Novoplatonismus

Jaspersovo pojednání o posledním velkém filosofovi antiky, Plótinovi není suchá analýza filologických detailů a historických vlivů; je spíše meditací, která skrze Plótinův systém proniká k živému myšlení. Ukazuje, že zdánlivě objektivní ...

Knížečka O snech je záhadná i na poměry pozdněantického filosoficko-náboženského prostředí svého vzniku. Synesios z Kyrény (370–413 n. l.) v ní jako žák alexandrijské filosofky Hypatie v novoplatónském rámci a rétoricky bohatě vykládá o ...

Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost - a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí. Jako by totiž stál jednou nohou v tradici ...

Autorka zkoumá Augustinovy myšlenky v jeho raných filozofických spisech (v tzv. cassiciadských dialozích a v jeho korespondenci s přítelem novoplatonikem Nebridiem), tedy z období, kdy byl Augustin ovlivněn platonismem a novoplatonismem, ...

Srovnávací studie české teoložky se zabývá pohledem na otázku poznání jakožto rozpomínání (anamnese) u Augustina, Platóna a Plótína. ...

Významný středověký křesťanský myslitel rozvíjí představu pozitivní a negativní teologie coby dvou způsobů vypovídajících o Bohu a prostřednictvím fiktivních dopisů přibližuje důležité motivy areopagitské koncepce. ...

Plótínovo pojetí svobody má tři základní aspekty: antropologický, teologicko-ontologický a metafyzický. Z antropologického hlediska je však její existence sporná - člověk jako bytost podmíněná tělesností v tomto pojetí není svobodná.