načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: 1000 nejzvídavějších dětských otázek 2.díl -- Země a vesmír, Objevy a vynálezy, Svět, ve kterém žiji - kolektiv

1000 nejzvídavějších dětských otázek 2.díl -- Země a vesmír, Objevy a vynálezy, Svět, ve kterém žiji
-15%
sleva

Kniha: 1000 nejzvídavějších dětských otázek 2.díl
Autor: kolektiv
Podtitul: Země a vesmír, Objevy a vynálezy, Svět, ve kterém žiji

Pokračování úspěšné dětské encyklopedie, která i tentokrát podává odpovědi na ty nejzvídavější a nejzáludnější otázky. Chcete například vědět, jak vznikl Vesmír? Proč jsou ... (celý popis)
254
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost


hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 144
Rozměr: 210 x 280 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: 1000 interessantesten Kinderfragen
Spolupracovali: překlad Nina Fojtů
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Novinka týdne: 2014-30
Datum vydání: 16. 7. 2014
Nakladatelské údaje: Brno, CPress, 2014
ISBN: 9788026404040
EAN: 9788026404040
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Pokračování úspěšné dětské encyklopedie, která i tentokrát podává odpovědi na ty nejzvídavější a nejzáludnější otázky. Chcete například vědět, jak vznikl Vesmír? Proč jsou předpovědi počasí často mylné? Kdo vynalezl ponorku? Kde se rozsvítil první semafor? Co je to ústava? Lehkou a zábavnou formou získáte spoustu informací o Vesmíru a naší planetě, poznáte všechny důležité objevy a vynálezy a rovněž lépe pochopíte fungování světa a společnosti, ve které žijeme. Text je doprovázen poutavými fotografiemi a názornými ilustracemi, takže všechno rychle pochopíte. A na své si přijdou i dospělí, protože od svých školních let určitě hodně věcí zapomněli! Jak vznikl Měsíc? Co bylo tajemstvím vikinských lodí? Kdo vymyslel MP3? Proč máme o Vánocích stromeček? Jak funguje navigační systém?

Další popis
Co dělá slunce v noci? Jak vzniká tornádo? Kdo vynalezl rádio? Proč je pátek 13. nešťastný den? V této knize naleznete odpovědi na spoustu všetečných otázek, které zaujmou dětského i dospělého čtenáře.

Dozvíte se v ní všechno o objevech a vynálezech, o světě, ve kterém žijeme a také o Vesmíru, jež nás obklopuje. Zvídavé děti jistě ocení tipy na spoustu zábavných experimentů.


Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Řekni mi ZEMĚ & VESMÍR Řekni mi ZEMĚ & VESMÍR
de Mullenheimová Sophie
Cena: 251 Kč
1000 chlapeckých otázek 1000 chlapeckých otázek
Husch Tim
Cena: 188 Kč
Ke knize "1000 nejzvídavějších dětských otázek 2.díl -- Země a vesmír, Objevy a vynálezy, Svět, ve kterém žiji" doporučujeme také:
Boj o lásku Boj o lásku
Au-pair Au-pair
Anglicky čteme zábavně -- zrcadlový text pro mírně pokročilé Anglicky čteme zábavně
A pak se to stalo! A pak se to stalo!
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

23

Země a vesmír

Jak se dostala voda do oceánů?

Co je to ozonová díra?

Tam, kde byla dříve ochranná ozonová vrstva, je nyní obrovská

díra. Tato díra se nachází nad Antarktidou a Austrálií. Ozonovou

díru způsobil člověk požíváním CFC, což je zkratka pro chlo

rofl ourouhlovodíky. Pro tyto sloučeniny se vžil název „freony“.

Chlorfl uorované uhlovodíky byly v  minulosti dlouhou dobu

používány ve sprejích nebo také v ledničkách. Jelikož se však

ozonová díra neustále zvětšuje a celková ozonová vrstva zten

čuje, je používání CFC v dnešní době téměř všude zakázáno.

Kde se nachází ozonová vrstva? Stratosféra – tedy jedna z vrstev zemské atmosféry – začíná asi 15 kilometrů nad povrchem Země a  končí přibližně ve výšce 50 kilometrů. Ve stratosféře se nachází tenká vrstva ozonu. Tato ozonová vrstva nás chrání před slunečními paprsky. Přesněji řečeno fi ltruje ze slunečního světla ultrafi alové neboli UV záření. To je záření, které způsobuje spálení pokožky nebo rakovinu kůže

Trvalo dlouhou dobu, než se moře naplnila.

Co je to vzduch?

Bez vzduchu bychom ne

mohli žít, ačkoliv jej ne

můžeme vidět, slyšet, cí

tit, nahmatat ani ochutnat.

Vzduch, který obklopuje

naši Zemi, je směsí růz

ných plynů. Částice, ze kte

rých se plyn skládá, vědci

označují jako molekuly.

Jsou velmi malé a mohou

se volně pohybovat. Dusík

tvoří se 78 procenty hlav

ní součást vzduchu. Podíl

kyslíku, který potřebujeme

k životu, činí pouze 21 pro

cent.

Zatím se ještě nikomu nepo

dařilo zjistit, jak se voda do

stala na Zemi. Někteří lidé se

domnívají, že byla Země na

počátku obklopena obrov

skými oblaky plnými páry

a plynů. Z těchto mraků pak

pršelo celá tisíciletí. Jiní si

zase myslí, že se na Zemi zří

tily meteority, které s sebou

přinesly led. Ten pak roztál

a naplnil moře. Na počátku

totiž na naši planetu dopa

dalo mnoho menších těles.

Jisté je jen to, že se voda

skládá ze dvou plynů, totiž

z vodíku a kyslíku. Co je to atmosféra? Atmosférou nazýváme ochranný obal tvořený plyny, který obklopuje vesmírné těleso. Naše Země je obklopena atmosférou, která je tvořena především dusíkem, kyslíkem, argonem a oxidem uhličitým. Obsahuje tedy vzduch potřebný k  dýchání a  rovněž chrání naši planetu před přehřátím a přílišným ochlazením. Atmosféra nás ochraňuje dokonce před menšími meteority.

výška v km

ozonová vrstva


24

Země a vesmír

Proč se Zemi říká modrá planeta?

Určitě už jste viděli obrázky, na kterých naše planeta z ves

míru vypadá jako modrá koule. Je to tím, že moře a oceá

ny pokrývají přes 70 procent povrchu Země. Protože nám

mořská voda většinou připadá modrá, označujeme Zemi

jako modrá planeta.

Co je to

Antarktida?

Kontinent Antarktida se

nachází na jižním pólu. Je

to jedna z nejchladnějších

oblastí na Zemi pokrytá

sněhem a ledem. Tuto pev

ninu, okolní moře a vrstvu

ledu, která je pokrývá, na

zýváme Antarktidou. Ten

to světadíl je zhruba stejně

velký jako Evropa, vrstva

ledu na něm je široká až

čtyři kilometry! Nejnižší

teplota, která zde kdy byla

naměřena, dosáhla minus

89 stupňů Celsia. Ani v létě

teploty většinou nepřekro

čí bod mrazu.

Antarktida je stále

pokrytá ledem.

Polární záři vyvolává sluneční vítr.

Jak vzniká

polární záře?

Polární záře či severní záře má

zelenou, žlutou nebo červe

nou barvu. Příčinou této ba

revné hry světel na polární

noční obloze jsou exploze ply

nů na Slunci. Vymrštěné části

ce letí vesmírem jako sluneč

ní vítr. Pokud se dostanou do

magnetického pole naší Země,

stočí se prudce k  pólům. Ve

výšce 400 až 800 kilometrů se

plnou silou střetnou s částice

mi vzduchu a vzniká záře.

Co je to Arktida?

Na nejsevernějším bodě

Země se nachází Arktida. Není

však tvořena jedním konti

nentem, pokrývá ji obrovské

zamrzlé moře mezi Skandiná

vií, Ruskem, Kanadou a částmi

těchto zemí. Pouze v létě začí

ná ledová plocha na okrajích trochu tát. Pak vyklíčí rostliny

a přichází sem také zvířata, aby tu vychovala svá mláďata.

Proč je na severním

a jižním pólu tak

chladno?

K pólům se kvůli jejich poloze

dostane relativně málo slu

nečního záření. Několik mě

síců zde slunce vůbec nevy

chází! Během zbývající doby

jsou paprsky příliš slabé, než

aby póly skutečně zahřá

ly. Obrovské ledové plochy

navíc odráží světlo, takže se

k  půdě dostává ještě méně

tepla – zůstává tedy zmrzlá.


25

Země a vesmír

Co je to doba ledová? Jako dobu ledovou označujeme období, ve kterém dochází k poklesu teplot a tento stav pak několik milionů let trvá. Teploty jsou pak natolik nízké, že sníh a led téměř netají ani v létě, namísto toho se ještě dále rozšiřují. Stejně tak se zvětšuje i polární kruh. Obrovské oblasti krajiny i vodní plochy jsou následně pokryty ledem. Pro pokles teplot na celé zeměkouli během doby ledové existuje pravděpodobně mnoho různých důvodů, klimatologové však dosud nejsou zajedno, které z nich jsou nejdůležitější.

Co je to ledovec?

Ledovce jsou ledové toky nebo ledová pole. Vznikají ve vy

sokohorských a polárních oblastech, kde se po celý rok drží

sníh. Vrchní vrstva ledovce je tvořena sněhem. Kvůli výky

vům teplot sníh taje a zase mrzne. Ze sněhu se stává led. Ten

to proces se neustále

opakuje a ledovec ros

te a roste. Obrovskou

vahou ledu se jeho

malé množství v  dol

ní části ledovce mění

na kapalinu. Vzniká

tak tenká kluzká vrst

va tvořená vodou, na

které se ledovec po

malu sesouvá směrem

do údolí nebo k moři.

Kdy byla poslední doba ledová?

Poslední doba ledová neboli glaciál začala přibližně před 2,5

milionu let. Tehdy teploty poklesly průměrně o pět až šest stup

ňů Celsia. Led na ledovcích a pólech se tudíž začal stále více

rozšiřovat. Led dočasně pokrýval více než 30 procent povrchu

Země, mimo jiné i četné pevninské oblasti. Jelikož bylo tako

vé množství vody zmrzlé, nacházela se hladina moře dočasně

o více než 100 metrů níže než dnes. Tato doba ledová skončila

před zhruba 12.000 lety.

Může nastat nová doba ledová?

Na Zemi už proběhlo několik dob ledových. Chladné doby

ledové a teplé doby meziledové se neustále střídají. Tato ob

dobí ovšem trvají několik tisíciletí. Na základě vrtů provede

ných v Antarktidě se vědci domnívají, že bude současná doba

meziledová trvat ještě „15.000“ let. Jiní si ale myslí, že přichází

„malá doba ledová“. Podobná nastala již po středověku. V ta

kovém případě bychom se museli připravit na chladná léta

a  dlouhé zimy – ovšem jen tehdy, pokud bychom dokázali

zastavit oteplování klimatu, způsobené našim zaviněním.

Tání ledových ploch v oblasti Skandinávie po poslední době ledové.

Tající ledovec

Proč je polární kruh tak důležitý? Polární čepičky jsou po celý rok pokryty ledem, pouze velikost ledové plochy mezi létem a  zimou kolísá. Tato nesmírná bílá plocha je důležitá pro naše klima: Sníh totiž odráží sluneční paprsky – část Země, na které není led, zase sluneční paprsky přijímá, a  tím i  teplo. Díky této interakci se teplota na Zemi udržuje na  určité hladině. Pokud však bude led v  polárních oblastech tát, bude se Země neustále oteplovat a  podnebí se změní. Navíc by se po úplném roztání ledovců zvýšila hladina moře o sedm metrů! Došlo by k zaplavení mnoha pobřežních oblastí.


26

Země a vesmír

Jak ledovce utvářely vzhled krajiny?

V  průběhu doby ledové se ledovce rozšiřovaly a  pokrývaly

obrovská území Evropy, Asie a Severní Ameriky. Ledovce neu

váděly do pohybu pouze led, ale také suť a štěrk. Tato drť

hornin, roztátá voda, vítr a počasí utvářely vzhled naší

krajiny. Vznikaly kopce, jezera, roviny a nížiny.

Když začaly ledovce doby ledové tát, zvedla

se hladina moře a voda zaplavila celé

pásy krajiny. Došlo tak k od

dělení ostrovů, jako je Velká

Británie nebo Irsko, od

pevniny.

Ledovec se pomalu

sesouvá do údolí.

Norský fj ord

Co je to fjord?

Jako fjordy označujeme

úzké mořské zálivy nebo

zátoky se strmými svahy,

které zasahují hluboko do

pevniny (zpravidla v  hor

natých oblastech). Během

poslední doby ledové vy

tvořily ledovce v horských

masivech hluboká údolí.

Na konci doby ledové se

oteplilo a masy ledu zača

la tát. To způsobilo vzestup

mořské hladiny a  došlo

k zatopení spodních oblas

tí údolí. Tak vznikly fj ordy,

které se nachází především

v  pobřežních oblastech

Norska a Islandu.

Co to znamená

klima?

I přes rozmarnost počasí exis

tuje jistá pravidelnost. Víme

tak, kolik srážek v  určité ob

lasti spadne, jak vysoké jsou

obvykle v  dané zemi teplo

ty či jak silný obyčejně vane

vítr. Těmto průměrným po

větrnostním podmínkám se

říká podnebí neboli klima. Na

Zemi rozlišujeme různé pod

nebné pásy.

Ne všude na Zemi je stejné podnebí. Zem

ský povrch můžeme přibližně rozdělit do

čtyř podnebných pásů. Rozlišujeme tropic

ký, subtropický, mírný a chladný podneb

ný pás. V České republice je mírné podne

bí. Léta jsou příjemně teplá, zimy opravdu

chladné. Podnikneme-li cestu z naší repub

liky do rovníkové oblasti, projedeme sub

tropickým a  tropickým pásem. V  těchto

končinách je neustále horko, období deš

ťů střídají období sucha. Mrznout zato bu

deme v blízkosti severního a jižního pólu,

zde se totiž nachází chladný pás. Nejnižší

průměrné teploty však byly naměřeny na

Sibiři (severní Rusko), nikoliv na pólech!

Jaké rozlišujeme podnebné pásy?

tropické

podnebí

step a pouštní

podnebí

teplé podnebí

chladné

podnebí

polární

podnebí

horské

podnebí

obratník

Raka

rovník

obratník

Kozoroha


27

Země a vesmír

Jaké počasí panuje v subtropech?

Přechod mezi tropickým a  mírným podnebným pásem tvoří

subtropy. Léto v subtropech je horké, teploty přesahují průměr

ně 20 stupňů Celsia.

V  mnoha subtropic

kých oblastech je ne

dostatek vody. Zimy

jsou o poznání chlad

nější, stále však mírné

a  většinou i  vlhké. Se

subtropickým podne

bím se setkáme rov

něž v Evropě v jižních

oblastech Itálie, Špa

nělska či Řecka.

Jak vznikají

roční období?

Díky mírnému naklonění

Země nemohou sluneční

paprsky dopadat po celý

rok rovnoměrně na všech

na místa zemského povr

chu. V  létě je ke Slunci při

kloněna severní polokoule,

dostává tudíž více tepla.

V  zimě se zase od Slunce

trochu odvrací a  ochlazuje

se. Přechodnými obdobími

mezi létem a zimou jsou jaro

a podzim. Zatímco u nás na

severní polokouli panuje

léto, je mimochodem na již

ní polokouli zima – proto se

také říká severní léto a jižní

zima! Kolem středu Země,

takříkajíc pupku, roční ob

dobí nejsou. Na těchto mís

tech je sluneční záření po

měrně rovnoměrné.

Znázornění slunečního záření

v průběhu roku

Proč je Golfský

proud tak důležitý?

Golfský proud je teplý moř

ský proud. Pohybuje se podél

amerického východního po

břeží směrem na sever a jako

Severoatlantický proud kříží

Atlantik. Tímto způsobem

dopravuje tropickou slanou

vodu ke břehům Evropy.

Golfský proud je tedy důle

žitý pro naše podnebí, proto

že jeho teplá voda a vzduch,

který ohřívá, fungují podob

ně jako topení. Právě v sever

ní a západní Evropě by jinak

bylo mnohem chladněji.

Šipka ukazuje směr proudění

Golfského proudu.

Co je to mírné

podnebí?

Na většině území Evropy panu

je mírné klima. V  tomto pod

nebném pásu jsou vyhraně

ná roční období s teplými léty

a  průměrnými teplotami nad

deset stupňů Celsia. Následu

jí chladné zimy, kdy je slunce

na obloze velmi nízko. Oblast

mírného podnebného pásu

je relativně velká. Proto navíc

rozlišujeme pás mírně teplého,

mírně chladného a chladného

podnebí. Posledně zmiňovaný

najdeme na území Evropy na

příklad ve Skandinávii.

Co je typické pro tropy?

Souběžně s rovníkem – čarou, která obíhá střed zeměkoule –

prochází obratníky. Oblast mezi obratníkem Raka a  Kozoroha

se nazývá tropy. Slunce stojí vysoko na obloze, dny a noci jsou

přibližně stejně dlouhé. Díky tomu jsou teploty a vlhkost vzdu

chu relativně vysoké. Především podél rovníku, oblasti „vnitřních

tropů“, často prší. V tomto teplém a vlhkém podnebí se mohl

rozvinout jedinečný typ krajiny: Tropický deštný les se svou ne

uvěřitelnou faunou a fl órou.

Postavení Slunce a sluneční záření

zima

22/12

jaro

21/3

léto

22/6

podzim

23/9

polární kruh

GRÓNSKO

EVROPA

AFRIKA

obratník

Raka

SEVERNÍ

AMERIKA

větve Golfského

proudu

JIŽNÍ

AMERIKA

Sargasové

moře

Mys

Hatteras


28

Co vlastně

ovlivňuje počasí?

Počasí, které panuje na určitém mís

tě v  určitou dobu, je neustále ovliv

ňováno mnoha věcmi. Je to slunce,

voda a vzduch. Společně vytváří teplo

a chlad, vítr či bouřku, déšť, krupobití,

sníh a sluneční svit. Jelikož jsou pod

mínky na celé Zemi rozmanité, liší se

vždy i počasí na různých místech.

Počasí má mnoho tváří.

Jak funguje

koloběh vody?

Slunečním zářením se vypa

řuje voda ze zemského povr

chu. Vodní pára stoupá vzhů

ru, ochlazuje se a  vytváří se

oblaky. Oblaky neustále těžk

nou, až nakonec začne pršet.

Dešťová voda se dostává do

řek, jezer a  moří, částečně se

také vsakuje do půdy. Po urči

té době však opět vystupuje

na povrch ve formě pramenů

a koloběh se opakuje. Voda se

tak neztratí. Co způsobuje skleníkový efekt? V posledních 150 letech se člověk především prostřednictvím průmyslu postaral o to, že se koncentrace skleníkových plynů v  atmosféře téměř zdvojnásobila. Tyto dodatečné plyny zesílily přirozený skleníkový efekt, který je nezbytný pro náš život. Proto teplota našeho vzduchového obalu pomalu stoupá. Vědci už tento efekt dokonce dokážou změřit: Ve 20. století se teplota zemského povrchu zvýšila o více než půl stupně Celsia. Vypadá to, že to není mnoho, následky jsou však strašlivé – častěji se například vyskytují bouřky. Led na pólech a ledovce navíc tají čím dál rychleji, takže v  oceánech přibývá voda. Tím dochází k vzestupu hladiny moře. Podnebí v mírných pásech je mimo to vlhčí, léta chladnější a  zimy teplejší. Teplejších oblasti jsou naproti tomu sušší, postupně se mění v poušť.

Šipky ukazují cestu vody.

Himmel und Erde

Co je to skleníkový efekt? Víte, co je to skleník? Ve skleněných stavbách je poměrně teplo, proto v nich mohou růst květiny nebo zelenina i v zimě. Slunce svítí velkými skleněnými tabulemi dovnitř a teplo se ve skleníku hromadí. Podobně to funguje i v případě skleníkového efektu na Zemi. Slunce svítí na naši Zemi a ohřívá ji. To je velmi dobře, jinak by zde totiž neexistoval život. Bohužel se však prudce zvýšila koncentrace takzvaných skleníkových plynů na Zemi. Díky nim se atmosféra uměle ohřívá a teplota vzrůstá – až příliš, aby bylo možné vést takový život jako doposud.


29

Země a vesmír

Jak vzniká vítr?

Vítr není nic jiného než proudění vzdu

chu vznikající v atmosféře. Když svítí slun

ce, ohřívá se vzduch nad pevninou rychleji

než nad mořem. Jelikož je teplý vzduch

lehčí než studený, stoupá teplý vzduch

vzhůru a chladnější proudí dolů. Tak vzni

ká proudění vzduchu, vítr. Začne se po

hybovat, protože teplý a studený vzduch

nemají stejný tlak. Klesající studený vzduch

má vyšší tlak než stoupající teplý vzduch

– proto existu

jí oblasti vyso

kého a  nízkého

tlaku vzduchu.

V neustálém ko

loběhu proudí

vzduch z  oblas

tí tlakové výše

do míst tlakové

níže, vane tedy

stálý vítr.

Dítě ve větru

Proč jsou předpovědi

počasí často mylné?

Předpověď počasí je složi

té téma. Údaje o  aktuálním

stavu atmosféry přichází

z  mnoha meteorologických

stanic, které měří rychlost

větru, teplotu, atmosférický

tlak, vlhkost vzduchu a sráž

kové úhrny. Navíc se využíva

jí údaje z  meteorologických

družic. To je obzvlášť důleži

té pro oblasti, kde se nachází

jen málo měřicích stanic, jako

například na oceáně. Proto

že shromažďované aktuální

údaje nebývají zcela přesné,

lze vytvořit předpověď maxi

málně na tři dny. i sebemen

ší změny mají totiž obrovské

následky – tomu se říká teorie

chaosu.

Tato mapa

znázorňuje

oblasti tlaku

vzduchu na Zemi.

Co jsou to oblasti

vysokého a nízkého

tlaku vzduchu?

Oblasti vysokého a  nízkého

tlaku vzduchu vznikají na zá

kladě různých teplotních pá

sem na Zemi. Největší rozdíl

je mezi horkými tropy a stu

denými póly. Tlaková níže je

oblast s nižším tlakem vzdu

chu. Dostává se do ní teplý

vzduch s vodní parou, který

pak spadne v podobě srážek.

Ochlazený vzduch nyní prou

dí do oblasti tlakové výše,

tedy oblasti s vyšším tlakem

vzduchu. Zde je vzduch su

chý, netvoří se tudíž žádné

oblaky! Proto bývá v tlakové

výši krásné počasí.

Proč mají tlakové

výše a níže jména?

Ve zprávách o  počasí často

slýcháme „tlaková výše Er

win přinese slunečné poča

sí“ nebo „tlaková níže Anna

nám nadělí déšť“. S pojmeno

váním začal Clement L. Wra

gge. Tropickým cyklónům

dával ženská jména, orká

nům mimo oblast tropů jmé

na mužská. Každá země má

dnes vlastní seznam jmen,

který používá pro oblasti vy

sokého a nízkého tlaku vzdu

chu. Brzy se však začaly ozý

vat protesty, protože měly

tlakové níže pouze ženská

jména. Proto se to například

v Evropě každý rok mění.

polární vzduch

polární vzduch

polární fronta

polární fronta

tropický vzduch

dešťové

přeháňky

tropický

vzduch

rovník

déšť

polární vzduch

teplý vzduch

teplá fronta

studená fronta


30

Země a vesmír

Proč padá déšť z nebe?

Jakmile sluneční paprsky ohřejí zem

ský povrch, začne se odpařovat voda

a  stoupá vzhůru jako vodní pára. Poté, co se do

stane do chladnějších vrstev vzduchu, začne se srážet a vznikají

oblaky. Od určité teploty může vodní pára i zmrznout. V oblaku

se hromadí stále více vodní páry, až je příliš těžký. Pak z něj začne

padat déšť, sníh nebo kroupy. Jak vzniká tornádo? Tornáda jsou silné tropické bouře. Vznikají na sklonku léta, kdy teplota vody v oceánech v tropických oblastech dosahuje minimálně 27 stupňů Celsia. Působením sluneční energie se nad mořem odpařují obrovské masy vody. Společně s teplým vzduchem stoupá vodní pára rychle vzhůru. Ze zemského povrchu za nimi ze všech stran proudí chladnější vzduch. Díky rotaci Země se tento vzduch začíná spirálovitě otáčet. Uprostřed, neboli v oku tornáda, je úplný klid, na okrajích však zuří hrozivé bouře. Tornáda s sebou vezmou všechno, co jim přijde do cesty: lidi, zvířata, auta, domy. Pohybují se rychlostí 35 až 50 kilometrů za hodinu a  zastaví se teprve, až jim na pevnině nebo nad chladnější vodou dojde „dech“. To znamená, když už nemají dostatečný přísun teplého vlhkého vzduchu.

Takto vypadá tornádo při pohledu z vesmíru. Co je to fén? Fén je teplý a  mírný vítr, který se hojně vyskytuje na jihu Německa. Aby mohl vzniknout, musí se proudění vzduchu zbavit vlhkosti již na své cestě z jihu přes Alpy. Jakmile suchý vzduch překoná pohoří, začne opět klesat a  při tom se velmi rychle ohřeje. Vítr, který nyní vane, je teplý a  suchý – podobně jako vzduch z  vysoušeče vlasů. Fén umožní dokonce i  v  zimě náhlý výrazný vzestup teplot a postará se o jarní počasí.


31

Země a vesmír

Co je to monzun?

Monzun je velkoplošné

proudění vzduchu v  tro

pech a  subtropech. Mon

zunové větry jsou natolik

stabilní, že mění směr pou

ze dvakrát ročně. Arabské

slovo monzun znamená

roční období. V  létě mon

zunový vítr přináší velkou

vlhkost, v zimě zase suchý

vzduch. To pak neprší celé

měsíce. Proslulý je indický

monzun, najdeme jej však

i  na jiných územích. V  ob

lastech s velmi horkým po

časím zajišťují monzunové

deště zásobení pitnou vo

dou a  vodou pro země

dělské účely. Dochází také

k  záplavám, jelikož půda

není schopna pojmout ta

kové množství vody.

Letní monzun v Indii přináší sucho.

Jak vzniká bouřka?

Příčinou bouřek jsou oblaky zvané kumuly. Na

shromáždí se v nich velké množství vody a vy

tváří se bouřkové oblaky. Proudy vzduchu roz

hání sem a tam kapičky vody, které velmi rychle

stoupají vzhůru a  zase klesají. Při tom se stře

távají a  získávají elektrický náboj. Jako napří

klad tvůj hřeben, když si češeš vlasy. Za určitou

dobu dochází k výboji. Pak se znenadání ozve

rána, následuje řetězová reakce a zableskne se.

Jelikož je blesk velmi horký (téměř 30.000 stup

ňů Celsia), poměrně silně ohřívá vzduch. Ten se

rozpíná rychlostí větru, překoná svou rychlostí

zvukovou bariéru a ozve se zahřmění.

Proč jsou bouřkové oblaky tmavé? Před bouřkou se ve vzduchu vyskytují silné vzestupné proudy. Kapičky vody a ledové částice jsou tedy neustále hnány nahoru, místo aby spadly v podobě srážek. Oblaky se tak pořád zvětšují a těžknou, mohou se navršit až do desetikilometrové výšky! Takové oblaky pak obsahují až 100.000 tun vody – a toto množství je tak velké, že sluneční paprsky oblakem proniknou jen stěží. Proto tedy má při pohledu zdola tmavě šedou barvu! Teprve když je oblak tak těžký, že už je vzestupné proudy nedokážou udržet nahoře, začne z něj pršet. Jsou všechny oblaky stejné? Jeden pohled na oblohu stačí, abychom zjistili: Oblaky vypadají velmi rozdílně. Podle toho, v jaké výšce se nachází, rozlišujeme různé druhy oblaků: Nejvýše položené oblaky jsou tvořeny krystalky ledu, protože je zde nejchladněji – jsou to oblaky typu cirus neboli řasy. Uprostřed se nachází takzvané oblaky středního patra. Tvoří je ledové krystalky a kapičky vody. Nejblíže k zemskému povrchu se nachází vodní oblaky, které mají často podobu kumulů neboli kup. Za krásných letních dní můžeme na jasné obloze pozorovat jejich vznik, při kterém mají tvar květáku. Za mimořádných podmínek může rovněž dojít ke vzniku neobvyklých oblaků: Na závětrné straně horských pásem se mnohdy vznáší takzvané čočkovité oblaky, které jsou díky svému tvaru často považovány za létající talíře. a na spodní straně bouřkových oblaků lze někdy spatřit oblaky ve tvaru bublin. Ve Střední Americe bývají mnohdy předzvěstí tornáda.

Tato grafi ka znázorňuje různé druhy oblaků.

teplý vzduch

kumulus

řasové slohy

srážkové oblaky

mlhy

řasy

teplá fronta

teplý

vzduch

studený

vzduch

směr pohybu

studený vzduch

studená fronta


32

Země a vesmír

Jak vznikají povodňové katastrofy? Příčiny povodní mohou být krajinného nebo povětrnostního rázu. Ale i lidské zásahy do přírody mohou být důvodem jejich vzniku. Silným deštěm nebo tajícím sněhem se množství vody mnohdy zvětší tak rychle, že už jej řeky nejsou schopny pojmout. Kácením lesních ploch navíc dochází k narušování sypké půdy, do které se pak dokáže přijmout mnohem méně vody. Ta pak nezadržitelně stéká do údolí. Kromě toho se řeky napřimují, což znamená, že se upravuje velikost jejich koryta. Když je v nich vody příliš, vylijí se jednoduše z břehů a zaplaví okolí.

Je možné vyvolat déšť?

Jestli dokáže tanec medicinmanů či rituály určitých

indiánských kmenů skutečně přivolat déšť, není vě

decky dokázáno. V současnosti však existují jiné způ

soby, jak déšť vyvolat. Hrozí-li období sucha a ne

bezpečí, že úroda uschne, je možné střílet do oblaků

pomocí speciálního letadla sloučeniny stříbra. Tím

dochází k  ochlazení vodní páry a  tvorbě kapiček

vody, které padají dolů v  podobě deště. Nebo při

nebezpečí silného krupobití je možné vyvolat déšť

pomocí určité chemikálie vypuštěné z letadla. To se

však dělá pouze v případě, pokud by špatné počasí

mělo způsobit skutečně obrovské škody. Jedná se

totiž o silný zásah do přírody.

Proč jsou povodňové katastrofy tak nebezpečné? Pomineme-li bezprostřední zkázu způsobenou tímto obrovským množstvím vody, přináší s sebou povodně ještě další nebezpečí. Především v chudších zemích s teplejším podnebím se ve stojaté vodě množí původci chorob a znečišťují pitnou vodu. Kromě toho přestávají fungovat kanalizace. Je zde tudíž nebezpečí, že dojde k propuknutí a rychlému šíření epidemií, tedy nebezpečných nakažlivých onemocnění.

Proč nemůže stále

svítit slunce?

Lidé, zvířata a  rostliny potře

bují k  životu vodu. Jak vy

prahle naše krajina vypadá,

když téměř nepřetržitě sví

tí slunce, můžeme vidět na

pouštích. Kvůli suchu tam ži

vot téměř není možný, existuje

jen několik druhů rostlin a ži

vočichů, kteří se přizpůsobili

tvrdým podmínkám. Koloběh

přírody potřebuje k  zachová

ní života všechny své součás

ti. Proto se musí slunce a déšť

stále střídat.

Rozvodněná řeka

Když se slunce směje, je nám dobře.


33

Země a vesmír

Jak vznikají ostrovy? Ostrovy mohou vzniknout různými způsoby: Některé ostrovy poblíž pobřeží dříve patřily k pevnině, později se však díky vzestupu mořské hladiny oddělily. Proto je dnes Velká Británie ostrovem. Jiné ostrovy – například při pobřeží Severního moře – nebyly nikdy součástí pevniny. Vytvořily se z  písku, který se usazoval působením příboje a mořských proudů. Další ostrovy, jako Island nebo Havaj, jsou zase vulkanického původu. Okolo sopek, které z oceánského dna vyčnívaly až nad hladinu, se vytvořil ostrov. Mnoho velkých ostrovů ležících velmi daleko od pobřeží, vzniklo stejným způsobem jako pevnina. Vytvořily se buď společně s ostatními horskými pásmy, nebo se před velmi dlouhou dobou oddělily od pevninské masy. Například Madagaskar se před zhruba 165 miliony lety odtrhl od Afriky a posléze před 90 miliony lety od Indie.

Dodatečná informace

Atoly

Atol je kruhovitý ostrov, který

obklopuje mělkou vodní plo

chu. Vzniká tak, že se kolem

sopečného ostrova vytvoří ko

rálový útes. Vulkanický ostrov

pak postupně mizí, buď v dů

sledku narušování mořem,

nebo kvůli vzestupu mořské

hladiny. Korálový útes však

neustále roste do výšky. Poté,

co ostrov zmizí úplně, zůstane

jen korálový prstenec. Ten pak

uzavírá mělkou vodní plochu

oddělenou od moře. Tato vod

ní mělčina se nazývá laguna. Kde začíná duha? Když slunce ozáří dešťové kapky, můžeme spatřit duhu. V kapkách se láme světlo a hraje všemi barvami. Proto duha vzniká vždy jen na místech, kde prší a zároveň svítí slunce. a jelikož se jedná o pouhý optický úkaz na obloze, nemůžeme se nikdy dostat na její začátek či konec.

Duha se objevuje zřídka.

Jak hluboké je moře? Tři největší oceány, které se v  současnosti na Zemi vyskytují, jsou: Tichý, Atlantický a Indický oceán. Dno Tichého oceánu, největšího oceánu na naší planetě, je zvrásněno četnými příkopy. Jeden z podmořských příkopů se nachází jihovýchodně od Japonska a nazývá se Mariánský příkop. Hloubka moře zde dosahuje 11.034 metrů. Na souši neexistuje žádná hora ani budova s takovou výškou! Hloubka oceánů dosahuje v jejich středu přibližně 4000 metrů, v blízkosti pobřeží jen 200 až 400 metrů.

Každý ostrov je obklopen vodou.

Atol


34

Země a vesmír

Nachází se pohoří i pod vodou? Dlouhou dobu se vědci domnívali, že je podmořské dno ploché jako deska stolu. Dnes již víme, že pod- mořská krajina není tvořena pouze rovinou, ale také horami, údolími, propastmi, a dokonce celými horskými pásmy. Tato obrovská, podlouhlá pásma jsou označována jako oceánské hřbety. Vznikají – stejně jako pohoří na souši – posouváním litosférických desek. Tím, že se od sebe vzdalují (kontinentální drift), dochází k roztržení mořského dna a vzniká propast dlouhá několik tisíc kilometrů. Z této prohlubně vystupuje v určitých vzdálenostech magma. Tato roztavená hornina zase roztahuje oceánské desky – tedy desky zemské kůry nacházející se pod oceány. Tento proces probíhá velmi pomalu: Za rok se od sebe desky vzdálí jen o několik centimetrů.

I pod vodou se nachází hory a údolí.

Co je to Atlantida? Atlantida je bájný kontinent, který se prý před dávnými věky potopil do moře. Nikdo neví, zda někdy skutečně existoval. Řecký učenec Platon popsal před 2500 lety Atlantidu jako první. Podle jeho vyprávění byl prý tento ostrov větší než Asie a ležel v Atlantickém oceánu. Jeho obyvatelům se prý podařilo ovládnout téměř celý svět, po porážce Řeky však nastalo mohutné zemětřesení a  zdvihla se obrovská záplavová vlna. Celý ostrov tak navždy pohltilo moře. Ačkoliv pro tuto pověst neexistují žádné důkazy a  Platon si ji pravděpodobně pouze vymyslel jako vysvětlení nějaké skutečnosti, pátrají lidé ještě dnes po místě, na kterém se Atlantida údajně nacházela. Někteří totiž dodnes věří, že tento ostrov opravdu existoval. Možná se badatelům jednoho dne skutečně podaří najít vědecký důkaz její existence! Do té doby však Atlantida zůstane pouhým mýtem.

Atlantida se prý potopila do moře.

Jak vznikl název Atlantida?

Označení bylo odvozeno od jména Atlas, postavy z řeckých

bájí. Podle pověsti byl jedním z Titánů, kteří zosnovali vzpouru

proti bohům. Za trest za svou účast musel Atlas navždy nést

na svých bedrech nebeskou klenbu. Staří Řekové po něm

pojmenovali i jeden z oceánů, Atlantický oceán. a jelikož se

prý i král Atlantidy jmenoval Atlas – podle oceánu, ve kterém

země ležela –, byl takto pojmenován i tento ostrov.


35

Země a vesmír

Je Mrtvé moře mrtvé?

Voda v  Mrtvém moři je vel

mi slaná. Ve skutečnosti to

také není moře, nýbrž slané

jezero. Obsah soli, který činí

33 procent, je desetkrát vyš

ší než obsah soli ve Středo

zemním moři. Jen velmi málo

sladké vody přivádí do Mrtvé

ho moře řeka Jordán. o velké

množství vody totiž přichází

již dříve v suchých oblastech,

kterými protéká. Vysoké tep

loty jsou navíc příčinou od

pařování určitého množství

vody. Tím obsah soli narůstá.

Přesto existuje několik druhů

řas a  bakterií, které v  těchto

podmínkách dokážou přežít!

Co je to wat?

Jako wat označujeme

mořskou mělčinu při po

břeží, ovlivňovanou slapo

vými jevy. Při nízkém stavu

vody se nachází na suchu,

protkána pouze strouhami

(rýhami vedoucími vodu).

Waty najdeme ve všech

částech světa. Především

v  takzvaných mírných šíř

kách, tedy v  podnebném

pásu mezi teplými, tro

pickými oblastmi a  po

lárními kruhy. Známý je

wat při pobřeží Severního

moře Německa a  Nizoze

mí. Tato krajina je dlouhá

asi 450 kilometrů a široká

až 20 kilometrů. Možná

jste na těchto místech již

strávili dovolenou a  pod

nikli procházku watovou

mělčinou.

Wat za odlivu. Mrtvé moře při pohledu z výšky.

Co jsou to slapové jevy? Příliv a odliv se pravidelně střídají: Po přílivu následuje odliv, který je zase vystřídán dalším přílivem. Nejvyšší stav, kterého mořská hladina dosáhne při přílivu předtím, než znovu nastane odliv, se nazývá vysoký stav vody. Nejnižšímu stavu, kterého mořská hladina dosáhne při odlivu, než opět nastane příliv, říkáme nízký stav vody. Cyklus, tedy pravidelně se opakující průběh počínající vysokým stavem vody, přes odliv, nízký stav vody a  příliv až k příštímu vysokému stavu vody, nazýváme mořské dmutí nebo také slapové jevy. Tento cyklus trvá téměř přesně 12 hodin a 25 minut. To znamená, že můžeme slapové jevy pozorovat dvakrát denně.


36

Země a vesmír

K čemu jsou dobré náspy? Náspy jsou hráze, které lidé stavěli podél řek nebo pobřeží. Mají chránit krajinu před proudící vodou. Náspy se budují již po staletí, neboť záplavy způsobené bouřemi na moři nebo povodně zatápěly i  osídlené oblasti a páchaly obrovské škody. Střední část náspu tvoří písek obalený vrstvou jílu. Jíl je druh zeminy, který se vyznačuje tím, že propustí jen malé množství vody. Proč jsou kry nebezpečné? Kry jsou tvořeny především sladkou vodou, která pochází z  pevniny Grónska a  Antarktidy (jihopolární kontinent) a  stala se z  ní ledová masa. Vznikají odlomením obrovských kusů ledovce nebo přilehlého ledu (šelfového ledu). Tento proces vědci nazývají „telení ledovců“. Kry se pomocí mořských proudů dostanou do mnoha oblastí, mimo jiné i teplejších, kde nakonec roztají. Kry mohou čnět nad vodou až do výšky 100 metrů. Větší část (až 90 procent) ledové masy se však nachází pod vodní hladinou a  není vidět. Proto kry představují obrovské nebezpečí pro lodě. Existuje mezinárodní monitorování ker. Pokud se jich v  mořích pohybuje příliš, bývají odkloněny lodní trasy.

Co je tu tsunami?

Jako tsunami (japonsky: „moř

ská vlna“) označujeme mohut

nou, náhle vznikající mořskou vlnu. Je způsobena podmořským

zemětřesením nebo sopečnými výbuchy pod mořskou hladi

nou. K takovýmto obrovským vlnám nejčastěji dochází na okra

ji Tichého oceánu,

v  takzvaném Oh

nivém kruh, řetě

zu sopek. V Atlan

tickém a Indickém

oceánu se naproti

tomu objevují jen

zřídka.

Zkáza způsobená

tsunami

Největší část kry se

nachází pod vodou.

Násep na pobřeží Severního moře.

Co je to podmořské

zemětřesení?

Podmořské zemětřesení je

zemětřesení, které vzniká

na mořském dně. Litosféric

ké desky, které jsou v  pohy

bu, do sebe naráží nebo se

o  sebe třou. Tím vzniká  ne

ustále rostoucí napětí, kte

ré se nakonec naráz uvolní

a Země se začne otřásat. Po

kud se to celé odehraje pod

vodou a  daleko od pevniny,

člověk to většinou příliš ne

pocítí. Přesto je zemětřesení

pod hladinou moře stejně sil

né jako zemětřesení na sou

ši. Většina podmořských ze

mětřesení byla zaznamenána

v Tichém oceáně.


37

Země a vesmír

Jak se šíří tsunami?

Tsunami se šíří v kruzích od centra zemětřesení. Celým oce

ánem se přežene obrovskou rychlostí a může dosáhnout

rychlosti až 800 kilometrů v hodině. Jak rychle se bude šířit,

závisí na hloubce moře. V hloubce 4000 metrů to je zhruba

700 kilometrů v hodině, v mělčích pobřežních oblastech 20

až 100 kilometrů v hodině. Na širém moři tsunami není té

měř znatelné. Když se ale dostane do mělkých pobřežních

vod, přitáhne k sobě tamní vodu a vzniká stále větší vlna.

Voda se tudíž za velmi krátkou dobu vzdálí stovky metrů

od mořského břehu! Tsunami se změní v obrovskou vodní

stěnu, která může dosáhnout výšky až 30 metrů. Mohut

nou silou vnikne na pevninu a strhne všechno s sebou.

Skutečně existují

monstrózní vlny?

Vědci se dlouhou dobu domnívali, že jsou

monstrózní vlny jen námořnické povídačky,

že neexistují. Teprve před více než deseti

lety byly objeveny a  začal jejich výzkum.

Zjistilo se, že tyto obří vlny – kterým se také

říká Freak Waves – vznikají na vodní hladi

ně. Při silných bouřích se může několik vln

spojit v  jednu obrovskou vlnu. Ta dokáže

dokonce převrhnout zaoceánský parník.

Dodatečná informace

Systémy včasného varování

před tsunami

Již v letech 1950 až 1965 byly na moř

ském dně Tichého oceánu umístěny

senzory, které měří všechny důležité

údaje a předávají je do kontrolního

centra. Také v Indickém oceánu byl

v  roce 2005 zaveden systém včas

ného varování. Jednotlivé státy tak

mohou včas varovat ohrožená města

a dostat obyvatele do bezpečí – ales

poň v případě, pokud jsou na tento

systém napojeni.

Vlny mohou dosahovat obrovských výšek.

Proč je mořská voda slaná?

Kdo už se někdy koupal v  moři, ví, že je moř

ská voda slaná. Je to tím, že jsou v ní rozpuště

ny soli. Když Země před miliardami let vznikla,

dlouhou dobu nepřetržitě pršelo. Déšť uvol

nil z  horniny zemské kůry obrovská množství

soli, která spláchly velké řeky a horské potoky

do moře. Tehdy stejně jako dnes se určitá část

mořské vody odpařovala. Sůl však v moři zůsta

la. Postupem času se tak v oceánech nahroma

dilo 48 biliard (to je 48 a dvanáct nul!) tun soli.


38

Země a vesmír

Proč je u moře

neustále větrno?

Příčina je následující: Slunce

ohřívá pevninu rychleji než

vodu. Teplý vzduch z pevni

ny stoupá vzhůru a  chlad

ný vzduch z  vodní hladiny

proudí za ním. a už tu máme

vítr! Pokud vane z  moře na

pevninu, říkáme mu mořská

bríza. Pokud vane z pevniny

na moře, nazývá se pevnin

ská bríza.

Kde je moře nejteplejší? Nejteplejší je voda na mořské hladině, protože slunce tuto vrstvu velmi intenzivně ohřívá. Poblíž rovníku – to je pomyslná kružnice, která je stejně vzdálena od severního i  jižního pólu a  Zemi rozděluje na horní a  dolní polokouli – dosahuje například teplota vody na hladině po celý rok přibližně 25 stupňů Celsia. Pod ní se nachází mezní vrstva. Zde teplota stále prudčeji klesá. Tuto vrstvu vědci označují jako vrstvu teplotního skoku. Pod ní, v  hloubce 300 až 800 metrů, dosahuje teplota asi jen čtyř stupňů Celsia. Na mořském dně je voda o jeden až dva stupně studenější. Takové teploty jsou i  v  chladnějších oblastech Země, hladina vody zde však samozřejmě nedosahuje tak vysokých teplot.

Proč moře nezamrzá?

Obyčejná voda obvykle zamrzá při teplotě vody nula stupňů Cel

sia. Protože však mořská voda obsahuje sůl, je bod

mrazu, tedy bod, při kterém

voda zamrzá, nižší. Na oce

ánech se tvoří led teprve při

teplotě vody minus 1,9 stupňů

Celsia a  průměrném obsahu

soli 3,5 procent. V mořích od

dělených od oceánů může být

bod mrazu trochu vyšší, neboť

mají nižší obsah soli než oce

ány. Baltské moře zamrzá na

příklad již při přibližně minus

0,5 stupně Celsia.

Pouze v polárních oblastech moře zamrzá.

EXPERIMENT

Hustota vody

Vezmi si sklenici a  naplň ji nej

méně do poloviny vodou z  vo

dovodu. Pak si vezmi syrové

vejce a  ponoř jej do vody. Vidíš,

vejce kleslo na dno. Nyní do vo

dy nasyp sůl. Co se stane? Vejce

stoupne nahoru, protože voda

ztěžkla. Změnila se její hustota.

U moře je hodně větrno.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist