Svatost dalajlama Jeho

JEHO SVATOST DALAJLAMA

6. 7. 1935

Jeho Svatost Dalajlama vlastn�m jm�nem D�ampal Ngawang Lozang Je�e T�ndzin Gjamccho a rodn�m jm�nem Lhamo D�ndub je v po�ad� 14. tibetsk� dalajl�ma - vt�len� b�dhisattvy Aval�kit�vary.

Narodil se do chud� rolnick� rodiny ve vesnici Tagccher v tibetsk� provincii Amdo, kter� je dnes sou��st� ��nsk� provincie �ching-chaj. M�l celkem 16 sourozenc�, z toho nejstar�� syn Thupten Jigme Norbu byl rozpozn�n jako p�evt�len� v�znamn�ho tibetsk�ho l�my Taktsera Rinpo�heho a jedna z d�vek se proslavila ve filmu Sedm let v Tibetu, kde si zahr�la dalajlamovu matku.
Kdy� mu byly dva roky, byl vyhled�n a ur�en jako v po�ad� 14. dalajl�ma. Byl odveden od rodiny a vychov�v�n a vzd�l�v�n v kl�t��e ve Lhase. Velk� vliv na n�j m�lo setk�n� s rakousk�m cestovatelem Heinrichem Harrerem, jeho� p��b�h je zn�m� z v��e jmenovan�ho filmu Sedm let v Tibetu. Harrera se stal jedn�m z u�itel� Jeho Svatosti a oba mu�i byli pot� p��tel� cel� �ivot.
Do ��adu byl uveden v 17. listopadu 1950, jeho vl�da v�ak netrvala dlouho, proto�e v roce 1951 obsadila Tibet ��na. V n�sleduj�c�ch letech se pokou�el vztahy mezi ob�ma zem�mi urovnat a nastolit m�r. V roce 1959 kdy dokon�il studia, tibetsk� lid povstal proti ��nsk� okupaci a Dalajl�ma byl nucen uch�lit se do exilu do Indie. Tam se us�dlil ve m�st� Dharamsala, kam p�ivedl i 80 tis�c sv�ch tibetsk�ch n�sledovn�k� a ustanovil Ust�edn� tibetskou spr�vu, kter� dodnes funguje jako exilov� vl�da. Zalo�il tak� vzd�l�vac� centrum pro uprchl�ky, kter� m�lo zachovat tibetsk� jazyk, kulturu, d�jiny a n�bo�enstv�. O ochranu sv�ho n�roda po��dal Dalajl�ma i OSN, v�sledkem byly rezoluce nab�daj�c� ��nu, aby dodr�ovala lidsk� pr�va Tibe�an�.
Dalajl�ma cestuje po cel�m sv�t�, setk�v� se s p�edn�mi politick�mi �i jinak ve�ejn� �inn�mi p�edstaviteli, bojuje za lidsk� pr�va a aktivn� ���� pov�dom� o budhistick�m ��en�. Nevyh�b� se ani p�edstavitel�m k�es�ansk� c�rkve, s pape�em Janem Pavlem se se�li celkem 6x. N�kolikr�t tak� nav�t�vil �eskou republiku, poprv� v roce 1990 na pozv�n� prezidenta V�clava Havla.
Jeho Svatost Dalajlama je nejv�znam�j��m p�edstavitelem buddhistick� �koly Gelug a ovliv�uje i dal�� buddhistick� sm�ry. Ve jeho d�lech je buddhismus �ast�m t�matem nap��klad �vod do buddhismu, d�le potom Cesta tibetsk�ho buddhismu a nebo �ty�i vzne�en� pravdy.
St�et r�zn�ch n�bo�ensk�ch princip� popisuje v d�le Cesta k opravodv�mu sbl��en� n�bo�ensk�ch tradic, kde nab�z� odpov�di na ot�zky sou�it� r�zn�ch kultur v dne�n�m globalizovan�m sv�t�. S t�m souvis� i d�lo Dobr� srdce - buddhistick� pohled na Je���ovo u�en�, co� je Dalajlam�v koment�� p��b�h� z evangeli� tak, jak je p�edstavil sv�tu na semin��i v Lond�n� v roce 1994. Odraz filozofie Jeho Svatosti v sou�asn�m sv�t� najdeme v knize Etika pro nov� mil�nium.
Z�kladn�m stavebn�m kamenem dalajl�mova �ivota jsou l�ska, porozumn�n� a soucit. Napsal �adu knih, ve kter�ch rad�, jak pomoc� t�chto veli�in dos�hnout lep��ho �ivota. Jsou to nap��klad Stezka k probuzen�, Cesty k nirv�n� - rozpravy o spr�vn�m zp�sobu �ivota, Cesta ke svobod�, Cesta tibetsk�ho buddhismu - konec utrpen� a znovunalezen� �t�st�, Cesta ke �t�st� - pr�vodce dobr�m �ivotem nebo Jak ���it l�sku - roz�i�ov�n� okruhu miluj�c�ch vztah�.
Z �etn�ch Dalajlamov�ch vystupen�ch na p�edn�k�ch a semin���ch po cel�m sv�t� vznikaj� z�pisky jako nap��klad S�la souc�t�n� nebo Otev�en� srdce - u�en� o souc�t�n� v ka�dodenn�m �ivot�.
Srovn�n� modern� v�dy s buddhistickou tradic� a d�sledky z toho vypl�vaj�c� odhaluje Dalajlama v d�le Vesm�r v jedin�m atomu - sbli�ov�n� v�dy a spirituality. Spis Jak um�rat a ��t lep�� �ivot je koment�� k duchovn� p��prav� na smrt, kter� vych�z� z klasick� buddhistick� b�sn� ze 17. stolet�.
Najdeme i d�la, kter� popisuj� a p�ibli�uj� Jeho Svatost jako �lov�ka, a� u� prost�ednictv�m spoluautorstv� jako v knize Moudrost soucitnosti, co� jsou osobn� p��b�hy ze �ivota, kter� sepsal s Victorem Chanem, nebo ve sb�rce rozhovor� mezi Dalajlamou a antropologem Noriyukim Uedou Co je nejd�le�it�j�� - rozhovory o hn�vu, soucitu a lidsk�m kon�n� a nebo ve vlastn�m �ivotopise nazvan�m Svoboda v exilu.

Za sv� neutuchaj�c� �sil� o ���en� m�ru po cel�m sv�t� z�skal v roce 1989 Nobelovu cenu za m�r.