načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky - Eliška Sovová; Jan Lukl

100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky

Elektronická kniha: 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky
Autor: Eliška Sovová; Jan Lukl

V České republice je stále více než polovina úmrtí způsobena nemocemi srdce a cév. Kardiovaskulární onemocnění je tedy celospolečenským problémem, který musí být řešen komplexně. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  90
+
-
3
boky za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 117
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: odp. red. K. Kotchanová
graf. upr. A. Plicka
Jazyk: česky
Téma: lékařství, kardiaci, vyšetření, rizika, faktory, srdce
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada Publishing, 2005
ISBN: 80-247-1166-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V České republice je stále více než polovina úmrtí způsobena nemocemi srdce a cév. Kardiovaskulární onemocnění je tedy celospolečenským problémem, který musí být řešen komplexně. A tak vznikla tato výjimečná publikace MUDr. Elišky Sovové a MUDr. Jana Lukla, která je především reakcí na časté dotazy členů Klubu kardiaků. Kniha má být návodem, jak nebýt pasivním divákem, ale dobrým partnerem svého ošetřujícího lékaře. Pacient musí mít především jistotu, že se lékař snaží dělat vše, aby mu pomohl, a vzdělaný pacient je pro lékaře rozhodně výhra.

Zařazeno v kategoriích
Eliška Sovová; Jan Lukl - další tituly autora:
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
Clinical Cardiology in Brief Clinical Cardiology in Brief
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 (e-book)
EKG pro sestry EKG pro sestry
 (e-book)
Fibrilace síní Fibrilace síní
 (e-book)
Srdeční arytmie v kazuistikách -- Postupy podle léčebných standardů Srdeční arytmie v kazuistikách
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku 100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Eliška Sovová

MUDr. Jan Lukl

100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2246. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Kateřina Kotchanová

Sazba a grafická úprava Antonín Plicka

Počet stran 120

Vydání 1., 2005

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2005

Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS

ISBN 80-247-1166-4 (tištěná verze)

ISBN 978-80-247-6021-6 (elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011


5

/ Obsah / Předmluva ............................................................................................................................. 9

/ Úvod ...................................................................................................................................... 11

1. Jak vlastně srdce vypadá? Co jsou to srdeční cévy a jak zásobují

srdce? Jak srdce pracuje? ............................................................................... 12

2. Co je to anamnéza? .......................................................................................... 15

3. Co je to prevence? Jak se má prevence provádět? ............................... 16

4. Které léky se nejčastěji používají v kardiologii? ..................................... 17

/ Vyšetření v kardiologii .................................................................................................. 19

5. Patří EKG (elektrokardiografie) k základním vyšetřením

v kardiologii? ...................................................................................................... 19

6. Co jsou to zátěžová vyšetření a jak se provádí ergometrie –

zátěž na stacionárním kole? ......................................................................... 20

7. Co je to Holterova monitorace EKG? .......................................................... 22

8. Budu mít vyšetření testem na nakloněné rovině –

Head up tilt test (HUT), co mě čeká? ......................................................... 24

9. Co je to echokardiografie? ............................................................................ 25

10. Co je to katetrizace srdce a jak se provádí?

Co je to koronarografie a elektrofyziologické vyšetření? ................. 28

/ Poruchy krevního tlaku ................................................................................................ 31

11. Co je to krevní tlak? Jaký je normální tlak krevní? .............................. 31

12. Co je to hypertenze? Známe příčinu hypertenze? ............................. 31

13. Jak často se hypertenze vyskytuje? ......................................................... 32

14. Jak měříme správně tlak krve? .................................................................. 32

15. Jak zjistíme výšku krevního tlaku krve během dne? ......................... 34

16. Co je to syndrom bílého pláště? ............................................................... 35

17. Existuje nějaké dělení hypertenze? ......................................................... 36

18. Co by mně měl lékař vyšetřit při stanovení diagnózy

hypertenze? ...................................................................................................... 36

19. Jaké má potíže pacient při hypertenzi? Jak se hypertenze léčí? ... 36

20. Mám nízký krevní tlak, ohrožuje mě to nějak? .................................... 38

100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

/ Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění ......................................... 39

21. Jaké jsou rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění? ......... 39

22. Jak mohu zabránit vzniku kardiovaskulárních onemocnění? ........ 40

23. Co je to cholesterol a co je dobrý a špatný cholesterol? Kde si můžu nechat cholesterol vyšetřit? A co ostatní tuky? .......... 40

24. Co dělat, pokud mám vysoké „tuky“ v krvi? .......................................... 42

25. Jak zvýšíme „dobrý“ cholesterol? ............................................................. 43

26. Co strava a doporučujete používat potravinové doplňky? ............. 44

27. Je cukrovka opravdu tak významný rizikový faktor a jak vzniká? ...................................................................................................... 49

28. Co dělat, když mám cukrovku a bojím se, že dostanu infarkt

myokardu? ........................................................................................................ 49

29. A co kouření, mám přestat kouřit, když nemám žádné potíže? .... 51

30. Jak mám přestat kouřit, několikrát jsem začal a k ničemu

to nevede? ........................................................................................................ 53

31. Je opravdu obezita tak závažná pro mé srdce? ................................... 55

32. Co mám dělat, když chci zhubnout? ....................................................... 56

33. Pohyb nepatří k mým koníčkům, je to špatné? ................................... 59

34. Jak správně cvičit? ......................................................................................... 60

35. Je stres tak rozhodující pro vznik ischemické choroby srdeční? ... 62

36. Hypertenze je plíživý nepřítel. Platí toto rčení? ................................... 63

37. Je pravda, že ženy jsou hormonálně chráněny před vznikem

ischemické choroby srdeční? ..................................................................... 64

/ Šok a srdeční selhání ..................................................................................................... 65

38. Manžela přijali na jednotku intenzivní péče v šoku;

jak se to projevuje a je to vážné? .............................................................. 65

39. Co je to srdeční selhání? .............................................................................. 66

40. Jak často se srdeční selhání vyskytuje? .................................................. 66

41. Jak se akutní srdeční selhání projevuje? ................................................ 66

42. Můžeme pacientovi s akutním srdečním selháním doma

nějak pomoci? ................................................................................................. 67

43. Jak se projevuje chronické srdeční selhání? ......................................... 67

44. Jak se chronické srdeční selhání léčí? ..................................................... 67

/ Synkopa ............................................................................................................................... 69

45. Co je to synkopa a jak často se vyskytuje? Jaké jsou

nejčastější příčiny synkopy? ....................................................................... 69

46. Jaká vyšetření se provádí u pacientů se synkopou? .......................... 69

47. Jak synkopu léčíme? ...................................................................................... 70

OBSAH

7

/ Arytmie ................................................................................................................................. 73

48. Co jsou to srdeční arytmie? ........................................................................ 73

49. Jaká je příčina vzniku arytmií? ................................................................... 73

50. Jak se arytmie mohou projevovat? .......................................................... 73

51. Jaká jsou základní vyšetření při arytmii? ............................................... 74

52. Mohu si nějak pomoci sám, když mám arytmii? ................................. 75

53. Dají se arytmie úspěšně léčit? ................................................................... 76

54. Co je to katetrizační ablace (radiofrekvenční ablace) arytmie? ..... 76 55. Lze arytmie léčit i chirurgicky? .................................................................. 77

56. Co je to kardioverter-defibrilátor a jak se používá? ........................... 77

57. Co je to kardiostimulace (budík, pacemaker, kardiostimulátor)? ... 79 58. Jsem trénovaný sportovec a mám základní srdeční frekvenci 55/min, je to normální? ............................................................. 80

59. Lékař mi řekl, že mám sick sinus syndrom, co je to? .......................... 81

60. Několikrát jsem omdlel při holení nebo při nošení košile

s úzkým límcem, jaká může být příčina mých potíží? ....................... 81

61. Mám fibrilaci síní, může to být nebezpečné? ....................................... 82

62. Jak se provádí elektrická kardioverse (úprava srdečního

rytmu elektrickým výbojem)? .................................................................... 83

63. Která arytmie je nejzávažnější? ................................................................. 85

64. Mám extrasystoly, co to znamená? .......................................................... 85

/ Ateroskleróza, ischemická choroba srdeční ...................................................... 87

65. Co je to ateroskleróza? ................................................................................. 87

66. Co je to ischemická choroba srdeční? .................................................... 88

67. Jak se ischemická choroba srdeční projevuje, co je to stenokardie? ..................................................................................................... 88

68. Jak zjistím, že mám ischemickou chorobu srdeční? .......................... 89

69. Jak se ischemická choroba srdeční léčí? ................................................ 90

70. Co je to balonková angioplastika (PTCA) a jak se provádí? ............. 91

71. Lékař mi navrhuje operační léčbu ischemické choroby srdeční,

asi bypass. Co mě čeká? ............................................................................... 92

72. Lékař mi řekl, že mám němou ischemii, co je to

a jak se to léčí? ................................................................................................. 93

73. Co je to vasospastická angína pectoris a jak se projevuje? ............. 94

74. Co je to vlastně akutní infarkt myokardu? ............................................. 95

75. Co má pacient dělat, pokud bolest na hrudi trvá déle než

20 minut a eventuálně není úleva po nitroglycerinu? ...................... 96

76. Jak se základní první pomoc u pacienta s infarktem provádí? ...... 96

77. Jaká je moderní léčba akutního infarktu myokardu? ........................ 98 100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

78. Musí být pacient s akutním infarktem myokardu

hospitalizován v nemocnici? ...................................................................... 99

79. Musí být každá bolest u srdce známkou infarktu myokardu? ..... 100

80. Jak se mám chovat po infarktu myokardu? ....................................... 101

81. Co je to přiměřená pohybová aktivita po infarktu? ........................ 102

82. Jak se vyhnout stresu po infarktu? ........................................................ 103

83. Můžu po infarktu navštěvovat saunu? ................................................ 103

84. A co sex po infarktu, nemůže mi ublížit? ............................................ 103

85. Chci jet na dovolenou a před rokem jsem měl akutní infarkt

myokardu, nyní potíže nemám. Co mi doporučíte? ...................... 104

86. Kdy můžu po infarktu nastoupit do zaměstnání? ........................... 104

87. Infarkt myokardu jsem bez komplikací přežil, cítím se skvěle,

to už můžu vysadit léky? .......................................................................... 104

/ Srdeční vady ................................................................................................................... 107

88. Maminka má srdeční vadu, co je to vlastně srdeční vada, jak

srdeční vady dělíme? Jak často se srdeční vady vyskytují? ........... 107

89. Jaká je příčina vrozených vad srdce? ................................................... 107

90. Co je to prolaps mitrální chlopně? ........................................................ 108

91. Jak vznikne srdeční vada v dospělosti? A jak se léčí? ..................... 108

92. Bratr má umělou chlopeň, co to pro něho znamená? ................... 109

/ Myokarditida, perikarditida, endokarditida .................................................. 111

93. Co je to myokarditida (zánět svaloviny srdce)?

Jak se myokarditida projevuje? .............................................................. 111

94. Jak se myokarditida léčí? .......................................................................... 111

95. Jsou známá nějaká onemocnění perikardu (osrdečníku)?

Co je příčinou perikarditidy (onemocnění osrdečníku)

a jak se projevuje? ....................................................................................... 111

96. Jak se perikarditida léčí? ........................................................................... 112

97. Co je to endokarditida (zánět vnitřní vrstvy srdce) a jak se

projevuje? ...................................................................................................... 112

98. Jak se endokarditida léčí? ........................................................................ 113

99. Co je to embolie plicní a jak se léčí? ..................................................... 113

100. Kdo je plicní embolií ohrožen a co můžu udělat pro prevenci? ... 114 / Závěr ................................................................................................................................... 115

101. Má vůbec prevence smysl? ..................................................................... 115

/ Zkratky .............................................................................................................................. 117


PŘEDMLUVA

9

/ Předmluva

V roce 1995 byl založen Klub kardiaků při Nadaci Pro srdce Hané. Tento klub

vznikl jako reakce na potřebu přiblížit problematiku kardiovaskulárních one

mocnění (KVO) široké veřejnosti. Klub se od té doby schází desetkrát ročně, schůzek se zúčastňuje kolem sta až sto dvaceti občanů. Při schůzce jsou před

neseny dvě přednášky na aktuální téma. Jedno z témat je vždy lékařské. Po

přednáškách měří sestry pacientům krevní tlak a hladinu cukru v krvi, jednou

za půl roku i hladinu cholesterolu.

Tato kniha vznikla jako reakce na časté dotazy členů Klubu kardiaků a vychází

z naší téměř desetileté zkušenosti z práce v tomto klubu.

Dalším stimulem byla neutěšená situace v chápání primární a sekundární

prevence KVO. Naše populace jakoby zapomněla, že „každý je svého štěstí strůjcem“ a že každý musí začít u sebe, i když to bolí. Lékaři a současná věda určitě

nejsou všemocní.

A konečně tato kniha má být návod, jak nebýt pasivním divákem, ale dobrým

partnerem svého ošetřujícího lékaře. Pacient musí mít jistotu, že lékař se snaží dělat vše, aby mu pomohl. Vzdělaný pacient je pro lékaře jistě výhra, i když si to

někteří lékaři zatím nechtějí připustit.

ÚVOD

11

/ Úvod

V České republice je stále více než polovina úmrtí způsobena nemocemi srdce

a cév (tzv. kardiovaskulární onemocnění – KVO). Úmrtí v důsledku KVO jsou na

prvním místě v příčinách úmrtnosti.

Z toho je jasné, že KVO jsou celospolečenský problém, který musí být kom

plexně řešen. Dle epidemiologických studií lze pomocí moderní medicíny ovliv

nit pouze z 10−20 % další osud pacienta a téměř ze 70 % záleží na životním stylu, ovlivnění rizikových faktorů a stavu životního prostředí. Proto je nutné neustále celospolečensky působit na naši populaci tak, aby nebyla pouhým konzumen

tem zdravotní péče, ale aktivním účastníkem, který je za své zdraví odpovědný a není pouze pasivním divákem.

V poslední době došlo zavedením nových diagnostických a léčebných me

tod k poklesu úmrtnosti na KVO, ale stále je úmrtnost v České republice vyšší než ve vyspělých zemích. Horší situace je například v zemích bývalého sovětského

bloku a v rozvojových zemích.

Vývoj nových metod a nových preparátů byl v posledních padesáti letech

převratný. Za padesát let byla zdokonalena nejen diagnostika (vyšetření srdce – jako například EKG, echokardiografie, zobrazení cév), ale i léčba (akutní

infarkt myokardu, poruchy srdečního rytmu, transplantace...).

V poslední době je lékařská věda postavena na důkazech (evidence based

medicine), to znamená, že všechna lékařská fakta musí být přísně ověřena. Dříve se takto nepostupovalo, stačilo, že lékař pozoroval příznaky nemoci nebo výsledek léčby, pak výsledky popsal a uveřejnil a všichni lékaři to považovali

za neměnnou skutečnost. V současné době jsou všechna fakta ověřována, a to

většinou pomocí velkých klinických studií.

Co je to klinická studie? V klinických studiích se srovnávají nejméně dvě

skupiny pacientů (například jedna skupina má léčbu č. 1, druhá skupina léčbu

č. 2) a je stanovený takzvaný konečný výsledek (většinou úmrtnost, výskyt cho

roby nebo komplikací). Tyto studie jsou obvykle ještě kontrolované placebovou skupinou pacientů. Co to znamená?

Placebo je látka, která nemá účinnost, tabletka pouze vypadá jako lék a pa

cient se domnívá, že lék užívá. Placebo se používá, aby byl vyloučen vliv psychiky

pacienta na výsledek léčby – užívám lék, a proto je mi lépe. Ve studiích jsou pacienti vybíráni náhodně a dále náhodně rozdělováni do skupin s různou léčbou.

12

100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

Že jsou tyto studie velmi důležité, ukazuje příklad studie CAST (název studie).

V osmdesátých letech 20. století se vědci domnívali, že pokud budou pacienti po

infarktu užívat léky na ovlivnění srdečního rytmu (určitá antiarytmika), sníží se

úmrtnost na komplikace infarktu myokardu. Proto byla provedena velká studie,

která měla tuto hypotézu ověřit a potvrdit. Studie byla předčasně ukončena,

protože se zjistilo, že pacienti, kteří tyto léky užívali, umírali častěji než pacienti,

kteří užívali placebo.

Pro provádění těchto studií jsou stanoveny přísné podmínky. Základem pro

uskutečnění studie je poučení pacienta, pacient musí se zařazením do studie

souhlasit a podepsat informovaný souhlas se vstupem do studie. V takzvaném

„informovaném souhlasu“ (jsem informován a souhlasím) jsou popsány důvody,

které vedou k provedení studie, dále popsán charakter studie, její harmonogram

a všechny možné komplikace, které by mohly nastat při léčbě. Pacient je po

dobu studie pečlivě kontrolován a při jakékoliv známce možné komplikace lékař

na tuto okolnost reaguje. Pacient je pochopitelně ze zákona pojištěn.

Ke studiu nemocí jsou používány epidemiologické metody. Jako příklad

může sloužit studie PROCAM (Německo), kde lékaři sledovali určitou skupinu

osob po dobu deseti let. Tyto osoby byly při vstupu do studie zdravé. Lékaři

zhodnotili na počátku studie výskyt jejich rizikových faktorů a sledovali, u koli

ka pacientů se v průběhu deseti let objeví akutní infarkt myokardu a nebo jiná

smrtelná kardiovaskulární (srdečně cévní) příhoda. Výskyt těchto příhod pak

statisticky korelovali (porovnali) s výskytem rizikových faktorů a sestavili tabulku,

podle které lze určit riziko KVO i pro ostatní pacienty.

Nejznámější epidemiologickou studií je Framinghamská studie. V padesá

tých letech 20. století začali vědci sledovat velkou skupinu osob z městečka

Framinghamu v USA a sledují ji dodnes. Ze sledování této skupiny byly vyvozeny

některé poznatky o rizikových faktorech, o četnosti nemocí a podobně.

1. Jak vlastně srdce vypadá? Co jsou to srdeční

cévy a jak zásobují srdce? Jak srdce pracuje?

Srdce je jedním z nejdůležitějších orgánů v lidském těle. Všichni víme, jak vy

padá jeho symbol a opravdu i ve skutečnosti je jeho tvar celkem podobný dět

ské kresbě. Srdce se skládá ze dvou předsíní (levá a pravá) a dvou komor (levá

a pravá). Mezi levou síní a komorou je chlopeň dvojcípá (mitrální) a mezi pravou

síní a komorou chlopeň trojcípá (trikuspidální). Chlopně mají za úlohu zabránit

zpětnému toku krve. Do předsíní ústí srdeční žíly (dolní a horní dutá žíla do

pravé předsíně a plicní žíly do levé předsíně) a z komor vycházejí srdeční tepny,

ÚVOD

13

tepna plicní (plícnice) z pravé komory a tepna aortální (aorta) z levé komory).

V ústí tepen jsou opět umístěny chlopně (v aortě aortální chlopeň a v plícnici

chlopeň plícnice). Chlopně v ústí tepen mají stejnou úlohu jako chlopně mezi síněmi a komorami – zabránit zpětnému toku krve.

Co je to takzvaný krevní oběh? Krev z tkání celého těla se sbírá do žil, které

se postupně spojují a ústí do horní a dolní duté žíly. Tyto dvě velké žíly ústí v pravé síni. Odtud teče krev do pravé komory a pak je krev vypuzována stahem srdce přes chlopeň plícnice plícnicí do plic. Tam krev proudí plicními tepnami,

tepénkami, dále vlásečnicemi a okysličuje se (v plicních sklípcích). Zpět se vrací

plicními žilami do levé síně. Odtud proudí do levé komory a pak je stahem srdce vypuzována přes chlopeň aortální do aorty. Aorta je hlavní tepna, z ní se oddělují

tepny, které zásobují krví celé tělo. Hned na začátku aorty odstupují koronární

tepny, které zásobují krví srdce. Krev teče přes tepny, tepénky do krevních vlásečnic a do tkání. Zde odevzdá krev kyslík a živiny a přijme odpadní produkty a oxid uhličitý. Tato krev se sbírá do žil... a koloběh se uzavře.

Stah srdce se jmenuje systola a fáze srdečního cyklu, kdy se srdce plní, se

nazývá diastola.

Obr. 1 Pohled na srdce z přední strany. Koronární (věnčité tepny),

které zásobují srdce živinami a kyslíkem.


14

100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

Koronární (věnčité) tepny obkružují srdce jako věnec, odtud tedy název.

Koronární tepny jsou dvě – levá a pravá. Levá se hned po odstupu dělí na dvě

větve. Levá komora je zásobována krví převážně z levé, ale i z části z pravé ko

ronární tepny, pravá komora je zásobována z pravé koronární tepny. Levá tepna

zásobuje obvykle větší část srdeční svaloviny, a proto uzavření této tepny (akutní

infarkt myokardu) má zpravidla horší následky. Po průtoku tkání (svalovinou)

srdce (myokard je název pro srdeční svalovinu) se krev sbírá do koronárních žil,

které pak ústí do pravé síně, viz obrázek 1.

Pokud je část koronární tepny zúžena, organismus na to reaguje tím, že vy

tváří takzvané kolaterály – drobné tepénky a vlásečnice se rozšiřují a pomáhají

obejít zúžené místo. Pokud se kolaterály utvoří, znamená to, že případný uzávěr

cévy nebude mít tak katastrofální následek pro srdeční svalovinu.

Proč se srdce stahuje v pravidelném rytmu? Vlastní rytmus srdce udává

takzvaný sinusový uzel, který se nachází v oblasti pravé síně. Tento uzlík auto

maticky vydává elektrický signál, který se šíří po levé a pravé síni. Na tento im

puls se síně stáhnou a vypudí krev do komor. Elektrický signál dále postupuje

přes takzvaný AV uzel, Hisovým svazkem, Tawarovými raménky a Purkyňovými

vlákny se šíří po levé a pravé komoře. Stejně jako síně, tak i komory se na tento

impuls stáhnou a vypudí krev do velkých cév. Tento elektrický signál lze zachytit

z povrchu těla jako EKG (elektrokardiografie). EKG lze sejmout i zevnitř srdce

z jeho různých částí, viz obrázek 2.

Obr. 2 Normální elektrické vedení v srdci: SAU – sinusový uzel; AVU– síňo

komorový uzel; HS – Hisův svazek; LZ, LP, RB – Tawarova raménka


ÚVOD

15

Tvorba elektrického signálu je automatická a lze ji ovlivnit různými reflexy

nebo hormony tak, aby frekvence srdce odpovídala probíhající činnosti (napří

klad zrychlení frekvence při námaze, zpomalení v klidu).

2. Co je to anamnéza?

Anamnéza je česky získávání údajů o zdravotním stavu pacientů. Jako v celé

medicíně, tak i v kardiologii je velmi významná. Správně odebraná (zjištěná) ana

mnéza může vést ke správnému stanovení diagnózy ve více než 50 % případů.

V kardiologii se lékař ptá hlavně na bolesti na hrudi, na jejich charakter, jejich

lokalizaci, vyzařování, četnost, dobu trvání, souvislosti s námahou, reakci na

nitroglycerin nebo analgetika, viz obrázek 3. Dále se lékař ptá na dušnost a její

souvislosti, na bušení srdce, nepravidelnost srdeční, vznik bezvědomí, vznik

otoků.

Pro pacienty

Vždy se snažte co nejpodrobněji lékaři vylíčit, jaké máte problémy. Je dobré

o svých potížích v klidu přemýšlet (třeba doma) a na nečisto si shrnout, co je

hlavní potíž, jak se projevuje, kdy nastává. Nestyďte se mluvit laicky. Nestyďte se

uvést i zdánlivé souvislosti, někdy mohou být důležité. Je vhodné nosit s sebou

Obr. 3 Pacient ukazující typické srdeční bolesti na hrudi. Ukazuje je jako tlak

sevřenou pěstí ve střední části hrudníku.


16

100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

seznam užívaných léků, kde je uvedena i síla léku a jeho dávkování. Na seznam

si napište i léky, které si kupujete – je to někdy důležité pro vhodný výběr léku

a vyvarování se interakcí (vzájemného působení léků, které může účinek léků

zesilovat, nebo i zeslabovat). Snažte se být věcní, pokud se vás lékař ptá na kon

krétní údaje, snažte se nezabíhat jinam nebo do zbytečných podrobností.

Příklad

Anamnéza bolestí na hrudi: na otázku lékaře, co má pacient za potíže, pacient odpovídá:

Ideální pacient: „Mám bolesti na hrudi, které jsou tady nad středem hrudní kosti, jsou takové

tupé a svírají, objevují se hlavně po námaze a po chvíli klidu ustupují. Zatím jsem neprodělal

žádné vyšetření. Léčím se na vysoký krevní tlak a beru tyto léky...“

Zabíhavý rozhovor: „Měl jsem tedy nějaké píchání, vlastně to píchání nebylo, ale spíš se mi

hůř dýchalo, nebo to byla vlastně bolest a ta byla hlavně, když jsme byli u tetičky, tetička má

taky něco se srdcem, a když se mi to stalo, tak jsme u ní měli zabijačku a tak jsme tam trochu

pili a kouřili a byl tam i strýc Pepík, který má taky něco se srdcem, ale ten je nevlastní...“

3. Co je to prevence? Jak se má

prevence provádět?

Prevence nemoci je předcházení jejímu vzniku nebo oddálení komplikací

a smrti v důsledku nemoci.

Pokud mluvíme o předcházení vzniku nemoci, pak se jedná o prevenci pri

mární. Sekundární prevencí nazýváme dodržování preventivních opatření u již

diagnostikované nemoci, pomáhá k mírnějšímu průběhu nemoci.

Přístupy k provádění prevence jsou v podstatě dva. Jeden lékařský přístup,

kdy lékař aktivně vyhledává rizikové pacienty, tyto pacienty poučí a následně

léčí. Druhý je populační přístup, kdy preventivní opatření provádí různé orgány

a instituce s cílem oslovit celou populaci (například kampaň proti kouření, zdů

raznění pohybového režimu, Zdravá města, Zdravý podnik...). Který přístup je

lepší, se nedá hodnotit, pro kladný výsledek je vždy dobré, když se spojí oba

dva tyto přístupy.

Provádět aktivně prevenci je velmi náročné, protože naše populace není

připravena na to, že by měla něco sama pro sebe udělat.

Jako příklad může sloužit náš dotazníkový systém na rizikové faktory (pro

vádění sekundární prevence) u pacientů po operaci srdce (aortokoronární by

+


ÚVOD

17

pass). 20 % pacientů odmítá tento dotazník vyplnit a veřejně tak projevuje svůj

nezájem o svůj aktivní přístup k léčení choroby. Tato operace srdce stojí kolem

150 000 Kč. Přitom provedení operace neznamená, že je pacient navždy vyléčen.

Pokud totiž nebude dodržovat doporučený režim, dá se předpokládat, že se

choroba bude dále zhoršovat (může dojít k zúžení nebo uzávěru stejné nebo

jiné cévy nebo k uzávěru bypassu).

U pacientů s vysokým rizikem KVO je vhodné vyšetřit i rodinné příslušní

ky, a to hlavně pokud se onemocnění objevilo u mužů před 55. rokem a u žen

před 60. rokem věku. Vyšetření rodinných příslušníků je nepovinné a provádí jej

praktický lékař. Členové rodiny se musí sami aktivně objednat k vyšetření. V Olo

mouci předáváme pacientům po aortokoronárním bypassu dopis pro rodinné

příslušníky, kde je upozorňujeme na nutnost vyšetření.

4. Které léky se nejčastěji používají v kardiologii?

V kardiologii byl v poslední době velký nárůst používaných preparátů, které

prokazatelně zlepšují pacientův osud. Souhrn nejpoužívanějších léků ukazuje

tabulka 1.

Tab. 1 Nejčastěji používané léky v kardiologii

Název lékové

skupiny

Její působení Indikace Příklad léků

Antiagregační

léky

Zabraňují agre

gaci (shlukování)

destiček.

U všech pacientů

s ICHS, pokud

není KI.

Kyselina acetyl

salicylová, ticlopi

din, dipiridamol,

ibustrin.

Nitráty Rozšiřují cévy,

snižují přívod krve

k srdci.

U pacientů s proje

vy angíny pectoris.

Nitroglycerin,

isosorbit dinitrát,

isosorbit mononit

rát, molsidomin.

Betablokátory Snižují vliv sympa

tiku (druh nervstva

vůlí neovlivnitel

ného).

Snižují riziko náhlé

smrti u pacientů

po IM, zlepšují stav

a úmrtnost pacien

tů při chronickém

srdečním selhání,

u pacientů s proje

vy angíny pectoris,

hypertenze.

Atenolol, carvediol,

betaxolol, meto

prolol.


18

100+1 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ PRO KARDIAKY

Blokátory kalcio

vého kanálu

Ovlivňují pohyb

vápníku do buněk

srdečního svalu

a cév.

U pacientů s proje

vy angíny pectoris,

hypertenze.

Verapamil,

dilthiazem,

isradipin, felodipin.

ACE inhibitory Blokují tvorbu

angiotensinu, rozši

řují cévy.

Po infarktu myo

kardu, pacient se

srdečním selháním.

Kaptopril, enala

pril, perindopril,

quinalapril.

Léky snižující hla

dinu tuků v krvi

Snižují hladinu

tuků různým

mechanismem.

Po infarktu myokar

du, při vysoké hla

dině tuků a ICHS,

v primární prevenci

při vysokém riziku.

Statiny, fibráty,

pryskyřice.

Antiarytmika Různým mecha

nismem zabraňují

vzniku arytmií.

U pacientů po in

farktu myokardu se

závažnou arytmií.

Amiodaron, prole

kofen, sotalol.

Diuretika Snižují množství

tekutiny v orga

nismu.

U pacientů se

srdečním selháním,

hypertenze.

Furosemid, hydro

chlorothiazid, ami

lorid, spironolakton.

Léky musí vždy ordinovat zkušený lékař, protože je důležité zvážit všechny mož

né kombinace a jejich indikace a kontraindikace a vzájemné působení. Pacient

by měl vždy nosit u sebe seznam léků. Vzor seznamu je uveden v tabulce 2.

Tab. 2 Vzor seznamu léků

Seznam používaných léků

Jméno, příjmení ............

Léky užívám od ............

Název léku, síla Počet tablet Ráno Počet tablet Poledne Počet tablet Večer




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist