Tato kniha je studií o pouštních otcích, nahlížených především prizmatem arménských pateriků, vydaných v Benátkách roku 1855. Autor přibližuje spiritualitu pouštních otců a ukazuje význam jejich poselství pro současnost, a to nejen pro ...
Dvanáct křestních katechezí svatého Jana Chrysostoma (Zlatoústého), jednoho z nejplodnějších církevních otců, nás uvádí do tajemství křtu. Díky zápalu a vytříbenému jazyku autora si můžeme zpřítomnit atmosféru tehdejších příprav na křest, ...
Výbor z kázání Johna Henryho Newmana, význačné osobnosti anglického křesťanství 19. století, která prošla cestou od anglikanismu k římskokatolické církvi. ...
V této části Sumy (STh II-II, q. 171-178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve. Postupně se věnuje daru prorokování (prophetia), vytržení (raptus), ...
Pojednání křesťanského teologa 13. století o posledním cíli člověka, tj. blaženosti. Výběr ze Sumy teologické (I-II., 1-5). Komentovaný překlad. V úvodu studie o etice v Sumě teologické. ...
Traktát o činném a kontemplativním životě (STh II-II, q. 179-182) je zařazen téměř na samém konci druhého dílu druhé části Teologické sumy, předchází závěrečnému pojednání o řeholnících (q. 183-189). Tomáš však toto téma nepojednává pouze z ...
Traktát o naději (STh II-II, q. 17-22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem. Poté se zaměřuje na ...
Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo sv. Tomáše. Poslední díl překladu De potentia přináší otázky 5 a 6, které se zabývají problematikou bytí a zázraků.
Knížka mluví o vnějším rozměru liturgie, o významu nejprostších gest, o úctě k minulosti, o tom, že Bůh si vyvolil to nejvíce lidské, aby k sobě přitáhl člověka; o tělesnosti, kterou Bůh stvořil a které požehnal, aby se stala nástrojem ...
Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale ...
Tomáš Akvinský byl nazýván doctor angelicus (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu ...
Osm století nás odděluje od svatého Dominika, avšak jeho lidskost, jeho citlivost, jeho dynamismus se nás dotýkají. Když ho lépe poznáme, více si ho zamilujeme, jako ho milovali jeho sestry a bratři v řádu. Poznali ho jako výjimečného ...
Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49-54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22-48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských ...
Humbert z Romans (+ 1277), pátý magistr Řádu kazatelů, ve svém okružním listu adresovaném celému řádu rozebírá tři řeholní sliby, poslušnost, chudobu a čistotu, a s nimi spojené ctnosti, pokoru a trpělivost. Jeho cílem je povzbudit bratry v ...
Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73-83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo ...
