Tři povídky kdysi populární autorky mravoučných próz, které čerpaly náměty ze života obyvatel Českomoravské vysočiny. V knize "Pro rodný grunt" jsou otištěny tři povídky Vlasty Pittnerové - "Smutná Tonička", "U Jozlů" a "V Dubínském mlýně".
Rodiče zadlužili svůj statek, aby mohli okázale vybavit syna při jeho ženitbě na sousední grunt. Odsoudili tak nejen sebe, ale i ostatní děti k ještě větší dřině. Nejstarší syn se stejně ve svém manželství štěstí nedočká.
Povídky vyprávějí nejen o lásce, ale mnohdy i o tvrdosti a nesmlouvavosti rodičů, kteří brání svým dětem, v dobrém úmyslu zabezpečit jim snadnější život, v jejich životních láskách. Osudy se různě zapletou a to, co se mnohdy zdálo štěstím,
První povídka se odehrává v Humpolci v rodině zámožného soukenického mistra. Do jeho spokojeného života však závažným způsobem promluvila světová výstava, která se roku 1873 konala ve Vídni a uvedla na trh nové stroje, jež zcela potlačily
Obrázky ze života vrchnostenských zaměstnanců a jejich rodin v první polovině 19. století v tomto případě kreslí osudy úřednických manželek a dcer, které se snaží přizpůsobit životnímu stylu panstva a mezi obyčejnými měšťany se cítí
Ve svých povídkách líčí oblíbená spisovatelka osudy vesnických lidí, kteří sice těžce pracovali, ale svým úsměvem nikoho nezarmoutili. Kde jiní plakali s trpícími, snažili se potěšit nadějí na lepší časy. Ano, naši předkové si uměli pomáhat
Život na zámku nemusí být vždy selankou, i tady žijí mladé dívky toužící po lásce a bránící se vůli rodičů, matky-hraběnky, které prožívají trpký osud společně se svými dětmi, vdovy po úřednících, jež se snaží sňatky zaopatřit své dcery. ...
Povídky z okolí Žďáru nad Sázavou, kde autorka prožila ve druhé polovině 19. století řadu těžkých let, jsou podloženy jejími osobními zážitky a zkušenostmi. Vypravuje o bídném životě nejchudších na venkově, o smutném osudu zestárlé matky, k ...
Hlavní postavy jsou pevně svázány s půdou a tradicemi. Přes nelehké podmínky dokáží nést svůj úděl s hrdostí. Těžký život nedává mnoho nadějí na lepší osud, i tady však vznikají velké vášně a lásky. Ty tragické, ale i ty se šťastným koncem.
Když se řekne macecha, člověka až zamrazí. V mysli vytane zlá, panovačná žena, měnící vyvdaným dětem život bez lásky v neustálé trápení. Že tomu tak nemusí být vždycky, že i macecha může být nevlastním dětem laskavou a milující matkou, ...
V povídkách ze Žďárska z přelomu 19. a 20. století autorka popisuje tradiční zákony vesnického života podmíněné tvrdou prací a silným vztahem k půdě. Když jsou dobré vztahy v rodině, i tvrdá práce se zdá lehčí. ...
Další výbor z povídek Vlasty Pittnerové přináší vylíčení osudů našich předků ze žďárských hor. Mnozí z nich se stejně jako mnozí z nás jen těžko vyrovnávali se všemi novotami, které život přináší. A tak si můžeme přečíst úsměvný příběh o ...
Více než sto let staré povídky, otiskované kdysi v časopisu Lada a shromážděné v této knize, svědčí nejen o láskách, starostech a bolestech našich předků. Jsou také dokladem, že láska k přírodě může být i předznamenáním lásky k lidem, ...
Pět povídek z vesnického prostředí, v nichž si autorka všímá především osudů mladých vesnických žen, které se často podrobují rodičovské vůli, a dostávají se tím do svazků plných ústrků a trápení. Jejich morální síla jim ale dokáže vrátit ...
