načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Ábel Sanchez -- Příběh jednoho utrpení - Miguel de Unamuno

Ábel Sanchez -- Příběh jednoho utrpení
-15%
sleva

Kniha: Ábel Sanchez -- Příběh jednoho utrpení
Autor:

Novela Ábel Sánchez, od španělského myslitele, spisovatele a básníka Miguela de Unamuno, patří ke knihám, jež nikdy nezestárnou, protože pronikají k samé podstatě lidských vztahů a ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
pravděpodobně doručíme do Vánoc
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2012-08-29
Počet stran: 160
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 155 stran
Vydání: 3. vyd., 1. vyd. v Plusu
Název originálu: Abel Sánchez
Spolupracovali: ze španělského originálu ... přeložila Jana Zuluetová-Cahová
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2012-36
ISBN: 9788025901458
EAN: 9788025901458
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Novela o lidské závisti a nenávisti je parafrází biblického příběhu Kaina a Ábela. Příběh dvou přátel z dětství, malíře a lékaře. Lékař Joaquín závidí příteli jeho ženu a umělecké úspěchy a nenávistná závist, za niž se hluboce stydí, mu působí celoživotní utrpení a ústí ve ztrátu vlastní identity.

Popis nakladatele

Novela Ábel Sánchez, od španělského myslitele, spisovatele a básníka Miguela de Unamuno, patří ke knihám, jež nikdy nezestárnou, protože pronikají k samé podstatě lidských vztahů a citů a zachycují archetypální rysy lidských povah. Na pozadí příběhu dvou přátel Joaquína Monegra a Ábela Sáncheze Unamuno rozvíjí téma nezvladatelné zášti, mučivé žárlivosti, která poznamenává životy všech zúčastněných. ([příběh jednoho utrpení])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Miguel de Unamuno - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

1

Ábel Sánchez a Joaquín Monegro se nepamatovali,odkdy se znají. Znali se od dětství, vlastně už odnejútlejšího věku, neboť už jejich chůvy se scházívaly a děti

bývaly pohromadě, když ještě ani mluvit neuměly.

Navzájem se poznávali, a tím se učili znát sebe sama.

A tak od narození spolu vyrůstali a stali se přáteli,takřka rodnými bratry.

Na procházkách, při hrách a mezi ostatnímispolečnými kamarády se zdálo, že vede a ke všemu dávápodnět umíněnější Joaquín, ale býval to Ábel, kdo prosadil vždycky svou, i  když zdánlivě ustupoval. A  to proto, že pro něho nebylo důležité rozkazovat, ale neposlouchat. Téměř nikdy se nehádali. „Pro mě za mě, jak chceš...!“ říkával Ábel Joaquínovi, což Joaquína leckdy popuzovalo, protože tím „jak chceš...!“ se Ábel vyhýbal sporům.

„Nikdy mi neřekneš ne...!“ rozkřikl se pokaždé Joaquín.

„A proč taky,“ odpovídal mu Ábel.

„No, dobrá, ale tady Ábel nechce, abychom šli do Boroviny,“ prohlásil jednou Joaquín, když se s několika kamarády chystali na procházku.

„ Já? Já že nechci!“ zvolal Ábel. „Ale jo, člověče, ano, jak chceš ty. Jdeme tam, co by ne!“

„Ne, ne, jak já chci, to ne! už jsem ti mockrát říkal,

že ne, jak já chci! Ty nechceš jít!“

„Ale chci, člověče...“

„Tak to tedy nechci jít zase já...“

„A já taky ne...“

„To teda ne,“ křičel už Joaquín. „Buď půjdu já, nebo

on!“

A  všichni odešli s  Ábelem a  nechali Joaquína

samotného.

Když tuto příhodu z dětství komentoval Joaquín ve

své Zpovědi, napsal: „už tehdy byl sympatický on,nevěděl jsem proč, a nesympatický jsem býval já, přitom

jsem plně nechápal, čím to je, a všichni mě opouštěli.

Od dětství se mě moji přátelé stranili.“

Za studií na gymnáziu, kam chodili spolu, byl

Joaquín šprt, honil se za vyznamenáními, byl vždycky

první ve třídě, a Ábel zase první o přestávce, na školním

dvoře, na ulici, venku, za školou, mezi kamarády. Ábel

je rozesmával svými žertíky, a především byl uctíván

triumfálním potleskem, když napodoboval profesory.

„ Joaquín je daleko pilnější, ale Ábel je chytřejší... jen

kdyby se trochu učil...!“ A toto mínění všech jehokamarádů, a Joaquín o něm věděl, mu jen a jenzaplavovalo srdce jedem. Došlo to s ním tak daleko, že pocítil

pokušení nevěnovat se tolik studiu a snažit se porazit

Ábela i na tom druhém poli; ale řekl si: „Pchá! Co oni

vědí...,“ a zůstal věrný své vlastní povaze. Ostatně,přestože se snažil předhonit svého přítele v důvtipua duchaplnosti, ani trochu se mu to nedařilo. Jeho žertům

se nikdo nesmál, považovali ho v  zásadě za vážného


11

člověka. „Ty jsi ale škarohlíd,“ říkával mu Federico

Cuadrado, „ty tvoje vtipy jsou tak ponuré.“

Oba udělali maturitu. Ábel se rozhodl prouměleckou dráhu a pokračoval ve studiu na malířské akademii

a Joaquín se dal zapsat na lékařskou fakultu. Často se

vídali a povídali si o svých úspěších ve studiu, Joaquín

se přitom stále snažil Ábelovi dokazovat, že medicína

je také umění, ba dokonce jedno z krásných umění,jemuž nechybí ani básnická inspirace. Jindy se naopak do

krásných umění obořil, vyčerpávají prý ducha,a vynášel vědu, ta totiž svou pravdou ducha povznáší,rozšiřuje jeho obzor a dodává mu síly.

„Ale vždyť medicína také není čistá věda,“ namítal

Ábel. „ Je to pouhé umění, praxe odvozená z různých

věd.“

„A  proto se rozhodně nebudu věnovat léčení nemocných,“ odpovídal Joaquín.

„Ale je to povolání velice čestné a velice důležité...,“

dodával vždy Ábel.

„Ano, ale ne pro mě. Aťsi je to všechno sebečestnější

a sebeužitečnější, jak bys rád, mně se ale tahle čestnost

a  užitečnost hnusí. Vydělávat peníze měřením tepu,

prohlížením jazyka a předpisováním kdovíčeho, to je

pro jiné. Můj cíl je vyšší.“

„Vyšší?“

„Ano. Mým cílem je razit nové cesty. Mámv úmyslu věnovat se vědeckému výzkumu. lékařská sláva

patří těm, kdo odhalili tajemství nějaké nemoci, a ne

těm, kdo s  větším nebo menším štěstím tento objev

uplatnili.“

„Tak se mi líbíš, plný ideálů.“

„Proč by ne? Myslíš si, že jenom vy umělci, malíři,

sníte o slávě?“

„Nikdo ti přece neříká, že sním o něčem takovém...“

„Že ne? A  když ne, tak proč ses tedy na malířství

dal?“

„Protože, když se daří, je to slibné povolání...“

„Slibné?“

„No ano, vynáší.“

„Na to ti neskočím, Ábeli... Znám tě málem odnarození. S tímhle na mě nechoď. Vždyť tě znám.“

„A snažil jsem se tě někdy oklamat?“

„Ne, ale ty člověka klameš a ani o tom nevíš. I když se tváříš, že ti na ničem nezáleží, že život bereš jen jako hru, že je ti všechno jedno, jsi příšerně ctižádostivý...“

„ Já a ctižádostivý?“

„Ano, honíš se za slávou, proslulostí, věhlasem... Vžycky jsi byl takový, už od narození. Jenomže ses přetvařoval.“

„Ale, Joaquíne, soutěžil jsem s  tebou snad někdy o vyznamenání? Nebyls vždycky ty nejlepší ve třídě? Nadějný hoch?“

„Ano, ale jednička, kluk obletovaný všemikamarády, jsi byl ty...“

„A co jsem měl dělat...?“

„Chceš mi snad namluvit, žes takovou popularitu nevyhledával?“

„Tys ji vyhledával.“

„ Já? Já pohrdám davem!“

„Dobrá, dobrá, dej mi už pokoj s těmihle nesmysly a hleď se z nich vyléčit. Radši mi ještě něco pověz o své snoubence.“

„Snoubence?“

„No tak tedy o  té tvé sestřence, co by ses s  ní rád zasnoubil.“

Jelikož Joaquín chtěl dobýt srdce své sestřenice Heleny, vkládal do svého milostného úsilí všechnuhouževnatost svého do sebe pohříženého a podezřívavého ducha. A úlevu, nutnou a blahodárnou úlevu ve svých strastech odmítaného milence, hledal u přítele Ábela.

A že se ho Helena natrápila!

„Rozumím jí míň a míň,“ říkával Ábelovi. „To děvče je pro mě hotová sfinga...“

„Víš přece, co říkal Oscar Wilde, nebo kdo to byl, že každá žena je sfinga bez tajemství.“

„Ale Helena podle mě tajemství má. Nejspíš má ráda někoho jiného, i když on to neví. Jsem si jistý, že má ráda někoho jiného.“

„A proč?“

„ Jinak si její chování vůči sobě nedovedu vysvětlit...“

„Tím chceš říct, že když tě nechce milovat...milovat jako snoubence, protože jako bratrance tě jistě ráda

má...“

„Neposmívej se mi!“

„Když tě tedy nechce milovat jako snoubence, nebo

přesněji jako manžela, musí být zamilovaná do někoho

jiného? Moc pěkná logika!“

„Vím, co říkám.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist