načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: 100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech - Susan Weinschenk

100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech

Elektronická kniha: 100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech
Autor:

DOBRÉMU GRAFIKOVI, WEBOVÉMU NÁVRHÁŘI, SAZEČI ANI TŘEBA ARCHITEKTOVI nestačí pouze rutinně znát potřebný pracovní postup nebo aplikaci. Potřebuje znát a v praxi zohlednit ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost

hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-4241-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

DOBRÉMU GRAFIKOVI, WEBOVÉMU NÁVRHÁŘI, SAZEČI ANI TŘEBA ARCHITEKTOVI
nestačí pouze rutinně znát potřebný pracovní postup nebo aplikaci. Potřebuje znát a v praxi zohlednit poznatky z psychologie, marketingu a příbuzných oborů, aby získal odpovědi na základní otázky: Jak budou lidé můj návrh vnímat? Všimnou si ho vůbec? Co upoutá jejich pozornost nejdřív, co si z něj zapamatují? Jak ovlivní jejich rozhodování?
Publikace zkušené psycholožky zaměřené na průmyslový design uspokojivě zodpovídá a na praktických příkladech ilustruje tyto a mnohé další otázky. Na minimu prostoru dostanete přesně ty praktické rady, které ke své práci potřebujete.

S KNIHOU SE DOZVÍTE NAPŘÍKLAD:
* Jakými způsoby snadno motivovat příjemce
* Které barvy není dobré v různých kulturách kombinovat
* Proč je pozornost selektivní a jak lidé filtrují informace
* Jaká je optimální délka řádku a řez písma pro daný materiál
* Jak fungují mentální modely, které ovlivňují vnímání
* Jaká pravidla a vztahy lidé očekávají při online interakci
* Co je při rozhodování důležitější než prostá fakta
* Jak snížit riziko vzniku chyb při používání produktu

O autorce:
SUSAN WEINSCHENK
je špičková psycholožka a konzultantka zaměřená na marketing a použitelnost designu (UXD) s třicetiletou praxí. V současné době řídí oddělení designu ve společnosti Human Factors International. Mimoto je autorkou knižního bestselleru Neuro Web Design: What makes them click?.

Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Susan Weinschenk

100 VĚCÍ,

KTERÉ BY MĚL KAŽDÝ DESIGNÉR

VĚDĚT O LIDECH

Computer Press

Brno

2012


100 VĚCÍ, KTERÉ BY MĚL KAŽDÝ DESIGNÉR

VĚDĚT O LIDECH

Susan Weinschenk

Překlad: Pavel Vaida

Obálka: Mimi Heft, Zuzana Šindlerová

Odpovědný redaktor: Michal Janko

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Authorized translation from English language edition 100 Things Every Designer Needs

to Know About People.

Original copyright: © Susan M. Weinschenk, Ph.D., 2011.

Translation: © Albatros Media a. s., 2011.

Autorizovaný překlad z originálního anglického vydání 100 Things Every Designer Needs

to Know About People.

Originální copyright: © Susan M. Weinschenk, Ph.D., 2011.

Překlad: © Albatros Media a. s., 2011.

Objednávky knih:

http://knihy.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-251-3649-2

Vydalo nakladatelství Computer Press v Brně roku 2012 ve společnosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 15876.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být

kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem

bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání


3OBSAH

OBSAH

10 JAK LIDÉ VIDÍ 7

1 Váš mozek vidí jinak než vaše oči 8

2 Periferním viděním poznáte pozorovaný objekt lépe než viděním centrálním 11

3 Lidé identifi kují objekty rozpoznáváním vzorů 13

4 V mozku existuje zvláštní oblast určená pouze k rozpoznávání tváří 15

5 Lidé si představují objekty jako nakloněné a při pohledu mírně shora 17

6 Lidé zběžně prohlížejí obrazovky na základě dosavadních zkušeností

a očekávání 19

7 Lidé vidí vodítka, která jim říkají, co mají s daným objektem udělat 21

8 Lidé si nemusejí všimnout změn ve svém zorném poli 25

9 Lidé předpokládají, že objekty umístěné blízko sebe patří k sobě 27

10 Kombinace červené a modré barvy zatěžuje oči 28

11 Devět procent mužů a půl procenta žen je barvoslepých 29

12 Význam barev se liší napříč kulturami 33

JAK LIDÉ ČTOU 35

13 Tvrzení, že velká písmena se čtou obtížněji, je mýtus 36

14 Čtení a chápání jsou dvě různé věci 39

15 Rozpoznávání vzorů pomáhá lidem identifi kovat různé typy písem 43

16 Na velikosti písma záleží 46

17 Text na obrazovce se čte hůře než text na papíře 48

18 Lidé čtou rychleji, jsou-li řádky delší, ovšem upřednostňují kratší délku řádků 49

10 JAK SI LIDÉ PAMATUJÍ 51

19 Krátkodobá paměť je omezená 52

20 Lidé jsou schopni zapamatovat si maximálně čtyři nové informace 54

21 Aby si lidé určitou informaci zapamatovali, musí ji použít 57

22 Rozpoznávání informací Je snazší než jejich vybavování 59

23 Paměť spotřebovává velkou část duševních zdrojů 60

24 Při vzpomínání lidé své vzpomínky vždy rekonstruují 62

25 Je skvělé, že lidé zapomínají 64

26 Vzpomínky na špatné události jsou nejživější 66

0 JAK LIDÉ MYSLÍ 67

27 Lidé lépe zpracovávají informace po malých částech 68

28 Některé typy duševního zpracování jsou náročnější než jiné 71

29 Lidská mysl 30 procent času bloumá 74

30 Čím více jsou lidé nejistí, tím více obhajují své názory 76

31 Lidé si vytvářejí mentální modely 78


4

32 Lidé pracují s konceptuálními modely 80

33 Lidé nejlépe zpracovávají informace ve formě příběhu 82

34 Lidé se nejlépe učí na příkladech 85

35 Lidé mají tendenci vytvářet si kategorie 88

36 Čas je relativní 90

37 Existují čtyři způsoby, jak být kreativní 92

38 Lidé se mohou nacházet ve stavu hlubokého soustředění 97

39 Kultura ovlivňuje myšlení lidí 99

10 JAK LIDÉ ZAMĚŘUJÍ SVOJI POZORNOST 101

40 Pozornost je selektivní 102

41 Lidé informace fi ltrují 104

42 Nacvičené dovednosti nevyžadují vědomou pozornost 105

43 Očekávání frekvence výskytu události ovlivňuje pozornost 107

44 Člověk dokáže udržet pozornost přibližně 10 minut 109

45 Lidé věnují pozornost pouze nápadným rysům 110

46 Lidé ve skutečnosti nedokáží vykonávat více úloh současně 111

47 Největší pozornost poutají nebezpečí, jídlo, sex, pohyb, tváře a příběhy 114

48 Hlasité zvuky vás vylekají a zbystří vaši pozornost 116

49 Aby lidé něčemu věnovali pozornost, musí si toho nejdříve všimnout 118

10 CO LIDI MOTIVUJE 121

50 Lidé jsou více motivováni, blíží-li se ke svému cíli 122

51 Variabilní odměny jsou účinné 124

52 Dopamin způsobuje u lidí závislost na vyhledávání informací 127

53 Díky nepředvídatelnosti lidé stále něco hledají 129

54 Lidé jsou více motivováni vnitřními než vnějšími odměnami 131

55 Lidé jsou motivováni pokrokem, zvládnutím a kontrolou

nad vykonávanou činností 133

56 Schopnost lidí (ne)odepřít si okamžitou odměnu začíná v dětství 137

57 Lidé jsou od přírody líní 138

58 Lidé budou hledat pouze jednoduché zkratky 142

59 Lidé předpokládají, že za to můžete vy, nikoliv daná situace 143

60 Vytváření návyků trvá dlouho a je postupné 145

61 Lidé jsou více motivováni k soutěživosti, je-li počet konkurentů nízký 147

62 Lidé jsou motivováni svobodou v rozhodování 148

10 ČLOVĚK JE TVOR SPOLEČENSKÝ 149

63 Stabilní soudržná skupina může mít nejvýše 150 členů 150

64 Lidé mají dispozice pro napodobování a jsou přirozeně empatičtí 153

65 Společně vykonávaná činnost lidi spojuje 155

66 Lidé očekávají, že on-line interakce bude dodržovat společenská pravidla 157

67 Lidé lžou v různé míře v závislosti na médiích 160

68 Mozek řečníka a posluchače se během komunikace synchronizuje 162


5OBSAH

69 Mozek reaguje na lidi, které osobně znáte, jedinečným způsobem 163

70 Smích lidi spojuje 165

71 Na videu lidé přesněji rozeznají opravdový a falešný úsměv 167

10 JAK LIDÉ CÍTÍ 169

72 Sedm základních emocí je univerzálních 170

73 Emoce jsou svázány s pohybem svalů a naopak 172

74 Veselé historky jsou přesvědčivější než fakta 174

75 Vůně vyvolávají emoce a vzpomínky 175

76 Lidé jsou naprogramováni tak, aby měli radost z překvapení 177

77 Lidé jsou šťastnější, když jsou zaneprázdnění 179

78 Pastorální scenérie dělají lidem radost 181

79 Lidé používají dojem a pocit coby první indikátor důvěry 183

80 Poslech hudby uvolňuje dopamin v mozku 185

81 Čím obtížnější je něčeho dosáhnout, tím více po tom lidé touží 186

82 Lidé přeceňují reakce na budoucí události 187

83 Lidé se cítí mnohem pozitivněji před určitou událostí a po ní než během ní 188

84 Lidé vyhledávají známé věci, když jsou smutní nebo mají strach 190

10 LIDÉ DĚLAJÍ CHYBY 193

85 Lidé budou vždy dělat chyby – bezporuchový produkt neexistuje 194

86 lidé ve stresu dělají chyby 196

87 Ne všechny chyby jsou špatné 200

88 Lidé dělají předvídatelné chyby 201

89 Lidé používají různé chybové strategie 204

10 JAK SE LIDÉ ROZHODUJÍ 207

90 Lidé se nejčastěji rozhodují podvědomě 208

91 Podvědomí má jasno jako první 210

92 Lidé požadují více možností výběru a informací, než dokáží zpracovat 212

93 Lidé si myslí, že vybrat si znamená mít pod kontrolou 214

94 Lidé se více zajímají o čas než o peníze 216

95 Nálada ovlivňuje rozhodovací proces 218

96 Skupinové rozhodování nemusí být správné 220

97 Lidé se nechají zviklat dominantní osobností 222

98 Pokud si lidé nejsou jisti, nechají za sebe rozhodovat ostatní 223

99 Lidé si myslí, že ostatní lidé jsou snadněji ovlivnitelní než oni sami 225

100 Lidé více ocení produkt, pokud jej mají fyzicky před sebou 227

REFERENCE 231

REJSTŘÍK 236


6

VĚNOVÁNÍ

Věnováno památce Milese a Jeanetty Schwartzových.

Kéž byste byli mezi námi, abychom se s vámi mohli o tuto knihu podělit.

PODĚKOVÁNÍ

Mnoho díků patří skvělému redakčnímu týmu nakladatelství Peachpit, zejména pakJef

fu Rileymu, mému šéfredaktorovi, za to, že promptně odpovídal na mé pozdní noční

e-maily. Děkuji Michaelu Nolanovi (akvizičnímu redaktorovi) za podporu při psaní této knihy

a provedení celým procesem jejího vzniku. Děkuji Guthriemu Weinschenkovi za jehofoto

grafi e, Maisie Weinschenkové za její skvělé nápady a Peteru Weinschenkovi za jehopod

poru a trpělivost. A děkuji všem, kteří čtou můj blog, navštěvují mé prezentace a hlavně

poslouchají mé přednášky z psychologie. Poskytujete mi cenné podněty a názory a jste

důvodem, proč se stále zabývám psychologií a designem a proč o těchto tématech píši.

PSYCHOLOGIE DESIGNU

Ať už vytváříte design webu nebo lékařského přístroje – či čehokoliv mezi tím – vaši

cílovou skupinu tvoří lidé, jimž bude design sloužit. A celkový dojem cílové skupiny

do značné míry ovlivní to, co o ní víte – nebo nevíte.

Jak lidé, jimž je design určen, přemýšlí? Jak se rozhodují? Co je motivuje k tomu, aby

kliknuli tam, kam chcete, nebo aby si koupili to, co jim nabízíte?

Na všechny tyto otázky naleznete odpovědi v této knize.

Také se dozvíte, co upoutá jejich pozornost, jakých chyb se dopustí a proč, stejně jako

řadu dalších věcí, které vám pomohou vytvářet kvalitnější design.

A k tomu nepochybně dojde, neboť to nejtěžší jsem už za vás udělala já. Jsem jednou

z těch zvláštních osob, která ráda čte výzkumné zprávy. Spoustu a spoustu výzkumných

zpráv. Takže jsem přečetla – a v některých případech i opakovaně – řadu knih a stovky

vědeckých článků. Vybrala jsem si své oblíbené teorie, koncepty a vědecké studie.

Poté jsem je zkombinovala se zkušenostmi, které jsem nabyla během mnoha let, kdy

jsem navrhovala technologická rozhraní.

No a výsledek právě držíte v ruce: 100 věcí, které byste měli podle mého názoru vědět

o lidech.


JAK

LIDÉ

VIDÍ

Zrak předčí všechny smysly. Polovina kapacity mozku jevěno

vána zraku a interpretaci toho, co vidíme. To, co naše oči fyzicky

vnímají, je pouze jednou částí příběhu. Obrazy přicházející

do našich mozků se mění a interpretují. Naše mozky jsou vesku

tečnosti tím, co „vidí“.


JAK LIDÉ VIDÍ8

1 VÁŠ MOZEK VIDÍ JINAK NEŽ VAŠE OČI

Nejspíš si myslíte, že jak tak pozorujete svět kolem sebe, vaše oči vysílají informace

vašemu mozku, který je zpracovává, a vy tím získáváte realistickou představu o tom,

co se kolem vás děje. Ovšem pravdou je, že to, co vám tvrdí váš mozek, není přesně

to, co vidí vaše oči. Váš mozek neustále interpretuje všechno, co vidíte. Podívejte se

například na obrázek 1.1.

Co vidíte? Na první pohled nejspíše spatříte v pozadí umístěný trojúhelník s černým

okrajem a na něm obrácený bílý trojúhelník. To však na obrázku ve skutečnosti není,

že? Ve skutečnosti jsou na obrázku pouze čáry a částečné kruhy. Váš mozek vytvoří

tvar obráceného trojúhelníka z prázdného místa, protože to je to, co mozek očekává, že

uvidí. Tato konkrétní iluze se jmenuje Kanizsův trojúhelník, pojmenovaný podle italského

psychologa Gaetana Kanizsy, který ji vymyslel v roce 1955. Nyní si prohlédněte obrázek

1.2, který vytváří podobnou iluzi na příkladu obdélníka.

MOZEK SI VYTVÁŘÍ ZKRATKY

Mozek si vytváří tyto zkratky proto, aby mu svět kolem vás rychle dával smysl. Mozek

každou vteřinu přijímá miliony smyslových vjemů (odhaduje se, že jich je 40 milionů)

a pokouší se všem těmto vjemům porozumět. Na základě minulé zkušenosti se pokouší

přibližně odhadnout to, co vidíte. Většinou takový postup funguje, avšak někdy je chybný. OBRÁZEK 1.1 Vidíte trojúhelníky, které na obrázku ve skutečnosti nejsou

OBRÁZEK 1.2 Příklad Kanizsova obdélníku


9 1 VÁŠ MOZEK VIDÍ JINAK NEŽ VAŠE OČI

Pomocí tvarů a barev můžete ovlivnit to, co lidé vidí nebo co si myslí, že vidí.Obrázek 1.3 znázorňuje, jak dokáže barva upoutat pozornost na jedno sdělení oproti druhému

sdělení.

OBRÁZEK 1.3 Barvy a tvary mohou ovlivnit to, co lidé vidí

Pokud potřebujete vidět ve tmě, nedívejte se přímo před sebe

Oko obsahuje 7 milionů čípků, které jsou citlivé vůči jasnému světlu, a 125milionů tyčinek, které jsou citlivé vůči malému osvětlení. Čípky se nachází v kruhové

jamce (v centrální oblasti vidění) a tyčinky se nachází mimo vizuální střed oka.

Takže při nízkém osvětlení uvidíte lépe, pokud se nebudete dívat přímo na oblast,

kterou chcete vidět.

Optické klamy nám ukazují chyby

Optické klamy jsou příklady toho, jak mozek mylně interpretuje to, co vidí naše

oči. Například na obrázku 1.4 vypadá čára vlevo delší než čára na obrázkuvpravo, avšak ve skutečnosti jsou obě čáry stejně dlouhé. Tento optický klam, který

patří mezi jeden z nejstarších, je pojmenován po Franzi Müllerovi-Lyerovi, který jej

vymyslel v roce 1889.

OBRÁZEK 1.4 Obě tyto čáry jsou

ve skutečnosti stejně dlouhé

Oko obsahuje 7 milionů čípků, které jsou citlivé vůči jasnému světlu, a 125milionů tyčinek, které jsou citlivé vůči malému osvětlení. Čípky se nachází v kruhové

jamce (v centrální oblasti vidění) a tyčinky se nachází mimo vizuální střed oka.

Takže při nízkém osvětlení uvidíte lépe, pokud se nebudete dívat přímo na oblast,

kterou chcete vidět.

Optické klamy jsou příklady toho, jak mozek mylně interpretuje to, co vidí naše

oči. Například na obrázku 1.4 vypadá čára vlevo delší než čára na obrázkuvpravo, avšak ve skutečnosti jsou obě čáry stejně dlouhé. Tento optický klam, který

patří mezi jeden z nejstarších, je pojmenován po Franzi Müllerovi-Lyerovi, který jej

vymyslel v roce 1889.

OBRÁZEK 1.4 Obě tyto čáry jsou

ve skutečnosti stejně dlouhé

STOP

MÍRU

VÁLCE

ZDAR

STOP

MÍRU

VÁLCE

ZDAR

1


JAK LIDÉ VIDÍ10

Vidíme dvourozměrně, nikoliv trojrozměrně

Světelné paprsky vstupují do oka skrze rohovku a čočku. Čočka zaostřuje obraz

na sítnici. Na sítnici je obraz vždy vyjádřen dvourozměrně, dokonce i když jde

o trojrozměrný objekt. Tento obraz je posílán zrakové kůře (vizuálnímu kortexu)

v mozku, kde dochází k rozpoznání vzorů, například „rozpoznávám to jako dveře“.

Zraková kůra převádí dvourozměrný obraz na trojrozměrnou reprezentaci.

Zraková kůra slučuje všechny informace dohromady

Podle Johna Mediny (2009) přijímá sítnice elektrické impulsy toho, na co sedíváme, a z těchto impulsů vytváří několik stop. Některé stopy obsahují informace

o stínech, jiné o pohybu atd. Poté je až 12 stop informací zasláno do zrakové

kůry našeho mozku, kde zareagují různé oblasti, které informace zpracují.Například jedna oblast zareaguje pouze na čáry, které jsou nakloněny pod úhlem 40

stupňů, jiná oblast zareaguje pouze na barvu, jiná pouze na pohyb a jiná pouze

na obrysy. Nakonec jsou všechna tato data sloučena pouze do dvou stop: jedna

pro pohyb (pohybuje se objekt?) a druhá pro umístění (kde se objekt vzhledem

ke mně nachází?).

Ponaučení

To, co si myslíte, že lidé uvidí na vašem webu, nemusí být tím, co uvidí.

Výsledek může záviset na barvě jejich pozadí, znalostech, obeznámenosti

s tím, na co se dívají, a na jejich očekáváních.

Lidi lze přimět k tomu, aby věci viděli určitým způsobem, podle toho, jak

jsou prezentovány. Světelné paprsky vstupují do oka skrze rohovku a čočku. Čočka zaostřuje obraz na sítnici. Na sítnici je obraz vždy vyjádřen dvourozměrně, dokonce i když jde o trojrozměrný objekt. Tento obraz je posílán zrakové kůře (vizuálnímu kortexu) v mozku, kde dochází k rozpoznání vzorů, například „rozpoznávám to jako dveře“. Zraková kůra převádí dvourozměrný obraz na trojrozměrnou reprezentaci. Podle Johna Mediny (2009) přijímá sítnice elektrické impulsy toho, na co sedíváme, a z těchto impulsů vytváří několik stop. Některé stopy obsahují informace o stínech, jiné o pohybu atd. Poté je až 12 stop informací zasláno do zrakové kůry našeho mozku, kde zareagují různé oblasti, které informace zpracují.Například jedna oblast zareaguje pouze na čáry, které jsou nakloněny pod úhlem 40 stupňů, jiná oblast zareaguje pouze na barvu, jiná pouze na pohyb a jiná pouze na obrysy. Nakonec jsou všechna tato data sloučena pouze do dvou stop: jedna pro pohyb (pohybuje se objekt?) a druhá pro umístění (kde se objekt vzhledem ke mně nachází?).


11 2 PERIFERNÍM VIDĚNÍM POZNÁTE POZOROVANÝ OBJEKT LÉPE NEŽ VIDĚNÍM CENTRÁLNÍM

2 PERIFERNÍM VIDĚNÍM POZNÁTE

POZOROVANÝ OBJEKT LÉPE NEŽ VIDĚNÍM

CENTRÁLNÍM

Existují dva typy vidění: centrální a periferní. Centrální vidění používáte k přímému pohledu

na věci a k rozeznání detailů. Periferní vidění obsáhne zbývající část zorného pole –

oblasti, které jsou vidět, ale na které se nedíváte přímo. Moci vidět věci koutkem oka

je nepochybně užitečné, ale nové výzkumy z Kansaské státní univerzity naznačují, že

periferní vidění je pro chápání světa kolem nás důležitější, než si většina lidí uvědomuje.

Zdá se, že získáváme informace podle typu scény, kterou pozorujeme svým periferním

viděním.

Proč je blikání obrazovky tak otravné

Lidé chtě nechtě svým periferním viděním rozeznají pohyb. Například pokudčtete text na monitoru počítače a po stranách se přehrává nějaká animace nebo

něco bliká, nemůžete si pomoci a máte tendenci se na to podívat. Což může

být ve snaze koncentrovat se na čtení textu před vámi docela obtěžující. Takhle

funguje periferní vidění! Proto mnoho inzerentů používá ve svých reklamáchumístěných v periferních částech webových stránek blikajících efektů. Přestože nás

nemusí rušit, poutají naši pozornost. Adam Larson a Lester Loschky (2009) ukázali lidem fotografi e běžných prostředí, jako třeba kuchyni nebo obývací pokoj. Na některých fotografi ích bylo okolí obrázku zakryto a na jiných fotografi ích byla zakrytá střední část. Obrázky byly ukázány pouze velmi krátkou dobu a byly záměrně zobrazeny v odstínech šedi, aby nebyly příliš srozumitelné (viz obrázek 2.1 a obrázek 2.2). Poté byli respondenti požádáni, aby popsali, co viděli. Pánové Larson a Loschky zjistili, že v případě chybějící střední části fotografi e byli lidé stále schopni určit, co viděli. Ale pokud chyběla periferní část obrázku, respondenti nebyli schopni říci, zda šlo o obývací pokoj nebo kuchyni. Zkoušeli zakrývat různé částifotografi e. Dospěli k závěru, že centrální vidění hraje nejdůležitější roli při rozpoznání konkrétního objektu, avšak periferní vidění se používá k pochopení významu zobrazované scény.

Lidé chtě nechtě svým periferním viděním rozeznají pohyb. Například pokudčtete text na monitoru počítače a po stranách se přehrává nějaká animace nebo

něco bliká, nemůžete si pomoci a máte tendenci se na to podívat. Což může

být ve snaze koncentrovat se na čtení textu před vámi docela obtěžující. Takhle

funguje periferní vidění! Proto mnoho inzerentů používá ve svých reklamáchumístěných v periferních částech webových stránek blikajících efektů. Přestože nás

nemusí rušit, poutají naši pozornost.

2


JAK LIDÉ VIDÍ12

Díky perifernímu vidění zůstali naši předkové v savaně naživu

Tato teorie z evolučního hlediska tvrdí, že dávní předkové, kteří si ostřili svůjpazourek nebo pozorovali mraky, si i přesto dokázali díky perifernímu vidění všimnout

blížícího se lva, a tudíž přežít a předat dál své geny. Lidé, kteří měli horší periferní

vidění, nepřežili a nemohli předat své geny.

Nedávné výzkumy tuto teorii potvrzují. Dimitri Bayle (2009) umístil obrázkyděsivých objektů do periferního, nebo centrálního vidění pozorovatelů. Poté změřil,

jak dlouho amygdale (emoční část mozku, která reaguje na děsivé obrázky) trvá,

než zareaguje. Pokud byl děsivý objekt spatřen centrálním viděním, amygdala

zareagovala za 140 až 190 milisekund. Avšak pokud byly objekty zpozorovány

periferním viděním, amygdala zareagovala za pouhých 80 milisekund.

Ponaučení

Lidé používají periferní vidění při pozorování počítačové obrazovky a obvykle

usoudí, co daná stránka obsahuje, letmým pohledem svého periferníhovidění.

Ačkoliv je pro centrální vidění důležitý střed obrazovky, neignorujte to, co

pozorovatel vidí svým periferním viděním. Ujistěte se, že periferní informace

jasně sděluje záměr stránky a celého webu.

Pokud chcete přimět uživatele k tomu, aby věnovali pozornost určité části

obrazovky, neumísťujte do oblasti periferního vidění animace a blikající prvky. Tato teorie z evolučního hlediska tvrdí, že dávní předkové, kteří si ostřili svůjpazourek nebo pozorovali mraky, si i přesto dokázali díky perifernímu vidění všimnout blížícího se lva, a tudíž přežít a předat dál své geny. Lidé, kteří měli horší periferní vidění, nepřežili a nemohli předat své geny. Nedávné výzkumy tuto teorii potvrzují. Dimitri Bayle (2009) umístil obrázkyděsivých objektů do periferního, nebo centrálního vidění pozorovatelů. Poté změřil, jak dlouho amygdale (emoční část mozku, která reaguje na děsivé obrázky) trvá, než zareaguje. Pokud byl děsivý objekt spatřen centrálním viděním, amygdala zareagovala za 140 až 190 milisekund. Avšak pokud byly objekty zpozorovány periferním viděním, amygdala zareagovala za pouhých 80 milisekund.

OBRÁZEK 2.1 Fotografi e ve výzkumu

Larsona a Loschkyho využívajícícentrální vidění

OBRÁZEK 2.2 Fotografi e

ve výzkumu Larsona a Loschkyho

využívající periferní vidění


13 3 LIDÉ IDENTIFIKUJÍ OBJEKTY ROZPOZNÁVÁNÍM VZORŮ

3 LIDÉ IDENTIFIKUJÍ OBJEKTY

ROZPOZNÁVÁNÍM VZORŮ

Rozpoznávání vzorů vám pomůže porozumět smyslovým vjemem, které k vám každou

vteřinu směřují. Vaše oči a mozek chtějí vytvářet vzory, dokonce i když žádné skutečné

vzory neexistují. Na obrázku 3.1 pravděpodobně uvidíte čtyři skupiny dvou teček, a ne

pouze osm samostatných teček. Volný prostor, nebo jeho absenci, interpretujete jako

vzor.

OBRÁZEK 3.1 Váš mozek chce vidět vzory

Jednotlivé buňky reagují na určité tvary

V roce 1959 David Hubel a Torsten Wiesel prokázali, že některé buňky vezrakové kůře reagují pouze na vodorovné linie, jiné reagují pouze na svislé linie, jiné

reagují pouze na obrysy a další reagují pouze na určité úhly. TEORIE GEONŮ A ROZPOZNÁVÁNÍ OBJEKTŮ Postupem času vznikla řada teorií zabývajících se tím, jak vidíme a rozpoznáváme objekty. Podle jedné z prvních teorií mozek obsahuje paměťový blok, který uchovává miliony objektů, a když vidíte nějaký objekt, porovnáte jej se všemi položkami ve vašem paměťovém bloku, dokud nenarazíte na shodný objekt. Ovšem soudobé výzkumynaznačují, že člověk v pozorovaném obraze rozpoznává základní tvary a tyto základní tvary, označované jako geometrické ikony (neboli geony), používá k identifi kaci objektů. Irving Biederman přišel s myšlenkou geonů v roce 1985 (obrázek 3.2). Podle této teorie člověk rozpoznává 24 (některé zdroje uvádějí 36) základních tvarů, které tvoří stavební kameny všech objektů, které vidíme a identifi kujeme.

Zraková kůra je aktivnější, pokud si něco představujete

Zraková kůra je aktivnější, pokud si něco představujete, než když to skutečně

vnímáte (Solso, 2005). Aktivní je stejná oblast ve zraková kůře, avšak připředstavování je tato aktivita vyšší. Podle této teorie musí být zraková kůra aktivnější,

protože podnět ve skutečnosti neexistuje.

V roce 1959 David Hubel a Torsten Wiesel prokázali, že některé buňky vezrakové kůře reagují pouze na vodorovné linie, jiné reagují pouze na svislé linie, jiné

reagují pouze na obrysy a další reagují pouze na určité úhly.

Zraková kůra je aktivnější, pokud si něco představujete, než když to skutečně

vnímáte (Solso, 2005). Aktivní je stejná oblast ve zraková kůře, avšak připředstavování je tato aktivita vyšší. Podle této teorie musí být zraková kůra aktivnější,

protože podnět ve skutečnosti neexistuje.

3


JAK LIDÉ VIDÍ14

OBRÁZEK 3.2 Několik příkladů Biedermanových geonů

Ponaučení

V co možná nejvyšší míře použijte vzory, protože lidé je budou automaticky

hledat. Vzory vytvářejte pomocí seskupování a volného místa.

Pokud chcete, aby lidé rozpoznali určitý objekt (například nějaký piktogram),

znázorněte jej pomocí jednoduché geometrické kresby. Usnadníte tímrozpo

znání stavebních geonů, díky čemuž bude objekt snadněji a rychlejizapama

tovatelný.

Dejte přednost dvourozměrným objektům před trojrozměrnými. Oči našemu

mozku sdělují, co vidí, dvojrozměrně. Trojrozměrné znázornění na obrazovce

může ve skutečnosti rozpoznání a pochopení zpomalit.

GEONY OBJEKTY

1

1

3

3

3

3

3

4

45

5

5

5

5

2

2


15 4 V MOZKU EXISTUJE ZVLÁŠTNÍ OBLAST URČENÁ POUZE K ROZPOZNÁVÁNÍ TVÁŘÍ

4 V MOZKU EXISTUJE ZVLÁŠTNÍ OBLAST

URČENÁ POUZE K ROZPOZNÁVÁNÍ TVÁŘÍ

Představte si, že jdete rušnou ulicí velkého města, když náhle spatříte tvář někoho zrodiny. I když jste nečekali, že danou osobu potkáte, a i když jsou ve vašem zorném poli

desítky, nebo dokonce stovky jiných lidí, okamžitě svého příbuzného rozpoznáte. A to

s odpovídající emocionální reakcí, ať už jde o lásku, nenávist, strach, či jinou emoci.

Třebaže zraková kůra je poměrně rozsáhlá a tvoří významnou kapacitu mozku, vnězrakové kůry existuje zvláštní oblast mozku, jejíž jedinou úlohou je rozpoznávání tváří. Tato

tzv. korová tvářová oblast (FFA, z ang. fusiform face area), kterou identifi kovala Nancy

Kanwisherová (1997), umožňuje tvářím obejít obvyklé interpretační mozkové kanály apomáhá nám je identifi kovat rychleji než objekty. Korová tvářová oblast se rovněž nachází

poblíž amygdaly, což je emoční centrum mozku.

Lidé s autismem nerozpoznávají tváře pomocí korové tvářové oblasti

Výzkum Karen Pierceové (2001) prokázal, že lidé s autismem nepoužívají při

prohlížení tváří korovou tvářovou oblast. Místo toho používají jiné, obvyklé cesty

v mozku a zrakovou kůru, která se běžně používá k rozpoznávání a interpretaci

objektů, ale nikoliv tváří.

Díváme se tam, kam se dívají tváře

Výzkum zabývající se sledováním očí prokázal,

že pokud se obrázek tváře nedívá na nás,

ale je zaměřen na nějaký produkt na webové

stránce (viz obrázek 4.1), pak i my máme

tendenci podívat se na daný produkt.

Je však třeba si uvědomit, že i když se lidé

na něco dívají, neznamená to, že tomu věnují

pozornost. Vezmete-li v úvahu váš přístup

k webu, budete se muset rozhodnout, zda

chcete vytvořit emocionální vztah (tvář dívající

se přímo na uživatele), nebo upoutat přímou

pozornost (tvář dívající se na určitý produkt).

Výzkum Karen Pierceové (2001) prokázal, že lidé s autismem nepoužívají při

prohlížení tváří korovou tvářovou oblast. Místo toho používají jiné, obvyklé cesty

v mozku a zrakovou kůru, která se běžně používá k rozpoznávání a interpretaci

objektů, ale nikoliv tváří.

Výzkum zabývající se sledováním očí prokázal,

že pokud se obrázek tváře nedívá na nás,

ale je zaměřen na nějaký produkt na webové

stránce (viz obrázek 4.1), pak i my máme

tendenci podívat se na daný produkt.

Je však třeba si uvědomit, že i když se lidé

na něco dívají, neznamená to, že tomu věnují

pozornost. Vezmete-li v úvahu váš přístup

k webu, budete se muset rozhodnout, zda

chcete vytvořit emocionální vztah (tvář dívající

se přímo na uživatele), nebo upoutat přímou

pozornost (tvář dívající se na určitý produkt).

OBRÁZEK 4.1 Díváme se tam, kam

se dívá tvář na obrázku

4


JAK LIDÉ VIDÍ16

Lidé přirozeně preferují tváře

Výzkum Catherine Mondlochové et al. (1999) prokázal, že novorozenci mladší jak

jednu hodinu si prohlíží spíše objekty, které mají obličejové rysy.

Oči rozhodují: lidé určují, kdo a co je živé, pohledem do očí

Christine Looserová a T. Wheatleyová (2010) postupně přeměňovaly fotografi e lidí

na neživé tváře fi gurín. V jednotlivých fázích přeměny ukazovaly měnící se tváře

respondentům, kteří rozhodovali, kdy už není obrázek lidský a živý. Obrázek 4.2

znázorňuje příklady těchto snímků. Z výsledků výzkumu Ch. Looserovévyplynulo, že respondenti uvedli, že na obrázku není živá osoba, asi v 75 procentech

případů. Respondenti usuzovali, zda obrázek znázorňuje živou osobu, primárně

podle očí zobrazených tváří.

***obrázek 4.2.bmp***

OBRÁZEK 4.2 Příklad tváří, které se měnily ve tváře neživých fi gurín

Ponaučení

Lidé rozpoznávají tváře a reagují na ně na webových stránkách rychleji než

na jiné prvky stránky (platí to přinejmenším pro ty, kteří netrpí autismem).

Tváře dívající se přímo na lidi budou na webové stránce působitnejemotivněji, a to nejspíš proto, že oči jsou nejdůležitější částí tváře.

Pokud se tvář na webové stránce dívá na jiné místo nebo produkt na téže

stránce, lidé budou mít rovněž sklon podívat se na daný produkt. To však

nutně neznamená, že danému produktu budou věnovat pozornost, ale pouze

to, že se na něj skutečně podívají. Výzkum Catherine Mondlochové et al. (1999) prokázal, že novorozenci mladší jak jednu hodinu si prohlíží spíše objekty, které mají obličejové rysy. Christine Looserová a T. Wheatleyová (2010) postupně přeměňovaly fotografi e lidí na neživé tváře fi gurín. V jednotlivých fázích přeměny ukazovaly měnící se tváře respondentům, kteří rozhodovali, kdy už není obrázek lidský a živý. Obrázek 4.2 znázorňuje příklady těchto snímků. Z výsledků výzkumu Ch. Looserovévyplynulo, že respondenti uvedli, že na obrázku není živá osoba, asi v 75 procentech případů. Respondenti usuzovali, zda obrázek znázorňuje živou osobu, primárně podle očí zobrazených tváří. ***obrázek 4.2.bmp*** OBRÁZEK 4.2 Příklad tváří, které se měnily ve tváře neživých fi gurín


17 5 LIDÉ SI PŘEDSTAVUJÍ OBJEKTY JAKO NAKLONĚNÉ A PŘI POHLEDU MÍRNĚ SHORA

5 LIDÉ SI PŘEDSTAVUJÍ OBJEKTY JAKO

NAKLONĚNÉ A PŘI POHLEDU MÍRNĚ

SHORA Pokud někoho požádáte, aby nakreslil šálek kávy, je pravděpodobné, že nakreslí obrázek podobný obrázku 5.1. OBRÁZEK 5.1 Jak „vidíme“ objekty ve svých představách Stephen Palmer (1981) při svých cestách po celém světě žádal lidi, aby nakreslili šálek kávy. Příklady toho, co nakreslili, jsou na obrázku 5.2. OBRÁZEK 5.2 Co lidé nejčastěji kreslili, když byli požádáni, aby nakreslili šálek kávy

5


JAK LIDÉ VIDÍ18

Zajímavý na těchto kresbách je úhel a perspektiva. Několik šálků je přímo nakloněno,

ale většina je nakreslena z pohledu mírně shora dolů a o kousek posunuta vlevo nebo

vpravo. Tento pohled bývá označován jako kanonická perspektiva. Velmi málo lidí by

nakreslilo šálek kávy tak, jak znázorňuje obrázek 5.3, což je tvar, který byste viděli při

pohledu na šálek kávy shora.

Samozřejmě že ne, řeknete si, ale... proč ne? Mohli byste namítnout, že první pohled

je ten, který ve skutečnosti vídáte nejčastěji, když se podíváte na šálek kávy, nicméně

prozradím vám, že předmětem tohoto výzkumu bylo mnoho objektů, které lidénejrychleji rozpoznávali právě v této kanonické perspektivě, i když se na všechny tyto objekty

většinou shora vůbec nedívali. Při tomto výzkumu byli respondenti požádáni, abyidentifi kovali různá zvířata, jako například malého pejska či kočku. Kanonická perspektiva stále

vyhrávala, třebaže kočky nebo malé pejsky nejčastěji vídáme z větší výšky, nikoliv mírně

shora (pokud se tedy příliš často neplížíte po zemi). Zdá se, že přemýšlet, pamatovat

si, představovat si a rozpoznávat objekty z této kanonické perspektivy je univerzálním

povahovým rysem.

OBRÁZEK 5.3 Většina lidí takhle šálek kávy nenakreslí

Ponaučení

Lidé rychleji rozpoznají určitou kresbu nebo objekt a lépe si jej zapamatují,

pokud je znázorněn v kanonické perspektivě.

Pokud váš web nebo vaše webová či softwarová aplikace obsahuje ikony,

nakreslete je v kanonické perspektivě.


19 6 LIDÉ ZBĚŽNĚ PROHLÍŽEJÍ OBRAZOVKY NA ZÁKLADĚ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ...

6 LIDÉ ZBĚŽNĚ PROHLÍŽEJÍ OBRAZOVKY

NA ZÁKLADĚ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

A OČEK ÁVÁNÍ

Na které místo počítačové obrazovky se lidé nejprve podívají? A kam se podívajípotom? Odpověď závisí částečně na tom, co dělají, a co očekávají. Pokud čtou v jazyce,

který se čte zleva doprava, pak mají tendenci prohlížet si obrazovku zleva doprava.

Pokud čtou zprava doleva, postupují opačně. Ovšem nezačínají horním rohem.Vzhledem k tomu, že lidé přivykli myšlence, že na počítačových obrazovkách jsou prvky,

které jsou pro danou úlohu méně důležité, jako třeba loga, prázdné místo a navigační

pruhy (viz obrázek 6.1), umístěny po stranách, mají sklon dívat se doprostřed obrazovky

a ignorovat okraje.

OBRÁZEK 6.1 Okraje obrazovky přeskočíme a přejdeme k důležitým informacím

Po prvním letmém pohledu na obrazovku lidé přejdou ke svému kulturnímu běžnému

způsobu čtení (zleva doprava, zprava doleva, shora dolů). Pokud nějaký prvek kdekoliv

jinde na obrazovce upoutá jejich pozornost, například velká fotografi e (obzvlášť fotografi e

znázorňující něčí tvář) nebo pohyb (animovaný banner nebo video), můžete tuto normální

reakci lidí zvrátit.

OBRÁZEK61 Ok j b k ř k čí ř jd k důl žitý i f í

Lidé se nedívají

na okraje obrazovky

Lidé pokládají místo, kde začínají

důležité informace, za skutečný

levý horní roh

6


JAK LIDÉ VIDÍ20

LIDÉ SI PŘEDSTAVUJÍ TO, CO CHTĚJÍ VIDĚT A KDE TO CHTĚJÍ VIDĚT

Lidé si vytváří jakýsi mentální model toho, kde by měly být ty které prvky napočítačových obrazovkách rozmístěny, a mentální model pro konkrétní aplikace nebo weby, které

používají. Mají tendenci dívat se na obrazovku v souladu s těmito mentálními modely.

Například pokud lidé často nakupují na Amazonu a používají vyhledávací pole, po načtení

stránky jejich zrak skončí přímo na tomto vyhledávacím poli.

POKUD NASTANE NĚJAKÝ PROBLÉM, LIDÉ PŘIMHOUŘÍ OČI

Pokud během úlohy, kterou se lidé pokoušejí vyřešit, nastane nějaká chyba či nečekaný

problém, přestanou se dívat na jiné části obrazovky a zaměří se na problematickou

oblast. O tomto efektu se podrobněji zmíníme v kapitole „Lidé dělají chyby“.

Ponaučení

Nejdůležitější informace (nebo prvky, na které se mají lidé zaměřit) umísťujte

do horní třetiny nebo doprostřed obrazovky.

Vyhněte se umísťování důležitých informací na okraj stránky, neboť lidé mají

tendenci si těchto míst příliš nevšímat.

Rozvrhněte obrazovku nebo stránku tak, aby ji lidé mohli číst tak, jak jsou

zvyklí. Vyhněte se takovému rozvržení, které uživatele nutí přeskakovat sem

a tam mezi mnoha částmi obrazovky, aby vůbec byli schopni dokončitpožadovanou úlohu.


21 7 LIDÉ VIDÍ VODÍTKA, KTERÁ JIM ŘÍKAJÍ, CO MAJÍ S DANÝM OBJEKTEM UDĚLAT

7 LIDÉ VIDÍ VODÍTKA, KTERÁ JIM ŘÍKAJÍ, CO

MAJÍ S DANÝM OBJEKTEM UDĚLAT

Pravděpodobně se vám už někdy stalo, že jste narazili na dveřní kliku, která nefunguje tak,

jak by měla: klika vypadá, jako byste za ni měli vzít a zatáhnout, avšak ve skutečnosti je

třeba na ni zatlačit. V reálném světě o sobě objekty vypovídají, jak s nimi můžete – a měli

byste – zacházet. Například svými velikostmi a tvary vás kliky nabádají k uchopení aoto

čení. Ouško hrnku na kávu vybízí ke zkroucení několika prstů a uchopení. Nůžky vybízí

k provlečení prstů kruhovými otvory a k pohybu palcem, jímž nůžky rozevřete a zavřete.

Pokud nějaký předmět, jako třeba klika na dveřích, naznačuje, co s ním máte udělat,

avšak v praxi tato vodítka nefungují, budete rozčílení a frustrovaní. Tato vodítka se nazývají

afordance (z ang. slovesa to afford, tedy „nabízet“, „poskytovat“ či „umožňovat“).

S myšlenkou afordance přišel v roce 1979 americký psycholog James Gibson. Popsal

afordance jako potenciální činnosti v prostředí. V roce 1988 Don Norman pozměnil

myšlenku afordancí ve své knize Design pro každý den (v orig. The Design of Everyday

Things). Norman se obracel k myšlence vnímaných afordancí: pokud chcete, aby lidé

s určitým objektem něco udělali, ať už v reálném životě nebo na počítačové obrazovce,

musíte zaručit, aby dokázali snadno vnímat, pochopit a interpretovat, o jaký objekt se

jedná a co by s ním mohli a měli udělat.

Pokoušíte-li se provést určitou úlohu, třeba otevřít dveře do pokoje nebo objednat si

knihu přes internet, automaticky a převážně podvědomě se rozhlédnete kolem sebe,

abyste našli objekty a nástroje, které vám v tom pomůžou. Pokud jste jedinýmdesigné

rem prostředí určité úlohy, ujistěte se, že objekty jsou v daném prostředí dobře viditelné,

snadno je lze najít a mají srozumitelné afordance.

Podívejte se na obrázek 7.1 znázorňující dveřní kliku. Díky jejímu tvaru budete mítten

denci vzít za kliku a zatáhnout za ni. Pokud právě tímto způsobem klika funguje, pak lze

říci, že je správně navržena a že má správně vnímanou afordanci.

OBRÁZEK 7.1 Tato dveřní klika vybízí k uchopení a zatáhnutí

7


JAK LIDÉ VIDÍ22

Obrázek 7.2 znázorňuje madlo, jehož tvar vybízí k uchopení a zatlačení, avšak nápis

PUSH (TLAČIT) naznačuje, že dveře tímto způsobem zkrátka nefungují. Jde tedy one

správnou afordanci.

OBRÁZEK 7.2 Na tomto madlu je sice nápis PUSH (TLAČIT),

avšak jeho tvar vyzývá spíše k zatáhnutí

VNÍMANÉ AFORDANCE NA OBRAZOVKÁCH POČÍTAČŮ

Při navrhování aplikace nebo webu přemýšlejte o afordancích objektů na obrazovce.

Napadlo vás někdy například, co lidi přiměje ke klepnutí na určité tlačítko? Vodítka vpo

době stínu vrženého tlačítkem lidem říkají, že jej lze stisknout stejně, jako lze stisknout

tlačítko na nějakém skutečném přístroji.

Obrázek 7.3 znázorňuje tlačítko na dálkovém ovládání. Tvar a stíny vytváří vodítka, která

vás nabádají k aktivaci stisknutím tlačítka.

OBRÁZEK 7.3 Tlačítka na skutečných přístrojích vrhají stíny,

které vás nabádají ke stisknutí tlačítka


23 7 LIDÉ VIDÍ VODÍTKA, KTERÁ JIM ŘÍKAJÍ, CO MAJÍ S DANÝM OBJEKTEM UDĚLAT

Tyto stíny můžete napodobit i v on-line prostředí. Na obrázku 7.4 různě barevné stíny

kolem okrajů napodobují stisknuté tlačítko. Zkuste knihu otočit „vzhůru nohama“ aprohlédnout si stejné tlačítko. Nyní bude vypadat, jako by stisknuté nebylo, a stíny budou

nabádat ke stisknutí tlačítka.

OBRÁZEK 7.4 Toto tlačítko vypadá stisknuté, avšak zkuste knihu otočit

„vzhůru nohama“ a sledujte, co se stane

Tato vizuální vodítka jsou nepatrná, ovšem důležitá. Mnoho tlačítek na webu obsahuje

některá z těchto vizuálních vodítek, třeba tlačítko na obrázku 7.5, nicméně novější weby

tato vodítka postrádají. Na obrázku 7.6 je tlačítko tvořeno pouze textem v barevném

obdélníku.

HYPERTEXTOVÉ ODKAZY POSTRÁDAJÍ AFORDANCI

Většina lidí pochopila, že modrý, podtržený text znamená, že jde o hypertextový odkaz,

a že pokud na něj klepnou, budou přesměrováni na jinou stránku. Avšak v poslední

době lze mnoho hypertextových odkazů špatně rozpoznat a jediným náznakem toho, že

na ně lze klepnout, je změna kurzoru myši po najetí nad odkaz. Obrázek 7.7 znázorňuje,

jak vypadá stránka deníku New York Times Reader předtím, než na její odkaz najedete

myší, a obrázek 7.8 znázorňuje, jak se ukazatel změní po najetí myší. Rozpoznánívodítek vyžaduje provedení dodatečného kroku. A pokud si tuto stránku prohlížíte ve svém

iPadu, všechna tato vodítka zmizí. Na iPadu nemáte možnost najet svým prstem nad

odkaz. Jakmile se dotknete displeje svým prstem, je zaznamenáno klepnutí na odkaz.

OBRÁZEK 7.5 Díky stínování

vypadá obrázek jako tlačítko

OBRÁZEK 7.6 Některá on-line tlačítka

postrádají svá vodítka

7


JAK LIDÉ VIDÍ24

Ponaučení

Při vytváření designu nezapomeňte na vodítka afordancí. Pokud budou mít

lidé jasno v tom, co mohou s konkrétním objektem provést, zvyšuje se

pravděpodobnost provedení požadované akce.

Výběr nebo aktivaci objektu zvýrazněte pomocí stínování.

Vyhněte se použití nesprávných afordancí.

Při vytváření designu pro zařízení ovládaná dotykem, nikoliv polohovacímzaří

zením, si dobře promyslete ztvárnění vodítek naznačujících například možnost

klepnutí na daný objekt.

OBRÁZEK 7.7 Stránka Times Readerneob

sahuje žádné počáteční náznaky afordance

OBRÁZEK 7.8 Afordance na stránce Times

Reader se zobrazí až poté, co nad odkaz

najedete myší


25 8 LIDÉ SI NEMUSEJÍ VŠIMNOUT ZMĚN VE SVÉM ZORNÉM POLI

8 LIDÉ SI NEMUSEJÍ VŠIMNOUT ZMĚN

VE SVÉM ZORNÉM POLI

Rozuzlení

Pokud jste ještě neviděli slavné „video s gorilou“, pak byste se na něj mělipodívat, třeba na mém blogu: www.whatmakesthemclick.net/2009/10/25/100-things-

-you-should-know-about-people-1-inattention-blindness

Otestujte se. Pokud tak neučiníte, efekt, který popisuji níže v textu, už na vás

nebude fungovat. Video s gorilou je příkladem vnímavostní slepoty či neschopnosti detekce vizuálních změn. Pointa spočívá v tom, že lidé často nepostřehnou větší změny ve svém zorném poli. Prokázalo to mnoho experimentů, nicméně asi nejznámějším z nich je experiment sbasketbalem a gorilou. (Videa z jiných experimentů jsou umístěna na mém blogu na výše uvedené URL adrese.) Christopher Chabris a Daniel Simons (2010) ve své knize The Invisible Gorilla (Neviditelná gorila) popisují další výzkum, který prováděli s využitím oční kamery umožňující sledování pohybu očí. Sledování pohybu očí (eye tracking) je technologie, která dokáže sledovat, kam se člověk dívá. Konkrétně sleduje místo foveálního či centrálního vidění. Nesleduje periferní vidění. Výzkum pomocí oční kamery, jenž spočíval ve sledování pohybu očírespondentů, kteří se dívali na video s basketbalem a gorilou, prokázal, že všichni, kteřísledovali video, „viděli“ v tomto videu i gorilu, což znamená, že jejich oči se dívaly na gorilu, ale pouze 50 procent respondentů si uvědomilo, že ji vidělo. Pánové Chabris a Simons provedli mnoho studií tohoto jevu a dospěli k závěru, že pokud věnujete pozornost jedné věci a nečekáte, že nastanou nějaké změny, pak nemusíte změny vůbec postřehnout.

Údaje zjištěné sledováním pohybu očí mohou být zavádějící

Sledování pohybu očí je technologie, která umožňuje zjistit a zaznamenat, kam

se člověk dívá, v jakém pořadí a jak dlouho. Často se používá k analýze webů

za účelem zjištění, na co se lidé dívají, kam se podívají nejdříve, kam později

atd. Jednou z výhod této technologie je, že nemusíte spoléhat na to, co vám

lidé řeknou, když se jich zeptáte, kam se dívají, nýbrž můžete sbírat údajepřímo. Nicméně údaje zjištěné sledováním pohybu očí mohou být zavádějící, a to

z několika důvodů:

Pokud jste ještě neviděli slavné „video s gorilou“, pak byste se na něj mělipodívat, třeba na mém blogu: www.whatmakesthemclick.net/2009/10/25/100-things-

-you-should-know-about-people-1-inattention-blindness

Otestujte se. Pokud tak neučiníte, efekt, který popisuji níže v textu, už na vás

nebude fungovat.

Sledování pohybu očí je technologie, která umožňuje zjistit a zaznamenat, kam

se člověk dívá, v jakém pořadí a jak dlouho. Často se používá k analýze webů

za účelem zjištění, na co se lidé dívají, kam se podívají nejdříve, kam později

atd. Jednou z výhod této technologie je, že nemusíte spoléhat na to, co vám

lidé řeknou, když se jich zeptáte, kam se dívají, nýbrž můžete sbírat údajepřímo. Nicméně údaje zjištěné sledováním pohybu očí mohou být zavádějící, a to

z několika důvodů:

8


JAK LIDÉ VIDÍ26

1) Jak už jsme se zmínili v této podkapitole, sledování pohybu očí vám prozradí,

kam se lidé dívají, což ovšem neznamená, že pozorovanému objektu věnovali

pozornost.

2) Z výzkumu pánů Larsona a Loschkyho v této kapitole vyplývá, že periferní

vidění je stejně důležité jako centrální vidění. Sledování pohybu očí měří pouze

centrální vidění.

3) Prvotní výzkumy sledování pohybu očí, které prováděl Alfred Yarbus (1967),

prokázaly, že to, kam se lidé dívají, závisí na tom, na co se jich přitomzeptáte. Proto lze údaje zjišťované sledováním pohybu očí snadno náhodně zkreslit

podle toho, jaké pokyny jim dáte před analýzou pomocí sledování pohybu očí

a během ní.

Ponaučení

Nepředpokládejte, že lidé na počítačové obrazovce něco uvidí jen proto, že

to tam je. Což obzvlášť platí v případě aktualizace stránky a provedení jedné

změny na dané stránce. Uživatelé si ani nemusí uvědomit, že si prohlíží jinou

stránku.

Pokud chcete mít jistotu, že si lidé všimnou změny ve svém zorném poli,

přidejte další vizuální vodítka (například blikání) nebo sluchová vodítka(například pípnutí).

Dejte si pozor na interpretaci údajů zjištěných sledováním pohybu očí.Neřipisujte těmto údajům přílišnou důležitost, ani je nepoužívejte jako hlavní

podklad pro rozhodování týkající se designu. 1) Jak už jsme se zmínili v této podkapitole, sledování pohybu očí vám prozradí, kam se lidé dívají, což ovšem neznamená, že pozorovanému objektu věnovali pozornost. 2) Z výzkumu pánů Larsona a Loschkyho v této kapitole vyplývá, že periferní vidění je stejně důležité jako centrální vidění. Sledování pohybu očí měří pouze centrální vidění. 3) Prvotní výzkumy sledování pohybu očí, které prováděl Alfred Yarbus (1967), prokázaly, že to, kam se lidé dívají, závisí na tom, na co se jich přitomzeptáte. Proto lze údaje zjišťované sledováním pohybu očí snadno náhodně zkreslit podle toho, jaké pokyny jim dáte před analýzou pomocí sledování pohybu očí a během ní.


27 9 LIDÉ PŘEDPOKLÁDAJÍ, ŽE OBJEKTY UMÍSTĚNÉ BLÍZKO SEBE PATŘÍ K SOBĚ

9 LIDÉ PŘEDPOKLÁDAJÍ, ŽE OBJEKTY

UMÍSTĚNÉ BLÍZKO SEBE PATŘÍ K SOBĚ

Pokud jsou dva objekty umístěny blízko sebe (například fotografi e a text), lidépředpokládají, že k sobě patří. Toto spojení je nejsilnější v případě objektů, které jsou umístěny

blízko sebe zleva doprava. Na obrázku 9.1 doprovází fotografi e text umístěný pod ní.

Ale jelikož čteme zleva doprava a mezi fotografi í a textem vpravo je velmi málo místa,

můžeme předpokládat, že fotografi e a text vpravo od ní patří k sobě.

OBRÁZEK 9.1 Mohli byste předpokládat, že tato fotografi e patří k textu umístěnému vpravo, neboť

oba objekty se nachází blízko sebe a čteme zleva doprava. Nicméně v tomto příkladě fotografi eskutečně patří k textu umístěnému pod ní – což bude pro většinu čtenářů matoucí

Ponaučení

Pokud chcete, aby lidé vnímali objekty (obrázky, fotografi e, nadpisy nebo text)

jako objekty, které patří k sobě, umístěte je blízko sebe.

Než použijete linie rámečky k oddělení či k seskupení objektů, zkuste sinejrve pohrát s volným místem mezi jednotlivými objekty. Někdy si stačí pohrát

s tímto volným místem, čímž zároveň snížíte vizuální šum dané stránky.

Nechejte mezi prvky, které spolu nesouvisí, dostatek volného místa a méně

místa v opačném případě. Zní to jako samozřejmost, avšak mnoho rozvržení

webových stránek tuto skutečnost ignoruje.

9


JAK LIDÉ VIDÍ28

10 KOMBINACE ČERVENÉ A MODRÉ BARVY

ZATĚŽUJE OČI

Po promítnutí nebo vytištění linií či textu různých barev se může hloubka linií jevit odlišně.

Jedna barva může vyčnívat, zatímco jiná barva může vypadat, jako by ustupovala. Tento

efekt se označuje jako chromatické zkreslení a je nejsilnější u červené a modré barvy,

nicméně lze jej pozorovat i u jiných barev, třeba u červené a zelené. Dívat se na tyto

kombinace barev při prohlížení nebo čtení může být nepříjemné a únavné. Obrázek 10.1

ilustruje pár příkladů chromatického zkreslení.

OBRÁZEK 10.1 Chromatické zkreslení může unavovat oči

Ponaučení

Na stránce nebo na obrazovce neumísťujte blízko sebe modrou a červenou

nebo zelenou a červenou barvu.

Nepoužívejte modrý nebo zelený text na červeném pozadí a červený nebo

zelený text na modrém pozadí.

Chromatické zkreslení

Chromatické zkreslení

Chromatické zkreslení


2911 DEVĚT PROCENT MUŽŮ A PŮL PROCENTA ŽEN JE BARVOSLEPÝCH

11 DEVĚT PROCENT MUŽŮ A PŮL PROCENTA

ŽEN JE BARVOSLEPÝCH

Výraz barvoslepost je ve skutečnosti nesprávný. Většina lidí, kteří jsou „barvoslepí“,ne

jsou slepí vůči všem barvám, avšak ve skutečnosti trpí poruchou barvocitu, která jim

znemožňuje rozeznávat rozdíly mezi některými barvami. Většina případů barvosleposti je

dědičná, ačkoliv někteří jedinci jí mohou trpět v důsledku nemoci nebo zranění. Většina

barevných genů se nachází v chromozomu X. Vzhledem k tomu, že muži mají pouze

jeden chromozom X a ženy mají dva, pravděpodobnost problémů s barevným viděním

je u mužů větší než u žen.

Existuje mnoho druhů barvosleposti, nicméně nejčastější je obtížná rozlišitelnost mezičer

venou, žlutou a zelenou barvou. Taková barvoslepost se označuje jako „červeno-zelená“.

Jiné formy, například problémy při rozlišování modré barvy od žluté nebo kdy všechny

barvy člověk vnímá šedě, jsou velmi vzácné.

Obrázek 11.1 znázorňuje mapu zimních jízdních podmínek na webu wisconsinského

ministerstva dopravy tak, jak ji vidí člověk, který není barvoslepý. Obrázek 11.2znázor

ňuje tutéž webovou stránku tak, jak by ji viděl člověk se sníženou citlivostí na červenou

a zelenou barvu, a obrázek 11.3 znázorňuje tutéž webovou stránku tak, jak by ji viděl

člověk se sníženou citlivostí na modrou a žlutou barvu. Všimněte si, že barvy jsou různé.

Přibližně lze říci, že vždy, když používáte barvu, která má mít specifi cký význam,potře

bujete redundantní kódovací schéma, například barvu a tloušťku čáry, aby barvoslepí lidé

dokázali dešifrovat kód bez nutnosti vidět konkrétní barvy.

OBRÁZEK 11.1 Normální viděníOBRÁZEK 11 1Nálíiděí

11


JAK LIDÉ VIDÍ30

OBRÁZEK 11.2 Snížená citlivost na červenou a zelenou barvu

OBRÁZEK 11.3 Snížená citlivost na modrou a žlutou barvu

Další možností je zvolit takové barevné schéma, které vidí i lidé trpící různými typybar

vosleposti. Obrázky 11.4, 11.5 a 11.6 pochází z webové stránky, která znázorňuje šíření

chřipky v určitém týdnu. Na tomto webu byly zvoleny výlučně takové barvy, které lidé vidí

stejně bez ohledu na typ barvosleposti a dokonce bez ohledu na to, zda jsou vůbec

barvoslepí. Tři varianty této webové stránky vypadají téměř naprosto stejně.

OBRÁZEK 112Snížená citlivost na červenou a zelenou barvu


3111 DEVĚT PROCENT MUŽŮ A PŮL PROCENTA ŽEN JE BARVOSLEPÝCH

OBRÁZEK 11.4 Normální vidění (www.cdc.gov)

OBRÁZEK 11.5 Snížená citlivost na červenou a zelenou barvu (www.cdc.gov)

OBRÁZEK 11.6 Snížená citlivost na modrou a žlutou barvu (www.cdc.gov)

OBRÁZEK 11 4Normální vidění (www cdc gov)v

OBRÁZEK 11 5S íž á itli t č l b ( d

Á

11


JAK LIDÉ VIDÍ32

Ověřte si, jak uvidí vaše stránky barvoslepí lidé

Existuje několik webů, pomocí kterých můžete zkontrolovat, jak vaše obrázky

nebo web uvidí někdo, kdo je barvoslepý. Doporučuji zejména následující dva

weby:

www.vischeck.com

http://colorfi lter.wickline.org

Lidé, kteří jsou barvoslepí, často lépe rozpoznají maskování

Někdo tvrdí, že je to proto, že nejsou rušeni barvami, zatímco jiní tvrdí, že je to

proto, že barvoslepí lidé jsou zvyklí hledat vzor, texturu nebo jiná vodítka. Bez

ohledu na příčinu však platí, že někteří barvoslepí lidé dokáží lépe rozpoznat

maskování než lidé s normálním viděním.

Ponaučení

Zkontrolujte své obrázky a webové stránky pomocí nástroje na webu www.

vischeck.com nebo colorfi lter.wickline.org, abyste viděli, jak vaše obrázky či

stránky uvidí někdo, kdo je barvoslepý.

Pokud použijete barvu k vyjádření určitého významu (například zelené položky

jsou nejdůležitější), použijte redundantní kódovací schéma (zelené aorámované položky jsou nejdůležitější).

Při vytváření barevného kódování použijte barvy, které vidí všichni, například

různé odstíny hnědé a žluté barvy. Vyhněte se použití červené, zelené

a modré barvy. Existuje několik webů, pomocí kterých můžete zkontrolovat, jak vaše obrázky nebo web uvidí někdo, kdo je barvoslepý. Doporučuji zejména následující dva weby: www.vischeck.com http://colorfi lter.wickline.org Někdo tvrdí, že je to proto, že nejsou rušeni barvami, zatímco jiní tvrdí, že je to proto, že barvoslepí lidé jsou zvyklí hledat vzor, texturu nebo jiná vodítka. Bez ohledu na příčinu však platí, že někteří barvoslepí lidé dokáží lépe rozpoznat maskování než lidé s normálním viděním.


3312 VÝZNAM BAREV SE LIŠÍ NAPŘÍČ KULTURAMI

12 VÝZNAM BAREV SE LIŠÍ NAPŘÍČ

KULTURAMI

Před mnoha lety jsem spolupracovala s jedním klientem, který pro svou společnost

vytvořil barevnou mapu různých obchodních regionů, znázorňující celkové kvartální příjmy

v jednotlivých regionech. Žlutou barvou byla vyznačena východní část USA, zelenoubarvou centrální státy a červenou barvou západní státy. Obchodní ředitel přišel na pódium

a spustil prezentaci znázorňující fi nanční a účetní ukazatele společnosti. Jakmile zobrazil

zmíněnou barevnou mapu, na tvářích posluchačů bylo patrné udivené překvapení asálem se rozléhala jejich živá konverzace. Obchodní ředitel pokračoval ve svém přednesu,

ovšem přišel o pozornost všech posluchačů, kteří si mezi sebou povídali.

Nakonec kdosi vykřikl: „Co se to sakra na tom západě děje?“

„Co tím myslíte?“ zeptal se obchodní ředitel. „Nic se neděje. Měli prostě skvělý kvartál.“

Pro osoby z účetního nebo fi nančního sektoru nevěští červená barva nic dobrého.Znamená, že přichází o peníze. Přednášející musel vysvětlit, že červenou barvu zvolil pouze

náhodně.

Barvy mají své asociace a význam, například červená znamená „v



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist