pracovní ploše otevře okno objektu (sestavy, tabulky atd.). 3.1 Existující databáze Po spuštění se aplikace Access 2010 objeví v zobrazení Backstage, které obsahuje všechny příkazy potřebné pro zahájení práce s databází. Abychom mohli s programem začít pracovat, budeme muset otevřít nějakou databázi. Na výběr jsou dvě možnosti: ❚ Vytvořit novou databázi. ❚ Otevřít existující databázi. Otevření existující databáze V případě, že chcete pracovat s již existující databází, zvolte příkaz Otevřít.... V dialogovém okně Otevřít vyberete soubor, který chcete otevřít.

Obrázek 3.2: Dialogové okno otevřít

Zobrazení Backstage obsahuje také seznam několika naposledy použitých souborů,

které můžete snadno znovu otevřít – viz obrázek 3.3.


První databáze 25

Obrázek 3.3: Několik naposledy použitých souborů lze vybrat ze seznamu

Zavření databáze V Accessu je možné otevřít současně pouze jedinou databázi. Chcete-li otevřít jinou, musíte původní zavřít, a to příkazem Zavřít databázi na kartě Soubor. 3.2 Nová databáze V předchozí části jsme si ukázali, jak otevřít existující databázi. Nyní si ukážeme, jak postupovat v případě, kdy žádnou existující databázi nemáte a potřebujete ji vytvořit. Opět jsou na výběr dvě varianty: ❚ Vytvořit databázi pomocí průvodce. ❚ Vytvořit prázdnou databázi. Ať už se rozhodnete pro kteroukoli variantu, budete potřebovat příkaz Nový z karty Soubor.

Příkaz Nový vyberete snadno z kteréhokoli místa v Accessu pomocí klávesové zkratky

CTRL+N.

Vytvoření nové databáze pomocí průvodce Nejjednodušším způsobem lze vytvořit kompletní databázi s využitím některé z předdefi novaných šablon, které Access nabízí. Tvůrci Accessu pro vás totiž připravili celou řadu šablon, obsahujících nejčastěji používané databáze v malém a středním podniku. Vytvoření databáze ze šablony je velice snadné: 1. Na kartě Soubor vyberte příkaz Nový. Objeví se seznam dostupných šablon. 2. Vyberte kategorii ukázkové šablony. 3. Ze seznamu ukázkových šablon vyberte tu, která vám nejlépe vyhovuje. Předpokládejme, že

chcete vytvořit databázi prodejních kanálů. Pak byste vybrali šablonu Prodejní kanály. 4. V pravé části okna se objeví popis vybrané šablony a máte zde také možnost zadat název a umís

tění souboru, v němž bude nová databáze uložena – viz obrázek 3.4.


26 Access 2010

Obrázek 3.4: Zde zadejte název souboru s novou databází

Umístění databáze změníte po stisku tlačítka Vyhledat umístění pro databázi .

5. Tím je vlastně vše hotové. Access začne vytvářet novou databázi podle zadané šablony. Uživatel

je o průběhu vytváření informován ukazatelem průběhu. Když je databáze vytvořena, otevře se formulář, s jehož pomocí můžete začít zadávat do nové databáze první obchodní příležitosti – viz obrázek 3.5.

Obrázek 3.5: Do nové databáze můžete začít zadávat data

Pokud jste mezi nabízenými šablonami nenašli žádnou vhodnou, pak si můžete zkusit

vybrat některou z mnoha šablon, které nabízí firma Microsoft svým zákazníkům na

internetu.


První databáze 27

Nová prázdná databáze Použití průvodce databází je sice snadné a pohodlné, ale jsou situace, kdy je lépe převzít kontrolu plně do svých rukou. Je ovšem dobré uvědomit si, že pokud se rozhodnete vytvořit databázi sami, budete muset všechny objekty databáze, včetně její struktury, navrhnout sami. Prázdnou databázi vytvoříte ze šablony Prázdná databáze, kterou naleznete hned jako první mezi dostupnými šablonami pod příkazem Nový na kartě Soubor . V pravé části okna zadejte jméno souboru, v němž bude databáze uložena. Stejné jméno dostane i  samotná databáze. Název si pochopitelně můžete vybrat sami, ale v  tomto případě doporučuji název Objednavky.accdb, protože s ní budeme později často pracovat a zvolením jednotného názvu se vyhneme případným nedorozuměním. Tlačítkem Vytvořit databázi vytvoříte. Access zobrazí navigační podokno nově vytvořené databáze, které v  tuto chvíli obsahuje jednu prázdnou tabulku nazvanou Tabulka1. Má-li být databáze k něčemu dobrá, budete v ní muset postupně vytvořit všechny další potřebné objekty. Jak na to, si ukážeme v několika následujících kapitolách. Například hned v té příští se budeme zabývat právě tabulkami.

Obrázek 3.6: Nová prázdná databáze

3.3 Shrnutí V této kapitole jsme si ukázali, jak vytvořit databázi v Accessu. Nejprve jsme k vytvoření databáze použili průvodce databází, který většinu práce udělal za nás. Na závěr kapitoly jsme vytvořili druhou databázi, tentokrát bez použití průvodce. Databáze je prázdná, a proto jsme si slíbili, že se v dalších kapitolách naučíme vytvářet jednotlivé objekty databáze . 3.4 Závěrečný test 1) Databáze programu Access se skládá: a) z objektů databáze b) ze záznamů c) z relací 2) Mezi objekty databáze nepatří: a) tabulky b) dotazy c) listy d) sestavy

3) Seznam objektů databáze se zobrazuje:

a) na pracovní ploše

b) v aplikačním okně Accessu

c) v navigačním podokně

4) Předdefi nované šablony databází lze

najít:

a) na webu fi rmy Microsoft

b) pomocí nabídky Start

c) na zadní straně monitoru


28 Access 2010

5) Při vytváření databáze pomocí průvodce

musíme: a) vytvořit všechny objekty

b) vytvořit tabulky

c) vybrat vhodnou šablonu

6) Vytváříme-li databázi pomocí průvodce,

musíme: a) zadat jméno souboru, ve kterém bude

databáze uložena

b) zadat heslo

c) být připojeni k internetu

7) Ručně vytvořená databáze obsahuje:

a) tabulky

b) relace

c) dotazy

d) nic


Tabulky 29

4.

Ta b u l k y

V této kapitole si ukážeme, jak v prázdné databázi Accessu vytvořit

tabulky, do kterých se v dalších kapitolách naučíme vkládat data.

Základní objekt, bez kterého se neobejde žádná databáze, se nazývá tabulka . Předpokládám, že každý z vás již někdy nějakou tabulku viděl, takže vás obrázek 4.1 nijak nepřekvapí. Na něm je vidět, jak vypadá tabulka v Accessu. Mám-li být úplně přesný, musím dodat, že je na něm vidět tabulka v jednom z možných zobrazení – v zobrazení datového listu .

Obrázek 4.1: Tabulka v zobrazení datového listu

V zobrazení datového listu odpovídají řádky záznamům databáze a sloupce se shodují

s poli databáze. Kromě zobrazení datového listu existují v Accessu ještě tři další možná zobrazení tabulky. Se všemi se postupně seznámíme, jde o tato: ❚ návrhové zobrazení, ❚ zobrazení kontingenční tabulky, ❚ zobrazení kontingenčního grafu. Aby však bylo možné tabulku zobrazit v  libovolném z  uvedených zobrazení, je nutné ji nejprve vytvořit. V Accessu můžete tabulku vytvořit jedním z následujících způsobů: ❚ ručně v návrhovém zobrazení, ❚ v zobrazení datového listu, ❚ zadáním dat v zobrazení datového listu.


30 Access 2010

Vzhledem k tomu, že naše vzorová databáze Objednávky bude obsahovat více než jednu tabulku, můžeme si postupně vyzkoušet všechny uvedené postupy. Nejprve si však musíme rozmyslet, jakou strukturu bude databáze mít a jak v ní data vhodně rozdělit do souvisejících tabulek, jak jsme o tom mluvili v první kapitole. Databázi Objednávky rozdělíme do pěti tabulek, které nazveme: Objednávky, Výrobky, Zákazníci, Platby a Způsob placení.

Pochopitelně, že kdybychom chtěli vytvořit databázi, kterou byste mohli používat

ve vaší firmě, musela by být její struktura složitější. Tím by se nám příklad zbytečně

zkomplikoval, a proto je lépe použít toto zjednodušení. 4.1 Tabulka v Návrhovém zobrazení Před vytvořením nové tabulky nejprve musíte otevřít naši databázi Objednávky, kterou jsme si připravili na konci minulé kapitoly. Návrh struktury databáze zahájíme třeba vytvořením tabulky Platby. V návrhovém zobrazení je nutné správně zadat názvy a datové typy všech sloupců. Jak si ukážeme později, je možné také nastavit některé vlastnosti jednotlivých polí. Ty py polí Dříve než se pustíme do vlastního návrhu tabulky, musíme si uvědomit, že záznamy obsahují celou řadu údajů, z nichž každý je zcela jiného charakteru. Například pole Jméno má jiný tvar dat než pole Datum. Aby bylo předem jasné, jaké údaje se do příslušného pole budou zadávat, musíme určit, jaký datový typ bude pole mít. Jinými slovy, je třeba předem vědět, zda dané pole bude obsahovat číslo, text nebo třeba hodnotu ano/ne.

Obrázek 4.2: Datové typy

Příslušný datový typ vybereme ze seznamu ve sloupci Datový typ v návrhovém zobrazení tabulky. Seznam rozvineme stisknutím tlačítka . Tvorba tabulky v návrhovém zobrazení není nic jiného, než určení názvů a datových typů polí tabulky a jejich vlastností. Vytvoření nové tabulky Na kartě Vytvoření klepněte na položku Návrh tabulky. Vytvoří se nová prázdná tabulka a otevře se v návrhovém zobrazení – viz obrázek 4.3.


Tabulky 31

Obrázek 4.3: Návrhové zobrazení nové tabulky

Novou tabulku vytvoříte tímto způsobem: 1. Na obrazovce se objeví prázdný návrh tabulky, do kterého zapište jména polí. Jsou to ID, IDObjed

návky, VýšePlatby, DatumPlatby, ČísloÚčtu, ČísloKreditníKarty, VlastníkKarty a KódZpůsobu. 2. Do dalšího políčka návrhu se přesunete stiskem klávesy TAB nebo ENTER. 3. Ve sloupci datový typ nastavte příslušné datové typy. V  našem případě budou mít jednotlivá

pole následující datové typy:

■ ID – automatické číslo (některé podrobnosti o tomto datovém typu si povíme za okamžik),

■ IDObjednávky – číslo,

■ VýšePlatby - měna,

■ DatumPlatby – datum a čas,

■ ČísloÚčtu – číslo,

■ ČísloKreditníKarty – text,

■ VlastníkKarty – text,

■ KódZpůsobu – číslo. 4. Do sloupce Popis napište krátký popisek

pole. Později, až budete zadávat data do

tabulky, bude se tento popis zobrazovat na

stavovém řádku a usnadní uživateli databá

ze orientaci v tabulce.

Výslednou strukturu tabulky Platby si můžete

prohlédnout na obrázku 4.4.

Obrázek 4.4: Defi nice polí v tabulce Platby


32 Access 2010

Automatická čísla Datový typ automatické číslo má mezi ostatními typy poněkud výjimečné postavení. A  čím se pole tohoto typu od ostatních tak liší? Hned největší rozdíl, kterého si všimnete, spočívá v tom, že do tohoto pole nelze ručně zadávat žádná data, ale Access do něj automaticky vkládá celé číslo. Další rozdíly již nejsou sice tak nápadné, ale jsou neméně důležité. Například není možné v jedné tabulce používat více než jedno pole typu automatické číslo. Potřebujete-li podobná data ukládat i do jiných polí, můžete použít pole typu dlouhé celé číslo , které má stejný formát, ale data do něho budete muset tentokrát zadat sami. Že se oba formáty shodují, si později vyzkoušíme při tvorbě relací. Automatické číslo má navíc tu zvláštnost, že jeho hodnota je jedinečná (neexistují u dvou záznamů dvě stejné hodnoty) a nelze ji ze záznamu odstranit ani ručně opravit. Právě tyto vlastnosti předurčují pole typu automatické číslo k tomu, aby byla využívána jako primární klíče tabulek. Způsob, kterým se hodnota automatického čísla generuje, lze nastavit pomocí vlastností pole v dolní části okna návrhového zobrazení tabulky. Když vyberete myší pole typu automatické číslo, můžete nastavit následující vlastnosti: ❚ Velikost pole – tato vlastnost určuje, zda má mít automatické číslo stejný formát jako dlouhé

celé číslo nebo jako replikační identifi kátor , který je využíván při replikaci databáze. Protože re

plikaci databází používají pouze velice pokročilí uživatelé, nebudete mít ještě dlouho nejmenší

důvod hodnotu této vlastnosti měnit. ❚ Nové hodnoty – zde je možné nastavit, jestli každé nové číslo vygenerované v  tabulce bude

o jedničku větší než to předchozí (volba přírůstek ) nebo zda se bude používat pokaždé náhodná

hodnota (volba náhodný). ❚ Formát – na výběr je celá řada formátů používaných hodnot. Kromě standardního formátu lze

použít například číslo s pevným počtem míst, vědecký formát a mnohé další. O významu zbývajících vlastností budeme hovořit později, protože jsou společné i pro další datové typy. Primární klíče Co je to primární klíč? Jak již víme z  první kapitoly, Access většinou pracuje s  několika tabulkami, mezi kterými jsou defi novány relace, s  jejichž pomocí jsou propojeny různé záznamy v  jednotlivých tabulkách. Proto je nutné, aby tabulky obsahovaly pole (nebo skupinu polí), které zaručí jednoznačnou identifi kaci každého záznamu. Takovému poli říkáme primární klíč . Řekneme-li to zjednodušeně, pole primárního klíče spolehlivě zajistí, že v  celé tabulce nelze nalézt dva stejné záznamy. Například v  databázi obyvatel by jako primární klíč mohlo sloužit pole s rodným číslem. Orientujeme-li se podle rodného čísla, nemůže dojít k záměně osob, protože mohou existovat dva lidé se stejným jménem, ale nikdy ne se stejným rodným číslem. Nastavení primárního klíče Stejně jako v každé tabulce i v tabulce Platby musí být defi novaný primární klíč. Vhodným primárním klíčem bude pole ID, které je typu automatické číslo, a tudíž si nemusíme dělat starosti s jedinečností údajů. Primární klíč se vytvoří takto: 1. Přesuňte se v návrhu tak, aby se kurzor dostal do pole, které bude primárním klíčem. 2. Z místní nabídky vyberte příkaz Primární klíč , nebo stiskněte stejnojmenné tlačítko na pásu

karet. Vedle záznamu se objeví značka primárního klíče .


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné

v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist