načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete - Paul Gravett

1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete
-15%
sleva

Kniha: 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete
Autor:

Komiks v současnosti bouřlivý a vzrušující rozvoj. Již zdaleka není jen zábavou pro děti či větší či menší skupiny nadšenců a proniká k čím dál rozsáhlejšímu publiku. Během ... (celý popis)
Kniha teď bohužel není dostupná.

»hlídat dostupnost


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: PLUS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013-09-25
Počet stran: 960
Rozměr: 160 x 210 mm
Úprava: 960 stran : ilustrace (převážně barev.), faksim.
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: 1001 comics you must read before you die
Spolupracovali: předmluva Terry Gilliam
z anglického originálu ... přeložili Romana Bičíková ... et al.
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2013-40
ISBN: 9788025901601
EAN: 9788025901601
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Komiks v současnosti bouřlivý a vzrušující rozvoj. Již zdaleka není jen zábavou pro děti či větší či menší skupiny nadšenců a proniká k čím dál rozsáhlejšímu publiku. Během své dlouhé historie se rozvinul v pozoruhodný a svébytný kulturní fenomén, živoucí a vlivné médium, jehož výrazové inovace dnes zasahují i do dalších uměleckých oblastí. Kniha 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete přináší reprezentativní výběr zásadních děl ze všech koutů světa od počátků k dnešku a je pozvánkou do fascinujícího světa, který budete jen neradi opouštět. ([velký průvodce po světě komiksů, grafických románů, stripů a mangy])

Předmětná hesla
* 19.-21. století
* 1837-2011
Komiksy -- 19.-21. stol.
Související tituly dle názvu:
100 let Československa v komiksu 100 let Československa v komiksu
Ležák Zdeněk
Cena: 424 Kč
V panelech a bublinách V panelech a bublinách
Kořínek Pavel, Foret Martin, Jareš Michal
Cena: 314 Kč
Zákazníci kupující knihu "1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Před

1930

1



24 Před 1930 Obálka amerického vydání se o Töpfferově autorství nezmiňuje.

Rodolphe Töpffer (1799–1846)

Rodolphe Töpff er byl frankofonní Švýcar ze Ženevy. Pro

tože mu oční choroba zabránila v dráze profesionálního

malíře, živil se jako učitel. Ve 20. letech 19. století začal

vytvářet vlastní obrázkové příběhy a v roce 1827 dokon

čil svůj první komiksový příběh (ačkoli tehdy to slovo ještě

neexistovalo): třicetistránkový sešit se 158 políčkyobsahu

jícími text a hrubě načrtnuté kresby v rámečcích. Legrač

nímu hrdinovi stíhanému všemožnými nezdary dal autor

jméno monsieur Vieux Bois (pan Tupohlavý, doslova „sta

Lásky pana

Tupohlavého 1837

ré dřevo“). Příběh plný akce, honiček a nehod připomínal

fi lmovou grotesku. Töpff er tento první náčrt nevydal, ale

po letech jej překreslil, čímž vznikla rozšířená verze „pří

běhů v rytinách“ (histoires en estampes) se souhrnným

názvem Les Amours de Mr Vieux Bois (vydání z roku 1837

obsahovalo 198 obrázků na 88 stránkách, to z roku 1839

už 221 obrázků na 92 stránkách). Ať už Töpff era uznáme

za vynálezce komiksu, nebo ne, je jisté, že ovládl techniku

střihu, montáže a načasování jako nikdo před ním.

Protože v té době neexistovala žádná ochranaautor

ských práv, příběhy monsieura Vieux Boise se brzydočka

ly pirátského vydání ve Francii a pak i anglické verze jako

The Adventures of Mr. Obadiah Oldbuck, a to nejprve vBri

tánii (1841) s titulní ilustrací od známého karikaturisty

Roberta Cruikshanka a pak i v USA (1842) jako čtyřiceti

stránkové samostatné číslo týdeníku Brother Jonathan

Extra. Toto vydání z roku 1842 (ovšem sepsané už 1827)

lze považovat za první komiks vydaný ve Spojených stá

tech. Töpff er vytvořil dalších šest obrázkových seriálů,

např. Histoire de Mr Jabot (1831). HvO (ir)

Název originálu Les Amours de Mr Vieux Bois

První vydání vlastním nákladem (Švýcarsko)

Jazyk originálu francouzština

Žánr humoristický, dobrodružný


Před 1930 25

Titul byl Dorého čtvrtou a zároveň poslední obrázkovou

knihou. Po prvotině Les Travaux d’Hercule ovlivněné Töpffe

rem následovaly tituly, které napříště předznamenalypodo

bu komiksu. Gustav Doré vytvořil Dramatickou, pitoreskní

a karikaturní historii Svaté Rusi na vrcholu své tvůrčí dráhy

a uplatnil při ní celou škálu uměleckých schopností. Přes

to tento riskantní podnik skončil fi nanční ztrátou. Kniha se

zcela vymykala všemu ostatnímu, co autor během svévše

stranné kariéry vytvořil. Šlo o jeho první výlet do světasku

tečné historie a navíc o ambiciózní dílo obsahující přes pět

set ilustrací na více než stovce stran. Doré napsal i většinu

textového doprovodu, od krátkých popisků po rozvláčné

a místy i trochu těžkopádné vyprávění, ale je především

autorem obrázků, z nichž každý vznikal jako samostatný

dřevoryt. Některé jsou jen hrubě nahozené, jiné lzeprohlá

sit za vrchol jeho ilustrátorského umění. Zvlášť na počátku

knihy lze nalézt skvělé kompozice, ty však ke konci svazku

přecházejí v pouhé rychle črtané skici.

Autorův pohled na Rusko a Rusy osciluje mezi rádo

by vědeckým přístupem a drsnou karikaturou. JehoRuso

vé kupříkladu vznikli jako kříženci polárního medvěda

a mrože, jejich povaha je odedávna válečnická, ne-li pří

mo krvelačná, jsou stále s něčím nespokojení, ale dál hrbí

hřbet a vládnou jim nevypočitatelní šílenci.

Okruh čtenářů byl v době vzniku limitován vysokou

cenou a propagandistickým tónem knihy. Přesto je dodnes

považována za malý zázrak knižní grafi ky, ať už kvůlistrán

ce „pokaňkané“ inkoustem či vinnému listu zakrývajícímu

jistou část ilustrace před zrakem cenzora. PM (ir)

Dramatická historie

Svaté Rusi 1854

Dramatická historie Svaté Rusi se hemží grafickými ozdůbkami, jako jsou třeba oživlé notičky.

Gustave Doré (1832–1883)

Název originálu Histoire Dramatique, Pittoresque

et Caricaturale de la Sainte Russie

První vydání J. Bry Ainé (Francie)

Žánr historický


26 Před 1930

Wilhelm Busch proslul už za svého života jako autorvtip

ných textů a kreseb. Dnes jej oceňujeme především coby

jednoho z průkopníků komiksu. Tím, že grafi cky oddělil

průvodní slovo od ilustrací, dosáhl vypravěčské nezávis

losti.

Ve svém Virtuosovi, kresleném příběhu v patnácti

obrázcích, představuje Busch čtenáři prostřednictvímpia

nisty nejrůznější hudební styly, od ďábelské fugy Fuga del

Diavolo po Finale furioso. Na posledním obrázku zdůraznil

klavíristovy divoké pohyby pomocí „rozmazaných“ kontur,

a stal se tak prvním kreslířem, který použil tohoto výtvar

ného prostředku.

V tehdejším Německu vycházely obrázkové příběhy

v satirických časopisech jako Fliegende Blätter a Münchner

Bilderbogen. Díky cyklu příběhů o dvou uličnících Maxi

a Mořicovi, klasickému dílu dětské literatury, vydělali

vydavatelé druhého z nich značné sumy, avšak autor se

musel spokojit s pouhou almužnou a nakonec spoluprá

ci s magazínem přerušil. Poslední kreslený příběh z jeho

pera nesl příznačný název Die Hungerpille (Pilulka pro

ti hladu). Buschovy satirické texty a obrázkové příběhy si

opakovaně braly na mušku příslušníky určitýchspolečen

ských vrstev, především pak pokrytecké šosáky.

Buschovi darebáci Max a Mořic inspirovali Američa

na německého původu Rudolpha Dirkse při tvorbě The

Katzenjammer Kids, velmi úspěšného cyklu kreslenýchpří

běhů vytvořeného na objednávku tiskového magnátaWil

liama Randolpha Hearsta, který se stal předobrazem všech

dalších klasických komiksů vydaných v USA. MS (ir)

„Ven z postele, plný hrůzy,

strýček chvátá velmi brzy.“

Max a Morˇic 1865

Wilhelm Busch (1832–1908)

Název originálu Max und Moritz, eine Bubengeschichte in

sieben Streichen

První vydání vlastním nákladem (Německo)

České vydání Max a Mořic (Kalich, 2005), též Jan a Jíra

(Jíchovo nakl., 1944), Vít a Véna (SNDK, 1959)

Žánr humoristický

Podobná díla

Frederick Burr Opper: Happy Hooligan

Bud Fisher: František a Josef (Komár,1928–1930)

Rudolph Dirks: The Katzenjammer Kids

Josef Lada: Šprýmovské kousky Františka Vovíska

a kozla Bobeše (Albatros, 2004)


Před 1930 27

Díky popularitě, které dosáhl v tištěné i jevištní podobě, lze

Allyho Slopera zřejmě označit za první superstar v dějinách

komiksu. Tento viktoriánský antihrdina – opilec a budiž

kničemu, snadno rozpoznatelný podle velkého červené

ho nosu opuchlého od nadměrného pití, ošuntěléhooble

ku (často s lahví čouhající ze zadní kapsy), pomačkaného

klobouku a záplatovaného deštníku – se začal od roku

1867 pravidelně objevovat v časopise Judy, periodikukon

kurujícím britskému magazínu Punch, i když si svůj debut

odbyl už několik let předtím v šestákovém magazínu. Jeho

tvůrcem byl Charles Ross, ale charakteristické rysy vtiskla

Allymu Sloperovi především Rossova manželka Emilie de

Tessier (tvořící pod pseudonymem Marie Duval), která si

v roce 1869 vzala na starost výtvarnou stránku příběhů.

Roku 1873 vyšla kniha s názvem Ally Sloper: A Moral

Lesson. Stála jeden šilink a obsahovala výběr toho nejlep

šího, co bylo v časopise Judy do té doby otištěno – vpod

statě se jednalo o Sloperovu autobiografi i složenou z řady

eskapád, často podnikaných společně s židovským parťá

kem Ikym Moem (v nichž Ally například vybírá přemrště

né vstupné na představení laterny magiky nebo předstírá,

že je slepý žebrák). Kniha obsahuje rovněž Allyho příhody

coby zpravodaje za prusko-francouzské války 1870 azážit

ky z cest kolem světa. Inspirace dílem Roberta Cruikshanka

a Wilhelma Busche je zřejmá, avšak jak podotýká historik

umění David Kunzle, Marie Duval použila některé výtvarné

techniky (záměrné deformace, neobvyklé úhly zobrazení),

které se staly běžnými teprve mnohem později.

Kniha se dočkala opakovaných dramatizací (několik

divadelních kusů podle ní napsal i sám Ross). RS (ir)

Emmanuel Poiré, vnuk důstojníka Napoleonovy armády,

se narodil v Moskvě. V roce 1877 přesídlil do Francie, kde

vstoupil do armády a začal přispívat satirickými kresbami

do armádního časopisu La Vie militaire. Zvolil si pseudo

nym Caran d’Ache podle ruského slova karandaš (tužka)

a záhy se proslavil perokresbami stínového divadla pro

pařížský kabaret Le Chat Noir. Později začal kreslit černobílé

i barevné karikatury pro periodika La Revue illustrée, La Vie

Parisienne a Le Figaro.

Přestože Poiré – Caran d’ Ache preferoval příběhy

beze slov, dobře si uvědomoval, že slova v nich hrajízásad

ní roli – právě díky své absenci. S oblibou je nahrazoval

manipulací s kresbou. Například krátký obrázkový příběh

nazvaný Duelanti a motýl představuje dva šermíře svádě

jící souboj. Jiný muž uloví do cylindru motýla, přiblíží se

k duelantům a podrží cylindr jednomu z nich nad hlavou:

výsledkem je, že druhý šermíř dostane neškodný zásah

do hýždí...

To, že byl Caran d’ Ache opravdovým průkopníkem

komiksu, ale nejlépe dokazuje jeho Maestro z roku 1894.

Autor tehdy nabídl listu Le Figaro ambiciózní řadu příbě

hů beze slov, které mohly dohromady tvořit jeden z nejra

nějších komiksových románů v dějinách. Obzvlášť si cenil

skutečnosti, že takový příběh si může „přečíst“ a porozu

mět mu kdokoli, bez ohledu na jazykovou bariéru. Caran

d’ Ache už celý projekt dokončit nestačil, ale dochované díly

jsou od roku 1999 vystaveny ve Francouzském národním

centru komiksu. Objev dalších skic a sešitů v oddělení gra

fi ky pařížského Louvru zajistil Emmanuelovi Poirému pevné

místo v panteonu francouzských kreslířů. BS (ir)

Baltazarova hostina 1881

„Caran d’Ache” (1858–1909)

Název originálu Un Festin de Balthazar

První vydání časopis La Vie militaire (Francie)

Jazyk originálu francouzština

Žánr humoristický

Ally Sloper 1867

Charles Henry Ross (1835–97)

a „Marie Duval” (1847–?)

Název originálu Ally Sloper

První vydání časopis Judy (Velká Británie)

Jazyk originálu angličtina

Žánr humoristický



Před 1930 29Pán zahazuje berle a prchá z cesty otrávené kočce (Stuff and Nonsense).

Arthur Burdett Frost, kmenový karikaturista měsíčníku

Harper’s Monthly, který se proslavil také litografi emi zame

rického venkova, patřil ke klíčovým osobnostem zlatého

věku americké ilustrace. Jeho groteskní karikatury lidských

pošetilostí všedního dne byly předchůdcem dnešních

novinových stripů. Antologie nazvaná Stuff and Nonsen

se svědčí o průkopnickém používání technik „časosběrné

fotografi e“ a rozfázovaného obrázku. Najdeme v nípříbě

hy beze slov i opatřené komentářem, včetně autorových

nejznámějších dílek, jako je Osudová chyba – příběh koč

ky (bláznivá historka o kočce, která spolkla jed na krysy)

nebo Vzduchoplavci (popisující spoušť, kterou za sebou

nechávají dva nešikové v horkovzdušném balonu), a také

desítky ilustrovaných žertovných říkanek – limericků.Ten

to humorný a lehce potrhlý koktejl ukazuje, v čem tkvínej

větší síla Frostova umění: je to neuvěřitelná expresivnost

jeho postav, lidských i zvířecích, a pozoruhodný talent

zachytit pouhou perokresbou bleskurychlý pohyb.

Frost rovněž ilustroval knihy Lewise Carrolla a Marka

Twaina. Ve 20. století se mu dostalo tvrdé kritiky ze stra

ny představitelů hnutí Harlem Renaissance sdružujícího

umělce černé pleti, za způsob, jímž zobrazoval černochy,

zejména pak za ilustrace k Rozprávkám strýčka Rémuse

z pera Joeye Chandlera Harrise. Je pravdou, že původní

vydání Stuff and Nonsense také obsahovalo některéurážli

vé karikatury Irů, které sám Frost z dalšího vydání v roce

1888 vypustil.

Navzdory všem kritickým hlasům byl Frost vpravdě

mistrným kreslířem, jehož jedinečné umění obdivují isou

časní čtenáři. DN (ir)

Po devět týdnů mezi únorem a dubnem 1889 otiskoval

pařížský týdeník pro mládež Le Journal de la Jeunesse se

riál příběhů nazvaný Une Partie de campagne (Výlet do

přírody). Autorem námětu i kreseb byl Marie-Louis-Geor

ges Colomb, pozdější známý botanik. Ani on sám si teh

dy neuvědomoval, že je iniciátorem přerodu kresleného

seriálu v novinový strip. Zatímco během prvních pětitýd

nů se v časopise objevoval vždy jen jediný malý obrázek

doprovázený krátkým humorným textem, po zbylé čtyři

týdny to byla pokaždé série dvou, tří nebo dokonce pěti

kreseb. Colomb popisoval trampoty fi ktivní pařížskérodi

ny Cornouilletových – otce, matky a dvou dcer,pravděpo

dobně dvojčat – objevující okolní svět. Autor, v té době již

vážený profesor na lyceu, potřeboval nalézt pseudonym,

pod kterým by publikoval. Nakonec si zvolil přezdívku

Christophe (Christophe Colomb je francouzská podoba

jména Kryštof Kolumbus) a vymyslel si i kaligrafi cký pod

pis v podobě velryby.

Ještě v témž roce 1889 svůj původní námět o rodině

Cornouilletových rozvedl do podoby plnohodnotného

komiksového stripu s textem pod rámečkem. Příběh začal

vycházet 31. srpna pod jiným názvem – La FamilleFenouil

lard – a v jiném časopise, Le Petit Français Illustré. Mezi léty

1889 až 1893 Christophe napsal a nakreslil celkem pade

sát tři pokračování, částečně i pro potěchu vlastního syna

Pierra (nar. 1883). Z původních Pařížanů se nyní stalarodi

na z provinčního města, která se proti vlastní vůli vydá

vá na cestu kolem světa: do Spojených států, na Dálný

východ i napříč Tichým oceánem. Rodiče Fenouillardovi

obchodují s punčochami a galanterním zbožím. HvO (ir)

Rodina

Fenouillardovy ́ch 1889

„Christophe” (1856–1945)

Název originálu La Famille Fenouillard

První vydání časopis Le Petit Français Illustré (Francie)

Jazyk originálu francouzština

Žánr satiricko-dobrodružný

Hlouposti

a nesmysly 1884

Název originálu Stuff and Nonsense

První vydání Charles Scribner’s Sons (USA)

Jazyk originálu angličtina

Žánr humoristický

Arthur Burdett Frost (1851–1928)




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist