načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli - Milan Vodička

  > > > > 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli  
-6%
sleva

Elektronická kniha: 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli
Autor:

Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, žalobu, žádost, odvolání...? Co je to datová schránka nebo „portál“? Jak a kdy použít elektronický podpis? Postupující digitalizace ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  322 Kč 302
+
-
10,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Wolters Kluwer
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Počet stran: 189
Rozměr: 24 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-8671-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, žalobu, žádost, odvolání...? Co je to datová schránka nebo „portál“? Jak a kdy použít elektronický podpis? Postupující digitalizace a elektronizace přináší nejen řadu pozitivních novinek, ale i nejasností a otázek. Na mnohé z nich najdete odpověď v této knize určené pro použití v běžné praxi.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Milan Vodička - další tituly autora:
Den, kdy došly prachy Den, kdy došly prachy
Vodička, Milan
Cena: 229 Kč
Co s námi bude? -- Stručná historie příštích 20 let Co s námi bude?
Vodička, Milan
Cena: 239 Kč
Den, kdy došly prachy Den, kdy došly prachy
Vodička, Milan
Cena: 139 Kč
Co s námi bude? -- Stručná historie příštích 20 let Co s námi bude?
Vodička, Milan
Cena: 187 Kč
První zkušenosti s EET elektronickou evidencí tržeb První zkušenosti s EET elektronickou evidencí tržeb
Hajdušek, Tomáš; Vodička, Milan
Cena: 301 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
3D Data, daně digitálně 3 D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli 3D aneb ajťákem i proti své vůli Milan Vodička Jak podat přiznání, přehled na „sociálku“, přihlášku zdravotní pojišťovně, žalobu, žádost, odvolání...? K čemu je datová schránka? A co to vůbec je? Potřebuji email a elektronický podpis? Jak a kdy ho mám nebo musím použít? Co to jsou ty „portály“? Nemusíte být vůbec účetní, ekonom nebo daňový poradce, abyste před podobnými otázkami stáli. Zažíváme epochální změnu světa a prostředí, ve kterém se pohybujeme. Postupující digitalizace a elektronizace s sebou přináší řadu pozitivních novinek, ale i nejasností a otázek. Na mnohé z nich vám poskytne odpověď tato kniha určená především pro použití v běžné praxi. Milan Vodička (*1963) se od roku 1990 profesionálně zabývá oblastí informačních technologií. Dvacet let působil v manažerských pozicích středních i velkých nadnárodních firem. Od roku 1995 je daňovým poradcem, členem Komory daňových poradců České republiky, členem Prezidia KDP (2011–2012) a v současnosti vedoucím Sekce IT KDP ČR. Zaměřuje se především na problematiku využití informačních technologií při komunikaci s orgány veřejné moci. Komora daňových poradců ČR Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO Tel: +420 542 422 311 www.kdpcr.cz D�ň��� p�rad�� js�� ��e�i��is�� n� ���k�r��i�k�� k�����ka�� Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to. Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního zabezpečení. Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně pracují. Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst. Komora daňových poradců ČR Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO Tel: +420 542 422 311 www.kdpcr.cz D�ň��� p�rad�� js�� ��e�i��is�� n� ���k�r��i�k�� k�����ka�� Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to. Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního zabezpečení. Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně pracují. Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst. Komora daňových poradců ČR Kozí 4, P.O.Box 121, 657 21 BRNO Tel: +420 542 422 311 www.kdpcr.cz D�ň��� p�rad�� js�� ��e�i��is�� n� ���k�r��i�k�� k�����ka�� Chcete-li klidně spát a profesionálně se věnovat svým vlastním aktivitám, pak nechte za sebe pracovat profesionály, protože daňový poradce ví jak na to. Daňoví poradci se postarají o veškerá Vaše hlášení a podání a zastoupí Vás před finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo správou sociálního zabezpečení. Daňoví poradci mají povinně ze zákona datové schránky, se kterými rutinně pracují. Daňový poradce předejde škodě, kterou si můžete způsobit tím, že se budete snažit si své daňové záležitosti obstarat na vlastní pěst. 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli MILAN VODIČKA 4 Vzor citace: VODIČKA, M. 3D: Data, daně digitálně aneb ajťákem i proti své vůli. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, 192 s. KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vodička, Milan 3D: Data, daně digitálně, aneb, Ajťákem i proti své vůli / Milan Vodička. -- 1. vyd. -- Praha : Wolters Kluwer, 2014 ISBN 978-80-7478-671-6 (brož.) 004+621.39 * 35:004.738 - informační a komunikační technologie - elektronická veřejná správa - příručky 004 - Počítačová věda. Výpočetní technika. Informační technologie [23] © MVDr. Milan Vodička, 2014 © Thinkstock.com, 2014 ISBN: 978-80-7478-671-6 (brož.) ISBN: 978-80-7478-672-3 (pdf) ISBN: 978-80-7478-673-0 (mobi) 5 OBSAH Seznam zkratek ........................................................................................................9 Úvod .......................................................................................................................12 Úvodník KDP ČR ..................................................................................................14 1 Informační technologie ...............................................................................................17 1.1 Co je to IT?..............................................................................................17 1.1.1 Hardware ...................................................................................17 1.1.2 Software .....................................................................................18 1.1.3 Internet .......................................................................................19 1.1.3.1 Připojení k internetu ................................................20 1.2 Informační technologie a stát ..................................................................22 1.2.1 Základní registry ........................................................................22 1.2.2 eGovernment – není to nakažlivé? .............................................24 1.2.2.1 Trocha historie... ......................................................25 1.2.2.2 ...I pohled dopředu ...................................................26 1.2.3 Czech POINT ............................................................................26 1.3 Informační technologie a my ..................................................................28 1.3.1 PC, notebook, chrombook, tablet? ............................................31 1.3.2 Jak na internet? ..........................................................................32 1.3.3 Digitální budoucnost ..................................................................32 2 IT nástroje a prostředky ..............................................................................................34 2.1 Elektronický podpis ................................................................................34 2.1.1 Legislativní základy ...................................................................34 2.1.1.1 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu .....34 2.1.1.2 Uznávaný elektronický podpis ..................................36 2.1.1.3 Akreditovaný poskytovatel .......................................37 2.1.2 Pořizujeme elektronický podpis ................................................37 2.1.2.1 Certifikát elektronického podpisu ............................39 2.1.3 Použití elektronického podpisu .................................................41 2.1.3.1 Daňové řízení ............................................................41 2.1.3.2 Sociální/nemocenské zabezpečení a pojištění ..........42 2.1.3.3 Správní řízení ............................................................43 2.1.3.4 Soudní řízení .............................................................44 2.1.3.5 Insolvenční řízení ......................................................45 2.1.3.6 Veřejné rejstříky ........................................................46 2.1.3.7 Katastr nemovitostí ...................................................47 2.1.4 Značky a razítka .........................................................................51 6 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI 2.1.5 Elektronický podpis v Evropě ...................................................53 2.1.6 Praktický rádce ..........................................................................55 2.1.6.1 Chci se elektronicky podepsat ..................................55 2.1.6.2 Popletl jsem certifikáty .............................................61 2.1.6.3 Jak najdu svoje certifikáty? .......................................61 2.1.7 Ověření uznávaného elektronického podpisu ............................63 2.1.7.1 Ověření platnosti certifikátu......................................63 2.1.7.2 Jak poznám kvalifikovaný certifikát? ........................66 2.1.7.3 Jak poznám zahraniční kvalifikovaný certifikát? ......67 2.1.8 Shrnutí .......................................................................................68 2.2 Úředně ověřený podpis ............................................................................69 2.2.1 Účel podpisu ..............................................................................69 2.2.2 Uznávaný elektronický podpis versus úředně ověřený ..............70 2.2.2.1 Totožnost autora podpisu ..........................................70 2.2.2.2 Pravost podpisu .........................................................71 2.2.2.3 Neměnnost písemnosti ..............................................72 2.2.2.4 Odpovědnost za obsah písemnosti ............................73 2.2.2.5 Mezinárodní kontext podpisu ...................................73 2.3 Datové schránky ......................................................................................76 2.3.1 Účel datových schránek .............................................................76 2.3.2 Legislativní pozadí v popředí ....................................................77 2.3.3 Zřizujeme schránku ...................................................................80 2.3.3.1 Přístupové údaje .......................................................80 2.3.4 Zpřístupnění schránky a nastavení .............................................81 2.3.4.1 První přihlášení .........................................................81 2.3.4.2 Nastavení .................................................................84 2.3.5 Doručování do datové schránky ................................................90 2.3.5.1 Postavení datové schránky pro doručování ...............90 2.3.5.2 Okamžik doručení .....................................................92 2.3.5.3 Průřez legislativou ....................................................93 2.3.5.4 Práce s doručenými zprávami ...................................95 2.3.6 Podání datovou schránkou .........................................................99 2.3.6.1 Legislativní stav ........................................................99 2.3.6.2 Tvorba a odesílání zpráv .........................................102 2.3.6.3 Práce s odeslanými zprávami ..................................107 2.3.6.4 Účinky doručení odeslaných zpráv .........................108 2.3.6.5 Potvrzení podání .....................................................109 2.3.7 Ověření datové zprávy .............................................................109 2.3.7.1 Ověření....................................................................110 2.3.7.2 Přerazítkování .........................................................110 2.3.8 Doplňkové služby ....................................................................112 2.3.9 Konverze z verze do verze .......................................................113 2.3.9.1 Obecné podmínky ...................................................113 2.3.9.2 Konverze datové zprávy ..........................................114 7 Obsah 2.3.9.3 Konverze elektronické písemnosti ..........................116 2.3.9.4 Konverze listiny ......................................................118 2.3.10 Několik řešení problémů z praxe ............................................119 2.3.10.1 Je nutný podpis více osob .......................................119 2.3.10.2 Doručeno poštou namísto do datové schránky .......120 2.3.10.3 Mám více datových schránek .................................120 2.3.10.4 Nemohu vybírat datovou schránku .........................121 2.3.10.5 Ztratil jsem přístupové údaje ..................................122 2.3.10.6 Odesílám datovou schránkou plnou moc ................122 2.3.10.7 Podávám datovou schránkou daňové přiznání ........123 2.3.10.8 Záměna datové schránky správce daně ...................123 2.3.10.9 Použití datové schránky zaměstnavatele .................124 2.3.10.10 Problémy s konverzí písemnosti .............................124 2.3.11 Shrnutí .....................................................................................125 2.4 Komunikace e-mailem ..........................................................................126 2.4.1 Základy e-mailu .......................................................................126 2.4.2 Legislativní pozadí...................................................................126 2.4.3 Doručování e-mailem ..............................................................128 2.4.4 Podání e-mailem ......................................................................129 2.4.4.1 Okamžik doručení podání .......................................130 2.5 Internetové portály ................................................................................132 2.5.1 Portály obecně .........................................................................132 2.5.1.1 Přihlašování.............................................................132 2.5.1.2 Zabezpečená komunikace .......................................133 2.5.2 Daňový portál (EPO) ...............................................................134 2.5.2.1 Elektronická podání pro finanční správu ................135 2.5.2.2 Daňová informační schránka ..................................140 2.5.2.3 Registr plátců DPH .................................................146 2.5.2.4 Vracení DPH v rámci EU .......................................148 2.5.2.5 Komunikační schránka pro banky ..........................151 2.5.3 Portál veřejné správy (PVS) ....................................................151 2.5.3.1 Struktura portálu .....................................................153 2.5.3.2 Výpisy z registrů a rejstříků ....................................153 2.5.4 Portály zdravotních pojišťoven ................................................156 2.5.4.1 Přístup do portálu ....................................................156 2.5.4.2 Přehled poskytovaných služeb Portálu VZP ..........156 2.5.4.3 Ostatní zdravotní pojišťovny ...................................158 2.5.4.4 Shrnutí .....................................................................158 2.5.5 ePortál ČSSZ ...........................................................................159 2.5.5.1 Služby pro pojištěnce ..............................................160 2.5.5.2 Služby pro zaměstnavatele ......................................160 2.5.6 Portál justice ............................................................................163 2.5.6.1 ePodatelna ...............................................................164 2.5.6.2 Podání do veřejného rejstříku .................................165 8 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI 3 Základy bezpečnosti .................................................................................................169 3.1 Hrozby a rizika ......................................................................................169 3.1.1 Odcizení hardwaru — notebooku, PC atd. ..............................170 3.1.2 Odcizení obsahu počítače, e-mailové nebo datové schránky ..............................................171 3.1.3 Nasazení nežádoucího softwaru do počítače ...............................................................................172 3.2 Zásady kybernetické sebeobrany ..........................................................174 3.2.1 Ochrana heslem .......................................................................174 3.2.1.1 Několik zásad pro bezpečnost hesla .......................175 3.2.1.2 Zacházení s hesly ....................................................176 3.2.2 Bezpečná komunikace .............................................................177 3.3 Shrnutí ...................................................................................................178 Závěr ....................................................................................................................180 Slovníček frekventovaných pojmů .......................................................................182 Obecný ...........................................................................................................182 Ajťácký ...........................................................................................................183 Seznam použité literatury ....................................................................................185 9 SEZNAM ZKRATEK ADSL Asymmetric Digital Subscriber Line, technologie pro vysokorychlostní připojení k přenosu dat linkami kabelové televize nebo telefonu ASCII American Standard Code for Information Interchange, kódová tabulka obsahující definici písmen, číslic a znaků používaných v informatice CAdES A CMS Advanced Electronic Signatures Archival; formát určený pro dlouhodobou archivaci dle normy ETSI CD Compact disc, kompaktní disk CEPR Centrální evidence platebních rozkazů na portálu justice, úložiště elektronických platebních rozkazů pro jejich ověření při doručení v listinné podobě CMS Cryptographic Message Syntax, kryptografický standard pro ochranu datových zpráv CRL Certificate Revocation List, seznam zneplatněných certifikátů CRM Centrální registrační místo ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČR Česká republika ČSOB Československá obchodní banka ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČVUT České vysoké učení technické v Praze DIČ Daňové identifikační číslo DIS Daňová informační schránka DPH Daň z přidané hodnoty DSL Digital Subscriber Line, technologie pro vysokorychlostní přenos dat DVD Původně zkratka Digital Versatile Disc, digitální víceúčelový disk ECAS European Commission Authentication Service EET Elektronická evidence tržeb EHIC European Health Insurance Cars, evropský průkaz zdravotního pojištění eIDAS Electronic Identification and Signature (Electronic Trust Services) EPO Elektronická podání na Daňovém portálu Finanční správy ČR EPR Elektronický platební rozkaz epSOS European patients Smart Open Services, evropský systém přeshraničních zdravotních výkonů ETSI European Telecommunications Standards Institute EU Evropská unie FATCA Foreign Account Tax Compliance Act FWA Fixed Wireless Access, typ bezdrátové sítě na principu Point-to-Multipoint 10 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI GFŘ Generální finanční ředitelství GOV Portál veřejné správy HTML HyperTextMarkup Language, jazyk pro tvorbu internetových stránek, resp. publikaci dokumentů na internetu HTTP HyperText Transfer Protocol, protokol pro internetový přenos dokumentů ve formátu HTML HTTPS Hypertext Transfer Protocol Secure, zabezpečená šifrovaná varianta HTTP ICT Information and Communication Technologies IČ Identifikační číslo osoby ID Identifikace IK MPSV Identifikátor klienta MPSV, v ČR používáno k určení identity držitele certifikátu ISDN Integrated Services Digital Network, síť pro plně digitální přenos dat a komunikaci ISDS Informační systém datových schránek IT Informační technologie JRF Jednotný registrační formulář Kč Koruna česká LTV Long Term Validation MB Megabajt Mbit/s Megabit za sekundu n. l. Našeho letopočtu ODÚ Osobní daňový účet ORG Součást systému Základních registrů zajišťující převod identifikátorů OSSZ Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná OTP One time password, jednorázové heslo nebo kód OVM Orgány veřejné moci OZP Oborová zdravotní pojišťovna PC Personal computer PDF Portable Document Format, velmi rozšířený a používaný formát digitálních dokumentů vyvinutý firmou Adobe, se kterým pracuje většina běžných softwarů PDF/A PDF Archive PDZ Poštovní datová zpráva PEPPOL Pan-European Public Procurement On Line, evropský systém pro elektronické nakupování veřejnými institucemi PIN Personal identification number př. n. l. Před naším letopočtem 11 Seznam zkratek PVS Portál veřejné správy RBP Revírní bratrská pokladna ROB Registr obyvatel ROS Registr osob RPP Registr práv a povinností RSS Rich Site Summary RUIAN Registr územní identifikace adres a nemovitostí Sb. Sbírka zákonů SMS Short message service SPOCS Simple Procedures Online for Cross-border Services, evropský systém přeshraničních obchodních operací a aktivit SSL Secure Socket Layers, protokol zabezpečené komunikace pomocí HTTPS SZZ Smluvní zdravotnické zařízení TLS Transport Layer Security, protokol zabezpečené komunikace pomocí HTTPS TSL Trusted Services List, seznam důvěryhodných certifikačních služeb členských států Evropské unie URL Uniform Resource Locator, jednotná adresa zdroje popisující umístění (adresaci) dokumentu nebo služby na internetu USA United States of America USB Universal Serial Bus, tzv. sběrnice USD Americký dolar VAT Value added tax VoZP Vojenská zdravotní pojišťovna VREP Veřejné rozhraní elektronických podání VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna Wi-Fi Wireless Fidelity WPA Wi-Fi Protected Access, chráněný přístup k bezdrátové síti Wi-Fi WEP Wired Equivalent Privacy, starší zabezpečení bezdrátových sítí, bylo prolomeno v roce 2001 a nahrazeno novějším WPA WWW World Wide Web, celosvětová síť hypertextově propojených dokumentů XML Extensible Markup Language, jazyk pro výměnu dat a publikování Z. z. Zbierka zákonov ZDPH Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ZOK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech ZPMV Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ZPŠ Zdravotní pojišťovna Škoda ZZ Zdravotnické zařízení 12 ÚVOD „Chybovat je lidské, ale na opravdu velký průšvih potřebujete počítač.“ Murphy Žijeme v období rychlých a hlubokých proměn světa kolem nás, které kromě jiného zásadně ovlivňují způsoby vzájemné komunikace, obohacují paletu využitelných zdrojů informací, mění každodenní parametry výkonu řady povolání i to, co se někdy nazývá profesní gramotností a co dnes zahrnuje bezpochyby také schopnost využívat informační technologie. Nicméně je třeba vidět nejen výhody, které s těmito procesy souvisejí, ale i odvrácenou stranu v podobě problémů a v neposlední řadě rizik. Cílem této publikace je provést čtenáře vybranými oblastmi IT, neboli informačních technologií, konkrétně pak malou částí tohoto přepestrého a překotně se rozvíjejícího světa, která se v praxi dotýká každého, kdo chce využít pro komunikaci se státními orgány elektronické nástroje a prostředky. V řadě případů se přitom již nejedná o otázku svobodné volby, nýbrž jedinou a povinnou cestu komunikace, o které se lze navíc důvodně domnívat, že bude postupně (anebo také rychle) nahrazovat klasické postupy spojené s listinami a papírovou formou. Již dnes používáme datové schránky, elektronická hlášení a přiznání, internetové formuláře a portály, digitální doklady..., googlujeme, surfujeme, twítujeme, e-shopujeme... Svět se mění, prožíváme technologický zlom ve vztahu k platformě pro pořízení, předání a uložení informací, formát listinný je vytlačován a nahrazován elektronickým, tedy digitálním. Podobných zlomů v podobě revoluční proměny zaznamenání a uchování informací bylo v historii lidstva již několik a byly přitom doprovázeny dvěma fenomény. Prvním byla možnost pořídit a ukládat mnohem více záznamů než předtím, ale druhým fenoménem byl současně fakt, že dosavadní nosič informací byl nahrazen jiným, který se vyznačoval nižší trvanlivostí i spolehlivostí. Uvedené platilo v době, kdy byly kamenné, voskové a hliněné destičky nahrazeny papyrem, i přes námitky, že je to materiál příliš málo odolný (dokladem čehož se stal smutně proslulý požár Alexandrijské knihovny v roce 48 př. n. l.). Ve druhém století našeho letopočtu se začal používat pergamen vyráběný ze zvířecích kůží, ovšem i vůči němu existovaly značné výhrady a k jeho masívnějšímu využití nejspíš dopomohla až změna klimatu na území Egypta, která kolem roku 1100 n. l. způsobila dlouhodobější neúrodu šáchoru – rostliny, z níž se papyrus vyráběl. Na mnoho příštích let se pak pergamen stal výlučnou platformou pro psané texty, než začal být vytlačován papírem. Ale ještě v 17. a 18. století byly dokumenty, u nichž byl zvýšený nárok kladen na trvanlivost, pořizovány na pergamen 13 Úvod s odůvodněním, že papír je málo odolný, a tedy nespolehlivý. V českých zemích muselo být užívání papíru dokonce nařízeno v rámci reforem osvícené panovnice Marie Terezie (reformy „osla a husy“ v narážce na používané psací nástroje). A nyní je tedy papír nahrazován nosiči digitálních dat. Není pochyb o tom, že množství pořizovaných a ukládaných informací mnohonásobně vzrostlo a poroste nadále. Bude platit také druhý fenomén ohledně nižší trvanlivosti a spolehlivosti? Tím podstatným a meritorním ale zdaleka není jen výměna média, na které se zaznamenávají informace. Profesor University of Pennsylvania, sociolog Randall Collins 1 (*1941) ve svých studiích popsal, že každá taková obměna měla znatelnější dopady než většina násilných převratů či revolucí. Postupy, které dříve nebyly možné, se stávají běžnými, věci dříve nemyslitelné každodenními. Mění se zvyky, objevují se nové profese a obory. Do popředí se začínají prosazovat jiné skupiny lidí, jejichž společným znakem je, že dokáží nových prostředků a možností využívat. A ani dnešní doba nebude výjimkou. Nezastupitelnou úlohu přitom sehrává právě schopnost nasazení a rutinního zvládnutí informačních technologií a nástrojů a s tím související používání digitálních písemností. V následujících kapitolách budete seznámeni s aktuálními možnostmi a postupy, které pro oblast komunikace s orgány veřejné moci přicházejí s využitím IT v úvahu. Nevyhneme se přitom ani některým existujícím problémům či sporným otázkám. Není cílem (a za současné pestrosti a proměnlivosti prostředí ani není možné) poskytnout vyčerpávající komplexní pohled na dané oblasti, je proto zvolen vždy obecný úvod s legislativním shrnutím a dále praktické postupy, návody, tipy a zkušenosti. Musím hned zde v úvodu zdůraznit, že svět IT je nebývale pestrý a jeho proměny neuvěřitelně dynamické a někdy překvapivé. Je proto nutné vztáhnout dále uváděné informace na stav platný v roce 2014, ať již z hlediska znalostí nebo stavu vývoje technologií, stejně jako legislativního rámce. Úvodní pasáže jsou věnovány stručnému popisu základních komponent světa informačních technologií, jednotlivé kapitoly se dále věnují shrnutí úlohy IT pro státní správu, aktuální situaci z pohledu občana a speciálně pak elektronickému podpisu, datovým schránkám, využití e-mailové pošty, používání portálů a také zásadám bezpečnosti. Z orgánů veřejné moci je zvláštní pozornost věnována správcům daně, správám sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám, nechybí ale ani soudy, katastrální úřad nebo obchodní rejstřík, či portál veřejné správy. V rámci možností jsou vybrané otázky popsány co možná nejvíce obecně a použitelnost tak není rozhodně vázána jen na profese daňového poradce, účetního, či ekonoma, i když je dost dobře možné, že mou dlouholetou příslušnost k tomuto stavu zcela zakrýt nelze. Ale to ani nebylo účelem. Autor 1 COLLINS, Randall. The Sociological Eye [online]. Dostupné z: http://sociological-eye. blogspot.cz. 14 ÚVODNÍ SLOVO KDP ČR Současná elektronická doba se prolíná do našeho běžného občanského života i do případného podnikání. Mění se způsob komunikace – čím dál méně spolu mluvíme, o to více si píšeme a posíláme data. Přestáváme číst noviny, protože to, co je v nich napsané, dávno víme z internetu. Do banky také už moc nechodíme, účty si obsluhujeme ze svého počítače nebo mobilu. Díky technologiím jsou na každého z nás kladeny vysoké nároky ohledně schopnosti ovládat různá technologická prostředí, včetně programů, internetových portálů, nových zařízení a podobně. To všechno musíme znát a umět ovládat. Předpokládá se, že se dokážeme orientovat v otázkách ukládání, ochrany a sdílení dat, která jsou čím dál častěji napojena na různé počítačové sítě a internet. Elektronizace veřejné a státní správy je logickým krokem, který nastal, a stát tak nějak automaticky předpokládá odpovídající znalosti i na druhé straně. Na rozdíl od naší občanské komunikace, kde je zcela na nás, jaký způsob pro ni zvolíme, má stát právo některé věci prostřednictvím zákonů nastavit závazně a ukládat k tomu i další povinnosti. A tak mají například datové schránky všechny úřady na straně jedné a na straně druhé povinně všechny firmy – právnické osoby nebo některé další subjekty jako například daňoví poradci či advokáti. V tomto případě je s tím spojena povinnost komunikace prostřednictvím datových schránek ze strany úřadů. Čím dál více se ale prosazuje i opačný model, a to je povinná komunikace se státními úřady ze strany těch, kteří jim posílají nějaká sdělení. Na příkladu komunikace s finančním úřadem lze ukázat, jak to celé funguje. Již dnes lze přejít na čistě elektronický kontakt. Zrychlí se doručení, existuje prokazatelné podání bez ztrátových časů. Vše se bez problémů archivuje a je zpětně dohledatelné. Zvýší to komfort práce jak na straně poplatníka, tak na straně úřadu. V některých případech se dokonce tento způsob komunikace použít musí. Jako příklad mohou sloužit podání přiznání k dani z přidané hodnoty, registrace k této dani nebo související souhrnná hlášení. A právě tady dokáže významně pomoci daňový poradce, který může své klienty před úřady zastupovat. Nejen proto, že je odborníkem na problematiku daní a daňových přiznání. Daňoví poradci se postarají o veškerá podání a hlášení, kromě finančního úřadu třeba na zdravotní pojišťovnu nebo správu sociálního zabezpečení. A právě díky elektronické komunikaci půjde vše rychle a bez problémů. Daňoví poradci mají mimo jiné povinně ze zákona datové schránky. Díky svému zaměření a náplni práce jsou dobře technologicky vybaveni příslušnými programy, které jim umožňují dobře zvládat svou práci po odborné i technologické stránce. Samozřejmou výhodou daňových poradců je jejich odbornost, prokázaná náročnou zkouškou, povinné pojištění pro případ způsobené škody, 15 nebo i široká profesní mlčenlivost, která klientům umožní postavit spolupráci s daňovým poradcem na skutečné důvěře. Tato kniha je dobrým základem pro získání znalostí, jak vlastně celý svět elektronické komunikace funguje a jak se v něm pohybovat. Poradit se s odborníkem však může nakonec ušetřit čas i peníze a jeho pomoc se opravdu vyplatí a zbaví vás zbytečných starostí. Radek Neužil tajemník Komory daňových poradců České republiky, která se stala partnerem této publikace Úvodní slovo KDP ČR 16 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ... ... počítače fungují na základě tzv. binární soustavy, tedy kombinací jedniček a nul. Její definice je přisuzována německému filozofovi a matematikovi Gottfriedovi von Leibnizovi (1646–1716), kterého přitom inspirovala téměř tři tisíce let stará čínská Kniha proměn (I-t ́ing v originále 易經), popisující 64 situací jako východiska k rozhodování ve složitých případech. Jednotlivé situace jsou představovány hexagramy – obrazci složenými ze šesti čar, z nichž každá může nabývat právě dvojí podoby – jang nebo jin – základních prvků kompletujících jeden celek. 17 1 INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1.1 Co je to IT? „Počítač vám umožní vyřešit velmi rychle spoustu problémů, které byste bez něj vůbec neměli.“ Murphy V úvodu bylo řečeno, že tato publikace pojednává o světě informačních technologií (zkratka IT), které jsou dominujícím nástrojem komunikace (proto také někdy zkratka ICT – Information and Communication Technologies) a zahrnují dnes širokou škálu zařízení a prostředků pro nespočet lidských činností. Pro lepší pochopení tohoto světa budou dále stručně popsány jeho základní součásti, tedy hardware, software a pozornost je speciálně věnována platformě Internetu jako fenoménu komunikace. 1.1.1 Hardware Řečeno slovy pana Murphyho, velkého klasika bonmotů a citátů nejen z oblasti IT (tzv. Murphyho zákony 2 ): „Hardware je to, do čeho můžete kopnout, když nefunguje počítač.“ Ovšem kromě „klasických“ stolních počítačů (zkratka PC – – personal computer) dnes splňují definici výpočetní techniky, tedy i zařízení pro používání informačních technologií, také mobilní telefony, tablety, notebooky a netbooky, v brzké době pak třeba i brýle, náramky nebo hodinky. K nim se připojují tzv. periferie jako klávesnice, monitor, tiskárny, scannery, myš, reproduktory, sluchátka a další. To vše tvoří hardware. MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ... ... dlouholetý největší výrobce mobilních telefonů – finská společnost Nokia – začínal jako papírna, později přidal výrobu pneumatik a gumárenských výrobků a až v osmdesátých letech 20. století započal s produkcí přenosných telefonů. Bývalá světová jednička přitom dosáhla už v roce 2006 obratu převyšujícího finský státní rozpočet 3 , ovšem svou dominanci neudržela, dnes je propojena s americkým softwarovým gigantem Microsoft ® . 2 BLOCH, Arthur. Murphyho zákon. Praha: ARGO, 1999. ISBN 8072031031. 3 Zdroj: Bloomberg, Nokia ́s Sales Top FInland ́s Budget for First Time. Dostupné z: www.bloomberg.com. 18 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI 1.1.2 Software Zjednodušeně řečeno, software představuje sadu instrukcí a příkazů, kterými se hardware řídí a vykonává je, současně pod tento pojem zahrnujeme i uložená data. Základní rozdělení lze provést do následujících skupin: 1. Systémový software neboli operační systémy, v naprosté většině dnes Microsoft Windows, na trhu PC s podílem kolem 90 % 4 , mimo to třeba Mac OS pro počítače Apple, dále Linux, u mobilních zařízení pak Android, iOS či Windows Phone. 2. Aplikační software neboli aplikace jsou tím, co spouštíte a používáte nejčastěji; podle způsobu užití se dělí na další podskupiny, jako jsou:  kancelářské balíky (tzv. office) obsahující textové editory, tabulkové kalkulátory a aplikaci pro tvorbu prezentací, případně i databázový nástroj. Nejznámější je bezpochyby Microsoft Office (Word, Excel, PowerPoint, Access), dále OpenOffice (Writer, Calc, Draw, Impress), Apple iWork, Gnome Office aj.;  ekonomické a informační systémy, v praxi představují vybavení např. pro vedení agendy účetnictví, daňové evidence, zpracování daňových přiznání, zakázek, vedení spisu apod.;  poštovní programy, používá se pro ně také název e-mailový klient, z nejrozšířenějších např. Microsoft Outlook, Mozilla Thunderbird, Lotus Notes či Opera. S jejich pomocí lze přijímat a odesílat poštu, třídit ji a ukládat, spravovat kontakty, některé umožňují i tvorbu diskusních skupin či další funkce;  webové prohlížeče, řečené browsery, s jejichž pomocí lze procházet prostředím internetu (neboli surfovat), mezi nejznámější dnes patří Internet Explorer, Mozilla Firefox a Google Chrome;  antivirové programy tvořící již nedílnou a nezbytnou součást programového vybavení, brání nás před počítačovými viry, červy a jiným škodlivým softwarem (tzv. malwarem);  další software jako např. výukové programy, technické aplikace (CAD ad.), přehrávače hudby, videa atd. Ne za každý software je přitom nutné platit, řada i velmi kvalitních produktů je volně dosažitelná bezplatně (freeware) nebo velmi levně při splnění autorových podmínek či strpění určitě porce reklamy (shareware). Existuje dokonce komunita přesvědčená o tom, že by měl být software zcela volně k použití, k úpravám a změnám, a to včetně zdrojových kódů. 5 Ovšem výše uvedené roz - dělení by mohlo rychle přestat platit, protože největší výrobci softwaru zvažují 4 Zdroj Wikipedie. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Operační_systém. 5 Nejznámější je zřejmě projekt GNU, o jehož fungování se stará Free Software Foundation založená roku 1985. 19 1 Informační technologie poskytnutí řady svých produktů zdarma, týká se to i takových firem, jako jsou Google nebo Microsoft. 6 MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ... ... Steve Jobs, velký vizionář v oblasti IT a spoluzakladatel společnosti Apple Inc., zachránil před krachem v roce 1986 divizi počítačové grafiky studia Lucasfilm, kterou přejmenoval na Pixar a v níž později vznikly perly animovaného filmu jako Příběh hraček, Hledá se Nemo, Auta, Příšerky s.r.o. a řada dalších. 1.1.3 Internet Fenomén Internetu je natolik určující pro celou oblast IT, že se mu nelze vyhnout v alespoň krátké speciální kapitole. Jeho vznik je spojen s ministerstvem obrany USA, které financovalo experimentální projekt ARPANET ověřující možnost fungování decentralizované sítě počítačů v situaci, kdy by některá část takové sítě byla zničena. Základem se staly na podzim roku 1969 počítače čtyř amerických univerzit. Velmi rychle ale byl rozpoznán užitný potenciál dálkového propojení počítačů a započal proces rozšiřování sítě a zrychlování připojení. V roce 1973 pak pronikl výše uvedený projekt i do Evropy, konkrétně do Norska a Spojeného království. V roce 1989 byl publikován návrh WWW (World Wide Web) – celosvětové sítě, což je koncept používaný do dnešních dnů. Jedná se o propojení velkého množství komunikačních uzlů (serverů) pomocí jednotných pravidel z hlediska výměny dat (protokoly HTTP, formát HTML) i navigace prostřednictvím adres jednotlivých dokumentů (URL) a počítačů (domény). Česká republika nebo přesněji tehdejší Československo, se k Internetu připojila již v roce 1992, kdy došlo k napojení ČVUT Praha. Vývoj oblasti IT u nás je vůbec velmi rychlý a rozhodně nezaostáváme za světem, mezi lety 2005 až 2010 stoupla vybavenost domácností osobním počítačem dvojnásobně a připojení vysokorychlostním internetem dokonce desetinásobně. 7 Velice lichotivé 18. místo celosvětově patří České republice v průměrné rychlosti připojení (34,8 MBit/s), která dosahuje dvojnásobku světového průměru, přičemž za námi zaostává i většina zemí EU. 8 Za zmínku také v této souvislosti stojí dvojnásobný nárůst počtu elektronicky podaných daňových tvrzení (přiznání) během roku 2012 9 . 6 Google začíná nabízet chrombooky s cloudovým přístupem, Microsoft zvažuje bezplatné poskytování operačního systému pro mobilní telefony i příští verze Windows 9 pro PC. 7 Český statistický úřad. Informační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci [online]. [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci. 8 Akamai: Graphic News, v ČR viz Týden č. 6/2014, s. 60, Čeští „surfaři“ sviští, -hep-. 9 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Zpráva o činnosti daňové a celní správy za rok 2012 [online]. Praha, červenec 2013, s. 110 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/ cs/media/Dane_Vyhodnoceni_2012_Zprava-o-cinnosti-o-cinnosti-danove-a-celni-spravy- Ceske-republiky-za-rok-2012.pdf. 20 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI Při pohledu na dnešní stav Internetu z hlediska jeho rozšíření a škály využití je až s podivem, kam vývoj dorazil během pouhých několika málo desítek let. 1.1.3.1 Připojení k internetu Pro připojení do sítě a využívání služeb Internetu máte v zásadě dvě možnosti – pevné, stacionární připojení, anebo bezdrátové. 1. Pevné připojení  pomocí telefonní linky, kdy dříve používané vytáčené připojení bylo nahrazeno rychlejšími digitálními (ISDN, DSL, ADSL),  pomocí kabelové internetové přípojky poskytované často v kombinaci se službami přenosu televizního signálu,  pomocí elektrické rozvodné sítě. 2. Bezdrátové připojení  prostřednictvím satelitní sítě, často ve spojení se službami satelitních televizí,  pomocí mobilní telefonní sítě prostřednictvím mobilních operátorů,  přes Wi-Fi připojení, v Čechách patřící k nejrozšířenějším. Zkratka je dnes vykládána jako Wireless Fidelity (doslovně „bezdrátová věrnost“). Dovoluje rychlé a levné zakládání sítí pomocí bezkabelového připojení, kterým jsou vybaveny již téměř všechna moderní hardwarová zařízení typu notebooků nebo mobilních telefonů apod. Vybavenost českých domácností internetem stoupá kontinuálně v čase a v roce 2013 dosáhla 67 % 10 , přičemž právě bezdrátové připojení pomocí tech - nologie Wi-Fi patří k nejčastějším. Tabulka č. 1: Způsob připojení českých domácností k internetu Širokopásmový internet celkem 2) 20092010 2011 2012 Podíl v % Počet přípojek (v tis.)2 376 2 782 3 086 3 399 xDSL vedení778 859 918 951 28,0 % Kabelový modem442 481 515 523 15,4 % Mobilní sítě371 542 578 647 19,0 % Bezdrátový přístup (FWA, Wi-Fi) 680 720 839 985 29,0 % Optická vlákna105 180 236 293 8,6 % 2) Nezahrnuje dočasný přístup k internetu prostřednictvím mobilních sítí a SIM karet. Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1409-13 10 Český statistický úřad, Česká republika v číslech 2013, kapitola Informační společnost, Kód: e-1409-13. 21 1 Informační technologie Na nezbytnosti přístupu k internetu je postavena řada aplikací a postupů státní správy jako kupříkladu povinně elektronická přiznání a hlášení 11 , elektronické platební rozkazy 12 , povinně zveřejňované informace některých obchodních spo - lečností a družstev 13 atd. Mohlo by se zdát, že nucení obyvatel využívat moderní komunikační technologii jde nad rámec pravomocí, kterými jsou orgány státní správy vybaveny 14 , ale i Nejvyšší správní soud došel k závěru, že se nejedná o rozpor s ústavou chráněnými právy občanů 15 a postupující digitalizace a elektronizace tedy může pokračovat. K čemu mi také může sloužit internet?  Umožňuje podání v elektronické formě, která je v některých případech tou jedinou možností 16 .  Umožňuje obsluhovat datové schránky, do nichž jsou ze zákona prioritně doručovány písemnosti orgánů veřejné moci 17 .  Dovoluje získávat řadu informací v důvěryhodné a průkazné podobě z rejstříků, evidencí a registrů (obchodního, živnostenského, rejstříku trestů právnických osob a mnoha dalších) 18 .  Je zdrojem informací zveřejňovaných povinně obchodními společnostmi a družstvy.  Je nepřeberným zdrojem zábavy (filmy, televize, rádio, videa, hry), poučení (wikipedie, knihovny, archivy, články) a obrovského množství dalších činností (e-shopy, sociální sítě, videohovory, sdílení informací, skládání zkoušek a testů atd. atd.).  Umožňuje získávat aktuální a aktualizované informace, např. o údajích obsažených v této knize. 11 Např. § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), nebo § 123e zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, resp. § 162 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 12 Podle § 174a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 13 Viz § 7 odst. 2 až 4 a § 636 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“). 14 Článek 2 odst. 3 a článek 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 15 Rozsudek NSS č. 3 Ads 146/2010-71 z 1. prosince 2010. Dostupné z: www.nssoud.cz. 16 Např. souhrnné hlášení podle § 102 ZDPH, výpis z evidence pro daňové účely při použití režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a odst. 5 téhož zákona, vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 38j odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v případě zaměstnávání „nerezidentů“ atd. 17 Viz např. § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, § 19 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 42 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další. 18 Viz např. § 3 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 22 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI 1.2 Informační technologie a stát „Nic není tak trvalé jako dočasné vládní opatření.“ Milton FriedMan Rozvoj a využívání informační základny státu jsou bezpochyby pevně svázány s IT a jejími možnostmi. Struktura a filozofie systémů doznala v posledních letech markantní změny díky spuštění několika klíčových systémů. Jednalo se o:  Základní registry – viz str. 22,  Portál veřejné správy (GOV) – viz str. 151,  Informační systém datových schránek (ISDS) – viz str. 76. Přidaly se tak k již existujícím a fungujícím komponentám:  Portálu daňové správy (EPO) – viz str. 134,  Systému kontaktních míst veřejné správy (Czech POINT) – viz str. 24. 1.2.1 Základní registry Systém základních registrů byl uveden do činnosti k 1. červenci roku 2012, na základě zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Došlo tím ke zprovoznění jednotné datové základny v podobě tzv. referenčních údajů, které jsou okamžitě (online) k dispozici oprávněným tazatelům. V praxi to představuje čtyři základní registry, které poskytují informace tzv. agendám, což jsou registrované a evidované činnosti, pro které mohou (smějí) být údaje využívány 19 . Jedná se o registr osob (ROS), registr obyvatel (ROB), registr práv a povinností (RPP) a registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN). MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI, ŽE ... ... prováděcí vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru RUIAN, je prvním a jediným předpisem, který upravil jednotně způsob zápisu adresy v České republice. Až do té doby vyplývalo obecně akceptované a všemi používané pořadí údajů při psaní adresy pouze z poštovního řádu České pošty. 19 Viz § 51 až 54 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech; celý seznam registrovaných agend, dostupný z: http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti/udaje-o-registro- vanych-agendach-podle-zakona-111-2009. 23 1 Informační technologie Obrázek č. 1: Schéma základních registrů Zdroj: Převzato z www.szcr.cz Součástí základních registrů je navíc převodník identifikátorů ORG (v systému v podstatě nahrazuje rodná čísla či u elektronického podepisování používaný identifikátor IK MPSV), který v gesci Ministerstva pro ochranu osobních údajů minimalizuje riziko krádeže identity. V každé agendě je totiž pro tutéž fyzickou osobu používán jiný identifikátor, takže odcizení nebo zneužití jednoho identifikátoru neumožňuje získávat další údaje, které se v registrech o dané osobě nacházejí. Na základní registry jsou pak napojeny aplikace orgánů veřejné moci, které z nich čerpají informace o referenčních údajích a jejich změnách. Dnes, po dvou letech fungování, jsou již připojena všechna ministerstva, stejně jako statutární města (včetně Prahy a městských částí) i krajské úřady, v samotném systému pak proběhlo více než 400 milionů transakcí 20 . 20 Správa základních registrů, „Zpráva o stavu provozu“ z 8. července 2014. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/zprava-o-stavu-provozu-zr-2-roky-produkcniho-provozu. 24 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI Obrázek č. 2: Statistiky základních registrů Zdroj: http://www.szrcr.cz/dostupnost Správné fungování základních registrů a jejich bezproblémová dostupnost v podstatě bez výpadků a přerušení (viz údaj v pravém horním rohu Obrázku č. 2), je jedním ze základních předpokladů naplnění záměrů elektronizace a digitalizace státní správy, tzv. eGovernmentu. 1.2.2 eGovernment — není to nakažlivé? Možná ano, s podobným termínem se setkáme v programech a prohlášeních vlád či vládních institucí většiny evropských zemí, a nejen zde. Pro snahu o přesnější určení, co vlastně je eGovernment, platí nade vše rčení starořímského právníka Priscuse „Omnis definitio periculosa est“ – každá definice 25 1 Informační technologie je ošidná a může být vyvrácena 21 . Asi nejpřesnější je nicméně ta, která popisuje eGovernment jako využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb 22 . Cílem přitom je zlepšení fungování veřejné správy a jejího vztahu k veřejnosti 23 . Takovým zámě - rům jistě nelze nic vytknout. Leader v oblasti výzkumu a analýz IT sektoru – agentura Gartner Inc. (dříve Gartner Group) – považuje zavádění prvků eGovernmentu za první stupeň směřující k digitalizaci veřejné správy do cílové podoby Smart Government, vyznačující se vysokou mírou udržitelnosti a trvanlivosti, cenovou dostupností a mezioborovým fungováním. 24 1.2.2.1 Trocha historie... Myšlenka, že by měl existovat nějaký strategický záměr využívání IT ve státní správě, se v české kotlině objevila hned zpočátku devadesátých let, ovšem hmatatelnějšího naplnění se dočkala až téměř o dekádu později, kdy byla v roce 1999 definována koncepce státní informační politiky. Legislativní posun pak o rok později znamenalo přijetí zákona o elektronickém podpisu (zákon č. 227/2000 Sb.) a zákona o informačních systémech veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb.). Dokument „Státní informační a komunikační politika“ (nazývaný zkráceně e-Česko 2006) se zabývá již poměrně komplexně celou oblastí IT, pro kterou definuje hlavní cíle a úkoly, gesce i pravomoci státních institucí, ale také otázky financování a v neposlední řadě vazby na obdobné programy Evropské unie (eEurope). Rozvoj informačních technologií pak prostupuje řadou následných dokumentů, jako jsou Národní architektonický plán, Národní plán reforem, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, projekt Smart Administration a další. Význam podpory rozvoje IT lze dobře dokumentovat na následujících několika vybraných kvantitativních ukazatelích:  V průběhu realizace strategie Smart Administration 25 bylo podpořeno celkem 6 030 projektů o celkové výši 19,1 mld Kč. 26  Oblast „Informatika a telekomunikace“ dominuje přehledu zakázek z období let 2007 až 2014 u zadavatelů Ministerstvo vnitra (23 miliard Kč), Ministerstvo 21 Jedná se o mírně modifikovaný výrok, Lucius Iavolenus Priscus (60–120 n. l.) jím původně mířil pouze do oblasti civilního práva. 22 LIDINSKÝ, Vít. eGovernment bezpečně. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2462-1. 23 OECD E-GOVERNMENT STUDIES. E-government for better government. Paříž: OECD Publishing, 2005. ISBN 92-64-01833-6. 24 GARTNER GROUP. Overview for Government, 2014 [online]. [cit. 2014-01-03], dostupné na www.gartner.com. 25 Jedná se o zkrácené označení projektu „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby“ schváleného usnesením vlády č. 197 z 28. února 2007. 26 Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ [online]. [cit. 2013-09-26], s. 7. Dostupné z: http://iio.707.cz/userFiles/dokumenty/sr-egov-2013/2013-07-15/strategickyramec.docx. 26 3D: DATA, DANĚ DIGITÁLNĚ ANEB AJŤÁKEM I PROTI SVÉ VŮLI obrany (8 miliard Kč), Ministerstvo práce a sociálních věcí (2 miliardy Kč), Generální finanční ředitelství (1,9 miliardy Kč) a zaujímá druhé místo na přehledu Ministerstva financí (8 miliard Kč) a Ministerstva zemědělství (4,6 miliard Kč) 27 .  Výdaje domácností a firem za informační technologie by v roce 2014 měly vzrůst v České republice meziročně o 3,4 procenta a dosáhnout výše 11 miliard USD (222 miliard Kč). 28 1.2.2.2 ...I pohled dopředu V červenci roku 2013 byl Ministerstvem vnitra aktualizován ucelený dokument s názvem Strategický rámec rozvoje e-Governmentu 2014+, který jednak hodnotí dosavadní průběh elektronizace státní správy, dále stanovuje cíle pro období do roku 2020 a definuje podmínky k jejich naplnění. Po změně vlády byly práce na něm obnoveny a prochází dalším vývojem a schvalováním, nicméně zůstávají zachovány některé základní cíle:  umožnit v roce 2020 nejméně 85 % podání vůči veřejné správě jako úplné elektronické podání,  realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti uvádět a ověřovat údaje doložitelné z propojeného datového fondu veřejné správy,  umožnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a věcnou příslušnost samoobslužně nebo s asistencí. Jak lze vyčíst, cílem je stav umožňující občanům činit podání bez nutnosti dokládat údaje, které k nim veřejná správa eviduje, bez ohledu na to, ve kterém systému se nacházejí. Propojením datového fondu je míněno sdílení těchto údajů napříč celou veřejnou správou. Na výběr pak bude varianta podání vlastními silami prostřednictvím internetu, anebo s asistencí, čímž je míněno využití služeb tzv. kontaktních míst veřejné správy neboli Czech POINTu 29 . 1.2.3 Czech POINT Jedním z úspěšně realizovaných projektů v rámci digitalizace státní správy bylo zřízení sítě Czech POINTů 30 , tomuto označení se dnes přisuzuje akronym Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. 27 Zdroj: www.vsechnyzakazky.cz. 28 Gartner Inc., analýza trhu IT 2014. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/ 340906-svetove-vydaje-na-it-letos-vzrostou-na3-7-bilionu-dolaru.html. 29 Viz § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. 30 Dalšími realizovanými projekty z této kategorie jsou Centrální registrační místo (CRM) a Jednotný registrační formulář (JRF) zajišťující provedení úkonů registrace podnikatelů z jednoho místa, a to jak vůči správci daně a živnostenskému rejstříku, tak i správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám a Úřadu práce. 27 1 Informační technologie Jedná se o síť pracovišť na obecních a krajských úřadech, vybraných pobočkách České pošty, zastupitelských úřadech, kancelářích Hospodářské komory a notářů, které jsou schopny poskytovat občanům na jednom místě portfolio asistovaných služeb. Od března 2007 se rozeběhl jejich pilotní provoz ve 37 obcích České republiky a od roku 2008 jsou součástí systému výkonu státní správy, nerozlučně spjatého s využíváním informačních technologií. Ke dni 18. července 2014 je evidováno celkem 11 311 638 realizovaných výstupů, k tomu navíc 33 milionů provedených konverzí dokumentů z listinné podoby do elektronické či naopak. 31 Obrázek č. 3: Vývoj kontaktních m


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist