načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli - Milan Vodička

  > > > > 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli  

Elektronická kniha: 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli
Autor:

Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, žalobu, žádost, odvolání...? Co je to datová schránka nebo „portál“? Jak a kdy použít elektronický podpis? Postupující digitalizace ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  302
+
-
Doporučená cena:  322 Kč
6%
naše sleva
10,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Počet stran: 189
Rozměr: 24 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8671-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, žalobu, žádost, odvolání...? Co je to datová schránka nebo „portál“? Jak a kdy použít elektronický podpis? Postupující digitalizace a elektronizace přináší nejen řadu pozitivních novinek, ale i nejasností a otázek. Na mnohé z nich najdete odpověď v této knize určené pro použití v běžné praxi.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Milan Vodička - další tituly autora:
Den, kdy došly prachy Den, kdy došly prachy
Vodička, Milan
Cena: 229 Kč
Co s námi bude? -- Stručná historie příštích 20 let Co s námi bude?
Vodička, Milan
Cena: 239 Kč
Den, kdy došly prachy Den, kdy došly prachy
Vodička, Milan
Cena: 118 Kč
Co s námi bude? -- Stručná historie příštích 20 let Co s námi bude?
Vodička, Milan
Cena: 159 Kč
První zkušenosti s EET elektronickou evidencí tržeb První zkušenosti s EET elektronickou evidencí tržeb
Hajdušek, Tomáš; Vodička, Milan
Cena: 301 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

3D
Data,
daně
digitálně


3
D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli

3D
aneb
ajťákem
i proti
své vůli
Milan
Vodička
Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, přihlášku zdravotní
pojišťovně, žalobu, žádost, odvolání...? K čemu je datová schránka?
A co to vůbec je? Potřebuji email a elektronický podpis? Jak a kdy
ho mám nebo musím použít? Co to jsou ty „portály“?
Nemusíte být vůbec účetní, ekonom nebo daňový poradce, abyste
před podobnými otázkami stáli. Zažíváme epochální změnu světa
a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Postupující digitalizace
a elektronizace s sebou přináší řadu pozitivních novinek, ale i
nejasností a otázek. Na mnohé z nich vám poskytne odpověď tato kniha
určená především pro použití v běžné praxi.
Milan Vodička (*1963) se od roku 1990 profesionálně zabývá oblastí
informačních technologií. Dvacet let působil v manažerských pozicích
středních i velkých nadnárodních firem. Od roku 1995 je daňovým
poradcem, členem Komory daňových poradců České republiky, členem
Prezidia KDP (2011–2012) a v současnosti vedoucím Sekce IT KDP ČR.
Zaměřuje se především na problematiku využití informačních technologií
při komunikaci s orgány veřejné moci.





Komora daňových poradců ČR
Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO
Tel: +420 542 422 311
www.kdpcr.cz
D�� p�rad��
js�� ��e�i��is��

n� ���k�r��i�k�� k�����ka��
Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak
nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to.
Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás
před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního
zabezpečení.
Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně
pracují.
Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete
snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst.
Komora daňových poradců ČR
Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO
Tel: +420 542 422 311
www.kdpcr.cz
D�� p�rad��
js�� ��e�i��is��

n� ���k�r��i�k�� k�����ka��
Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak
nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to.
Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás
před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního
zabezpečení.
Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně
pracují.
Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete
snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst.
Komora daňových poradců ČR
Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO
Tel: +420 542 422 311
www.kdpcr.cz
D�� p�rad��
js�� ��e�i��is��

n� ���k�r��i�k�� k�����ka��
Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak
nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to.
Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás
před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního
zabezpečení.
Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně
pracují.
Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete
snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst.





3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI





3D: Data, daně digitálně
aneb
ajťákem i proti své vůli
MILAN VODIČKA





4
Vzor citace: VODIČKA, M. 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli.
Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 192 s.
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
Vodička, Milan
3D: Data, daně digitálně, aneb, Ajťákem i proti své vůli /
Milan Vodička. -- 1. vyd. -- Praha : Wolters Kluwer, 2014
ISBN 978-80-7478-671-6 (brož.)
004+621.39 * 35:004.738
- informační a komunikační technologie
- elektronická veřejná správa
- příručky
004 - Počítačová věda. Výpočetní technika. Informační
technologie [23]
© MVDr. Milan Vodička, 2014
© Thinkstock.com, 2014
ISBN: 978-80-7478-671-6 (brož.)
ISBN: 978-80-7478-672-3 (pdf)
ISBN: 978-80-7478-673-0 (mobi)





5
OBSAH
Seznam zkratek ........................................................................................................9
Úvod .......................................................................................................................12
Úvodník KDP ČR ..................................................................................................14
1 Informační technologie ...............................................................................................17
1.1 Co je to IT?..............................................................................................17
1.1.1 Hardware ...................................................................................17
1.1.2 Software .....................................................................................18
1.1.3 Internet .......................................................................................19
1.1.3.1 Připojení k internetu ................................................20
1.2 Informační technologie a stát ..................................................................22
1.2.1 Základní registry ........................................................................22
1.2.2 eGovernment – není to nakažlivé? .............................................24
1.2.2.1 Trocha historie... ......................................................25
1.2.2.2 ...I pohled dopředu ...................................................26
1.2.3 Czech POINT ............................................................................26
1.3 Informační technologie a my ..................................................................28
1.3.1 PC, notebook, chrombook, tablet? ............................................31
1.3.2 Jak na internet? ..........................................................................32
1.3.3 Digitální budoucnost ..................................................................32
2 IT nástroje a prostředky ..............................................................................................34
2.1 Elektronický podpis ................................................................................34
2.1.1 Legislativní základy ...................................................................34
2.1.1.1 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu .....34
2.1.1.2 Uznávaný elektronický podpis ..................................36
2.1.1.3 Akreditovaný poskytovatel .......................................37
2.1.2 Pořizujeme elektronický podpis ................................................37
2.1.2.1 Certifikát elektronického podpisu ............................39
2.1.3 Použití elektronického podpisu .................................................41
2.1.3.1 Daňové řízení ............................................................41
2.1.3.2 Sociální/nemocenské zabezpečení a pojištění ..........42
2.1.3.3 Správní řízení ............................................................43
2.1.3.4 Soudní řízení .............................................................44
2.1.3.5 Insolvenční řízení ......................................................45
2.1.3.6 Veřejné rejstříky ........................................................46
2.1.3.7 Katastr nemovitostí ...................................................47
2.1.4 Značky a razítka .........................................................................51





6
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
2.1.5 Elektronický podpis v Evropě ...................................................53
2.1.6 Praktický rádce ..........................................................................55
2.1.6.1 Chci se elektronicky podepsat ..................................55
2.1.6.2 Popletl jsem certifikáty .............................................61
2.1.6.3 Jak najdu svoje certifikáty? .......................................61
2.1.7 Ověření uznávaného elektronického podpisu ............................63
2.1.7.1 Ověření platnosti certifikátu......................................63
2.1.7.2 Jak poznám kvalifikovaný certifikát? ........................66
2.1.7.3 Jak poznám zahraniční kvalifikovaný certifikát? ......67
2.1.8 Shrnutí .......................................................................................68
2.2 Úředně ověřený podpis ............................................................................69
2.2.1 Účel podpisu ..............................................................................69
2.2.2 Uznávaný elektronický podpis versus úředně ověřený ..............70
2.2.2.1 Totožnost autora podpisu ..........................................70
2.2.2.2 Pravost podpisu .........................................................71
2.2.2.3 Neměnnost písemnosti ..............................................72
2.2.2.4 Odpovědnost za obsah písemnosti ............................73
2.2.2.5 Mezinárodní kontext podpisu ...................................73
2.3 Datové schránky ......................................................................................76
2.3.1 Účel datových schránek .............................................................76
2.3.2 Legislativní pozadí v popředí ....................................................77
2.3.3 Zřizujeme schránku ...................................................................80
2.3.3.1 Přístupové údaje .......................................................80
2.3.4 Zpřístupnění schránky a nastavení .............................................81
2.3.4.1 První přihlášení .........................................................81
2.3.4.2 Nastavení .................................................................84
2.3.5 Doručování do datové schránky ................................................90
2.3.5.1 Postavení datové schránky pro doručování ...............90
2.3.5.2 Okamžik doručení .....................................................92
2.3.5.3 Průřez legislativou ....................................................93
2.3.5.4 Práce s doručenými zprávami ...................................95
2.3.6 Podání datovou schránkou .........................................................99
2.3.6.1 Legislativní stav ........................................................99
2.3.6.2 Tvorba a odesílání zpráv .........................................102
2.3.6.3 Práce s odeslanými zprávami ..................................107
2.3.6.4 Účinky doručení odeslaných zpráv .........................108
2.3.6.5 Potvrzení podání .....................................................109
2.3.7 Ověření datové zprávy .............................................................109
2.3.7.1 Ověření....................................................................110
2.3.7.2 Přerazítkování .........................................................110
2.3.8 Doplňkové služby ....................................................................112
2.3.9 Konverze z verze do verze .......................................................113
2.3.9.1 Obecné podmínky ...................................................113
2.3.9.2 Konverze datové zprávy ..........................................114





7
Obsah
2.3.9.3 Konverze elektronické písemnosti ..........................116
2.3.9.4 Konverze listiny ......................................................118
2.3.10 Několik řešení problémů z praxe ............................................119
2.3.10.1 Je nutný podpis více osob .......................................119
2.3.10.2 Doručeno poštou namísto do datové schránky .......120
2.3.10.3 Mám více datových schránek .................................120
2.3.10.4 Nemohu vybírat datovou schránku .........................121
2.3.10.5 Ztratil jsem přístupové údaje ..................................122
2.3.10.6 Odesílám datovou schránkou plnou moc ................122
2.3.10.7 Podávám datovou schránkou daňové přiznání ........123
2.3.10.8 Záměna datové schránky správce daně ...................123
2.3.10.9 Použití datové schránky zaměstnavatele .................124
2.3.10.10 Problémy s konverzí písemnosti .............................124
2.3.11 Shrnutí .....................................................................................125
2.4 Komunikace e-mailem ..........................................................................126
2.4.1 Základy e-mailu .......................................................................126
2.4.2 Legislativní pozadí...................................................................126
2.4.3 Doručování e-mailem ..............................................................128
2.4.4 Podání e-mailem ......................................................................129
2.4.4.1 Okamžik doručení podání .......................................130
2.5 Internetové portály ................................................................................132
2.5.1 Portály obecně .........................................................................132
2.5.1.1 Přihlašování.............................................................132
2.5.1.2 Zabezpečená komunikace .......................................133
2.5.2 Daňový portál (EPO) ...............................................................134
2.5.2.1 Elektronická podání pro finanční správu ................135
2.5.2.2 Daňová informační schránka ..................................140
2.5.2.3 Registr plátců DPH .................................................146
2.5.2.4 Vracení DPH v rámci EU .......................................148
2.5.2.5 Komunikační schránka pro banky ..........................151
2.5.3 Portál veřejné správy (PVS) ....................................................151
2.5.3.1 Struktura portálu .....................................................153
2.5.3.2 Výpisy z registrů a rejstříků ....................................153
2.5.4 Portály zdravotních pojišťoven ................................................156
2.5.4.1 Přístup do portálu ....................................................156
2.5.4.2 Přehled poskytovaných služeb Portálu VZP ..........156
2.5.4.3 Ostatní zdravotní pojišťovny ...................................158
2.5.4.4 Shrnutí .....................................................................158
2.5.5 ePortál ČSSZ ...........................................................................159
2.5.5.1 Služby pro pojištěnce ..............................................160
2.5.5.2 Služby pro zaměstnavatele ......................................160
2.5.6 Portál justice ............................................................................163
2.5.6.1 ePodatelna ...............................................................164
2.5.6.2 Podání do veřejného rejstříku .................................165





8
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
3 Základy bezpečnosti .................................................................................................169
3.1 Hrozby a rizika ......................................................................................169
3.1.1 Odcizení hardwaru — notebooku, PC atd. ..............................170
3.1.2 Odcizení obsahu počítače,
e-mailové nebo datové schránky ..............................................171
3.1.3 Nasazení nežádoucího softwaru
do počítače ...............................................................................172
3.2 Zásady kybernetické sebeobrany ..........................................................174
3.2.1 Ochrana heslem .......................................................................174
3.2.1.1 Několik zásad pro bezpečnost hesla .......................175
3.2.1.2 Zacházení s hesly ....................................................176
3.2.2 Bezpečná komunikace .............................................................177
3.3 Shrnutí ...................................................................................................178
Závěr ....................................................................................................................180
Slovníček frekventovaných pojmů .......................................................................182
Obecný ...........................................................................................................182
Ajťácký ...........................................................................................................183
Seznam použité literatury ....................................................................................185





9
SEZNAM ZKRATEK
ADSL Asymmetric Digital Subscriber Line, technologie pro
vysokorychlostní připojení k přenosu dat linkami kabelové televize nebo telefonu
ASCII American Standard Code for Information Interchange, kódová tabulka
obsahující definici písmen, číslic a znaků používaných v informatice
CAdES A CMS Advanced Electronic Signatures Archival; formát určený pro
dlouhodobou archivaci dle normy ETSI
CD Compact disc, kompaktní disk
CEPR Centrální evidence platebních rozkazů na portálu justice, úložiště
elektronických platebních rozkazů pro jejich ověření při doručení
v listinné podobě
CMS Cryptographic Message Syntax, kryptografický standard pro ochranu
datových zpráv
CRL Certificate Revocation List, seznam zneplatněných certifikátů
CRM Centrální registrační místo
ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna
ČR Česká republika
ČSOB Československá obchodní banka
ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení
ČVUT České vysoké učení technické v Praze
DIČ Daňové identifikační číslo
DIS Daňová informační schránka
DPH Daň z přidané hodnoty
DSL Digital Subscriber Line, technologie pro vysokorychlostní přenos dat
DVD Původně zkratka Digital Versatile Disc, digitální víceúčelový disk
ECAS European Commission Authentication Service
EET Elektronická evidence tržeb
EHIC European Health Insurance Cars, evropský průkaz zdravotního pojištění
eIDAS Electronic Identification and Signature (Electronic Trust Services)
EPO Elektronická podání na Daňovém portálu Finanční správy ČR
EPR Elektronický platební rozkaz
epSOS European patients Smart Open Services, evropský systém
přeshraničních zdravotních výkonů
ETSI European Telecommunications Standards Institute
EU Evropská unie
FATCA Foreign Account Tax Compliance Act
FWA Fixed Wireless Access, typ bezdrátové sítě na principu Point-to-Multipoint





10
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
GFŘ Generální finanční ředitelství
GOV Portál veřejné správy
HTML HyperTextMarkup Language, jazyk pro tvorbu internetových stránek,
resp. publikaci dokumentů na internetu
HTTP HyperText Transfer Protocol, protokol pro internetový přenos
dokumentů ve formátu HTML
HTTPS Hypertext Transfer Protocol Secure, zabezpečená šifrovaná varianta HTTP
ICT Information and Communication Technologies
IČ Identifikační číslo osoby
ID Identifikace
IK MPSV Identifikátor klienta MPSV, v ČR používáno k určení identity držitele
certifikátu
ISDN Integrated Services Digital Network, síť pro plně digitální přenos dat
a komunikaci
ISDS Informační systém datových schránek
IT Informační technologie
JRF Jednotný registrační formulář
Kč Koruna česká
LTV Long Term Validation
MB Megabajt
Mbit/s Megabit za sekundu
n. l. Našeho letopočtu
ODÚ Osobní daňový účet
ORG Součást systému Základních registrů zajišťující převod identifikátorů
OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení
OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná
OTP One time password, jednorázové heslo nebo kód
OVM Orgány veřejné moci
OZP Oborová zdravotní pojišťovna
PC Personal computer
PDF Portable Document Format, velmi rozšířený a používaný formát
digitálních dokumentů vyvinutý firmou Adobe, se kterým pracuje
většina běžných softwarů
PDF/A PDF Archive
PDZ Poštovní datová zpráva
PEPPOL Pan-European Public Procurement On Line, evropský systém pro
elektronické nakupování veřejnými institucemi
PIN Personal identification number
př. n. l. Před naším letopočtem





11
Seznam zkratek
PVS Portál veřejné správy
RBP Revírní bratrská pokladna
ROB Registr obyvatel
ROS Registr osob
RPP Registr práv a povinností
RSS Rich Site Summary
RUIAN Registr územní identifikace adres a nemovitostí
Sb. Sbírka zákonů
SMS Short message service
SPOCS Simple Procedures Online for Cross-border Services, evropský
systém přeshraničních obchodních operací a aktivit
SSL Secure Socket Layers, protokol zabezpečené komunikace pomocí
HTTPS
SZZ Smluvní zdravotnické zařízení
TLS Transport Layer Security, protokol zabezpečené komunikace
pomocí HTTPS
TSL Trusted Services List, seznam důvěryhodných certifikačních služeb
členských států Evropské unie
URL Uniform Resource Locator, jednotná adresa zdroje popisující
umístění (adresaci) dokumentu nebo služby na internetu
USA United States of America
USB Universal Serial Bus, tzv. sběrnice
USD Americký dolar
VAT Value added tax
VoZP Vojenská zdravotní pojišťovna
VREP Veřejné rozhraní elektronických podání
VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna
Wi-Fi Wireless Fidelity
WPA Wi-Fi Protected Access, chráněný přístup k bezdrátové síti Wi-Fi
WEP Wired Equivalent Privacy, starší zabezpečení bezdrátových sítí, bylo
prolomeno v roce 2001 a nahrazeno novějším WPA
WWW World Wide Web, celosvětová síť hypertextově propojených dokumentů
XML Extensible Markup Language, jazyk pro výměnu dat a publikování
Z. z. Zbierka zákonov
ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
ZOK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech
ZPMV Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra
ZPŠ Zdravotní pojišťovna Škoda
ZZ Zdravotnické zařízení





12
ÚVOD
„Chybovat je lidské, ale na opravdu velký průšvih potřebujete počítač.“
Murphy
Žijeme v období rychlých a hlubokých proměn světa kolem nás, které kromě
jiného zásadně ovlivňují způsoby vzájemné komunikace, obohacují paletu
využitelných zdrojů informací, mění každodenní parametry výkonu řady povolání i to,
co se někdy nazývá profesní gramotností a co dnes zahrnuje bezpochyby také
schopnost využívat informační technologie. Nicméně je třeba vidět nejen
výhody, které s těmito procesy souvisejí, ale i odvrácenou stranu v podobě problémů
a v neposlední řadě rizik.
Cílem této publikace je provést čtenáře vybranými oblastmi IT, neboli
informačních technologií, konkrétně pak malou částí tohoto přepestrého a překotně se
rozvíjejícího světa, která se v praxi dotýká každého, kdo chce využít pro
komunikaci se státními orgány elektronické nástroje a prostředky.
V řadě případů se přitom již nejedná o otázku svobodné volby, nýbrž jedinou
a povinnou cestu komunikace, o které se lze navíc důvodně domnívat, že bude
postupně (anebo také rychle) nahrazovat klasické postupy spojené s listinami
a papírovou formou. Již dnes používáme datové schránky, elektronická hlášení
a přiznání, internetové formuláře a portály, digitální doklady..., googlujeme,
surfujeme, twítujeme, e-shopujeme... Svět se mění, prožíváme technologický zlom
ve vztahu k platformě pro pořízení, předání a uložení informací, formát listinný
je vytlačován a nahrazován elektronickým, tedy digitálním.
Podobných zlomů v podobě revoluční proměny zaznamenání a uchování
informací bylo v historii lidstva již několik a byly přitom doprovázeny dvěma
fenomény. Prvním byla možnost pořídit a ukládat mnohem více záznamů než
předtím, ale druhým fenoménem byl současně fakt, že dosavadní nosič informací
byl nahrazen jiným, který se vyznačoval nižší trvanlivostí i spolehlivostí.
Uvedené platilo v době, kdy byly kamenné, voskové a hliněné destičky nahrazeny
papyrem, i přes námitky, že je to materiál příliš málo odolný (dokladem čehož se
stal smutně proslulý požár Alexandrijské knihovny v roce 48 př. n. l.). Ve druhém
století našeho letopočtu se začal používat pergamen vyráběný ze zvířecích kůží,
ovšem i vůči němu existovaly značné výhrady a k jeho masívnějšímu využití
nejspíš dopomohla až změna klimatu na území Egypta, která kolem roku 1100 n. l.
způsobila dlouhodobější neúrodu šáchoru – rostliny, z níž se papyrus vyráběl.
Na mnoho příštích let se pak pergamen stal výlučnou platformou pro psané
texty, než začal být vytlačován papírem. Ale ještě v 17. a 18. století byly
dokumenty, u nichž byl zvýšený nárok kladen na trvanlivost, pořizovány na pergamen





13
Úvod
s odůvodněním, že papír je málo odolný, a tedy nespolehlivý. V českých zemích
muselo být užívání papíru dokonce nařízeno v rámci reforem osvícené
panovnice Marie Terezie (reformy „osla a husy“ v narážce na používané psací nástroje).
A nyní je tedy papír nahrazován nosiči digitálních dat. Není pochyb o tom, že
množství pořizovaných a ukládaných informací mnohonásobně vzrostlo a poroste
nadále. Bude platit také druhý fenomén ohledně nižší trvanlivosti a spolehlivosti?
Tím podstatným a meritorním ale zdaleka není jen výměna média, na které se
zaznamenávají informace. Profesor University of Pennsylvania, sociolog Randall
Collins
1
(*1941) ve svých studiích popsal, že každá taková obměna měla
znatelnější dopady než většina násilných převratů či revolucí. Postupy, které dříve
nebyly možné, se stávají běžnými, věci dříve nemyslitelné každodenními. Mění
se zvyky, objevují se nové profese a obory. Do popředí se začínají prosazovat
jiné skupiny lidí, jejichž společným znakem je, že dokáží nových prostředků
a možností využívat. A ani dnešní doba nebude výjimkou. Nezastupitelnou
úlohu přitom sehrává právě schopnost nasazení a rutinního zvládnutí informačních
technologií a nástrojů a s tím související používání digitálních písemností.
V následujících kapitolách budete seznámeni s aktuálními možnostmi a
postupy, které pro oblast komunikace s orgány veřejné moci přicházejí s využitím IT
v úvahu. Nevyhneme se přitom ani některým existujícím problémům či sporným
otázkám. Není cílem (a za současné pestrosti a proměnlivosti prostředí ani není
možné) poskytnout vyčerpávající komplexní pohled na dané oblasti, je proto
zvolen vždy obecný úvod s legislativním shrnutím a dále praktické postupy, návody,
tipy a zkušenosti.
Musím hned zde v úvodu zdůraznit, že svět IT je nebývale pestrý a jeho
proměny neuvěřitelně dynamické a někdy překvapivé. Je proto nutné vztáhnout dále
uváděné informace na stav platný v roce 2014, ať již z hlediska znalostí nebo
stavu vývoje technologií, stejně jako legislativního rámce.
Úvodní pasáže jsou věnovány stručnému popisu základních komponent světa
informačních technologií, jednotlivé kapitoly se dále věnují shrnutí úlohy IT pro
státní správu, aktuální situaci z pohledu občana a speciálně pak elektronickému
podpisu, datovým schránkám, využití e-mailové pošty, používání portálů a také
zásadám bezpečnosti. Z orgánů veřejné moci je zvláštní pozornost věnována
správcům daně, správám sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, nechybí ale
ani soudy, katastrální úřad nebo obchodní rejstřík, či portál veřejné správy.
V rámci možností jsou vybrané otázky popsány co možná nejvíce obecně
a použitelnost tak není rozhodně vázána jen na profese daňového poradce,
účetního, či ekonoma, i když je dost dobře možné, že mou dlouholetou příslušnost
k tomuto stavu zcela zakrýt nelze. Ale to ani nebylo účelem.
Autor
1
COLLINS, Randall. The Sociological Eye [online]. Dostupné z: http://sociological-eye.
blogspot.cz.





14
ÚVODNÍ SLOVO KDP ČR
Současná elektronická doba se prolíná do našeho běžného občanského života
i do případného podnikání. Mění se způsob komunikace – čím dál méně spolu
mluvíme, o to více si píšeme a posíláme data. Přestáváme číst noviny, protože to,
co je v nich napsané, dávno víme z internetu. Do banky také už moc nechodíme,
účty si obsluhujeme ze svého počítače nebo mobilu.
Díky technologiím jsou na každého z nás kladeny vysoké nároky ohledně
schopnosti ovládat různá technologická prostředí, včetně programů, internetových
portálů, nových zařízení a podobně. To všechno musíme znát a umět ovládat.
Předpokládá se, že se dokážeme orientovat v otázkách ukládání, ochrany a sdílení dat,
která jsou čím dál častěji napojena na různé počítačové sítě a internet.
Elektronizace veřejné a státní správy je logickým krokem, který nastal, a stát
tak nějak automaticky předpokládá odpovídající znalosti i na druhé straně.
Na rozdíl od naší občanské komunikace, kde je zcela na nás, jaký způsob pro
ni zvolíme, má stát právo některé věci prostřednictvím zákonů nastavit závazně
a ukládat k tomu i další povinnosti. A tak mají například datové schránky všechny
úřady na straně jedné a na straně druhé povinně všechny firmy – právnické osoby
nebo některé další subjekty jako například daňoví poradci či advokáti. V tomto
případě je s tím spojena povinnost komunikace prostřednictvím datových
schránek ze strany úřadů. Čím dál více se ale prosazuje i opačný model, a to je povinná
komunikace se státními úřady ze strany těch, kteří jim posílají nějaká sdělení.
Na příkladu komunikace s finančním úřadem lze ukázat, jak to celé funguje.
Již dnes lze přejít na čistě elektronický kontakt. Zrychlí se doručení, existuje
prokazatelné podání bez ztrátových časů. Vše se bez problémů archivuje a je
zpětně dohledatelné. Zvýší to komfort práce jak na straně poplatníka, tak na straně
úřadu. V některých případech se dokonce tento způsob komunikace použít musí.
Jako příklad mohou sloužit podání přiznání k dani z přidané hodnoty, registrace
k této dani nebo související souhrnná hlášení.
A právě tady dokáže významně pomoci daňový poradce, který může své
klienty před úřady zastupovat. Nejen proto, že je odborníkem na problematiku daní
a daňových přiznání. Daňoví poradci se postarají o veškerá podání a hlášení,
kromě finančního úřadu třeba na zdravotní pojišťovnu nebo správu sociálního
zabezpečení. A právě díky elektronické komunikaci půjde vše rychle a bez
problémů. Daňoví poradci mají mimo jiné povinně ze zákona datové schránky. Díky
svému zaměření a náplni práce jsou dobře technologicky vybaveni příslušnými
programy, které jim umožňují dobře zvládat svou práci po odborné i
technologické stránce. Samozřejmou výhodou daňových poradců je jejich odbornost,
prokázaná náročnou zkouškou, povinné pojištění pro případ způsobené škody,





15
nebo i široká profesní mlčenlivost, která klientům umožní postavit spolupráci
s daňovým poradcem na skutečné důvěře.
Tato kniha je dobrým základem pro získání znalostí, jak vlastně celý svět
elektronické komunikace funguje a jak se v něm pohybovat. Poradit se s
odborníkem však může nakonec ušetřit čas i peníze a jeho pomoc se opravdu vyplatí
a zbaví vás zbytečných starostí.
Radek Neužil
tajemník Komory daňových poradců České republiky,
která se stala partnerem této publikace
Úvodní slovo KDP ČR





16
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ...
... počítače fungují na základě tzv. binární soustavy, tedy kombinací
jedniček a nul. Její definice je přisuzována německému filozofovi a matematikovi
Gottfriedovi von Leibnizovi (1646–1716), kterého přitom inspirovala téměř
tři tisíce let stará čínská Kniha proměn (I-t ́ing v originále 易經), popisující 64
situací jako východiska k rozhodování ve složitých případech. Jednotlivé
situace jsou představovány hexagramy – obrazci složenými ze šesti čar, z nichž
každá může nabývat právě dvojí podoby – jang nebo jin – základních prvků
kompletujících jeden celek.





17
1 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
1.1 Co je to IT?
„Počítač vám umožní vyřešit velmi rychle spoustu problémů,
které byste bez něj vůbec neměli.“
Murphy
V úvodu bylo řečeno, že tato publikace pojednává o světě informačních technologií
(zkratka IT), které jsou dominujícím nástrojem komunikace (proto také někdy
zkratka ICT – Information and Communication Technologies) a zahrnují dnes
širokou škálu zařízení a prostředků pro nespočet lidských činností.
Pro lepší pochopení tohoto světa budou dále stručně popsány jeho základní
součásti, tedy hardware, software a pozornost je speciálně věnována platformě
Internetu jako fenoménu komunikace.
1.1.1 Hardware
Řečeno slovy pana Murphyho, velkého klasika bonmotů a citátů nejen z oblasti IT
(tzv. Murphyho zákony
2
): „Hardware je to, do čeho můžete kopnout, když
nefunguje počítač.“ Ovšem kromě „klasických“ stolních počítačů (zkratka PC –
– personal computer) dnes splňují definici výpočetní techniky, tedy i zařízení pro
používání informačních technologií, také mobilní telefony, tablety, notebooky
a netbooky, v brzké době pak třeba i brýle, náramky nebo hodinky. K nim se
připojují tzv. periferie jako klávesnice, monitor, tiskárny, scannery, myš,
reproduktory, sluchátka a další. To vše tvoří hardware.
MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ...
... dlouholetý největší výrobce mobilních telefonů – finská společnost Nokia –
začínal jako papírna, později přidal výrobu pneumatik a gumárenských
výrobků a až v osmdesátých letech 20. století započal s produkcí přenosných
telefonů. Bývalá světová jednička přitom dosáhla už v roce 2006 obratu
převyšujícího finský státní rozpočet
3
, ovšem svou dominanci neudržela, dnes je
propojena s americkým softwarovým gigantem Microsoft
®
.
2
BLOCH, Arthur. Murphyho zákon. Praha: ARGO, 1999. ISBN 8072031031.
3
Zdroj: Bloomberg, Nokia ́s Sales Top FInland ́s Budget for First Time. Dostupné
z: www.bloomberg.com.





18
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
1.1.2 Software
Zjednodušeně řečeno, software představuje sadu instrukcí a příkazů, kterými se
hardware řídí a vykonává je, současně pod tento pojem zahrnujeme i uložená
data. Základní rozdělení lze provést do následujících skupin:
1. Systémový software neboli operační systémy, v naprosté většině dnes
Microsoft Windows, na trhu PC s podílem kolem 90 %
4
, mimo to třeba Mac OS pro
počítače Apple, dále Linux, u mobilních zařízení pak Android, iOS či
Windows Phone.
2. Aplikační software neboli aplikace jsou tím, co spouštíte a používáte
nejčastěji; podle způsobu užití se dělí na další podskupiny, jako jsou:
 kancelářské balíky (tzv. office) obsahující textové editory, tabulkové
kalkulátory a aplikaci pro tvorbu prezentací, případně i databázový nástroj.
Nejznámější je bezpochyby Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint,
Access), dále OpenOffice (Writer, Calc, Draw, Impress), Apple iWork,
Gnome Office aj.;
 ekonomické a informační systémy, v praxi představují vybavení např.
pro vedení agendy účetnictví, daňové evidence, zpracování daňových
přiznání, zakázek, vedení spisu apod.;
 poštovní programy, používá se pro ně také název e-mailový klient, z
nejrozšířenějších např. Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird, Lotus Notes
či Opera. S jejich pomocí lze přijímat a odesílat poštu, třídit ji a ukládat,
spravovat kontakty, některé umožňují i tvorbu diskusních skupin či další
funkce;
 webové prohlížeče, řečené browsery, s jejichž pomocí lze procházet
prostředím internetu (neboli surfovat), mezi nejznámější dnes patří Internet
Explorer, Mozilla Firefox a Google Chrome;
 antivirové programy tvořící již nedílnou a nezbytnou součást
programového vybavení, brání nás před počítačovými viry, červy a jiným škodlivým
softwarem (tzv. malwarem);
 další software jako např. výukové programy, technické aplikace (CAD
ad.), přehrávače hudby, videa atd.
Ne za každý software je přitom nutné platit, řada i velmi kvalitních
produktů je volně dosažitelná bezplatně (freeware) nebo velmi levně při splnění
autorových podmínek či strpění určitě porce reklamy (shareware). Existuje
dokonce komunita přesvědčená o tom, že by měl být software zcela volně k použití,
k úpravám a změnám, a to včetně zdrojových kódů.
5
Ovšem výše uvedené roz -
dělení by mohlo rychle přestat platit, protože největší výrobci softwaru zvažují
4
Zdroj Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Operační_systém.
5
Nejznámější je zřejmě projekt GNU, o jehož fungování se stará Free Software Foundation
založená roku 1985.





19
1 Informační technologie
poskytnutí řady svých produktů zdarma, týká se to i takových firem, jako jsou
Google nebo Microsoft.
6

MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ...
... Steve Jobs, velký vizionář v oblasti IT a spoluzakladatel společnosti Apple
Inc., zachránil před krachem v roce 1986 divizi počítačové grafiky studia
Lucasfilm, kterou přejmenoval na Pixar a v níž později vznikly perly animovaného
filmu jako Příběh hraček, Hledá se Nemo, Auta, Příšerky s.r.o. a řada dalších.
1.1.3 Internet
Fenomén Internetu je natolik určující pro celou oblast IT, že se mu nelze vyhnout
v alespoň krátké speciální kapitole. Jeho vznik je spojen s ministerstvem obrany
USA, které financovalo experimentální projekt ARPANET ověřující možnost
fungování decentralizované sítě počítačů v situaci, kdy by některá část takové sítě byla
zničena. Základem se staly na podzim roku 1969 počítače čtyř amerických
univerzit. Velmi rychle ale byl rozpoznán užitný potenciál dálkového propojení počítačů
a započal proces rozšiřování sítě a zrychlování připojení. V roce 1973 pak pronikl
výše uvedený projekt i do Evropy, konkrétně do Norska a Spojeného království.
V roce 1989 byl publikován návrh WWW (World Wide Web) – celosvětové sítě,
což je koncept používaný do dnešních dnů. Jedná se o propojení velkého množství
komunikačních uzlů (serverů) pomocí jednotných pravidel z hlediska výměny dat
(protokoly HTTP, formát HTML) i navigace prostřednictvím adres jednotlivých
dokumentů (URL) a počítačů (domény).
Česká republika nebo přesněji tehdejší Československo, se k Internetu
připojila již v roce 1992, kdy došlo k napojení ČVUT Praha. Vývoj oblasti IT u nás je
vůbec velmi rychlý a rozhodně nezaostáváme za světem, mezi lety 2005 až 2010
stoupla vybavenost domácností osobním počítačem dvojnásobně a připojení
vysokorychlostním internetem dokonce desetinásobně.
7
Velice lichotivé 18. místo
celosvětově patří České republice v průměrné rychlosti připojení (34,8 MBit/s),
která dosahuje dvojnásobku světového průměru, přičemž za námi zaostává i
většina zemí EU.
8
Za zmínku také v této souvislosti stojí dvojnásobný nárůst počtu
elektronicky podaných daňových tvrzení (přiznání) během roku 2012
9
.
6
Google začíná nabízet chrombooky s cloudovým přístupem, Microsoft zvažuje bezplatné
poskytování operačního systému pro mobilní telefony i příští verze Windows 9 pro PC.
7
Český statistický úřad. Informační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci [online]. [cit.
2014-02-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci.
8
Akamai: Graphic News, v ČR viz Týden č. 6/2014, s. 60, Čeští „surfaři“ sviští, -hep-.
9
MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zpráva o činnosti daňové a celní správy za rok 2012
[online]. Praha, červenec 2013, s. 110 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/
cs/media/Dane_Vyhodnoceni_2012_Zprava-o-cinnosti-o-cinnosti-danove-a-celni-spravy-
Ceske-republiky-za-rok-2012.pdf.





20
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
Při pohledu na dnešní stav Internetu z hlediska jeho rozšíření a škály využití
je až s podivem, kam vývoj dorazil během pouhých několika málo desítek let.
1.1.3.1 Připojení k internetu
Pro připojení do sítě a využívání služeb Internetu máte v zásadě dvě možnosti –
pevné, stacionární připojení, anebo bezdrátové.
1. Pevné připojení
 pomocí telefonní linky, kdy dříve používané vytáčené připojení bylo
nahrazeno rychlejšími digitálními (ISDN, DSL, ADSL),
 pomocí kabelové internetové přípojky poskytované často v kombinaci se
službami přenosu televizního signálu,
 pomocí elektrické rozvodné sítě.
2. Bezdrátové připojení
 prostřednictvím satelitní sítě, často ve spojení se službami satelitních televizí,
 pomocí mobilní telefonní sítě prostřednictvím mobilních operátorů,
 přes Wi-Fi připojení, v Čechách patřící k nejrozšířenějším. Zkratka je
dnes vykládána jako Wireless Fidelity (doslovně „bezdrátová věrnost“).
Dovoluje rychlé a levné zakládání sítí pomocí bezkabelového připojení,
kterým jsou vybaveny již téměř všechna moderní hardwarová zařízení
typu notebooků nebo mobilních telefonů apod.
Vybavenost českých domácností internetem stoupá kontinuálně v čase
a v roce 2013 dosáhla 67 %
10
, přičemž právě bezdrátové připojení pomocí tech -
nologie Wi-Fi patří k nejčastějším.
Tabulka č. 1: Způsob připojení českých domácností k internetu
Širokopásmový internet celkem
2)
20092010 2011 2012 Podíl v %
Počet přípojek (v tis.)2 376 2 782 3 086 3 399
xDSL vedení778 859 918 951 28,0 %
Kabelový modem442 481 515 523 15,4 %
Mobilní sítě371 542 578 647 19,0 %
Bezdrátový přístup (FWA, Wi-Fi) 680 720 839 985 29,0 %
Optická vlákna105 180 236 293 8,6 %
2)
Nezahrnuje dočasný přístup k internetu prostřednictvím mobilních sítí a SIM karet.
Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1409-13
10
Český statistický úřad, Česká republika v číslech 2013, kapitola Informační společnost, Kód:
e-1409-13.





21
1 Informační technologie
Na nezbytnosti přístupu k internetu je postavena řada aplikací a postupů státní
správy jako kupříkladu povinně elektronická přiznání a hlášení
11
, elektronické
platební rozkazy
12
, povinně zveřejňované informace některých obchodních spo -
lečností a družstev
13
atd.
Mohlo by se zdát, že nucení obyvatel využívat moderní komunikační
technologii jde nad rámec pravomocí, kterými jsou orgány státní správy vybaveny
14
, ale
i Nejvyšší správní soud došel k závěru, že se nejedná o rozpor s ústavou
chráněnými právy občanů
15
a postupující digitalizace a elektronizace tedy může pokračovat.
K čemu mi také může sloužit internet?
 Umožňuje podání v elektronické formě, která je v některých případech tou jedinou
možností
16
.
 Umožňuje obsluhovat datové schránky, do nichž jsou ze zákona prioritně
doručovány písemnosti orgánů veřejné moci
17
.
 Dovoluje získávat řadu informací v důvěryhodné a průkazné podobě z
rejstříků, evidencí a registrů (obchodního, živnostenského, rejstříku trestů
právnických osob a mnoha dalších)
18
.
 Je zdrojem informací zveřejňovaných povinně obchodními společnostmi
a družstvy.
 Je nepřeberným zdrojem zábavy (filmy, televize, rádio, videa, hry), poučení
(wikipedie, knihovny, archivy, články) a obrovského množství dalších činností
(e-shopy, sociální sítě, videohovory, sdílení informací, skládání zkoušek a
testů atd. atd.).
 Umožňuje získávat aktuální a aktualizované informace, např. o údajích
obsažených v této knize.
11
Např. § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“),
nebo § 123e zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
resp. § 162 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
12
Podle § 174a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
13
Viz § 7 odst. 2 až 4 a § 636 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech
a družstvech (dále jen „ZOK“).
14
Článek 2 odst. 3 a článek 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
15
Rozsudek NSS č. 3 Ads 146/2010-71 z 1. prosince 2010. Dostupné z: www.nssoud.cz.
16
Např. souhrnné hlášení podle § 102 ZDPH, výpis z evidence pro daňové účely při použití
režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a odst. 5 téhož zákona, vyúčtování daně
z příjmů ze závislé činnosti podle § 38j odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů,
v případě zaměstnávání „nerezidentů“ atd.
17
Viz např. § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, § 19 odst. 1
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 42 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další.
18
Viz např. § 3 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a
fyzických osob.





22
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
1.2 Informační technologie a stát
„Nic není tak trvalé jako dočasné vládní opatření.“
Milton FriedMan
Rozvoj a využívání informační základny státu jsou bezpochyby pevně svázány
s IT a jejími možnostmi. Struktura a filozofie systémů doznala v posledních
letech markantní změny díky spuštění několika klíčových systémů. Jednalo se o:
 Základní registry – viz str. 22,
 Portál veřejné správy (GOV) – viz str. 151,
 Informační systém datových schránek (ISDS) – viz str. 76.
Přidaly se tak k již existujícím a fungujícím komponentám:
 Portálu daňové správy (EPO) – viz str. 134,
 Systému kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) – viz str. 24.
1.2.1 Základní registry
Systém základních registrů byl uveden do činnosti k 1. červenci roku 2012,
na základě zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Došlo tím ke
zprovoznění jednotné datové základny v podobě tzv. referenčních údajů, které jsou
okamžitě (online) k dispozici oprávněným tazatelům. V praxi to představuje čtyři
základní registry, které poskytují informace tzv. agendám, což jsou registrované
a evidované činnosti, pro které mohou (smějí) být údaje využívány
19
. Jedná se
o registr osob (ROS), registr obyvatel (ROB), registr práv a povinností (RPP)
a registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN).
MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ...
... prováděcí vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru RUIAN, je prvním
a jediným předpisem, který upravil jednotně způsob zápisu adresy v České
republice. Až do té doby vyplývalo obecně akceptované a všemi používané
pořadí údajů při psaní adresy pouze z poštovního řádu České pošty.
19
Viz § 51 až 54 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech; celý seznam
registrovaných agend, dostupný z: http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti/udaje-o-registro-
vanych-agendach-podle-zakona-111-2009.





23
1 Informační technologie
Obrázek č. 1: Schéma základních registrů
Zdroj: Převzato z www.szcr.cz
Součástí základních registrů je navíc převodník identifikátorů ORG (v
systému v podstatě nahrazuje rodná čísla či u elektronického podepisování používaný
identifikátor IK MPSV), který v gesci Ministerstva pro ochranu osobních údajů
minimalizuje riziko krádeže identity. V každé agendě je totiž pro tutéž fyzickou
osobu používán jiný identifikátor, takže odcizení nebo zneužití jednoho
identifikátoru neumožňuje získávat další údaje, které se v registrech o dané osobě nacházejí.
Na základní registry jsou pak napojeny aplikace orgánů veřejné moci, které
z nich čerpají informace o referenčních údajích a jejich změnách. Dnes, po dvou
letech fungování, jsou již připojena všechna ministerstva, stejně jako statutární
města (včetně Prahy a městských částí) i krajské úřady, v samotném systému pak
proběhlo více než 400 milionů transakcí
20
.
20
Správa základních registrů, „Zpráva o stavu provozu“ z 8. července 2014. Dostupné
z: http://www.szrcr.cz/zprava-o-stavu-provozu-zr-2-roky-produkcniho-provozu.





24
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
Obrázek č. 2: Statistiky základních registrů
Zdroj: http://www.szrcr.cz/dostupnost
Správné fungování základních registrů a jejich bezproblémová dostupnost
v podstatě bez výpadků a přerušení (viz údaj v pravém horním rohu Obrázku č. 2),
je jedním ze základních předpokladů naplnění záměrů elektronizace a
digitalizace státní správy, tzv. eGovernmentu.
1.2.2 eGovernment — není to nakažlivé?
Možná ano, s podobným termínem se setkáme v programech a prohlášeních vlád
či vládních institucí většiny evropských zemí, a nejen zde.
Pro snahu o přesnější určení, co vlastně je eGovernment, platí nade vše rčení
starořímského právníka Priscuse „Omnis definitio periculosa est“ – každá definice





25
1 Informační technologie
je ošidná a může být vyvrácena
21
. Asi nejpřesnější je nicméně ta, která popisuje
eGovernment jako využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro
zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými
veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a
poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb
22
. Cílem přitom je
zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti
23
. Takovým zámě -
rům jistě nelze nic vytknout.
Leader v oblasti výzkumu a analýz IT sektoru – agentura Gartner Inc.
(dříve Gartner Group) – považuje zavádění prvků eGovernmentu za první stupeň
směřující k digitalizaci veřejné správy do cílové podoby Smart Government,
vyznačující se vysokou mírou udržitelnosti a trvanlivosti, cenovou dostupností
a mezioborovým fungováním.
24
1.2.2.1 Trocha historie...
Myšlenka, že by měl existovat nějaký strategický záměr využívání IT ve státní
správě, se v české kotlině objevila hned zpočátku devadesátých let, ovšem
hmatatelnějšího naplnění se dočkala až téměř o dekádu později, kdy byla v roce 1999
definována koncepce státní informační politiky. Legislativní posun pak o rok
později znamenalo přijetí zákona o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.)
a zákona o informačních systémech veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb.).
Dokument „Státní informační a komunikační politika“ (nazývaný zkráceně
e-Česko 2006) se zabývá již poměrně komplexně celou oblastí IT, pro kterou
definuje hlavní cíle a úkoly, gesce i pravomoci státních institucí, ale také
otázky financování a v neposlední řadě vazby na obdobné programy Evropské unie
(eEurope). Rozvoj informačních technologií pak prostupuje řadou následných
dokumentů, jako jsou Národní architektonický plán, Národní plán reforem,
Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, projekt Smart Administration a další.
Význam podpory rozvoje IT lze dobře dokumentovat na následujících několika
vybraných kvantitativních ukazatelích:
 V průběhu realizace strategie Smart Administration
25
bylo podpořeno celkem
6 030 projektů o celkové výši 19,1 mld Kč.
26
 Oblast „Informatika a telekomunikace“ dominuje přehledu zakázek z období
let 2007 až 2014 u zadavatelů Ministerstvo vnitra (23 miliard Kč), Ministerstvo
21
Jedná se o mírně modifikovaný výrok, Lucius Iavolenus Priscus (60–120 n. l.) jím původně
mířil pouze do oblasti civilního práva.
22
LIDINSKÝ, Vít. eGovernment bezpečně. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2462-1.
23
OECD E-GOVERNMENT STUDIES. E-government for better government. Paříž: OECD
Publishing, 2005. ISBN 92-64-01833-6.
24
GARTNER GROUP. Overview for Government, 2014 [online]. [cit. 2014-01-03], dostupné na
www.gartner.com.
25
Jedná se o zkrácené označení projektu „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné
služby“ schváleného usnesením vlády č. 197 z 28. února 2007.
26
Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ [online]. [cit. 2013-09-26], s. 7. Dostupné
z: http://iio.707.cz/userFiles/dokumenty/sr-egov-2013/2013-07-15/strategickyramec.docx.





26
3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI
obrany (8 miliard Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (2 miliardy Kč),
Generální finanční ředitelství (1,9 miliardy Kč) a zaujímá druhé místo na
přehledu Ministerstva financí (8 miliard Kč) a Ministerstva zemědělství (4,6
miliard Kč)
27
.
 Výdaje domácností a firem za informační technologie by v roce 2014 měly
vzrůst v České republice meziročně o 3,4 procenta a dosáhnout výše 11
miliard USD (222 miliard Kč).
28
1.2.2.2 ...I pohled dopředu
V červenci roku 2013 byl Ministerstvem vnitra aktualizován ucelený dokument
s názvem Strategický rámec rozvoje e-Governmentu 2014+, který jednak
hodnotí dosavadní průběh elektronizace státní správy, dále stanovuje cíle pro období
do roku 2020 a definuje podmínky k jejich naplnění. Po změně vlády byly práce
na něm obnoveny a prochází dalším vývojem a schvalováním, nicméně zůstávají
zachovány některé základní cíle:
 umožnit v roce 2020 nejméně 85 % podání vůči veřejné správě jako úplné
elektronické podání,
 realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti uvádět a ověřovat údaje
doložitelné z propojeného datového fondu veřejné správy,
 umožnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a
věcnou příslušnost samoobslužně nebo s asistencí.
Jak lze vyčíst, cílem je stav umožňující občanům činit podání bez nutnosti
dokládat údaje, které k nim veřejná správa eviduje, bez ohledu na to, ve kterém
systému se nacházejí. Propojením datového fondu je míněno sdílení těchto údajů
napříč celou veřejnou správou. Na výběr pak bude varianta podání vlastními
silami prostřednictvím internetu, anebo s asistencí, čímž je míněno využití služeb
tzv. kontaktních míst veřejné správy neboli Czech POINTu
29
.
1.2.3 Czech POINT
Jedním z úspěšně realizovaných projektů v rámci digitalizace státní správy bylo
zřízení sítě Czech POINTů
30
, tomuto označení se dnes přisuzuje akronym Podací
Ověřovací Informační Národní Terminál.
27
Zdroj: www.vsechnyzakazky.cz.
28
Gartner Inc., analýza trhu IT 2014. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/
340906-svetove-vydaje-na-it-letos-vzrostou-na3-7-bilionu-dolaru.html.
29
Viz § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.
30
Dalšími realizovanými projekty z této kategorie jsou Centrální registrační místo (CRM)
a Jednotný registrační formulář (JRF) zajišťující provedení úkonů registrace podnikatelů
z jednoho místa, a to jak vůči správci daně a živnostenskému rejstříku, tak i správě
sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám a Úřadu práce.





27
1 Informační technologie
Jedná se o síť pracovišť na obecních a krajských úřadech, vybraných
pobočkách České pošty, zastupitelských úřadech, kancelářích Hospodářské komory
a notářů, které jsou schopny poskytovat občanům na jednom místě portfolio
asistovaných služeb. Od března 2007 se rozeběhl jejich pilotní provoz ve 37 obcích
České republiky a od roku 2008 jsou součástí systému výkonu státní správy,
nerozlučně spjatého s využíváním informačních technologií.
Ke dni 18. července 2014 je evidováno celkem 11 311 638 realizovaných
výstupů, k tomu navíc 33 milionů provedených konverzí dokumentů z listinné podoby
do elektronické či naopak.
31
Obrázek č. 3: Vývoj kontaktních m


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist