načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: 100 nejkrásnějších pohádek - Walt Disney

100 nejkrásnějších pohádek
-13%
sleva

Kniha: 100 nejkrásnějších pohádek
Autor: Walt Disney

Ahoj, kamarádi a kamarádky! Disney za vámi přichází s velkou knížkou krátkých pohádek o postavičkách, které znáte z animovaných filmů. Hodí se ke čtení do postýlky, na dovolenou, ... (celý popis)
434
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost


hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4%hodnoceni - 81.4% 97%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EGMONT
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016
Počet stran: 208
Rozměr: 200 x 250 mm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: 100 stories for any occasion
Skupina třídění: Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Vazba: laminovaný potah + desky s molitanem
Datum vydání: 1. 1. 2016
Nakladatelské údaje: V Praze, Egmont, 2015
ISBN: 9788025229996
EAN: 9788025229996
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha nových příběhů pohádkových postaviček známých z filmů z dílny W. Disneye. Sto krátkých příběhů inspirovaných dějem známých pohádek (Auta, Dumbo, Hledá se Nemo, Lady a Tramp, Medvídek Pú a další), ve kterých vystupují známé postavičky disneyovských příběhů. Dvoustránkové texty doprovází barevné ilustrace.

Popis nakladatele

Ahoj, kamarádi a kamarádky! Disney za vámi přichází s velkou knížkou krátkých pohádek o postavičkách, které znáte z animovaných filmů. Hodí se ke čtení do postýlky, na dovolenou, nebo když se vám třeba zrovna nechce ven. Z celé stovky barevně ilustrovaných pohádek pro každou příležitost si určitě vyberete tu správnou podle své nálady.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

4

Novy ́ rok

101 DALMATINŮ

1

B

yl Nový rok a Pongo s Perditou se vydali na procházku se svými do

mácími mazlíčky Rogerem a Anitou. Ranní mlha se zvolna rozplý

vala a vzduch byl mrazivý a čistý. „Ach, Pongo,“ vzdychla si Perdita šťastně. „Máme za sebou báječný rok – vděčíme mu za patnáct štěňátek.“

„Ano, moje milá, a představ si, na co se můžeme těšit tenhle rok,“ odpověděl Pongo.

„V ěřil bys, že štěňata zůstanou na Silvestra vzhůru až do půlnoci, aby oslavila Nový rok?“ zvolala Perdita. „A když jsme odcházeli, byla ještě vzhůru! Doufám, že neutahají naši milou chůvu.“

„Pravda, včera to byl náramně vydařený večírek,“ přitakal Pongo. „A Lucky by se díval celý večer na televizi, kdybychom mu to dovolili.“

„Možná bychom se raději měli vrátit,“ napadlo Perditu. „Mám strach, že by se mohla objevit Cruella de Vil, když nejsme doma. Běhá mi mráz po zádech, když si vzpomenu, jak se dívala na naše štěňátka.“

„Asi máš pravdu,“ souhlasil Pongo. „Ale chůva je jistě pohlídá, neboj.“ Pongo a Perdita jemně zatahali za vodítka, aby Roger s Anitou pochopili, že je čas vrátit se domů. Když se všichni čtyři obrátili k domovu, začal se jim na hlavy snášet novoroční déšť.

„Chůvo! Štěňátka! Už jsme doma!“ zvolal Roger, zatímco si s Anitou sundávali zablácené boty a Pongo s Perditou si utírali špinavé packy o rohožku v předsíni. Ale nikde ani hlásku.

„Pongo!“ vykřikla vyděšeně Perdita. „Kde jsou štěňátka?“

Pongo bral schody po čtyřech a začal prohledávat jeden pokoj za druhým. Perdita se rozběhla zkontrolovat kuchyň. Roger s Anitou si vyměnili ustaraný pohled, ale snažili se zachovat klid.

Pongo se přiřítil do obývacího pokoje, ve kterém se potkal s Perditou. Ta byla na pokraji pláče. „Ach, Pongo!“ zvolala zoufale. „Kde jen můžou...“

„Pššš, moje milá,“ řekl Pongo a našpicoval ostražitě uši. Oba psi se zaposlouchali. Náhle se ozvalo tiché pochrupávání linoucí se z gauče. Uprostřed polštářů tvrdě spala všechna štěňátka.

„Našel jsem chůvu!“ hlásil Roger. „Usnula přímo v křesle.“

Perdita rychle přepočítala štěňátka. „...dvanáct, třináct, čtrnáct... bože můj, Pongo! Jedno štěňátko chybí!“

Ale Pongo mezitím prohledal vedlejší místnost. „Je tady, Perdito!“ vykřikl s úlevou. „Samozřejmě je to Lucky. Dívá se na oslavy Nového roku v televizi.“

Vesely ́ Valenty ́n

SNĚHURKA

A SEDM TRPASLÍKŮ

2

C

o to vyrábíš, Prófo?“ zeptal se Štístko.

Prófa byl zabraný do vyřezávání srdíčka z kusu dřeva. „Vyrábím dá

rek pro Sněhurku,“ odpověděl.

„Dárek pro Sněhurku?“ zvolal Štístko. „Propána! Málem bych zapomněl, že má narozeniny.“

„Nemá, ty trdlo,“ řekl Prófa. „Dneska je svátek Valentýna.“

„Svátek Valentýna?“ Štístko se obrátil k Dřímalovi. „Ty víš, co to je?“

Dřímal zavrtěl hlavou.

„Svátek Valentýna,“ vysvětloval Prófa, „ je taková tradice, která dává lidem příležitost ukázat, že mají toho druhého rádi, že na něho myslí.“

„Já dám Sněhurce kapesníky,“ vyhrkl Kejchal a do jednoho kýchl.

„No... tenhle už asi ne.“

„To je velmi rozumné,“ schválil mu nápad Prófa. „Kapesníky jsou velmi užitečné.“


7

„Pokud ti nějaké zbydou,“ zabručel Rejpal.

Vtom se Stydlín plaše vytasil s papírovou květinou, kterou vyrobil pro Sněhurku.

„Výborně,“ pochválil ho Prófa. „A co ty?“ obrátil se na Šmudlu.

Šmudla ukázal papírové letadélko, které pro Sněhurku právě vyrobil.

„Víte, co udělám já?“ řekl Štístko. „Já jí na Valentýna zažongluju.“

„To se bude Sněhurce líbit,“ poznamenal Prófa.

Dřímal si zívl a ukázal moc hezké blahopřání, které sám nakreslil.

„A ještě ty!“ obrátil se na Rejpala.

„Když to chcete vědět, napsal jsem pro ni básničku,“ přiznal se Rejpal.

„Básničku? Opravdu? Můžeš nám ji přednést?“ zeptal se Prófa.

„To už snad stačilo, ne?“ odsekl Rejpal.

A v té chvíli se otevřely dveře chaloupky a dovnitř vešla Sněhurka.

„Šťastného Valentýna přejeme!“ zvolali naráz všichni trpaslíci a strka

li jí do rukou dárky.

„To je mi ale překvapení,“ zvolala Sněhurka. Náruč však měla plnou dárků – krajkových ubrousků, zdobených červenými a růžovými srdíčky.

Každému trpaslíkovi dala jeden a k tomu pusu na tvář.

Byl to ten nejhezčí dárek, jaký kdy na Valentýna dostali. Dokonce i Rejpal měl radost. A Stydlín se červenal jako jablíčko, když mu Sněhurka dala pusu. Dřímal začal zívat, ještě než stačil předat Sněhurce blahopřání. Pak si Kejchal kýchl a jeho ubrousek vyletěl do vzduchu. Štístko se smál a Šmudla se také usmíval.

Kdybyste se jich mohly zeptat, děti, řekli by vám, že to byl jejich nejhezčí Valentýn!

Pr

ˇ

estupny ́ rok

KLUB PŘÁTEL

MYŠÁKA MICKEYHO

3

B

ylo ráno, slunce svítilo a Mickey s Plutem si hráli venku. Házeli si

s míčem. Mickey ho hodil Plutovi. Pluto se nadechl, z bujnosti udělal

kolečko, pak skočil do vzduchu a chytil ho.

„To se ti povedlo,“ pochválil ho Mickey. „Moc krásně jsi skočil!“

Byl to hezký skok. Mickeymu náhle cosi blesklo hlavou. „Jemináčku, jestlipak víš, co je dneska za den?“ zeptal se Pluta.

Pluto skákal, pohazoval si s míčem a čekal, až mu Mickey bude chtít míč vzít.

„Představ si,“ vykřikl Mickey, „málem bych zapomněl, že je dneska přestupný rok!“

Pluto hodil míč Mickeymu k nohám.

„Správně není přestupný rok, ale den,“ opravil se Mickey.

Pluto měl pocit, že mu Mickey nerozumí. Pluto si chtěl hrát. A tak znovu vyskočil, aby upoutal Mickeyho pozornost!

Hop a skok! Hop a skok!

„To je ono,“ povzbuzoval ho Mickey. „Přestupný rok je opravdu něco vzrušujícího! Koneckonců k němu dochází jen jednou za čtyři roky. Tedy přesněji téměř každé čtyři roky.“

Mickey popadl tužku a papír a začal psát číslice. „Existuje na to matematická rovnice, která ti spočítá, kdy přesně k tomu dochází,“ řekl a vyjmenovával jedno číslo za druhým. „Takže je tu nula děleno... hmmm, počkat... jak jen to má být...“ Mickey se začervenal. „Matematika není moje silná stránka,“ omlouval se a zastrčil tužku zpátky do kapsy. „Řekněme, že k tomu dochází skoro každé čtyři roky. Představ si, že bys měl narozeniny 29. února. A protože 29. února máme jen jednou za čtyři roky, místo dvanácti roků by ti byly teprve tři.“ Mickey se dal do smíchu. „Neboj... jen si dělám legraci!“

Pluto se posadil na zadní a vyčerpaně lapal po dechu, zatímco Mickey

pokračoval ve výkladu. „Každé čtyři roky máme v kalendáři o jeden den

navíc – 29. únor, a to je právě

dneska!“

„A víš, proč máme přestupný

rok?“ vykládal dál Mickey.

„Rok má obyčejně 365 dní, jen

že Zemi to trvá o něco déle, než

se otočí kolem Slunce,“ vysvět

loval. „Proto si musíme vyna

hradit ztracený čas!“

Mickeyho vzrušení bylo

nakažlivé a přeneslo se i na Plu

ta. Znovu vyskočil na nohy,

ocasem mával a s míčem v tla

mě skákal do vzduchu jako pru

žina.

„To je ono!“ chválil ho Mickey a dal se taky do skákání.

Hop a skok! Hop a skok!

„Hurá!“ křičel Mickey. „Máme přestupný rok!“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist