Miloš Macourek

MILOŠ MACOUREK

Miloš Macourek byl český básník, dramatik, autor pohádkových próz a filmový scenárista.

Narodil se 2. prosince 1926 v Kroměříži, studoval gymnázium v Místku a po jeho uzavření během okupace přešel do Ostravy na hudebně dramatickou konzervatoř. Po válce nejprve vystřídal řadu zaměstnání, až se v roce 1961 stal blízkým spolupracovníkem Břetislava Pojara, s nímž natočil několik animovaných filmů (Biliár, Úvodní slovo pronese, Palác snů). Spolupracoval také se Stanislavem Látalem (Jak si opatřit hodné dítě, Otýlie a 1580 kaněk, Nebuďte mamuty, Příliš mnoho něhy aj.), Jiřím Brdečkou (Špatně namalovaná slepice) a mnoha dalšími tvůrci animovaného filmu.

Kromě toho vydal několik sbírek poezie (Člověk by nevěřil svým očím), psal povídky (Živočichopis), pohádky (Mravenečník v početnici) a divadelní hry (Jedničky má papoušek, Hra na Zuzanku). Od roku 1959 spolupracoval s pražským Divadlem Na zábradlí (Smutné vánoce, Nejlepší rocky paní Hermanové).

V roce 1966 začal působit v oblasti hrané kinematografie, kde spolupracoval převážně se dvěma režiséry: Václavem Vorlíčkem a Oldřichem Lipským.

S prvním z nich natočil veselohru parodující komiksové příběhy "Kdo chce zabít Jesii?" a vzájemná spolupráce pokračovala bláznivou komedií "Pane, vy jste vdova!". Rok nato následovala moderní pohádka "Dívka na koštěti". Vorlíčkův a Macourkův zájem o moderní pohádku a propojení světa fantazie se skutečností přinesly dětem roku 1979 také jeden z nejúspěšnějších televizních seriálů všech dob - Arabelu, natočenou v koprodukci s Westdeutsche Rundfunk Köln. Zcela jiného ražení je pak spolupráce těchto autorů na trilogii ze života moravského JZD "Bouřlivé víno", "Zralé víno" a "Mladé víno". Miloš Macourek se podílel i na Vorlíčkově posledním celovečerním filmu Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001). Je totiž autorem původního animovaného seriálu a tedy i duchovním otcem dvou žáků 3. B, kteří v tomto hraném filmu obživli.

Během osmdesátých let vznikly na základě Macourkových předloh televizní seriály Létající Čestmír a Křeček v noční košili. Byl pilný a pracovitý do poslední chvíle svého života. V devadesátých letech spolupracoval s režisérem F. A. Brabcem na filmovém zpracování Jarryho dramatu "Král Ubu" a podílel se rovněž na Brabcově adaptaci Erbenových balad ze sbírky "Kytice". Jeho poslední a nedokončenou prací se stala spolupráce na filmové pohádce Čert ví proč (2003).